Globální správa - Historie editací

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-16T08:04:30Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 10:04
Řádek 16:		Řádek 16:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_governance Global governance na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_governance Global governance na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

Majka.Dlouha: /* Zdroje */

2008-06-16T08:03:12Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 10:03
Řádek 13:		Řádek 13:
	*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.		*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.
	*Slaughter, Anne-Marie (2004). ''A New World Order'', Princeton University Press, 2004, str. 131–162.		*Slaughter, Anne-Marie (2004). ''A New World Order'', Princeton University Press, 2004, str. 131–162.
			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_governance Global governance na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Globalizace]]		[[Kategorie:Globalizace]]

Jiří Dlouhý v 19. 2. 2008, 11:28

2008-02-19T11:28:36Z

← Starší verze		Verze z 19. 2. 2008, 13:28
Řádek 13:		Řádek 13:
	*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.		*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.
	*Slaughter, Anne-Marie (2004). ''A New World Order'', Princeton University Press, 2004, str. 131–162.		*Slaughter, Anne-Marie (2004). ''A New World Order'', Princeton University Press, 2004, str. 131–162.

			[[Kategorie:Globalizace]]

Admin: Nová stránka: Globální správa je tak především '''procesem politické koordinace''', spíše než hierarchicky vystavěným systémem institucí. Tato koordinace se odehrává na mnoha různ...

2007-12-01T13:02:34Z

Nová stránka: Globální správa je tak především '''procesem politické koordinace''', spíše než hierarchicky vystavěným systémem institucí. Tato koordinace se odehrává na mnoha různ...

Nová stránka

Globální správa je tak především '''procesem politické koordinace''', spíše než hierarchicky vystavěným systémem institucí. Tato koordinace se odehrává na mnoha různých úrovních zároveň. V tomto procesu jsou úkoly, jako jsou implementace nadnárodních pravidel a management problémů, které přesahují národní hranice, sdíleny společně vládami národních států a mezivládními i nadnárodními (soukromými i veřejnými) institucemi. Cílem tohoto procesu je realizace společných cílů na globální úrovni, přičemž definování těchto cílů je součástí permanentního dialogu, jehož součástí jsou všichni jmenovaní aktéři.

V pohledu na globální správu zásadní existují ovšem rozdíly mezi internacionalisty, globalisty a trasformacionalisty (McGrew, 2004):

'''Internacionalisté''' tvrdí, že navzdory vzniku novým forem správy a nadnárodnímu dialogu je hlavním motorem globální správy tzv. hegemonická správa, kterou vykonává ve světovém měřítku jedna nebo několik největších mocností. Tento pohled je zcela v souladu s internacionalistickým názorem, že národní státy zůstávají i v procesu ekonomické a technologické globalizace hlavními aktéry. V tomto modelu pak hlavní roli v globální správě hrají nejmocnější státy, které mohou, když chtějí, obejít i nejvlivnější mezivládní instituce, jako je třeba OSN, a prosadit svou vůli.

'''Globalisté''' vidí proces globalizace především jako nadvládu globálního trhu. Ten podle nich dnes diktuje i těm nejmocnějším státům. Pokud bychom to vyjádřili v podobě určité karikatury, pak v globalistickém vidění světa globálně vládne a základní pravidla určuje poměrně malá, privilegovaná skupina „světové buržoazie“, která prosazuje globální kapitalismus.

'''Transformacionalisté''' uznávají důležitost jak mocných států, tak nadnárodního kapitálu, ale zároveň tvrdí, že dochází k zásadním změnám ve strukturách světové správy, tak jak se prosazuje stále větší množství aktérů, kteří působí – bez existence zjevného globálního centra – na mnoha úrovních, na kterých se vede permanentní globální diskurs. Zatímco internacionalisté a globalisté zdůrazňují určitý typ determinismu, transformacionalisté kladou důraz na reflexivnost – tedy na hledání stále nových modelů globální správy v kontextu kritiky nedostatečnosti těch současných. Na rozdíl od obou dalších pohledů, které zdůrazňují existující struktury, transformacionalisté zdůrazňují proces.

== Zdroje ==
*Pehe, J. Globální řízení a globální správa (síťová řízení a horizontální alternativy) In:: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 123–132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
*McGrew, Anthony (2004) In: David Held (editor). A Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London: Routlege, str. 128–167.
*Slaughter, Anne-Marie (2004). ''A New World Order'', Princeton University Press, 2004, str. 131–162.