Globální populační vzorce a trendy - Historie editací

Hanca: /* Zdroje */

2013-06-20T15:44:48Z

Zdroje

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2013, 17:44
Řádek 31:		Řádek 31:
	Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.		Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

	Nejdůležitějším zdrojem informací o populačním růstu je každoroční Zpráva o stavu světové populace ([http://www.unfpa.org/swp/~~swpmain.htm~~ State of the World Population Report]) publikovaná Fondem pro populaci OSN ([http://www.unfpa.org./ UNFPA]). Ta poskytuje nejen podrobné statistické údaje a tabulky, ale také monitoruje současné modely a trendy.		Nejdůležitějším zdrojem informací o populačním růstu je každoroční Zpráva o stavu světové populace ([http://www.unfpa.org/swp/ State of the World Population Report]) publikovaná Fondem pro populaci OSN ([http://www.unfpa.org./ UNFPA]). Ta poskytuje nejen podrobné statistické údaje a tabulky, ale také monitoruje současné modely a trendy.

	Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.		Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.


	== Odkazy ==		== Odkazy ==

Majka.Dlouha: /* Externí odkazy */

2008-06-16T08:00:37Z

Externí odkazy

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 10:00
Řádek 42:		Řádek 42:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
	*[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth na anglické Wikipedii]		*[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Majka.Dlouha: /* Odkazy */

2008-06-16T07:59:19Z

Odkazy

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 09:59
Řádek 39:		Řádek 39:
	=== Související články ===		=== Související články ===
	[[Populace a rozvoj]]		[[Populace a rozvoj]]
			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21 Agenda 21 na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth Population growth na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Antropogenní rizika]]		[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Jiří Dlouhý v 22. 2. 2008, 15:04

2008-02-22T15:04:33Z

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2008, 17:04
Řádek 39:		Řádek 39:
	=== Související články ===		=== Související články ===
	[[Populace a rozvoj]]		[[Populace a rozvoj]]

			[[Kategorie:Antropogenní rizika]]

Jiří Dlouhý v 4. 2. 2008, 10:16

2008-02-04T10:16:10Z

← Starší verze		Verze z 4. 2. 2008, 12:16
Řádek 3:		Řádek 3:
	Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se životní úroveň a další indikátory lidské pohody ([[well-being]]). Je tedy velmi důležité sledovat měnící se podmínky a populační trendy.		Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se životní úroveň a další indikátory lidské pohody ([[well-being]]). Je tedy velmi důležité sledovat měnící se podmínky a populační trendy.

	== ~~[[Populace a rozvoj\|~~Růst populace]] ==		== Růst populace ==

	Počet jedinců druhu Homo sapiens sapiens je dnes odhadován na něco málo přes 6 miliard. Početnost populace člověka na Zemi nebyla ale vždy stejná. Odhadovat, jak se vyvíjel počet našich předků v prehistorické době, je ale velmi obtížné. Předpokládá se že první miliardy dosáhla naše populace až někdy na přelomu 18. a 19. století. Od té doby pokračoval růst stále vyšším tempem. Od počátku 19. do konce 20. století přibylo během dvou set let na naší planetě pět miliard lidí! Zatímco na první miliardu obyvatel bylo třeba čekat několik desítek tisíc let, druhé bylo dosaženo už za 130, třetí za 30, čtvrté za 14, páté za 13 a té poslední, šesté, jsme dosáhli (v r. 1999) za 12 let.		Počet jedinců druhu Homo sapiens sapiens je dnes odhadován na něco málo přes 6 miliard. Početnost populace člověka na Zemi nebyla ale vždy stejná. Odhadovat, jak se vyvíjel počet našich předků v prehistorické době, je ale velmi obtížné. Předpokládá se že první miliardy dosáhla naše populace až někdy na přelomu 18. a 19. století. Od té doby pokračoval růst stále vyšším tempem. Od počátku 19. do konce 20. století přibylo během dvou set let na naší planetě pět miliard lidí! Zatímco na první miliardu obyvatel bylo třeba čekat několik desítek tisíc let, druhé bylo dosaženo už za 130, třetí za 30, čtvrté za 14, páté za 13 a té poslední, šesté, jsme dosáhli (v r. 1999) za 12 let.
Řádek 20:		Řádek 20:
	Země, které demografickou transformací neprošly, mají vysokou porodnost, uplatnění žen v zaměstnání je nízké, tradice i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině, a existuje zde odpor proti antikoncepci.		Země, které demografickou transformací neprošly, mají vysokou porodnost, uplatnění žen v zaměstnání je nízké, tradice i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině, a existuje zde odpor proti antikoncepci.

	== [[Populační růst a chudoba]] ==		== Populační růst a chudoba ==

	*v oblastech ekonomicky rozvinutých žije méně dětí, populace je zdravější		- viz samostatné heslo [[Populační růst a chudoba]]

	*do těchto ekonomicky rozvinutých oblastí přichází větší počet imigrantů

	*k největší populačnímu růstu dochází v zemích 3. světa, kde žije 4/5 veškeré světové populace a kde existuje nedostatek potravin

	*rychlý růst ~~populace vede k mládnutí populace (více než ½ pod hranicí zaměstnavatelnosti, tito mladí lidé musí být živeni, nejsou produktivní)~~

	*vytváří se obrovská poptávka po pracovních místech, což tlačí dolů mzdy, stoupá nezaměstnanost, nezbývají finance na školství, zdravotnictví, infrastrukturu

	*migrace do měst je ekonomicky pozitivní v rozvinutých zemích s vyšší životní úrovní, ale ve slabých zemích způsobuje přelidněnost ve městech. Vznikají slumy, kde jsou horší podmínky nebo srovnatelné jako na venkově.

	*existuje rozdíl ve vzorcích spotřeby – rozvojové země mají nižší spotřebu a produkují méně odpadů a ~~skleníkových plynů, než rozvinuté.~~

	== Řešení ==		== Řešení ==
	*[[Změny vzorců spotřeby]]		*[[Změny vzorců spotřeby]]

	== Zdroje: ==		== Zdroje ==

	Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.		Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
Řádek 46:		Řádek 34:

	Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.		Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.


			== Odkazy ==
			=== Související články ===
			[[Populace a rozvoj]]

Admin: Nová stránka: Category: Populace a rozvoj Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se ž...

2007-12-01T11:12:22Z

Nová stránka: Category: Populace a rozvoj Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se ž...

Nová stránka

[[Category: Populace a rozvoj]]

Znalosti a informace o populaci a rozvoji se stále vyvíjejí. Minulé století zažilo bezprecedentní zvrat v populační dynamice, změnila se životní úroveň a další indikátory lidské pohody ([[well-being]]). Je tedy velmi důležité sledovat měnící se podmínky a populační trendy.

== [[Populace a rozvoj|Růst populace]] ==

Počet jedinců druhu Homo sapiens sapiens je dnes odhadován na něco málo přes 6 miliard. Početnost populace člověka na Zemi nebyla ale vždy stejná. Odhadovat, jak se vyvíjel počet našich předků v prehistorické době, je ale velmi obtížné. Předpokládá se že první miliardy dosáhla naše populace až někdy na přelomu 18. a 19. století. Od té doby pokračoval růst stále vyšším tempem. Od počátku 19. do konce 20. století přibylo během dvou set let na naší planetě pět miliard lidí! Zatímco na první miliardu obyvatel bylo třeba čekat několik desítek tisíc let, druhé bylo dosaženo už za 130, třetí za 30, čtvrté za 14, páté za 13 a té poslední, šesté, jsme dosáhli (v r. 1999) za 12 let.

Většina populací živočichů roste (případně se zmenšuje) v závislosti na dostupnosti zdrojů potravy, úkrytu, partnerů pro rozmnožování, výskytu chorob apod. Populace člověka jakoby některá ekologická pravidla nerespektovala. K největšímu růstu populace dnes dochází především v zemích a oblastech, kde je dostupnost potravy nižší, míst a prostředků k bydlení méně a chorob více. Tento paradox je výsledkem spolupůsobení celé řady vlivů.

Růst každé populace je závislý především na dvou faktorech. Je to porodnost a úmrtnost. Od doby, kdy je růst populace sledován, tedy asi od 19. století, se zdá, že jak porodnost, tak i úmrtnost klesají. Díky zvyšující se péči o novorozence, zlepšujícím se hygienickým podmínkám a zdravotní péči je však pokles úmrtnosti strmější než pokles porodnosti a přírůstek (rozdíl mezi porodností a úmrtností) se zvětšuje. K tomuto jevu ale nedocházelo a nedochází na všech místech světa stejně. Některé země již mají hlavní fázi růstu za sebou, v jiných počet obyvatel stále roste.

Jeden ze základních mechanismů, jímž se dynamika početnosti lidstva řídí, je tzv. demografická transformace (též demografický přechod, demografická revoluce). Země, v nichž se porodnost a úmrtnost takřka vyrovnaly (bylo dosaženo nulového populačního růstu), jsou země průmyslově rozvinuté, s vysokou úrovní lékařské péče a se systémem různých sociálních podpor (penze, příspěvky v nezaměstnanosti, pojištění atd.), s vysokou zaměstnaností žen a kvalitní úrovní vzdělání. Tyto země označované za země „bohatého severu“ již prodělaly demografickou transformaci a je pro ně charakteristický dlouhodobý pokles počtu dětí v rodině, zvýšení věku matek a zlepšení jejich společenského uplatnění i změny v sociálním prostředí. Země, které prošly demografickou transformací, vykazují nízkou porodnost i úmrtnost.

Některé země ale transformací ještě neprošly. Pro ty je sice charakteristická relativně nízká úmrtnost (především díky snadnější dostupnosti levných základních léků a určitému zlepšení lékařské péče), ale přetrvává poměrně vysoká porodnost. Postavení ženy je chápáno jako role rodičky. Uplatnění žen v zaměstnání je nízké. Tradice, ale i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině a častý je odpor proti plánování rodiny a antikoncepci. To je případ mnoha zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Prozatím je velmi obtížné určit, kdy projdou všechny země světa demografickou transformací a kdy se tedy počet obyvatel na Zemi ustálí.

== Demografická transformace ==

znamená, že průmyslově rozvinuté země Severu, kde existuje dobrý systém lékařské péče, sociální podpory, zaměstnanost žen je vysoká a přístup ke vzdělání je zabezpečen, již prodělaly demografickou revoluci. Charakteristický je pro ně dlouhodobý pokles počtu dětí v rodině, zvýšení věku matek a zvýšení jejich dosaženého vzdělání, země mají nízkou a téměř vyrovnanou porodnost i úmrtnost(nulový populační růst).
Země, které demografickou transformací neprošly, mají vysokou porodnost, uplatnění žen v zaměstnání je nízké, tradice i způsob obživy vyžadují vysoký počet dětí v rodině, a existuje zde odpor proti antikoncepci.

== [[Populační růst a chudoba]] ==

*v oblastech ekonomicky rozvinutých žije méně dětí, populace je zdravější

*do těchto ekonomicky rozvinutých oblastí přichází větší počet imigrantů

*k největší populačnímu růstu dochází v zemích 3. světa, kde žije 4/5 veškeré světové populace a kde existuje nedostatek potravin

*rychlý růst populace vede k mládnutí populace (více než ½ pod hranicí zaměstnavatelnosti, tito mladí lidé musí být živeni, nejsou produktivní)

*vytváří se obrovská poptávka po pracovních místech, což tlačí dolů mzdy, stoupá nezaměstnanost, nezbývají finance na školství, zdravotnictví, infrastrukturu

*migrace do měst je ekonomicky pozitivní v rozvinutých zemích s vyšší životní úrovní, ale ve slabých zemích způsobuje přelidněnost ve městech. Vznikají slumy, kde jsou horší podmínky nebo srovnatelné jako na venkově.

*existuje rozdíl ve vzorcích spotřeby – rozvojové země mají nižší spotřebu a produkují méně odpadů a skleníkových plynů, než rozvinuté.

== Řešení ==
*[[Změny vzorců spotřeby]]

== Zdroje: ==

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

Nejdůležitějším zdrojem informací o populačním růstu je každoroční Zpráva o stavu světové populace ([http://www.unfpa.org/swp/swpmain.htm State of the World Population Report]) publikovaná Fondem pro populaci OSN ([http://www.unfpa.org./ UNFPA]). Ta poskytuje nejen podrobné statistické údaje a tabulky, ale také monitoruje současné modely a trendy.

Jiným zdrojem informací o populačních modelech a trendech je [http://www.un.org/popin/data.html POPIN] – Populační informační síť OSN.