Majka.Dlouha: /* Zdroj */

2008-06-16T08:23:35Z

Zdroj

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 10:23
Řádek 72:		Řádek 72:

	Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.		Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.
			== Odkazy ==
			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace Globalizace na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Globalization Globalization na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 10:36

2008-02-19T10:36:42Z

← Starší verze		Verze z 19. 2. 2008, 12:36
Řádek 72:		Řádek 72:

	Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.		Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.

			[[Kategorie:Globalizace]]

Admin: Nová stránka: == Definice == Typickou – ale omezující – definici můžeme převzít od Mezinárodního měnového fondu, která zdůrazňuje rostoucí hospodářskou vzájemnou závislost v...

2007-12-01T13:30:31Z

Nová stránka: == Definice == Typickou – ale omezující – definici můžeme převzít od Mezinárodního měnového fondu, která zdůrazňuje rostoucí hospodářskou vzájemnou závislost v...

Nová stránka

== Definice ==

Typickou – ale omezující – definici můžeme převzít od Mezinárodního měnového fondu, která zdůrazňuje rostoucí hospodářskou vzájemnou závislost všech zemí díky zvyšujícímu se objemu a druhům mezinárodních transakcí zboží a služeb, volným mezinárodním tokům kapitálu a rychlejšímu rozsáhlejšímu šíření technologií. Ačkoli pojem globalizace je složitou a mnohostrannou řadou jevů, může být rozdělena na jednotlivé aspekty:

*průmyslová globalizace (neboli transnacionalizace) – růst a expanze nadnárodních společností
*finanční globalizace – vznik celosvětových finančních trhů a zlepšení přístupu k vnějšímu financování pro společné, národní a nadnárodní dlužníky
*politická globalizace – šíření politické oblasti zájmu do regionů a zemí, které stojí mimo okruh politických (státních a nestátních) činitelů
*informační globalizace – zvýšení informačních toků mezi zeměpisně vzdálenými oblastmi
*kulturní globalizace – růst mezikulturních styků
*globalismus – spojení mezi kulturami, národy a lidmi, zahrnuje šíření kultur, touhu spotřebovávat a mít požitek z cizích výrobků a nápadů, přijímat nové technologie a postupy a zapojit se do „světové kultury“. Je to všeobecný, mezinárodní podnět, aby se svět spojil.
*globalista – někdo, kdo si je vědom světových problémů, má požitek z nových idejí a považuje se za globálního občana, který je přístupný jak k vytýkání chyb tak k souhlasu s ostatními.

== Ekonomická definice ==

Podle Dr. Ismaila Shariffa je globalizace celosvětový proces sjednocování cen, výrobků, platů, úrokových měr a zisků. Globalizace se opírá o tři snahy o rozvoj: role lidské migrace, mezinárodní obchod a rychlý pohyb kapitálu a sloučení finančních trhů.

== Charakteristiky ==

Globalizaci/internacionalizaci poznáváme množstvím trendů, které se většinou vyvíjely nebo urychlovaly po druhé světové válce. Zahrnují větší mezinárodní pohyb zboží, peněz, informací a osob; a vývoj technologie, organizací, právních systémů a infrastruktur dovolující tento pohyb. Skutečná existence některých z těchto trendů je diskutována.

*Větší mezinárodní kulturní výměna,

**Rozšiřování mnohokulturnosti a lepší individuální přístup ke kulturní rozmanitosti, například přes vývoz Hollywoodských a Bollywoodských filmů. Nicméně, dovezená kultura může snadno nahradit místní kulturu, působit snížení různorodosti přes hybridizaci nebo dokonce splynutí. Nejmarkantnější formou je pozápadnění, ale dochází také k počínšťování kultur.
**Větší mezinárodní cestovní ruch
**Větší imigrace, včetně ilegální imigrace
**Šíření místních spotřebních výrobků (např. jídlo) do jiných zemí (často přizpůsobeným k jejich kultuře)
**Celosvětová móda a populární kultura jako Pokémon, Sudoku, Numa Numa, Origami, Idol series (xxx hledá Superstar), YouTube, a MySpace.
**Celosvětové sportovní akce jako FIFA světový pohár a Olympijské hry.
**Formování nebo vývoj souboru univerzálních hodnot

*Technicko/právní
**Vývoj globální telekomunikační infrastruktury a většího přes hraničního datového toku, používaní takových technologií jako Internet, komunikační satelity, podmořský vláknový optický kabel a bezdrátové telefony
**Zvyšování počtu standardů používaných globálně; např. autorské zákony a patenty
**Tlak mnohých advokátů ve prospěch mezinárodního trestního soudu a mezinárodní justiční činnosti.

== Pozitivní a negativní účinky ==

Pojem “globalizace” je používán jako odkaz na tyto kolektivní změny jako průběh, nebo jinak jako příčina náhlé změny. Zřetelná použití obsahují:

*Ekonomicky, společensky a ekologicky pozitivní: jako motor obchodu; jeden, který přináší zvýšení životní úrovně-prosperitu- do zemí třetího světa a další bohatství zemím prvního světa.

*Ekonomicky, společensky, a ekologicky negativní: jako motor”korporačního imperialismu;”, který šlape po lidských právech v rozvojových společnostech, prohlašuje, že přinese prosperitu, přesto se ale často rovná drancování a šmelině. Negativní účinky zahrnují kulturní asimilaci skrz kulturní imperialismus, export umělých požadavků a ničení nebo potlačování původního místního a globálního společenství, ekologie a kultury.

Často se spekuluje o tom, že dokonce i terorismus podstoupil globalizaci, s útoky v cizích zemích, které nemají žádný přímý vztah s útočníky vlastní země.

Od druhé světové války, překážky pro mezinárodní obchod byly značně sníženy mezinárodními dohodami jako Obecná shoda o clech a obchodu(GATT). Zvláštní iniciativy prováděné jako výsledek GATT a WTO, jež je založeno na GATT, obsahovaly:
*Podpora volného obchodu
**Zboží:
***Zmírnění nebo odstranění cel, vytvoření zón volného obchodu s malými nebo žádnými cly
***Snížení dopravních výdajů, obzvláště od vývoje kontejnerizace pro transoceánskou lodní dopravu.
**Kapitálu: redukce nebo odstranění kapitálových kontrol
**Redukce, eliminace, nebo harmonizace subvencí pro místní podniky
*Omezení duševního vlastnictví
**Sladění práv intelektuálního vlastnictví mezi národy (obecně řečeno, s více omezeními)
**Nadnárodní uznání omezení intelektuálního vlastnictví (např. patenty uznané Čínou by byly uznané ve Spojených státech)

== Historické souvislosti ==

Ačkoli pojem “globalizace “ byl poprvé použit ve druhé polovině dvacátého století a termín a jeho pojetí se nerozšířily v obecném podvědomí až do druhé poloviny osmdesátých let; různí sociologové se pokusili prokázat návaznost mezi současnými trendy globalizace a dřívějšími obdobími. Nejčasnější formy globalizace existovaly během Mongolské Říše tam, kde byla větší integrace podél Hedvábné stezky.

První kroky ke globalizaci počínají v Evropě v 16. a 17. století, když Španělská Říše dosahovala všech konců světa. To mělo pozoruhodný vliv na evropský průmysl, např. Těžba stříbra ve Schwazu v Rakousku byla částečně utlumena, protože stříbro bylo dostupné od španělských kolonií za nižší ceny. Globalizace se stala obchodním jevem v 17. století, když byl v Nizozemí založen první nadnárodní monopol. Během Holandské zlaté doby Holandská východoindická společnost byla založena jako soukromě vlastněný podnik. Kvůli velkým rizikům spojeným s mezinárodním obchodem, bylo vlastnicví rozděleno na podíly. Holandská východoindická společnost byla první společností na světě, která vadávala akcie- důležitý pohon pro globalizaci.

Liberalizace v 19. století je často nazývána “první dobou globalizace”, dobou charakterizovanou rychlým růstem v mezinárodním obchodu a investicích, mezi evropskými mocenskými silami, jejich koloniemi a později Spojenými státy.

“První doba globalizace” začala kolabovat na začátku první světové války a později se zhroutila během krize zlatého standardu v pozdních dvacátých letech a brzkých letech třicátých. Země, které se zabývaly tou dobou globalizací, zahrnujíce jádro Evropy, některé z evropských periferíí a různé euro-americké a oceánské odnože, prosperovaly. Nerovnováha mezi těmi státy padala, zatímco zboží, kapitál a práce tekly volně mezi státy.

Globalizace v éře od druhé světové války byla řízena pokrokem technologií, který snížil ceny obchodu a kola obchodních jednání, původně pod záštitou GATT, vedla k sérii dohod o odstranění omezení volného obchodu. Uruguayiské kolo (1984 až 1995) vedlo k dohodě vytvořit Světovou obchodní organizaci (WTO), k zprostředkování urovnávání obchodních sporů. Jiné dvoj- a trojstranné dohody ohledně trhu (Evropská Mastrichtská dohoda, NAFTA) si také připsaly snahu s cílem omezení cel a tržních překážek.

Svět je čím dál více konfrontován s problémy, které nemohou být řešeny individuální činností osamocených národních států. Příklady zahrnují přeshraniční znečištění vody a vzduchu, nadbytečný oceánský rybolov a jiné degradace přirozeného prostředí, regulace vnějších prostor, globální oteplování, mezinárodní teroristické sítě, světový obchod a finance a tak dále. Řešení těchto problémů vyžadují nové formy spolupráce a vytvoření nových globálních institucí. Od konce druhé světové války následované příchodem OSN a Bretton Woodských institucí, nastala exploze v dosahu a síle nadnárodních korporací a rychlého růstu globální občanské společnosti.

== Zdroj ==

Globalization. (2007, January 24). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 15:29, January 24, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Globalization&oldid=102869676. Překlad Borovička M.; Otřísalová I.

Globalizace z Wikipedie - Historie editací

Majka.Dlouha: /* Zdroj */

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 10:36

Admin: Nová stránka: == Definice == Typickou – ale omezující – definici můžeme převzít od Mezinárodního měnového fondu, která zdůrazňuje rostoucí hospodářskou vzájemnou závislost v...