Hluk - Historie editací

Admin: Dokončení tabulky

2017-05-01T13:56:01Z

Dokončení tabulky

@@ Řádek 59: / Řádek 59: @@
 |3-4
 |Již v současnosti jich existuje více typů a jsou běžně k dostání na trhu
 |***
 |}
 Viz též:
 *[http://ley.cz/?s110&q110= Zákon č. 258/2000 Sb.] O ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů

Admin: Další část tabulky

2017-05-01T13:29:17Z

Další část tabulky

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 |2-15
 |Zatím není příliš jasné, jak dalece se architektura řídí potřebami na snižování hluku.
 |***
 |}

Admin: první část tabulky

2017-05-01T11:00:39Z

první část tabulky

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 ==Omezení nepříznivých vlivů hluku==
 Sedmý akční program EU pro životní prostředí (sedmý EAP) požaduje, aby do roku 2020 došlo v EU k výraznému snížení hluku a abychom se přiblížili úrovním doporučeným Světovou zdravotnickou organizací (WHO).Legislativa, která se týká regulace hladiny hluku např. na pracovištích, má omezit vliv hluku na jedince. Přípustné meze a hladiny hluku udávají hygienické limity. Pokud nelze omezit překročení venkovních hygienických limitů, je povinností alespoň zachovat limity uvnitř staveb.
 Viz též:

Admin: + hluk ze silniční dopravy

2017-04-24T18:01:50Z

+ hluk ze silniční dopravy

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 20:01
Řádek 10:		Řádek 10:

	Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.		Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.

			== Hluk ze silniční dopravy ==
			Hluk ze silničního dopravy, a to jak uvnitř, tak mimo městská území, je stále dominantním zdrojem, který ovlivňuje expozici člověka hluku vyššímu, než 55 dB. Přibližně 100 milionů lidí v rámci zemí EU je vystaveno hluku ze silniční dopravy nad 55 dB, z toho 32 milionů je vystaveno dokonce velmi vysokým hladinám hluku nad 65 dB.

	==Omezení nepříznivých vlivů hluku==		==Omezení nepříznivých vlivů hluku==

Admin: + Evropská směrnice

2017-04-24T14:11:57Z

+ Evropská směrnice

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 16:11
Řádek 18:		Řádek 18:
	*[http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-148-2006-sb-o-ochrane-zdravi-pred-nepriznivymi-ucinky-hluku-a-vibraci Nařízení vlády č. 148/2006 Sb]. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006		*[http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-148-2006-sb-o-ochrane-zdravi-pred-nepriznivymi-ucinky-hluku-a-vibraci Nařízení vlády č. 148/2006 Sb]. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006
	*Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.		*Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.
			*Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = EUR-Lex - 32002L0049 - CS
			\| periodikum = eur-lex.europa.eu
			\| url = http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32002L0049&qid=1493042763632
			\| jazyk = CS
			\| datum přístupu = 2017-04-24
			}}</ref>
	*Pro motorová vozidla - Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 540/2014.<ref>{{Citace elektronického periodika		*Pro motorová vozidla - Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 540/2014.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| titul = L_2014158CS.01013101.xml		\| titul = L_2014158CS.01013101.xml

Admin: + Evropská směrnice

2017-04-24T13:56:23Z

+ Evropská směrnice

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 15:56
Řádek 18:		Řádek 18:
	*[http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-148-2006-sb-o-ochrane-zdravi-pred-nepriznivymi-ucinky-hluku-a-vibraci Nařízení vlády č. 148/2006 Sb]. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006		*[http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-148-2006-sb-o-ochrane-zdravi-pred-nepriznivymi-ucinky-hluku-a-vibraci Nařízení vlády č. 148/2006 Sb]. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ze dne 15.3.2006
	*Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.		*Metodický návod Hlavního hygienika pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (z r.2001) č.j.HEM-300-11.12.01-34 065.
			*Pro motorová vozidla - Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 540/2014.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = L_2014158CS.01013101.xml
			\| periodikum = eur-lex.europa.eu
			\| url = http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R0540&from=CS
			\| datum přístupu = 2017-04-24
			}}</ref>

	Základní limity pro hluk jsou pro:		Základní limity pro hluk jsou pro:

Admin: + reference

2017-04-24T13:41:29Z

+ reference

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 15:41
Řádek 1:		Řádek 1:
	Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web\|url=http://physics.info/sound/\|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook\|last=Elert\|first=Glenn\|website=physics.info\|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web\|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm\|title=The Propagation of sound\|website=pages.jh.edu\|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.		Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web\|url=http://physics.info/sound/\|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook\|last=Elert\|first=Glenn\|website=physics.info\|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web\|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm\|title=The Propagation of sound\|website=pages.jh.edu\|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.

	Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl.		Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl.<ref>{{Citace elektronického periodika
			\| titul = Managing exposure to noise in Europe — European Environment Agency
			\| periodikum = www.eea.europa.eu
			\| url = http://www.eea.europa.eu/themes/human/noise/sub-sections/noise-in-europe-updated-population-exposure
			\| jazyk = en
			\| datum přístupu = 2017-04-24
			}}</ref>

	Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.		Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.

Admin: Vylepšení úvodu

2017-04-24T13:37:29Z

Vylepšení úvodu

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 15:37
Řádek 1:		Řádek 1:
	Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web\|url=http://physics.info/sound/\|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook\|last=Elert\|first=Glenn\|website=physics.info\|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web\|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm\|title=The Propagation of sound\|website=pages.jh.edu\|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.		Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web\|url=http://physics.info/sound/\|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook\|last=Elert\|first=Glenn\|website=physics.info\|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web\|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm\|title=The Propagation of sound\|website=pages.jh.edu\|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.

	~~Příčiny~~ hluku ~~jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[~~doprava~~]])~~, ~~dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích~~ hluku ~~má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře)~~. ~~Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou~~ hluku doprava~~, zvláště [[w:cs:automobilová doprava\|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha~~.		Hlukové znečištění je v Evropě druhým největším zdravotním problémem, hned po znečištění ovzduší. Dominantním zdrojem hluku je silniční doprava, odhaduje se, že 100 milionů lidí je postiženo škodlivými úrovněmi hluku. Dalšími výraznými zdroji hluku jsou železniční a letecká doprava a průmysl.

	Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.		Účinky působení jsou velmi individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu jednotlivce. Působení hluku může ovlivňovat nejen psychický stav (nervovou soustavu, proces trávení), ale může mít i fyzické důsledky (poškození sluchového aparátu). Při měření hluku jsou nejčastěji zjišťovanými parametry hladina, spektrum a směrová charakteristika hluku.

	== Omezení nepříznivých vlivů hluku ==		==Omezení nepříznivých vlivů hluku==
			Sedmý akční program EU pro životní prostředí (sedmý EAP) požaduje, aby do roku 2020 došlo v EU k výraznému snížení hluku a abychom se přiblížili úrovním doporučeným Světovou zdravotnickou organizací (WHO).Legislativa, která se týká regulace hladiny hluku např. na pracovištích, má omezit vliv hluku na jedince. Přípustné meze a hladiny hluku udávají hygienické limity. Pokud nelze omezit překročení venkovních hygienických limitů, je povinností alespoň zachovat limity uvnitř staveb.
	Legislativa, která se týká regulace hladiny hluku např. na pracovištích, má omezit vliv hluku na jedince. ~~Hlukem se rozumí zvuk, jenž může negativně působit na zdraví – přípustné~~ meze a hladiny udávají hygienické limity. Pokud nelze omezit překročení venkovních hygienických limitů, je povinností alespoň zachovat limity uvnitř staveb.

	Viz též:		Viz též:
Řádek 24:		Řádek 23:
	===Reference===		===Reference===
	<references />		<references />

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[[wikipedia:cs:Hluk\|Hluk na české Wikipedii]]		*[[wikipedia:cs:Hluk\|Hluk na české Wikipedii]]

Admin: + reference

2017-04-24T12:22:36Z

+ reference

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 14:22
Řádek 1:		Řádek 1:
	Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda. Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.		Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda.<ref>{{Cite web\|url=http://physics.info/sound/\|title=The Nature of Sound – The Physics Hypertextbook\|last=Elert\|first=Glenn\|website=physics.info\|access-date=2016-06-20}}</ref><ref>{{Cite web\|url=http://pages.jh.edu/~virtlab/ray/acoustic.htm\|title=The Propagation of sound\|website=pages.jh.edu\|access-date=2016-06-20}}</ref> Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.

	Příčiny hluku jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[doprava]]), dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích hluku má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře). Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou hluku doprava, zvláště [[w:cs:automobilová doprava\|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha.		Příčiny hluku jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[doprava]]), dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích hluku má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře). Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou hluku doprava, zvláště [[w:cs:automobilová doprava\|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha.
Řádek 22:		Řádek 22:
	Existuje několik způsobů, jak hluk omezit, nebo mu dokonce zabránit. Například zvýšením vzdálenosti mezi stroji, které jsou zdrojem negativně působících zvuků, lze snížit intenzitu hluku na určitém místě. K dalšímu omezení hluku či jeho účinků vede vytvoření odhlučňovacích bariér, které omezí šíření zvuku do okolí; používání ochranných pomůcek na pracovištích; omezením délky hlukové expozice atd.		Existuje několik způsobů, jak hluk omezit, nebo mu dokonce zabránit. Například zvýšením vzdálenosti mezi stroji, které jsou zdrojem negativně působících zvuků, lze snížit intenzitu hluku na určitém místě. K dalšímu omezení hluku či jeho účinků vede vytvoření odhlučňovacích bariér, které omezí šíření zvuku do okolí; používání ochranných pomůcek na pracovištích; omezením délky hlukové expozice atd.
	== Odkazy ==		== Odkazy ==
			===Reference===
			<references />
	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[[wikipedia:cs:Hluk\|Hluk na české Wikipedii]]		*[[wikipedia:cs:Hluk\|Hluk na české Wikipedii]]

Admin: Doplnění definice

2017-04-24T12:11:01Z

Doplnění definice

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2017, 14:11
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~Jedním~~ z ~~ekologických problémů~~, který bývá často opomíjen~~, je právě hluk~~. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.		Jako '''hluk''' je označován nežádoucí zvuk, který je považován za nepříjemný, příliš hlasitý nebo rušivý. Z hlediska fyziky je hluk nerozlišitelný od zvuku, protože oba jsou z fyzikálního hlediska vibracemi prostřednictvím média, jako je vzduch nebo voda. Rozdíl vzniká teprve když mozek obdrží a vnímá zvuk. Ze zdravotního a ekologického hlediska je hluk jedním ze škodlivých faktorů, který bývá často opomíjen. Negativní působení hluku si často ani neuvědomujeme, oproti jiným ekologickým hrozbám mají jeho účinky vliv latentní – působí na psychickou stránku člověka.

	Příčiny hluku jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[doprava]]), dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích hluku má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře). Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou hluku doprava, zvláště [[w:cs:automobilová doprava\|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha.		Příčiny hluku jsou trojí: největší intenzitu má hluk způsobený činností strojů vyrobených člověkem ([[doprava]]), dále samotným člověkem a v nejmenší podíl na zdrojích hluku má samotná příroda (sopečné erupce, šum moře). Pro Českou republiku je nejzávažnější příčinou hluku doprava, zvláště [[w:cs:automobilová doprava\|automobilová]], jejíž nejsilnější dopady můžeme vidět ve městech, s největšími problémy se potýká hlavní město Praha.