Možnosti regulace dopravy - Historie editací

Admin v 17. 5. 2016, 17:23

2016-05-17T17:23:58Z

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 19:23
Řádek 92:		Řádek 92:
	* krátký		* krátký
	\|-		\|-
	\| [[Parkovací poplatky]]		\| Parkovací poplatky
	\|		\|
	* zvýšení efektivity trhu s parkováním		* zvýšení efektivity trhu s parkováním

Cukbot: Robot: Removing template: Pasdel

2011-03-10T05:57:35Z

Robot: Removing template: Pasdel

← Starší verze		Verze z 10. 3. 2011, 07:57
Řádek 129:		Řádek 129:
	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{upravit Hanka}}		{{upravit Hanka}}

	~~{{pasdel}}~~

Šarkasvo: +okn pasdel

2008-10-02T12:03:21Z

+okn pasdel

← Starší verze		Verze z 2. 10. 2008, 14:03
Řádek 129:		Řádek 129:
	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
	{{upravit Hanka}}		{{upravit Hanka}}

			{{pasdel}}

Šarkasvo: +odkazy

2008-09-19T18:44:01Z

+odkazy

← Starší verze		Verze z 19. 9. 2008, 20:44
Řádek 1:		Řádek 1:
	Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástrojů ekonomických není navíc sjednoceno názvosloví. Kromě označení nástroje ''ekonomické'' se pro stejný typ nástrojů používají také názvy ''tržně-konformní, tržní'' nebo ''fiskální''.		Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace [[Doprava\|dopravy]]. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástrojů ekonomických není navíc sjednoceno názvosloví. Kromě označení nástroje ''ekonomické'' se pro stejný typ nástrojů používají také názvy ''tržně-konformní, tržní'' nebo ''fiskální''.

	Pro naše další účely si budeme jednotlivé nástroje dělit na '''nástroje ekonomické '''– což jsou nástroje fiskální, obchodovatelná povolení a ostatní (dobrovolné dohody a pojištění) – a '''nástroje normativní'''. Jako zvláštní skupinu nástrojů regulace si dále uvedeme '''nástroje organizační'''. Tyto nástroje – na rozdíl od předchozích dvou – nepředstavují obvykle přímé náklady pro firmy a jednotlivce, ale vedou ke změnám v organizaci dopravy.		Pro naše další účely si budeme jednotlivé nástroje dělit na '''nástroje ekonomické '''– což jsou nástroje fiskální, obchodovatelná povolení a ostatní (dobrovolné dohody a pojištění) – a '''nástroje normativní'''. Jako zvláštní skupinu nástrojů regulace si dále uvedeme '''nástroje organizační'''. Tyto nástroje – na rozdíl od předchozích dvou – nepředstavují obvykle přímé náklady pro firmy a jednotlivce, ale vedou ke změnám v organizaci dopravy.
Řádek 92:		Řádek 92:
	* krátký		* krátký
	\|-		\|-
	\| Parkovací poplatky		\| [[Parkovací poplatky]]
	\|		\|
	* zvýšení efektivity trhu s parkováním		* zvýšení efektivity trhu s parkováním
Řádek 104:		Řádek 104:
	* krátký		* krátký
	\|-		\|-
	\| Tarifní systém a výše jízdného MHD		\| Tarifní systém a výše jízdného [[Městská hromadná doprava\|MHD]]
	\|		\|
	* povzbuzování obyvatel k většímu využívání HD, závisí na cenové elasticitě (vztahu mezi změnou v počtu pasažérů díky změně poplatků za použití HD)		* povzbuzování obyvatel k většímu využívání HD, závisí na cenové elasticitě (vztahu mezi změnou v počtu pasažérů díky změně poplatků za použití HD)

Hana Brůhová v 9. 4. 2008, 09:42

2008-04-09T09:42:44Z

Jiří Dlouhý v 31. 3. 2008, 13:16

2008-03-31T13:16:09Z

← Starší verze		Verze z 31. 3. 2008, 15:16
Řádek 122:		Řádek 122:
	== Témata ==		== Témata ==
	*[[Fiskální nástroje regulace dopravy]]		*[[Fiskální nástroje regulace dopravy]]
	*[[Administrativní nástroje ~~regulace dopravy~~]]		*[[Administrativní nástroje v dopravě]]

	== Zdroje a poznámky ==		== Zdroje a poznámky ==

Jiří Dlouhý v 29. 3. 2008, 17:01

2008-03-29T17:01:41Z

← Starší verze		Verze z 29. 3. 2008, 19:01
Řádek 130:		Řádek 130:

	{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}		{{licence cc\|Brůhová-Foltýnová, Hana}}
			{{upravit Hanka}}

Jiří Dlouhý: Nová stránka: Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástro...

2008-03-29T16:01:47Z

Nová stránka: Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástro...

Nová stránka

Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástrojů ekonomických není navíc sjednoceno názvosloví. Kromě označení nástroje ''ekonomické'' se pro stejný typ nástrojů používají také názvy ''tržně-konformní, tržní'' nebo ''fiskální''.

Pro naše další účely si budeme jednotlivé nástroje dělit na '''nástroje ekonomické '''– což jsou nástroje fiskální, obchodovatelná povolení a ostatní (dobrovolné dohody a pojištění) – a '''nástroje administrativní'''. Jako zvláštní skupinu nástrojů regulace si dále uvedeme '''nástroje organizační'''. Tyto nástroje – na rozdíl od předchozích dvou – nepředstavují obvykle přímé náklady pro firmy a jednotlivce, ale vedou ke změnám v organizaci dopravy.

'''Ekonomické nástroje''' mění relativní ceny výrobků a služeb (tj. změny cen vůči sobě navzájem), případně mění příjmy domácností a firem, čímž působí na změnu chování spotřebitelů i výrobců. Jsou kompatibilní s tržním fungováním. Jejich hlavním cílem je:

* poskytovat správné signály pro efektivitu a udržitelné využívání zdrojů – právě díky internalizaci externích nákladů,
* generovat nezbytné výnosy pro různé úrovně státní správy a samosprávy a
* přispět k žádané příjmové distribuci ve společnosti.

Ekonomické nástroje však mají i svá omezení. Jsou jimi mimo jiné:

* počáteční nedůvěra veřejnosti: nejen veřejnost, ale často i politici velmi negativně reagují na možnosti zavedení nových poplatků a daní;
* nejistota o výši „správných“ cen: přesné ceny vyžadují informace o výši soukromých a externích nákladů. Na odhad výše externích nákladů existuje řada metod tzv. netržního hodnocení, ovšem jejich aplikace je velmi nákladná a výsledky jsou spíše odhady než skutečné výše nákladů;
* nejistota v rychlosti reakce na cenové změny: doba reakce účastníků může být poměrně dlouhá. Například reakce na nárůst cen paliv je v krátkém období velmi malá, ale v dlouhém období je již významná;
* nejisté výnosy: přestože mají ekonomické nástroje v dopravě velký potenciál generovat výnosy do veřejných rozpočtů, nelze se vždy na jejich výnosy spoléhat. Roli hrají také možnosti substituce, technologické změny a snížení používání zpoplatněného zboží / služeb. Pokles využívání pak vede k poklesu výnosů.

'''Normativní nástroje''' můžeme rozdělit na administrativní a institucionální nástroje. Tyto nástroje jsou založeny na donucovací pravomoci orgánů státní správy. Patří sem nařízení (zákazy a příkazy), limity, standardy a normy a předepsané administrativní postupy a omezení. Subjekt se podle nich musí chovat, jinak je trestán. S jejich použitím lze snadno a poměrně rychle dosáhnout stanoveného cíle (např. snížení emisí). Dosažení stanoveného cíle lze snadno monitorovat. Mají však i negativní efekty:

* jsou makroekonomicky velmi nákladné a stanoveného cíle není obvykle dosahováno s minimálními celkovými společenskými náklady,
* znečišťovatelé většinou nemají žádné stimulace k dalšímu pozitivnímu překračování norem (chybí dynamická efektivita),
* v některých případech mohou mít tvrdé ekonomické dopady na mnoho subjektů. Ty pak, často na základě sociální argumentace (zejména hrozby ztráty pracovních míst), vytvářejí silný a mnohdy úspěšný tlak na politiky a orgány státní správy ve smyslu změkčení normativních předpisů či udělení výjimek,
* je třeba rozsáhlý administrativní aparát, což vede k řadě nebezpečí (neúměrná byrokracie, nákladnost, korupce, atd.).

V současné době se v oblasti ochrany životního prostředí používá stále více ekonomických nástrojů. Ty tak postupně přebírají roli nástrojů normativních. Ekonomické nástroje totiž oproti normativním přináší řadu výhod, především (OECD 2001a):

* minimalizují celkové společenské náklady nutné na dosažení stanovených environmentálních efektů, protože zohledňují – na rozdíl od administrativních nástrojů – náklady na zamezení znečištění<ref name="footnote_1">Tj. náklady firem vynaložené na omezení znečištění.</ref> u jednotlivých subjektů. Ty subjekty, u nichž jsou náklady na zamezení znečištění nejnižší, pak nejvíce snižují znečištění;
* podněcují subjekty k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů – tzv. '''dynamická efektivita''');
* motivují ekonomické subjekty k podpoře výzkumu nových technologií, případně k využití všech dalších možností omezení emisí (substituce vstupů atd.), ke zvyšování ekoefektivity;
* nemají takové vysoké nároky na státní administrativu jako nástroje normativní a díky tomu snižují administrativní náklady a omezují nebezpečí korupce;
* vedou k naplnění pravidla „znečišťovatel platí“;
* zvyšují příjmy veřejných rozpočtů.

Ekonomické nástroje lze dále dělit do různých skupin podle jejich předpokládaných dopadů či časového horizontu jejich působení. Například evropský projekt SPECTRUM rozděluje ekonomické nástroje v dopravě následujícím způsobem (viz tabulka 11).

'''Tabulka: Přehled nejběžnějších ekonomických nástrojů v dopravě'''<ref>

SPECTRUM (2004): Study of Policie regarding Economic instruments complementing Transport Regulation and the Undertaking of Physical Measures. Zpráva projektu Evropského společenství v rámci programu „Competitive and Sustainable Growth“, Deliverable D2: Review of Specific Urban Transport measures in Managing Capacity, srpen 2004; dostupné na http://www.its.leeds.ac.uk/projects/spectrum/summary.html</ref>

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1"
| '''Nástroj'''
| '''Předpokládané dopady'''
| '''Časový horizont'''
|-
| Zpoplatnění dopravy (road pricing)
|
* efektivita dopravy (minimalizace ujetých kilometrů)
* získání výnosů
|
* krátký
* krátký
|-
| Daně z paliv
|
* získání výnosů
* snížení používání aut, spotřeby pohonných hmot a emisí
* zvýšení efektivity paliv
* pokles kongescí
* zvýšení využívání alternativních paliv
|
* krátký
* krátký
* střední
* krátký
* krátký
|-
| Daně z vozidla
|
* pokles počtu aut
* nárůst palivové efektivity u flotily vozidel
* získávání výnosů
|
* střední
* střední
* krátký
|-
| Finanční pobídky k vozidlům na čistší paliva
|
* nárůst palivové efektivity
* pokles emisí skleníkových plynů a jiných polutantů
|
* střední
* střední
|-
| Zpoplatnění nemovitostí
|
* získání výnosů pro dopravu a poskytování infrastruktury
* podpora požadovaného využívání půdy
|
* střední
* krátký
|-
| Parkovací poplatky
|
* zvýšení efektivity trhu s parkováním
* omezení cest autem
* nepřímý vliv na kongesce
* výnosy
|
* krátký
* střední/krátký
* krátký
* krátký
|-
| Tarifní systém a výše jízdného MHD
|
* povzbuzování obyvatel k většímu využívání HD
* dopady na poptávku po HD v závislosti na cenové elasticitě (vztah mezi změnou v počtu pasažérů díky změně poplatků za použití HD)
|
* krátký
* střední
|}

Aby došlo k regulačnímu efektu, tj. ke skutečné změně poptávky po dopravě a k přerozdělení výkonů mezi jednotlivými druhy dopravy, je třeba, aby byly s ekonomickými nástroji sladěny i další nástroje, které jejich účinnost posílí – například podpora hromadné dopravy, cyklistiky a chůze. Jedním z příkladů je výstavba obchvatů. Pokud se po výstavbě obchvatů zároveň nezavádějí restrikce pro motorová vozidla v prostoru, který je obchvatem obcházen, nemusí být konečný pozitivní efekt na obyvatele tak výrazný, jak se předpokládalo (projeví se jev tzv. '''dopravní indukce'''<ref name="footnote_2">Dopravní indukce =</ref>).

Například Nizozemí kombinuje politiku zdanění, technické normy emisí a investiční politiku; obdobně řeší problém tranzitní dopravy sever – jih Švýcarsko v oblasti výstavby infrastruktury a jejího užívání. Touto kombinací nástrojů dosáhlo výrazného zvýhodnění kombinované dopravy namísto přímé silniční dopravy.

Podobně musí být integrovány jednotlivé cíle, opatření a programy jednotlivých politik, zejména politika územního plánování, energetické a dopravní koncepce relevantního regionu, investiční politika a bytová výstavba.

== Témata ==
*[[Fiskální nástroje regulace dopravy]]
*[[Administrativní nástroje regulace dopravy]]

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

[[Kategorie:Možnosti regulace dopravy]]

{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}

← Starší verze		Verze z 9. 4. 2008, 11:42
Řádek 1:		Řádek 1:
	Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástrojů ekonomických není navíc sjednoceno názvosloví. Kromě označení nástroje ''ekonomické'' se pro stejný typ nástrojů používají také názvy ''tržně-konformní, tržní'' nebo ''fiskální''.		Neexistuje jednotná klasifikace nástrojů regulace dopravy. V podstatě v každém materiálu věnovaném tomuto tématu najdeme dělení trochu odlišné. Zvláště pak u nástrojů ekonomických není navíc sjednoceno názvosloví. Kromě označení nástroje ''ekonomické'' se pro stejný typ nástrojů používají také názvy ''tržně-konformní, tržní'' nebo ''fiskální''.

	Pro naše další účely si budeme jednotlivé nástroje dělit na '''nástroje ekonomické '''– což jsou nástroje fiskální, obchodovatelná povolení a ostatní (dobrovolné dohody a pojištění) – a '''nástroje ~~administrativní~~'''. Jako zvláštní skupinu nástrojů regulace si dále uvedeme '''nástroje organizační'''. Tyto nástroje – na rozdíl od předchozích dvou – nepředstavují obvykle přímé náklady pro firmy a jednotlivce, ale vedou ke změnám v organizaci dopravy.		Pro naše další účely si budeme jednotlivé nástroje dělit na '''nástroje ekonomické '''– což jsou nástroje fiskální, obchodovatelná povolení a ostatní (dobrovolné dohody a pojištění) – a '''nástroje normativní'''. Jako zvláštní skupinu nástrojů regulace si dále uvedeme '''nástroje organizační'''. Tyto nástroje – na rozdíl od předchozích dvou – nepředstavují obvykle přímé náklady pro firmy a jednotlivce, ale vedou ke změnám v organizaci dopravy.

	'''Ekonomické nástroje''' mění relativní ceny výrobků a služeb (tj. změny cen vůči sobě navzájem), případně mění příjmy domácností a firem, čímž působí na změnu chování spotřebitelů i výrobců. Jsou kompatibilní s tržním fungováním. Jejich hlavním cílem je:		'''Ekonomické nástroje''' mění relativní ceny výrobků a služeb (tj. změny cen vůči sobě navzájem), případně mění příjmy domácností a firem, čímž působí na změnu chování spotřebitelů i výrobců. Jsou kompatibilní s tržním fungováním. Jejich hlavním cílem je:
Řádek 12:		Řádek 12:

	* počáteční nedůvěra veřejnosti: nejen veřejnost, ale často i politici velmi negativně reagují na možnosti zavedení nových poplatků a daní;		* počáteční nedůvěra veřejnosti: nejen veřejnost, ale často i politici velmi negativně reagují na možnosti zavedení nových poplatků a daní;
	* nejistota o výši „správných“ cen: přesné ceny vyžadují informace o výši ~~soukromých a~~ externích nákladů. Na odhad výše externích nákladů existuje řada metod tzv. netržního hodnocení, ovšem jejich aplikace je velmi nákladná a výsledky jsou spíše odhady než skutečné výše nákladů;		* nejistota o výši „správných“ cen: přesné ceny vyžadují informace o výši externích nákladů. Na odhad výše externích nákladů existuje řada metod tzv. netržního hodnocení, ovšem jejich aplikace je velmi nákladná a výsledky jsou spíše odhady než skutečné výše nákladů;
	* nejistota v rychlosti reakce na cenové změny: doba reakce účastníků může být poměrně dlouhá. Například reakce na nárůst cen paliv je v krátkém období velmi malá, ale v dlouhém období je již významná;		* nejistota v rychlosti reakce na cenové změny: doba reakce účastníků může být poměrně dlouhá. Například reakce na nárůst cen paliv je v krátkém období velmi malá, ale v dlouhém období je již významná;
	* nejisté výnosy: přestože mají ekonomické nástroje v dopravě velký potenciál generovat výnosy do veřejných rozpočtů, nelze se vždy na jejich výnosy spoléhat. Roli hrají také možnosti substituce, technologické změny a snížení používání zpoplatněného zboží / služeb. Pokles využívání pak vede k poklesu výnosů.		* nejisté výnosy: přestože mají ekonomické nástroje v dopravě velký potenciál generovat výnosy do veřejných rozpočtů, nelze se vždy na jejich výnosy spoléhat. Roli hrají také možnosti substituce, technologické změny a snížení používání zpoplatněného zboží / služeb. Pokles využívání pak vede k poklesu výnosů.
Řádek 25:		Řádek 25:
	V současné době se v oblasti ochrany životního prostředí používá stále více ekonomických nástrojů. Ty tak postupně přebírají roli nástrojů normativních. Ekonomické nástroje totiž oproti normativním přináší řadu výhod, především (OECD 2001a):		V současné době se v oblasti ochrany životního prostředí používá stále více ekonomických nástrojů. Ty tak postupně přebírají roli nástrojů normativních. Ekonomické nástroje totiž oproti normativním přináší řadu výhod, především (OECD 2001a):

	* minimalizují celkové společenské náklady nutné na dosažení stanovených environmentálních efektů, protože zohledňují – na rozdíl od ~~administrativních~~ nástrojů – náklady na zamezení znečištění<ref name="footnote_1">Tj. náklady firem vynaložené na omezení znečištění.</ref> u jednotlivých subjektů. Ty subjekty, u nichž jsou náklady na zamezení znečištění nejnižší, pak nejvíce snižují znečištění;		* minimalizují celkové společenské náklady nutné na dosažení stanovených environmentálních efektů, protože zohledňují – na rozdíl od normativních nástrojů – náklady na zamezení znečištění<ref name="footnote_1">Tj. náklady firem vynaložené na omezení znečištění.</ref> u jednotlivých subjektů. Ty subjekty, u nichž jsou náklady na zamezení znečištění nejnižší, pak nejvíce snižují znečištění;
	* podněcují subjekty k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů – tzv. '''dynamická efektivita''');		* podněcují subjekty k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů – tzv. '''dynamická efektivita''');
	* motivují ekonomické subjekty k podpoře výzkumu nových technologií, případně k využití všech dalších možností omezení emisí (substituce vstupů atd.), ke zvyšování ekoefektivity;		* motivují ekonomické subjekty k podpoře výzkumu nových technologií, případně k využití všech dalších možností omezení emisí (substituce vstupů atd.), ke zvyšování ekoefektivity;
Řádek 106:		Řádek 106:
	\| Tarifní systém a výše jízdného MHD		\| Tarifní systém a výše jízdného MHD
	\|		\|
	* povzbuzování obyvatel k většímu využívání HD		* povzbuzování obyvatel k většímu využívání HD, závisí na cenové elasticitě (vztahu mezi změnou v počtu pasažérů díky změně poplatků za použití HD)
	* dopady na poptávku po HD v závislosti na cenové elasticitě (~~vztah~~ mezi změnou v počtu pasažérů díky změně poplatků za použití HD)
	\|		\|
	* krátký		* krátký/střední
	* střední
	\|}		\|}