Nedostatečná fyzická aktivita - Historie editací

Admin v 1. 9. 2017, 09:07

2017-09-01T09:07:51Z

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 11:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve</ref>definuje fyzickou inaktivitu<ref name="footnote_1">Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“. </ref> jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO<ref name="WHO" /> jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.		S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve</ref>definuje fyzickou inaktivitu<ref name="footnote_1">Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“. </ref> jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO<ref name="WHO" /> jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.

	Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod<ref name="WHO"~~> <~~/~~ref~~>.		Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod.<ref name="WHO" />

	K vysoké míře inaktivity přispívá i to, že jsou i na krátké vzdálenosti, které lze pohodně ujít pěšky nebo ujet na kole, používána motorová vozidla. Například více než 50 % cest osobním automobilem je kratších než 5 km a více než 30 % cest autem je kratších než 3 km<ref>		K vysoké míře inaktivity přispívá i to, že jsou i na krátké vzdálenosti, které lze pohodně ujít pěšky nebo ujet na kole, používána motorová vozidla. Například více než 50 % cest osobním automobilem je kratších než 5 km a více než 30 % cest autem je kratších než 3 km<ref>

Admin v 1. 9. 2017, 09:01

2017-09-01T09:01:57Z

← Starší verze		Verze z 1. 9. 2017, 11:01
Řádek 1:		Řádek 1:
	S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve</ref>definuje fyzickou inaktivitu<ref name="footnote_1">Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“. </ref> jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO<ref name="WHO"~~> <~~/~~ref~~> jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.		S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve</ref>definuje fyzickou inaktivitu<ref name="footnote_1">Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“. </ref> jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO<ref name="WHO" /> jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.

	Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod<ref name="WHO"> </ref>.		Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod<ref name="WHO"> </ref>.

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T05:57:05Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 07:57
Řádek 14:		Řádek 14:

	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

	~~{{pasdel}}~~

Šarkasvo: +okno pasdel

2008-10-02T12:14:49Z

+okno pasdel

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2008, 14:14
Řádek 14:		Řádek 14:

	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

			{{pasdel}}

Šarkasvo: +odkazy

2008-09-16T12:37:12Z

+odkazy

← Starší verze		Verze z 16. 9. 2008, 14:37
Řádek 6:		Řádek 6:
	str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha</ref>. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km<ref>WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE</ref>.		str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha</ref>. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km<ref>WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE</ref>.

	Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou chůzi a cyklistiku.		Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou [[pěší doprava\|chůzi]] a [[cyklistická doprava\|cyklistiku]].

	== Zdroje a poznámky ==		== Zdroje a poznámky ==

Jiří Dlouhý v 27. 3. 2008, 21:51

2008-03-27T21:51:52Z

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2008, 23:51
Řádek 10:		Řádek 10:
	== Zdroje a poznámky ==		== Zdroje a poznámky ==
	<references/>		<references/>

			[[Kategorie:Společenské dopady dopravy]]

			{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

Jiří Dlouhý: Nová stránka: S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHOWHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, ...

2008-03-27T21:24:22Z

Nová stránka: S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, ...

Nová stránka

S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHO<ref name="WHO">WHO (2002): World Health Report 2002: Reducing risks, promoting healthy life. WHO, Geneve</ref>definuje fyzickou inaktivitu<ref name="footnote_1">Výraz „inaktivita“ byl převzat z publikace Adamec a kol (2008) a jedná se o překlad anglického výrazu „physical inactivity“. </ref> jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO<ref name="WHO"> </ref> jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.

Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod<ref name="WHO"> </ref>.

K vysoké míře inaktivity přispívá i to, že jsou i na krátké vzdálenosti, které lze pohodně ujít pěšky nebo ujet na kole, používána motorová vozidla. Například více než 50 % cest osobním automobilem je kratších než 5 km a více než 30 % cest autem je kratších než 3 km<ref>
str. 88 in: Adamec, C. a kol. (2008): Doprava, zdraví a životní prostředí. Grada Publishing, a.s., Praha</ref>. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km<ref>WHO-UNECE (2004): Transport related health effects with a particular focus on children, transnational project and workshop. Vienna: THE PEP, WHO-UNECE</ref>.

Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou chůzi a cyklistiku.

== Zdroje a poznámky ==
<references/>