Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití - Historie editací

Admin: added Category:Lyžování using HotCat

2022-01-31T12:55:24Z

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:55
Řádek 69:		Řádek 69:
	[[Kategorie:Národní parky]]		[[Kategorie:Národní parky]]
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]
			[[Kategorie:Lyžování]]

Admin: added Category:Turistika using HotCat

2022-01-31T12:55:16Z

added Category:Turistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:55
Řádek 68:		Řádek 68:

	[[Kategorie:Národní parky]]		[[Kategorie:Národní parky]]
			[[Kategorie:Turistika]]

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Národní parky using HotCat

2022-01-31T12:55:05Z

removed Category:Sport a životní prostředí; added Category:Národní parky using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:55
Řádek 67:		Řádek 67:
	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}

	[[Kategorie:~~Sport a životní prostředí~~]]		[[Kategorie:Národní parky]]

88.103.233.227 v 21. 4. 2021, 14:35

2021-04-21T14:35:34Z

← Starší verze		Verze z 21. 4. 2021, 16:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika		[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku		\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
	\| jméno =		\| jméno =

Admin v 19. 5. 2020, 12:42

2020-05-19T12:42:10Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:42
Řádek 46:		Řádek 46:
	}}</ref>		}}</ref>
	===Zima===		===Zima===
	Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika		Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších\|Technický sníh]] ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum		\| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum
	\| periodikum = iDNES.cz		\| periodikum = iDNES.cz
Řádek 54:		Řádek 54:
	}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />		}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
	==Odkazy==		==Odkazy==
			Související stránky

			* [[Dopady umělého zasněžování na krajinu v Krkonoších]]
			* [[Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování]]
			* [[Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný]]
			* [[DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury]]

	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2020-05-19T12:39:40Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:39
Řádek 59:		Řádek 59:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin v 19. 5. 2020, 12:39

2020-05-19T12:39:29Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref>{{Citace elektronického periodika		[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku		\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
	\| jméno =		\| jméno =
Řádek 10:		Řádek 10:

	==Poloha==		==Poloha==
	V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).		V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).<ref name=":0" />

	==Příroda==		==Příroda==
Řádek 16:		Řádek 16:

	===Řeky===		===Řeky===
	Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.		Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.<ref name=":0" />
	[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]		[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]

	===Jezera===		===Jezera===
	Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.		Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.<ref name=":0" />

	===Vodopády===		===Vodopády===
	Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.		Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.<ref name=":0" />

	===Fauna a flóra===		===Fauna a flóra===
Řádek 32:		Řádek 32:
	Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.		Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.

	Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.		Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.<ref name=":0" />

	==Krkonošský národní park a sport==		==Krkonošský národní park a sport==
Řádek 39:		Řádek 39:
	===Léto===		===Léto===
	V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.		V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.
	V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.		V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
	~~[[Soubor:Konířová-Jelen4.jpeg\|náhled\|Mohyla Hanče a Vrbaty]]~~<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = Krkonose.eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš		\| titul = Krkonose.eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš
	\| periodikum = www.krkonose.eu		\| periodikum = www.krkonose.eu
Řádek 46:		Řádek 45:
	\| datum přístupu = 2020-05-19		\| datum přístupu = 2020-05-19
	}}</ref>		}}</ref>

	===Zima===		===Zima===
	Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika		Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 54:		Řádek 52:
	\| datum vydání = 2019-11-28		\| datum vydání = 2019-11-28
	\| datum přístupu = 2020-05-19		\| datum přístupu = 2020-05-19
	}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.		}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
	==Odkazy==		==Odkazy==
	===Reference===		===Reference===

Admin v 19. 5. 2020, 12:38

2020-05-19T12:38:42Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:38
Řádek 56:		Řádek 56:
	}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.		}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.
	==Odkazy==		==Odkazy==
			===Reference===
			<references />

	~~==Zdroje==~~

			{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}
	~~Tuto práci uvolňujeme k využívání pod licencí Creative Commons – BY – SA, a přejeme si aby jako jméno autora bylo:~~ Konířová, Jelen

Admin: Zrušena verze 24279 od uživatele Admin (diskuse)

2020-05-19T12:37:18Z

Zrušena verze 24279 od uživatele Admin (diskuse)

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:37
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.		[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku
			\| jméno =
			\| titul = KRNAP - Krkonošský národní park
			\| periodikum = www.krnap.cz
			\| url = https://www.krnap.cz/
			\| jazyk = cs
			\| datum přístupu = 2020-05-19
			}}</ref>

	==Poloha==		==Poloha==
	V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).~~<ref name=":0" />~~		V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).

	==Příroda==		==Příroda==
Řádek 8:		Řádek 16:

	===Řeky===		===Řeky===
	Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.~~<ref name=":0" />~~		Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.
	[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]		[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]

	===Jezera===		===Jezera===
	Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.~~<ref name=":0" />~~		Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.

	===Vodopády===		===Vodopády===
	Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.~~<ref name=":0" />~~		Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.

	===Fauna a flóra===		===Fauna a flóra===
Řádek 24:		Řádek 32:
	Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.		Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.

	Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.~~<ref name=":0" />~~		Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.

	==Krkonošský národní park a sport==		==Krkonošský národní park a sport==
Řádek 32:		Řádek 40:
	V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.		V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.
	V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.		V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.
			[[Soubor:Konířová-Jelen4.jpeg\|náhled\|Mohyla Hanče a Vrbaty]]<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Krkonose.eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš
			\| periodikum = www.krkonose.eu
			\| url = http://www.krkonose.eu/cs
			\| datum přístupu = 2020-05-19
			}}</ref>

	===Zima===		===Zima===
	Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází. Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.~~<ref name=":1" />~~		Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum
	== Odkazy ==		\| periodikum = iDNES.cz
			\| url = https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/umely-snih-zasnezovani-krnap-krkonose-retencni-nadrze-skiarealy-vliv-studie-pavel-treml-kralovehrade.A191128_517031_hradec-zpravy_tuu
	~~=== Související stránky ===~~		\| datum vydání = 2019-11-28
	~~<br />~~		\| datum přístupu = 2020-05-19
			}}</ref> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.
			==Odkazy==

	=== ~~Reference~~ ===		==Zdroje==
	~~<references />~~


	~~{{FTVS\|Denní studium 2020\|~~Konířová, Jelen~~: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}~~		Tuto práci uvolňujeme k využívání pod licencí Creative Commons – BY – SA, a přejeme si aby jako jméno autora bylo: Konířová, Jelen

Admin v 19. 5. 2020, 12:36

2020-05-19T12:36:05Z

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2020, 14:36
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.~~<ref>{{Citace elektronického periodika~~		[[w:cs:Krkonoše\|Krkonoše]] s nejvyšší horou České republiky [[w:cs:Sněžka\|Sněžkou]] (1 603,3 m n. m), jsou nejvyšším pohořím České republiky, také jsou nejvyšším pohořím střední Evropy severně od Alp. Od okolních evropských středohor se Krkonoše se liší rozmanitostí krajiny, flóry a fauny. Krkonoše jsou mimořádně pestré a rozmanité. V České republice najdeme čtyři národní parky. [[w:cs:Krkonošský národní park\|Krkonošský národní park]] byl vyhlášen 17. 5. 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském [[w:cs:Krkonošský národní park (Polsko)\|Krkonošském národním parku]] (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. 1. 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo nařízením vlády č. 58/1986 Sb. Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. byl znovu vyhlášen statut Krkonošského národního parku. Současně bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku je přísný zákaz pohybu mimo vyznačené trasy a cesty. V druhé a třetí zóně již tento zákaz neplatí a návštěvníci se mohou pohybovat volně i po lesích a loukách.
	~~\| příjmení = Správa Krkonošského národního parku~~
	~~\| jméno =~~
	~~\| titul = KRNAP - Krkonošský národní park~~
	~~\| periodikum = www.krnap.cz~~
	~~\| url = https://www.krnap.cz/~~
	~~\| jazyk = cs~~
	~~\| datum přístupu = 2020-05-19~~
	~~}}</ref>~~

	==Poloha==		==Poloha==
	V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).		V roce 1991 bylo území Krkonošského národního parku zmenšeno z 385 km<sup>2</sup> na současných 363,27 km<sup>2</sup>. Vnější Krkonošský hřeben ([[w:cs:Violík\|Violík]], [[w:cs:Vysoké Kolo\|Vysoké Kolo,]] [[w:cs:Sněžka\|Sněžka]]) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní ([[w:cs:Lysá hora (Krkonoše)\|Lysá hora]], [[w:cs:Kotel (Krkonoše)\|Kotel]]) a východní ([[w:cs:Kozí hřbety (Krkonoše)\|Kozí hřbety]], [[w:cs:Studniční hora\|Studniční hora]]). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem ([[w:cs:Žalý (Krkonoše)\|Žalý]], [[w:cs:Zadní Planina\|Zadní Planina]] a [[w:cs:Rýchory (hřeben)\|Rýchory]]).<ref name=":0" />

	==Příroda==		==Příroda==
Řádek 16:		Řádek 8:

	===Řeky===		===Řeky===
	Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.		Krkonošským národním parkem protéká několik řek, [[w:cs:Bílé Labe\|Bílé Labe]], Bobr, [[w:cs:Jizera (řeka)\|Jizera]], [[w:cs:Labe\|Labe]], [[w:cs:Mumlava\|Mumlava]], [[w:cs:Malá Úpa (řeka)\|Malá Úpa]], [[w:cs:Malé Labe\|Malé Labe]] a [[w:cs:Úpa\|Úpa]]. Jeden ze známých turistických cílů je v Krkonoších [[w:cs:pramen Labe\|pramen Labe]]. U pramene Labe můžeme vidět erby měst, kterými řeka Labe protéká a také místo, kde se na pramen můžeme podívat. Tato část je ale postavena pouze pro turisty, skutečný pramen Labe se nachází o kus vedle na Labské louce. Poslední dva roky je díky suchému létu pramen Labe určený pro turisty vyschlý.<ref name=":0" />
	[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]		[[Soubor:Konířová-Jelen2.jpeg\|náhled\|Maly Staw]]

	===Jezera===		===Jezera===
	Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.		Na české straně Krkonošského národního parku najdeme pouze [[w:cs:Mechové jezírko (Krkonoše)\|Mechové jezírko]], které se nachází v [[w:cs:Kotelní jámy\|Kotelní jámě]] a je turistům nepřístupné. Na polské straně nalezneme dvě ledovcová jezera [[w:cs:Wielki Staw\|Wielki Staw]] a [[w:cs:Mały Staw\|Maly Staw]]. K Wielkemu Stawu nevedou turistické stezky a podívat se na něj můžeme pouze z Cesty česko-polského přátelství. Na Maly Staw se můžeme podívat buď z Cesty česko-polského přátelství, nebo z cesty, která vede přímo kolem jezera do horského města Karpacz.<ref name=":0" />

	===Vodopády===		===Vodopády===
	Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.		Krkonoše jsou pověstné svými vodopády, najdeme jich hned 7. Huťský vodopád, Kamenický vodopád, Labský vodopád, Mumlavský vodopád, Pančavský vodopád, Pudlavský vodopád a vodopád Kamieńczyka.<ref name=":0" />

	===Fauna a flóra===		===Fauna a flóra===
Řádek 32:		Řádek 24:
	Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.		Bryoflóru tvoří 500 druhů mechorostů (150 druhů mechů a 350 druhů játrovek), roste tu přes 250 druhů lišejníků a více než 1000 druhů hub. Typickou a chráněnou rostlinou pro Krkonošský národní park je hořec.

	Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.		Na bohatou flóru navazuje bohatá fauna. V Krkonošském národním parku můžeme vidět obrovské množství velkých savců (např. jelen evropský), značné množství drobných savců (norník rudý, myšice lesní) a nepřeberné množství ptáků, netopýrů, plazů a obojživelníků. Najdeme zde také vzácné druhy motýlů (martináč bukový), nebo brouků (střevlíček obecný). V Krkonošském národním parku můžeme s velkým štěstím zahlédnout chráněné a ohrožené druhy jako je tetřev hlušec nebo jeřábek lesní.<ref name=":0" />

	==Krkonošský národní park a sport==		==Krkonošský národní park a sport==
Řádek 40:		Řádek 32:
	V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.		V Krkonošském národním parku je v létě mnoho možností, jak spojit sport s prohlídkou národního parku. Velice oblíbená je zde pěší turistika. Oblíbeným turistickým cílem je nejvyšší hora České republiky Sněžka. Další oblíbené pěší cíle jsou např. Maly Staw, Sněžné jámy, údolí Bílého Labe nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Další možností je cyklistika. Pro cyklisty existuje mnoho opatření a zákazů stezek, kam cyklisté nesmí. I tak se ale milovníci cyklistiky dostanou na krásná místa jako je např. Zlaté návrší nebo Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně. Pro milovníky adrenalinu jsou zde i sjezdové tratě, které najdeme např. v Rokytnici nad Jizerou.
	V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.		V první zóně Krkonošského národního parku se nesmí turisté pohybovat mimo vyznačené trasy. Přesto od roku 2019 Krkonošský národní park bojuje s nezodpovědností a náporem turistů. Jako řešení se nabízí zpoplatnění vstupu do Krkonošského národního parku na české straně, vybudování zábran nebo dočasné uzavření parku. Největším problémem jsou odpadky, v Krkonošském národním parku nenajdeme odpadkové koše. Každý turista by měl odpadky vyhodit buď na turistické chatě, nebo ve městě do odpadkového koše. V žádném případě by neměli turisté odhazovat odpadky do přírody.
	[[~~Soubor~~:~~Konířová-Jelen4.jpeg\|náhled~~\|~~Mohyla Hanče a Vrbaty~~]]<~~ref~~>~~{{Citace elektronického periodika~~		===Zima===
	~~\| titul = Krkonose~~.~~eu ~ Oficiální turistické stránky Krkonoš~~		Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází. Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.<ref name=":1" />
	~~\| periodikum = www~~.~~krkonose~~.eu
	~~\| url = http://www~~.~~krkonose~~.~~eu/cs~~
	~~\| datum přístupu~~ = ~~2020-05-19~~
	~~}}<~~/~~ref~~>

	==~~=Zima=~~==		== Odkazy ==
	Krkonošský národní park nenabízí zábavu pouze v létě, pro milovníky zimních sportů jsou Krkonoše výborná volba. Najdeme zde nepřeberné množství Ski areálů (Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův mlýn, Pec pod Sněžkou apod.) Krkonoše uspokojí i milovníky běžeckého lyžování. Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, [[w:cs:Krkonošská magistrála\|Krkonošská magistrála]]. Na ni pak navazuje více než 500 km místních lyžařských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných, a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš. Velice rozšířená je zde také turistika na skialpech.<br />I v zimě se však Krkonošský národní park musí vypořádat s náporem turistů. Problémů je zde hned několik. Technický sníh ovlivňuje půdu, která se v Krkonoších nachází.<ref>{{Citace elektronického periodika
	~~\| titul~~ = ~~Umělý sníh vodě v Krkonoších neškodí, shrnul hydrolog dvouletý výzkum~~		=== Související stránky ===
	~~\| periodikum~~ = ~~iDNES.cz~~		<br />
	~~\| url~~ = ~~https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/umely-snih-zasnezovani-krnap-krkonose-retencni-nadrze-skiarealy-vliv-studie-pavel-treml-kralovehrade.A191128_517031_hradec-zpravy_tuu~~
	~~\| datum vydání~~ = ~~2019-11-28~~
	~~\| datum přístupu~~ = ~~2020-05-19~~
	}}</~~ref~~> Dalším problémem je ničení krajiny nezodpovědnými lyžaři a snowboardisty, kteří jezdí mimo vyznačené lyžařské tratě tzv. freeridy. V některých skiareálech se zavedli tzv. skipatrolové, kteří hlídají návštěvníky, aby nejezdili mimo vyznačené tratě. Pokud je lyžař chycen mimo trať, dostává peněžní pokutu. Tento problém se týká samozřejmě i skialpinistů, kteří nedodržují pohyb po vyznačených trasách. Lyžaři si neuvědomují, že ničí chráněnou faunu, která se ježděním mimo trasy poškozuje.
	~~==Zdroje==~~
	~~www.krnap.cz~~

	~~www.krkonose.eu~~		=== Reference ===
			<references />

	~~<nowiki>https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/umely-snih-zasnezovani-krnap-krkonose-retencni-nadrze-skiarealy-vliv-studie-pavel-treml-kralovehrade.A191128_517031_hradec-zpravy_tuu</nowiki>~~

	~~Tuto práci uvolňujeme k využívání pod licencí Creative Commons – BY – SA, a přejeme si aby jako jméno autora bylo:~~ Konířová, Jelen		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Konířová, Jelen: Krkonošský národní park a možnosti sportovního využití}}