Makroekologie - Historie editací

JaDlo: added Category:Ekologie using HotCat

2019-02-26T09:26:03Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2019, 11:26
Řádek 25:		Řádek 25:

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
			[[Kategorie:Ekologie]]

Admin v 15. 1. 2019, 13:26

2019-01-15T13:26:48Z

← Starší verze		Verze z 15. 1. 2019, 15:26
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je podobor ekologie, který se zabývá studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředí ve velkých prostorových měřítcích. Charakterizuje a vysvětluje statistické vzorce hojnosti, distribuce a rozmanitosti. Termín byl poprvé použit Jamesem Brownem z University of New Mexico a Brianem Maurerem z Michiganské státní univerzity v roce 1989 v časopisu Science.<ref>BROWN, J.H. and MAURER, B.A. Macroecology: The Division of Food and Space among Species on Continents. Science, Mar 03, 1989, vol. 243, no. 4895. pp. 1145 ProQuest Central. ISSN 00368075.</ref>		'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je podobor ekologie, který se zabývá studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředí ve velkých prostorových měřítcích. Charakterizuje a vysvětluje statistické vzorce hojnosti, distribuce a rozmanitosti. Termín byl poprvé použit Jamesem Brownem z University of New Mexico a Brianem Maurerem z Michiganské státní univerzity v roce 1989 v časopisu Science.<ref>BROWN, J.H. and MAURER, B.A. Macroecology: The Division of Food and Space among Species on Continents. Science, Mar 03, 1989, vol. 243, no. 4895. pp. 1145 ProQuest Central. ISSN 00368075.</ref>

	Makroekologie se přibližuje myšlence studia ekosystémů pomocí přístupu "shora dolů". Usiluje o pochopení prostřednictvím studia vlastností systému jako celku; Kevin Gaston a Tim Blackburn tento přístup přirovnávají k výzkumu lesa pro výzkum stromů.<ref>Gaston, K.J. and T.M. Blackburn. 2000. ''Pattern and Process in Macroecology''. Blackwell Science. {{ISBN\|0-632-05653-3}}</ref>		''Makroekologie'' se přibližuje myšlence studia ekosystémů pomocí přístupu "shora dolů". Usiluje o pochopení prostřednictvím studia vlastností systému jako celku; Kevin Gaston a Tim Blackburn tento přístup přirovnávají k výzkumu lesa pro výzkum stromů.<ref>Gaston, K.J. and T.M. Blackburn. 2000. ''Pattern and Process in Macroecology''. Blackwell Science. {{ISBN\|0-632-05653-3}}</ref>

	Makroekologie zkoumá, jak globální vývoj v oblasti změny klimatu ovlivňuje populaci volně žijících živočichů. Klasické ekologické otázky, které se dají studovat pomocí makroekologických technik, zahrnují otázky bohatosti druhů, gradientu šířky v rozmanitosti druhů, křivku druhu a oblasti, velikost rozsahu, velikost těla a druhovou hojnost. Například je věnována velká pozornost vztahu mezi hojností a velikostí rozsahu (proč mají druhy, které mají velkou místní populaci, mají také širokou distribuci, zatímco druhy, které jsou méně bohaté, mají tendenci mít omezený rozsah).<ref>{{cite book \|last=Brown \|first= J.H.\| title= Macroecology\| year= 1995\| publisher= University of Chicago Press\| isbn= 0-226-07614-8}}</ref>		''Makroekologie'' zkoumá, jak globální vývoj v oblasti změny klimatu ovlivňuje populaci volně žijících živočichů. Klasické ekologické otázky, které se dají studovat pomocí makroekologických technik, zahrnují otázky bohatosti druhů, gradientu šířky v rozmanitosti druhů, křivku druhu a oblasti, velikost rozsahu, velikost těla a druhovou hojnost. Například je věnována velká pozornost vztahu mezi hojností a velikostí rozsahu (proč mají druhy, které mají velkou místní populaci, mají také širokou distribuci, zatímco druhy, které jsou méně bohaté, mají tendenci mít omezený rozsah).<ref>{{cite book \|last=Brown \|first= J.H.\| title= Macroecology\| year= 1995\| publisher= University of Chicago Press\| isbn= 0-226-07614-8}}</ref>

	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

Admin v 2. 9. 2017, 09:44

2017-09-02T09:44:00Z

← Starší verze		Verze z 2. 9. 2017, 11:44
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~{{Pracuje se}}~~'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je		'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je podobor ekologie, který se zabývá studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředí ve velkých prostorových měřítcích. Charakterizuje a vysvětluje statistické vzorce hojnosti, distribuce a rozmanitosti. Termín byl poprvé použit Jamesem Brownem z University of New Mexico a Brianem Maurerem z Michiganské státní univerzity v roce 1989 v časopisu Science.<ref>BROWN, J.H. and MAURER, B.A. Macroecology: The Division of Food and Space among Species on Continents. Science, Mar 03, 1989, vol. 243, no. 4895. pp. 1145 ProQuest Central. ISSN 00368075.</ref>

			Makroekologie se přibližuje myšlence studia ekosystémů pomocí přístupu "shora dolů". Usiluje o pochopení prostřednictvím studia vlastností systému jako celku; Kevin Gaston a Tim Blackburn tento přístup přirovnávají k výzkumu lesa pro výzkum stromů.<ref>Gaston, K.J. and T.M. Blackburn. 2000. ''Pattern and Process in Macroecology''. Blackwell Science. {{ISBN\|0-632-05653-3}}</ref>

			Makroekologie zkoumá, jak globální vývoj v oblasti změny klimatu ovlivňuje populaci volně žijících živočichů. Klasické ekologické otázky, které se dají studovat pomocí makroekologických technik, zahrnují otázky bohatosti druhů, gradientu šířky v rozmanitosti druhů, křivku druhu a oblasti, velikost rozsahu, velikost těla a druhovou hojnost. Například je věnována velká pozornost vztahu mezi hojností a velikostí rozsahu (proč mají druhy, které mají velkou místní populaci, mají také širokou distribuci, zatímco druhy, které jsou méně bohaté, mají tendenci mít omezený rozsah).<ref>{{cite book \|last=Brown \|first= J.H.\| title= Macroecology\| year= 1995\| publisher= University of Chicago Press\| isbn= 0-226-07614-8}}</ref>

	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

Admin v 13. 5. 2016, 13:12

2016-05-13T13:12:43Z

← Starší verze		Verze z 13. 5. 2016, 15:12
Řádek 2:		Řádek 2:


	'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[~~w:cz:~~ ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].		'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[ekosystém\|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika\|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus\|technocentrického]] a [[antropocén\|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém\|ekosystémů]].

	Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].		Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cs:druh (biologie)\|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cs:evoluce\|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cs:Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky\|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].

	Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.		Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cs:společenstvo\|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
	Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>		Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cs:environmentální etika\|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Admin v 3. 5. 2016, 11:05

2016-05-03T11:05:39Z

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 13:05
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je		{{Pracuje se}}'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je

Admin: added Category:Pojmy prostředí using HotCat

2016-05-03T10:59:21Z

added Category:Pojmy prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 3. 5. 2016, 12:59
Řádek 20:		Řádek 20:
	* [http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]		* [http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]
	* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]		* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]

			[[Kategorie:Pojmy prostředí]]

Eduard: /* Externí odkazy */

2014-04-20T18:16:16Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 20. 4. 2014, 20:16
Řádek 18:		Řádek 18:
	* BLACKBURN, Tim M., ed. a GASTON, Kevin J., ed. Macroecology: concepts and consequences: the 43rd Annual Symposium of the British Ecological Society, held at the University of Birmingham, 17-10 April 2002. Malden: Blackwell, 2003. xvii, 442 s. ISBN 1-4051-0643-3.		* BLACKBURN, Tim M., ed. a GASTON, Kevin J., ed. Macroecology: concepts and consequences: the 43rd Annual Symposium of the British Ecological Society, held at the University of Birmingham, 17-10 April 2002. Malden: Blackwell, 2003. xvii, 442 s. ISBN 1-4051-0643-3.
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	[http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]		* [http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]
	* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]		* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]

Eduard: Založena nová stránka s textem „'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je '''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající…“

2014-04-19T20:05:29Z

Založena nová stránka s textem „'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je '''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající…“

Nová stránka

'''Makroekologie''' (''anglicky: macroecology'') je

'''Ekocentrismus''' (''anglicky: ecocentrism'') je názor na vztah člověka a přírody opírající se omyšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v zájmu zachování stability [[w:cz: ekosystém|ekosystému]] je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince.<ref>Braniš, M. ed.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti OŽP a ekologie, Praha 1999</ref> Jedná se o jeden ze základních postojů [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Environmentální etika|environmentální etiky]]. Vychází ze širokého filosoficko-etického systému hodnot, vyznačující se odmítáním [[technocentrismus|technocentrického]] a [[antropocén|antropocentrického]] přistupu a zdůrazňováním úzkého vztahu mezi různými skupinami organismů a celým biologickým společenstvem v rámci lokálních i globálních [[ekosystém|ekosystémů]].

Pojem ekocentrismus byl poprvé použit americkým spisovatelem, ekologem a lesníkem Aldo Leopoldem, který ho používal ve smyslu uznání veškerých [[w:cz druh (biologie)|druhů]], včetně lidí, jako produktů dlouhého [[w:cz: evoluce|evolučního]] procesu, v jehož rámci jsou navzájem rovnocenně propojeni. Tento názor promítl i do své knihy - a základního díla environmentální etiky - [[w:cz: Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky|,,Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky"]].

Harmonie přírodního celku, tvořící vyvážené vztahy mezi jednotlivými složkami různých [[w:cz: společenstvo|společenstev]] se stala ústřední hodnotou ekocentrického modelu.
Základní ekocentrické premisy jsou do jisté míry podobné těm, jež zastává další směr v rámci environmentální etiky - [[w:cz: environmentální etika|biocentrismus]]. Spojuje je především výrazné odmítání vůči antropocentrickému paradigmatu. Hranice mezi ekocentrismem a biocentrismem nejsou pevné, setkáme se i se zaměňováním pojmů, popř. jejich ztotožněním. Přesto jsou uváděny určité rozdíly mezi oběma směry. Biocentrismus bývá chápán jako emotivnější a impulzivnější směr, kterému jde v první řadě o neubližování a záchranu každého organismu, ekocentrismus naopak preferuje racionálnost a deklaruje nutnost chránit systém jako celek (a ne každého jednotlivce); s tím souvisí také předpoklad, že environmentální etika by měla být podložena vědeckým poznáním přírody.<ref>http://greenaction.cz/teorie/myslenkove-proudy-radikalne-environmentalniho-hnuti.html#more-4836</ref>

== Odkazy ==
{{wikipedia en|Macroecology}}
=== Reference ===
<references />
=== Literatura k dalšímu studiu ===
* BROWN, James H. Macroecology. Chicago, Ill.: Chicago University Press, ©1995. xiii, 269 s. ISBN 0-226-07615-6.
* GASTON, Kevin J. a BLACKBURN, Tim M. Pattern and process in macroecology. Oxford: Blackwell Science, 2000. xii, 377 s. ISBN 0-632-05653-3.
* BLACKBURN, Tim M., ed. a GASTON, Kevin J., ed. Macroecology: concepts and consequences: the 43rd Annual Symposium of the British Ecological Society, held at the University of Birmingham, 17-10 April 2002. Malden: Blackwell, 2003. xvii, 442 s. ISBN 1-4051-0643-3.
=== Externí odkazy ===
[http://zoo.prf.jcu.cz/index.php/vyuka/124-kurzy-davida-strocha/398-biodiverzita-a-makroekologie-kzo392.html Sylabus kurzu (a seznam doporučené literatury): ,,Biodiverzita a makroekologie" na stránkách Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.]
* [http://www.ivanhoracek.com/products/produkt-1/ Principy biogeografie (Ivan Horáček, Roman Fuchs, Pavel Hulva) - anotace a soubory ke stažení]