Historie turistického značení v ČR - Historie editací

Admin: removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2022-01-31T12:50:55Z

removed Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:50
Řádek 105:		Řádek 105:
	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}

	~~[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]~~
	[[Kategorie:Turistika]]		[[Kategorie:Turistika]]

Admin: added Category:Turistika using HotCat

2022-01-31T12:50:51Z

added Category:Turistika using HotCat

← Starší verze		Verze z 31. 1. 2022, 14:50
Řádek 106:		Řádek 106:

	[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]		[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
			[[Kategorie:Turistika]]

Admin: /* Klub českých turistů */

2020-05-20T19:52:50Z

Klub českých turistů

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2020, 21:52
Řádek 20:		Řádek 20:
	}}</ref> nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.<ref name=":0" />		}}</ref> nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.<ref name=":0" />

	== Nejstarší turistické trasy ==		==Nejstarší turistické trasy==
	Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.<ref>{{Citace elektronického periodika		Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Drahný		\| příjmení = Drahný
Řádek 46:		Řádek 46:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Klub českých turistů ==		==Klub českých turistů==
	U nás se o začátky turistického značení postaral [[w:cs:Vojta Náprstek]]. V roce 1869 vytvořil nápis [[w:cs:Kazín]] na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení [[w:cs:Prachovské skály\|Prachovských skal]], ve kterém měl opět prsty Náprstek.<ref>{{Citace periodika		U nás se o začátky turistického značení postaral [[w:cs:Vojta Náprstek\|Vojta Náprstek]]. V roce 1869 vytvořil nápis [[w:cs:Kazín\|Kazín]] na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení [[w:cs:Prachovské skály\|Prachovských skal]], ve kterém měl opět prsty Náprstek.<ref>{{Citace periodika
	\| příjmení = Kropáček		\| příjmení = Kropáček
	\| jméno = Z.		\| jméno = Z.
Řádek 89:		Řádek 89:
	}}</ref>		}}</ref>

	== Po druhé světové válce ==		==Po druhé světové válce==
	Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do [[w:cs:Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusi]]. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.<ref name=":0" /> Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.<ref name=":0" />		Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do [[w:cs:Podkarpatská Rus\|Podkarpatské Rusi]]. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.<ref name=":0" /> Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.<ref name=":0" />

	== Po roce 1990 ==		==Po roce 1990==
	Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.		Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.

	Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.		Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.

	== Odkazy ==		==Odkazy==

	=== Reference ===		===Reference===
	<references />		<references />

Admin: added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

2020-05-20T19:52:11Z

added Category:Sport a životní prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2020, 21:52
Řádek 104:		Řádek 104:

	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}

			[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Admin v 20. 5. 2020, 19:52

2020-05-20T19:52:00Z

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2020, 21:52
Řádek 103:		Řádek 103:


	{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: ~~Turistické~~ značení v ČR}}		{{FTVS\|Denní studium 2020\|Jarmil Koláček: Historie turistického značení v ČR}}

Admin: Admin přesunul stránku Turistické značení v ČR na Historie turistického značení v ČR bez založení přesměrování

2020-05-20T19:51:35Z

Admin přesunul stránku Turistické značení v ČR na Historie turistického značení v ČR bez založení přesměrování

← Starší verze		Verze z 20. 5. 2020, 21:51
(Žádný rozdíl)

Admin: Založena nová stránka s textem „Směrovka z nejstarší značené trasy KČT w:cs:Turistické značení v Česku a na Slovensk…“

2020-05-20T19:51:00Z

Založena nová stránka s textem „náhled|Směrovka z nejstarší značené trasy KČT w:cs:Turistické značení v Česku a na Slovensk…“

Nová stránka

[[Soubor:Směrovka Svatojánské proudy 1890.jpg|náhled|Směrovka z nejstarší značené trasy KČT]]
[[w:cs:Turistické značení v Česku a na Slovensku|Turistické značení]] má v České republice dlouhou tradici a můžeme s hrdostí prohlásit, že je výjimečné ve světovém měřítku. Systém turistického značení v České republice nemá ve světě obdoby. Výjimku tvoří značení na Slovensku, protože jsme po téměř 70 let tvořili jeden stát.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Klauz
| jméno = Michal
| titul = Vývoj turistického značení na bývalém území prvorepublikového Československa (bakalářská práce)
| url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/38215/BPTX_2009_1_11510_0_155918_0_97327.pdf?sequence=1
| vydavatel = Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu
| místo = Praha
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2020-05-20
}}</ref> Turistické značení u nás je výjimečné z několika ohledů. Za zmínku stojí například celková délka značených turistických tras, která přesahuje 80 000 km,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Systém značení turistických cest v České republice
| url = http://kctkv.cz/wp-content/uploads/2018/05/Syst%C3%A9m-zna%C4%8Den%C3%AD-turistick%C3%BDch-tras-v-%C4%8Cesk%C3%A9-republice.pdf
| vydavatel = Klub českých turistů
| místo = Praha
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-05-20
}}</ref> nebo například to, že po celé České republice jsou turistické cesty značeny stejným způsobem, což rozhodně není samozřejmostí v každé zemi.<ref name=":0" />

== Nejstarší turistické trasy ==
Nejstarší turistické trasy můžeme na našem území nalézt doteď. Jedná se o systém tyčového značení cest na horách. Tento systém značení má své počátky již v 17. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Drahný
| jméno = Radek
| titul = Co chcete vědět o Krkonošském národním parku
| periodikum = skunipa.skauting.cz
| vydavatel =
| url = http://skunipa.skauting.cz/univerzita/prednes/2006_2_Drahny.htm
| datum vydání = 2006-11-27
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-05-20
}}</ref> Z před prvorepublikové historie je třeba zmínit hlavně dva spolky, které se staraly o značení turistických tras. První ze spolků byl založen ve Vrchlabí spolek Riesengebirgsverein. Tento spolek při 25. výročí svého založení v roce 1905 vyznačil cestu na [[w:cs:Sněžka|Sněžku]], která je používána dodnes. Druhý spolek působil v [[w:cs:Chráněná krajinná oblast Jeseníky|Jeseníkách]] a nesl název Moravskoslezský horský spolek. Díky tomuto spolku existuje pravděpodobně nejstarší turistická mapa v ČR a první turistický průvodce, který byl vydán v roce 1983.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dostál
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Značené cesty v Jesenících, ve Slezsku a na Severní Moravě
| vydání =
| vydavatel = Klub československých turistů
| místo = Česká Třebová
| rok vydání = 1928
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>

== Klub českých turistů ==
U nás se o začátky turistického značení postaral [[w:cs:Vojta Náprstek]]. V roce 1869 vytvořil nápis [[w:cs:Kazín]] na skále u Berounky. V té době se ještě nedá mluvit o systému turistického značení, jaký známe dnes. Značky upozorňovaly na významná místa. Okolo tohoto místa také vede jedna z nejstarších turistických tras u nás. Po značení u Berounky následuje například značení [[w:cs:Prachovské skály|Prachovských skal]], ve kterém měl opět prsty Náprstek.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kropáček
| jméno = Z.
| titul = Vývoj turistického značení
| periodikum = Časopis turistů
| datum vydání = 1945
| ročník = 56
| číslo = 5–6
| strany = 72–74
| url =
}}</ref> Náprstek se stal předsedou Klubu českých turistů (KČT). Tento spolek hrál hlavní roli ve značení turistických tras u nás. KČT nemusel vymýšlet způsob značení, stačilo vybrat ze dvou nejpoužívanějších. Vybrán byl způsob pásového značení, který byl používán v Alpách a je používán dodnes. První trasy byly v roce 1889 značeny v místech dnešní [[w:cs:Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovické přehrady]] (dnes tedy cesta neexistuje, protože je pod vodou) a mezi Karlštejnem a Berounem. První „barvou“ turistických tras byla červená.<ref name=":0" /> Roku 1901 byla vydána „Stručná pravidla pro označování“, kde byl určován např. poměr šířky pruhů u značek, ne však jejich velikost. Nejdříve vznikaly pouze lokální turistické trasy. První dálkovou značenou trasou byla trasa z Prahy na Šumavu, která vznikla v roce 1912.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Benda
| jméno = V.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Značkovací pravidla
| vydání =
| vydavatel = Klub československých turistů
| místo =
| rok vydání = 1947
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>

Nejdříve byla používána pouze červená značka, další barvy se přidaly s postupným houstnutím sítě značených tras.<ref name=":0" /> Během 1. světové války se rychlost značení zpomalila. Do roku 1918 vzniklo i přes to celkem cca 1 000 km značených tras.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = J.
| příjmení2 = Dostál
| jméno2 = J.
| titul = Padesát let Klubu československých turistů: na paměť padesátého výročí své práce
| editoři = BRYNDA, E., DOSTÁL, J. a kol.
| vydání =
| vydavatel = Klub československých turistů
| místo = Praha
| rok vydání = 1938
| počet stran =
| kapitola = Klub českých turistů v letech 1918–1938
| strany = 44-51
| isbn =
}}</ref>

== Po druhé světové válce ==
Do roku 1938 rozšířil KČT (v té době KČST) svou činnost na Slovensko a do [[w:cs:Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Tyto oblasti díky tomu zažily velký turistický rozvoj. Až do roku 1946 byl v těchto oblastech také lepší systém značení než u nás. V roce 1938 už bylo na území tehdejšího Československa 40 000 km značených tras. Rozdílem, který trvá do dnešních let, byla jednotka, ve které se značilo. U nás je uváděna vzdálenost, na Slovensku čas.<ref name=":0" /> Po roce 1948 to s turistickým značením u nás nevypadalo dobře, málem zaniklo. V roce 1954 ale došlo ke změně. Vláda vydala Usnesení o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu v ČSR, které mělo zajišťovat masivní rozvoj turistiky. V roce 1955 byla vydána příručka pro značení, ve které byla již uvedena velikost pásové značky, kterou známe dnes. Snaha o co nejkvalitnější značení vedla k vydání normy „ČSN 01 8025 – Turistické značení“ z roku 1987, která je v obou zemích platná dodnes.<ref name=":0" />

== Po roce 1990 ==
Po roce 1990 dochází k obnovení KČT. Od té doby na našem území vzniklo značení pro cyklisty, lyžaře nebo třeba vodáky. V ČR se turistické značení stalo součástí dopravního značení.

Na naše turistické značení můžeme být opravdu hrdí. Ve světě nemá obdoby a provádí nás po nejkrásnějších místech naší země.

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

{{FTVS|Denní studium 2020|Jarmil Koláček: Turistické značení v ČR}}