Admin: removed Category:Ochrana přírody a životního prostředí; added Category:Chráněná území using HotCat

2022-01-31T12:56:54Z

removed Category:Ochrana přírody a životního prostředí; added Category:Chráněná území using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:56
Řádek 91:		Řádek 91:

	{{FTVS\|Denní studium 2019\|Gabriela L.: Lyžování a ochrana přírody}}		{{FTVS\|Denní studium 2019\|Gabriela L.: Lyžování a ochrana přírody}}
	[[Kategorie:~~Ochrana přírody a životního prostředí~~]]		[[Kategorie:Chráněná území]]
	[[Kategorie:Ochrana vod]]		[[Kategorie:Ochrana vod]]
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]
	[[Kategorie:Lyžování]]		[[Kategorie:Lyžování]]

Admin: added Category:Lyžování using HotCat

2022-01-31T12:56:44Z

added Category:Lyžování using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:56
Řádek 95:		Řádek 95:
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]
			[[Kategorie:Lyžování]]

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2022-01-31T12:56:35Z

removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:56
Řádek 91:		Řádek 91:

	{{FTVS\|Denní studium 2019\|Gabriela L.: Lyžování a ochrana přírody}}		{{FTVS\|Denní studium 2019\|Gabriela L.: Lyžování a ochrana přírody}}
	~~[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]~~
	[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]		[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
	[[Kategorie:Ochrana vod]]		[[Kategorie:Ochrana vod]]
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]

Admin v 25. 1. 2022, 11:45

2022-01-25T11:45:26Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2022, 13:45
Řádek 88:		Řádek 88:
	<references /><br />		<references /><br />



			{{FTVS\|Denní studium 2019\|Gabriela L.: Lyžování a ochrana přírody}}
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]		[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

JaDlo: added Category:Turistika using HotCat

2020-01-26T15:57:10Z

added Category:Turistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:57
Řádek 92:		Řádek 92:
	[[Kategorie:Ochrana vod]]		[[Kategorie:Ochrana vod]]
	[[Kategorie:Životní styl]]		[[Kategorie:Životní styl]]
			[[Kategorie:Turistika]]

JaDlo: added Category:Životní styl using HotCat

2020-01-26T15:46:57Z

added Category:Životní styl using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:46
Řádek 91:		Řádek 91:
	[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]		[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
	[[Kategorie:Ochrana vod]]		[[Kategorie:Ochrana vod]]
			[[Kategorie:Životní styl]]

JaDlo: added Category:Ochrana vod using HotCat

2020-01-26T15:46:28Z

added Category:Ochrana vod using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:46
Řádek 90:		Řádek 90:
	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
	[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]		[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
			[[Kategorie:Ochrana vod]]

JaDlo: added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat

2020-01-26T15:46:17Z

added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2020, 17:46
Řádek 89:		Řádek 89:

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
			[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

JaDlo: drobné korektury

2019-04-08T18:45:35Z

drobné korektury

← Starší verze		Verze z 8. 4. 2019, 20:45
Řádek 9:		Řádek 9:

	==Zasněžování==		==Zasněžování==
	V Česku jsou lyžařské areály v poměrně malých nadmořských výškách, a proto areály využívají při nedostatku přírodního sněhu umělého zasněžování pomocí [[w:cs:sněžné dělo\|sněžných děl]]. V některých místech je to jediná možnost pro lyžování. I ve vyšších nadmořských výškách se [[w:cs:Technický sníh\|technický sníh]] využívá ke zpevnění tratě a k udržení sněhu pro delší lyžařskou sezónu. Zajímavostí je, že pokud chce majitel ski areálu žádat o úvěr na modernizaci areálu je nutností mít zajištěné umělé zasněžování. Rozdíly mezi přírodním a technickým (umělým sněhem) jsou zásadní. Jedná se hlavně o dopad na životní prostředí.<ref name=":0" /> Mezi negativní dopady patří rozdílná intenzita dekompozice, změna vegetačního pokryvu, změny v koloběhu uhlíku a dusíku a změna v půdních parametrech.<ref>{{Citace periodika		V Česku jsou lyžařské areály v poměrně malých nadmořských výškách, a proto areály využívají při nedostatku přírodního sněhu umělého zasněžování pomocí [[w:cs:sněžné dělo\|sněžných děl]]. V některých místech je to jediná možnost pro lyžování. I ve vyšších nadmořských výškách se [[w:cs:Technický sníh\|technický sníh]] využívá ke zpevnění tratě a k udržení sněhu pro delší lyžařskou sezónu. Zajímavostí je, že pokud chce majitel ski areálu žádat o úvěr na modernizaci areálu, je nutností mít zajištěné umělé zasněžování. Rozdíly mezi přírodním a technickým (umělým sněhem) jsou zásadní. Jedná se hlavně o dopad na životní prostředí.<ref name=":0" /> Mezi negativní dopady patří rozdílná intenzita dekompozice, změna vegetačního pokryvu, změny v koloběhu uhlíku a dusíku a změna v půdních parametrech.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = Zeidler		\| příjmení = Zeidler
	\| jméno = Miroslav		\| jméno = Miroslav
Řádek 29:		Řádek 29:

	==Odčerpávání vody==		==Odčerpávání vody==
	Odčerpávání vody je spojeno s umělým zasněžováním. Voda se odčerpává z povrchových minerálních vod ve velkém množství, což je nepřirozené a jde o velký zásah do přírody. Pokud se jedná o velké toky, není takové odčerpávání výrazným zásahem, ale pokud se jedná o malé vodní toky, už to může způsobovat komplikace pro fungování krajiny. Hlavním problémem je snižování výšky vodních toků a zmenšování průtoku vody, kdy voda snáze promrzne. Promrznutí vodních toků je nebezpečné pro živočichy, kterým může hrozit uhynutí. Kolik vody se odčerpá, pro výrobu umělého sněhu pro potřeby lyžařských areálů nikdo nezná. Jediné co musí odběratelé dodržovat je stanovený limit minimálního zůstatku průtoku.<ref name=":0" /> Spotřeba vody je závislá na rozloze sjezdových tratí a výkonnosti sněžných děl od 4 až po 90 litrů za sekundu při zasněžování.<ref name=":2" /> Pro představu je například v Krkonoších 550 ha sjezdových tratí, kde je skoro 2/3 uměle zasněžováno pomocí sněžných děl. Pokud se v zimě teploty pohybují vysoko, je zasněžování nutné několikrát za zimu.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie		Odčerpávání vody je spojeno s umělým zasněžováním. Voda se odčerpává z povrchových minerálních vod ve velkém množství, což je nepřirozené a jde o velký zásah do přírody. Pokud se jedná o velké toky, není takové odčerpávání výrazným zásahem, ale pokud se jedná o malé vodní toky, už to může způsobovat komplikace pro fungování krajiny. Hlavním problémem je snižování výšky hladiny vodních toků a zmenšování průtoku vody, kdy voda snáze promrzne. Promrznutí vodních toků je nebezpečné pro živočichy, kterým může hrozit uhynutí. Kolik vody se odčerpá pro výrobu umělého sněhu pro potřeby lyžařských areálů, nikdo nezná. Jediné co musí odběratelé dodržovat, je stanovený limit minimálního zůstatku průtoku.<ref name=":0" /> Spotřeba vody je závislá na rozloze sjezdových tratí a výkonnosti sněžných děl od 4 až po 90 litrů za sekundu při zasněžování.<ref name=":2" /> Pro představu je například v Krkonoších 550 ha sjezdových tratí, kde je skoro 2/3 uměle zasněžováno pomocí sněžných děl. Pokud se v zimě teploty pohybují vysoko, je zasněžování nutné provádět několikrát za zimu.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Drobilíková		\| příjmení = Drobilíková
	\| jméno = E.		\| jméno = E.
Řádek 42:		Řádek 42:

	==Hluková zátěž==		==Hluková zátěž==
	Hluk je neoddělitelnou součástí provozu lyžařských areálů a jejich údržbou. Bohužel zasahuje i do vzdálenějšího okolí, ~~které mají~~ další dopady na životní prostředí. Při běžném denním provozu je lyžování spojeno s hlukem vleků a hudebního ozvučení. Při večerním a nočním provozu je hluková zátěž spojena s údržbou sjezdových tratí pomocí roleb a skútrů. Při nočním provozu jsou využívána i sněžná děla pro výrobu technického sněhu, ~~které~~ mají hlučnost 60 až 115 dB.<ref name=":1" />		Hluk je neoddělitelnou součástí provozu lyžařských areálů a jejich údržbou. Bohužel zasahuje i do vzdálenějšího okolí, kde má další dopady na životní prostředí. Při běžném denním provozu je lyžování spojeno s hlukem vleků a hudebního ozvučení. Při večerním a nočním provozu je hluková zátěž navíc spojena s údržbou sjezdových tratí pomocí roleb a skútrů. Při nočním provozu jsou využívána i sněžná děla pro výrobu technického sněhu, která mají hlučnost 60 až 115 dB.<ref name=":1" />

	==Světelná zátěž==		==Světelná zátěž==
	Světelné znečištění je spojeno s osvětlováním sjezdových tratí, které bývá vyšší, než je nutné. Toto je hlavní problém večerního lyžování, které je velmi oblíbené u návštěvníků ski areálů. Je osvětlována ještě větší plocha, než je plocha sjezdovek což má dopad na zvěř aktivní hlavně v noci.<ref name=":1" /> Příkladem jsou šelmy či sovy, které ožívají s příchodem soumraku. Noční osvětlení sjezdových tratí mění pravidelný režim střídání světla a tmy. Norma pro osvětlování sportovišť a sjezdových tratí má podobnou intenzitu světla jako se používá pro osvětlení fotbalových stadionů, což je přibližně 20 lux.<ref>{{Citace periodika		Světelné znečištění je spojeno s osvětlováním sjezdových tratí, které bývá vyšší, než je nutné. Toto je hlavní problém večerního lyžování, které je velmi oblíbené u návštěvníků ski areálů. Je osvětlována ještě větší plocha, než je plocha sjezdovek, což má dopad na zvěř aktivní hlavně v noci.<ref name=":1" /> Příkladem jsou šelmy či sovy, které ožívají s příchodem soumraku. Noční osvětlení sjezdových tratí mění pravidelný režim střídání světla a tmy. Norma pro osvětlování sportovišť a sjezdových tratí stanovuje podobnou intenzitu světla, jako se používá pro osvětlení fotbalových stadionů, což je přibližně 20 lux.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádek 59:		Řádek 59:

	==Fauna==		==Fauna==
	Pokud jsou sjezdovky nad horní hranicí lesa, snižuje se diverzita a četnost druhů ptactva ve srovnání s oblastmi ~~neovlivněných~~ lyžařským průmyslem. Tento jev je spojen s menším počtem [[w:cs:členovci\|členovců]], kteří poskytují potravu pro dané druhy ptactva. Okraje sjezdovek mají negativní dopad na ekotonová společenstva ptáků, je to způsobeno náhlým přechodem ~~biotopů~~ lesa a sjezdové trati.<ref>{{Citace periodika		Pokud jsou sjezdovky nad horní hranicí lesa, snižuje se diverzita a četnost druhů ptactva ve srovnání s oblastmi neovlivněnými lyžařským průmyslem. Tento jev je spojen s menším počtem [[w:cs:členovci\|členovců]], kteří poskytují potravu pro dané druhy ptactva. Okraje sjezdovek mají negativní dopad na ekotonová společenstva ptáků, což je způsobeno náhlým přechodem mezi biotopem lesa a sjezdové trati.<ref>{{Citace periodika
	\| titul = Forest bird diversity and ski-runs: a case of negative edge effect		\| titul = Forest bird diversity and ski-runs: a case of negative edge effect
	\| url = http://doi.wiley.com/10.1017/S1367943004001611		\| url = http://doi.wiley.com/10.1017/S1367943004001611
Řádek 78:		Řádek 78:

	==Flóra a vegetace==		==Flóra a vegetace==
	Při stavbě ski areálů dochází k mnoha terénním úpravám a zásahům do krajiny, jako je výstavba vleků, lanovek a dalších objektů. To všechno poškozuje vegetační pokryv. Při terénních úpravách by se měl povrch zarovnávat bez převrstvení, aby nedocházelo k likvidaci humusové vrstvy, která se tvoří v horském prostředí až 100 let. K poškozování půdy a vegetace v okolí sjezdovek dochází ~~již~~ při provozu sjezdovek a úpravou tratí pomocí roleb při nedostatku sněhové pokrývky. I v Česku máme v národních parcích omezení. Například v [[w:cs:Národní přírodní rezervaci Praděd\|Národní přírodní rezervaci Praděd]] je povoleno lyžování až při výšce sněhu minimálně 80 cm.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika		Při stavbě ski areálů dochází k mnoha terénním úpravám a zásahům do krajiny, jako je výstavba vleků, lanovek a dalších objektů. To všechno poškozuje vegetační pokryv. Při terénních úpravách by se měl povrch zarovnávat bez převrstvení, aby nedocházelo k likvidaci humusové vrstvy, která se tvoří v horském prostředí až 100 let. K poškozování půdy a vegetace v okolí sjezdovek dochází též při provozu sjezdovek a úpravou tratí pomocí roleb při nedostatku sněhové pokrývky. I v Česku máme v národních parcích omezení. Například v [[w:cs:Národní přírodní rezervaci Praděd\|Národní přírodní rezervaci Praděd]] je povoleno lyžování až při výšce sněhu minimálně 80 cm.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Lyžování ve světle ochrany přírody		\| titul = Lyžování ve světle ochrany přírody
	\| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/lyzovani-ve-svetle-ochrany-prirody/		\| url = http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/lyzovani-ve-svetle-ochrany-prirody/

Admin: + typo a obrázky

2019-04-08T13:11:41Z

+ typo a obrázky

Ukázat změny

Lyžování a ochrana přírody - Historie editací