Fenomén Wikipedie - Historie editací

Eduard v 11. 12. 2020, 20:18

2020-12-11T20:18:07Z

← Starší verze		Verze z 11. 12. 2020, 22:18
Řádek 133:		Řádek 133:

	[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]		[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
			{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Korhonova v 3. 12. 2020, 15:20

2020-12-03T15:20:16Z

Ukázat změny

Admin: added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

2020-10-29T07:46:29Z

added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2020, 09:46
Řádek 121:		Řádek 121:
	==Reference==		==Reference==
	<references />{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		<references />{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

			[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]

78.128.191.48: upravy, rozsireni

2020-09-22T15:13:09Z

upravy, rozsireni

← Starší verze		Verze z 22. 9. 2020, 17:13
Řádek 1:		Řádek 1:
	Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.'' Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.		Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.'' Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.
	==Impakt Wikipedie==		==Impakt Wikipedie==
	~~Je pátým nejnavštěvovanějším webem~~ světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.		Význam Wikipedie na diseminaci odborných poznatků se dobře ukázal během covidové pandemie v roce 2020. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu a počet jeiich zobrazení přesáhl 240 milionů.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Z Wikipedie vychází i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. Co je ale zajímavé pro naše účely, je to, že se na Wikipedii kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, kteří je kontrolovali, aby se do nich nedostaly nepodložené informace.<ref>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</ref> V období, v němž údajně i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a třináct robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedli dohromady přes pět tisíc editací a článek obsahuje přes 600 referencí a padesát tisíc znaků. Rozsahově se tedy v tomto případě jedná již spíše o krátkou odbornou monografii než o stručné encyklopedické heslo. A je zřejmé, že podobný mechanismus by byl u standardní tištěné - ale i elektronické - publikace nerealizovatelný stejně jako takto efektivní způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období

			Wikipedie je jedním z nejnavštěvovanějších webů světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.

	Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref>		Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref>
Řádek 117:		Řádek 119:
	*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.		*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.

	== Reference ==		==Reference==
	<references />{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		<references />{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Eduard: šablona + reference

2020-09-18T14:22:49Z

šablona + reference

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2020, 16:22
Řádek 68:		Řádek 68:
	Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.		Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.

	== Komunita Wikipedie ==		==Komunita Wikipedie==
	Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než ''zasloužilí editoři'', volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd.		Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než ''zasloužilí editoři'', volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd.

Řádek 81:		Řádek 81:
	Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje ''západní pohled'' na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně.		Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje ''západní pohled'' na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně.

	== Wikipedie a politika ==		==Wikipedie a politika==
	Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedians nejčastějším domovem jejích editorů]. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc.		Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedians nejčastějším domovem jejích editorů]. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc.

Řádek 92:		Řádek 92:
	Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru.		Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru.

	== Filozofie Wikipedie ==		==Filozofie Wikipedie==
	Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.”		Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.”

Řádek 99:		Řádek 99:
	[https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiJournal_User_Group V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy], které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost.		[https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiJournal_User_Group V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy], které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost.

	== Budoucnost ==		==Budoucnost==
	Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to [https://en.wikipedia.org/wiki/Conflict-of-interest_editing_on_Wikipedia#Microsoft stalo] například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají [https://outreach.wikimedia.org/wiki/Wikipedian_in_Residence wikipedisty rezidenty], aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější.		Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to [https://en.wikipedia.org/wiki/Conflict-of-interest_editing_on_Wikipedia#Microsoft stalo] například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají [https://outreach.wikimedia.org/wiki/Wikipedian_in_Residence wikipedisty rezidenty], aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější.

Řádek 116:		Řádek 116:
	*Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy\|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,		*Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy\|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,
	*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.		*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.
	<references />
			== Reference ==
			<references />{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Eduard: rozšíření

2020-09-18T14:20:09Z

rozšíření

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2020, 16:20
Řádek 67:		Řádek 67:

	Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.		Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.

			== Komunita Wikipedie ==
			Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než ''zasloužilí editoři'', volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd.

			Při editaci Wikipedie nicméně platí, že rozhodující je kvalita práce, kterou editor dělá. I v tom je určité kouzlo editace Wikipedie, že každý je oceněn primárně podle toho, co dělá a ne jak vypadá či intrikaří (alespoň v ideálním případě). U každého registrovaného editora je možno dohledat celkový počet a historii jeho úspěšných a neúspěšných editací. Na základě nich je také možné obdržet různá [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:U%C5%BEivatelsk%C3%A1_vyznamen%C3%A1n%C3%AD vyznamenání].

			Někteří editoři mají reálná jména jiní anonymní. A nikdo neví, jestli se za nimi skrývá uznávaný profesor či podivínský autista. Při běžném čtení také nevíme, která tvrzení napsal člověk a která robot, popř. kdo a k jakým účelům daného robota naprogramoval. Například filipínská Wikipedie (v jazyce Cebuano) se po anglické stala druhou největší na světě díky robotovi [https://en.wikipedia.org/wiki/Lsjbot Lsjbot]. Ten napsal 2 700 000 článků a naprogramoval ho Švéd Sverker Johansson, který si vzal Filipínku. Roboti mezi sebou také válčí v [http://ceskapozice.lidovky.cz/wikipedicke-valky-oc-se-na-webu-bojuje-nejcasteji-fbe-/tema.aspx?c=A130721_221357_pozice_134483 editačních válkách]. Britský Guardian [https://www.theguardian.com/technology/2017/feb/23/wikipedia-bot-editing-war-study uvádí], roboti Xqbot a Darknessbot válčili ve více než třech tisících článků. Xqbot zrušil Darknessbotovi přes 2000 editací, ten mu to oplatil tak, že mu zrušil 1700 jeho změn.

			[https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_community Komunita Wikipedie] je také [https://en.wikipedia.org/wiki/Criticism_of_Wikipedia#Criticism_of_the_community předmětem kritiky]. Můžeme předpokládat, že ji tvoří většinou vzdělaní bílí, mladší muži z větších měst, kteří mají dobrý socioekonomický status, liberální pohledy na svět a ''západní smýšlení''. Podle [https://en.wikipedia.org/wiki/Gender_bias_on_Wikipedia průzkumu] do projektů Wikimedie v roce 2018 přispívalo 90% mužů. Není také asi přesné tvrdit, že články na Wikipedii jsou psány kolektivně velkým davem. Výsledky výzkumu před časem ukázaly, že [https://motherboard.vice.com/en_us/article/7x47bb/wikipedia-editors-elite-diversity-foundation téměř 80% obsahu Wikipedie bylo napsáno pouze 1% jejích editorů]. Nejpilnějším z nich je pak Američan [https://en.wikipedia.org/wiki/Steven_Pruitt Steven Pruitt], který provedl přes [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:List_of_Wikipedians_by_number_of_edits tři miliony editací] a napsal přes 35 000 článků. A celkem se prý podílel na editaci třetiny článků na anglické Wikipedii (kterých je přes 5 800 000).

			Články na anglické Wikipedii také pravděpodobně odpovídají více [https://en.wikipedia.org/wiki/Ideological_bias_on_Wikipedia demokratickému než republikánskému světonázoru]. Proto na ní mohou mít větší problémy i republikánští reprezentanti než demokratičtí. Například článek Donald Trump na anglické Wikipedii byl [https://www.theverge.com/2018/11/24/18110545/wikipedias-trump-penis-vandalism-account-hacking zablokován k editacím], protože mu někteří editoři jeho profilovou fotku opakovaně nahrazovali obrázkem mužského pohlavního orgánu.

			Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje ''západní pohled'' na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně.

			== Wikipedie a politika ==
			Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedians nejčastějším domovem jejích editorů]. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc.

			Vzhledem k míře jejího vlivu není překvapivé, že se o ni zajímají tajné služby. Wikimedia Foundation vstoupila do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_v._NSA soudního sporu s americkou bezpečnostní agenturou (NSA)] kvůli masivnímu dohledu NSA nad uživateli Wikipedie. Francouzská tajná služba dokonce hrozila editorovi Wikipedie zatčením, pokud neodstraní [https://en.wikipedia.org/wiki/Pierre-sur-Haute_military_radio_station článek o údajně utajovaném vojenském vysílači]. Spor se ale dostal do médií a článek o vysílači je na Wikipedii dodnes – i s popsáním celé kauzy. V průběhu kauzy se stal dokonce nejčtenějším článkem na francouzské Wikipedii a byl přeložen do dalších jazyků.

			[https://en.wikipedia.org/wiki/Censorship_of_Wikipedia Wikipedie zaznamenala svoji úplnou či částečnou cenzuru v řadě zemí]. Kromě Ruska a Číny také v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii, Turecku atd. Komunita se také někdy rozhodne zablokovat Wikipedii krátkodobě sama a to na protest proti některým zákonům, které ohrožují její misi (jako je například svoboda šíření informací na internetu). Takový případ [https://www.lidovky.cz/domov/ceska-wikipedie-ve-ctvrtek-nepobezi-editori-protestuji-proti-evropske-zmene-autorskeho-prava.A190318_080114_ln_domov_form proběhl i v České republice]. Dočasně byly také [https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/wikipedie-potrestala-sasko-za-smazani-textu-o-rasismu-stopy-vedou-na_1804281959_jgr zablokovány] anonymní editace článků v německém Sasku. Z počítače zemské správní sítě totiž došlo k vymazání pasáží na Wikipedii, které se týkaly rasismu v Sasku.

			Další kapitolou jsou politické kauzy, kdy se politici snaží upravit údaje o sobě, např. vymazat problematické etapy svého života, aby si vylepšili obraz na veřejnosti. Pokud ale netuší jak Wikipedie funguje a dělají to špatně, tak na sebe akorát upozorní pozornost. Tím riskují, že se kauza dostane do médií a následně bude popsána i v jejich hesle na Wikipedii a zvýší se mu čtenost – podobně jako v případě francouzského vysílače.

			Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru.

			== Filozofie Wikipedie ==
			Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.”

			Wikipedie pomohla rozšířit povědomí o otevřených licencích a myšlence svobodně sdílet obsah, tak aby k němu měl každý přístup. S jejím rozvojem začíná i rozvoj otevřených vzdělávacích kurzů (MOOC), vzdělávacích materiálů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje OER]) stejně jako trend otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům (Open Access). Na jejích sesterských projektech je možné zdarma sdílet různý obsah (Wikimedia Commons), data (Wikidata) nebo vydávat knihy (Wikibooks).

			[https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiJournal_User_Group V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy], které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost.

			== Budoucnost ==
			Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to [https://en.wikipedia.org/wiki/Conflict-of-interest_editing_on_Wikipedia#Microsoft stalo] například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají [https://outreach.wikimedia.org/wiki/Wikipedian_in_Residence wikipedisty rezidenty], aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější.

			Největší encyklopedie se ale potýká také s problémy. Jedním z nejzávažnějších je [https://en.wikipedia.org/wiki/Predictions_of_the_end_of_Wikipedia trend klesajícího počtu editorů]. Většina článků o důležitých tématech byla napsána a editorů, které baví články jen aktualizovat tolik není. Je proto možné, že Wikipedie začne zastarávat a nebude poskytovat aktuální informace, popř. na ní začnou přibývat dezinformace.

			Dalším problémem je i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia údajně] klesající počet čtenářů. [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia To může být způsobeno informačními boxy Googlu] (okénka, co při vyhledávání některých témat vyjedou napravo), které vytahují informace z Wikipedie. To řadě uživatelů stačí a nepotřebují již klikat na Wikipedii. Vzhledem k tomu, že obsah z Wikipedie je pod otevřenou licencí, tak také Googlu nic nebrání ho zadarmo převzít a vytvořit si vlastní encyklopedii, která bude pravidelně aktualizovaná jeho vyhledávacími algoritmy. Ostatně, i při nedávném protestním zablokování české Wikipedie, Google ve svých [https://en.wikipedia.org/wiki/Knowledge_Graph infoboxech] stejně prezentoval část jejího obsahu.

			Google navíc s Wikipedií spolupracuje, poskytl jí svůj překladač a finančně podpořil nadaci, jež ji provozuje. Díky pokrokům v oblasti strojových překladačů také může nabízet obsah z různých jazykových mutací Wikipedie svým uživatelům v jejich mateřštině. A protože své uživatele dobře zná, mohl by jim nabízet i obsah, o němž si myslí, že je pro ně relevantní (a tak je třeba i uzavírat v jejich informačních bublinách). Podobně jako jim personalizuje reklamu či zprávy.

			Encyklopedické ambice Googlu nemusí být science fiction. Již před lety zkoušel vytvořit vlastní encyklopedii [https://en.wikipedia.org/wiki/Knol Knol], která tvůrcům umožňovala generovat příjem z reklamy. Výsledky vyhledávání na Googlu tak třeba budou časem připomínat encyklopedický článek, který bude vygenerován během zlomku vteřiny a bude nám navíc ušitý přímo na míru. To se možná již trochu děje. Je proto možné, že Wikipedie jednou skončí stejně spontánně jako začala. Její obsah se ale asi neztratí a bude využit dále. Ostatně kdokoliv si ho přes její rozhraní může [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Database_download#Where_do_I_get_it.3F stáhnout třeba na flashku].

			Encyklopedické projekty tak možná nekončí, jen vstupují do nové éry, v níž budou čím dál víc důležitější roboti a různé algoritmy umělé inteligence. To může být jak nebezpečné, tak prospěšné. Asi totiž nehrozí, že by roboti vyhlásili lidem válku, chtěli nám změnit myšlení a tak nás zničit. Stroje vždycky poslouchají svého pána a dělají to, co jim řekne. A tak záleží na nás, jaké jim dáme pokyny.

	==Zdroje pro další studium==		==Zdroje pro další studium==

Eduard: oprava linku

2020-09-18T13:57:12Z

oprava linku

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2020, 15:57
Řádek 34:		Řádek 34:
	Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět.		Encyklopedisté chtěli změnit myšlení lidí a vymanit je z církevních dogmat a tenat absolutistické monarchie. Jejich encyklopedický kroužek stál u zrodu Velké francouzské revoluce, přispěl k nástupu pozitivismu a rozvoji moderní vědy. Inspiroval také Encyklopedii Britannicu, která funguje až do dnešních dnů. V roce 2010 nicméně vychází její poslední tištěný výtisk. To můžeme označit také jako symbolický mezník konce éry papírových encyklopedií. Různé encyklopedie sice pořád vychází, plní ale spíše populárně naučný než primárně informační účel. Tedy slouží více jako dárky pod vánoční stromeček než zdroje po kterých sáhneme, když se chceme něco rychle dovědět.

	== Živý organismus ==		==Živý organismus==
	Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii.		Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii.

Řádek 45:		Řádek 45:
	Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat.		Wikipedii tak nikdo direktivně neřídí. Editoři si dělají co chtějí, vytváří si vlastní pravidla a přou se o jejich výkladu. Aplikace pravidel je subjektivní a závisí vždy na komunitě daného článku (tedy lidech, které zajímá). Celý systém je tak značně živelný a nepředvídatelný. A trochu připomíná živý organismus, který můžeme pozorovat ale nevíme, co přesně bude dělat.

	== Pravidla Wikipedie ==		==Pravidla Wikipedie==
	Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy.		Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy.

Řádek 54:		Řádek 54:
	Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji\|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”.		Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji\|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”.

	To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované]. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue není třeba citovat, že nebe je modré]. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg\|thumb\|[~~./Https~~://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:~~You%20do%20need%20to%20cite%20that%20the%20sky%20is%20blue~~ Mělo by se citovat, že nebe je modré?]\|alt=]]Editační války se pak často vedou také o to, co je [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Reliable_sources spolehlivý zdroj]. Hodnocení kvality zdrojů přitom souvisí s hodnocením kvality našich znalostí a fundamentálními otázkami typu komu věřit a co je pravda.		To je ale značně subjektivní a někdo nemusí pochybovat vůbec a opsat cizí práci, zatímco jiný bude citovat i že nebe je modré. Na Wikipedii najdeme nicméně argumentaci, že i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue tvrzení typu ,,Nebe je modré” by mělo být ozdrojované]. Jako argumenty uvádí například, že nebe není vždycky modré, nevidomí to neví a také by mělo být vysvětleno proč tomu tak je s odkazem na zdroj. Pro úplnost je třeba dodat, že najdeme také opačnou argumentaci tedy, že [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_don%27t_need_to_cite_that_the_sky_is_blue není třeba citovat, že nebe je modré]. [[File:Alaska Airlines Boeing 737-890 N579AS.jpg\|thumb\|[https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:You_do_need_to_cite_that_the_sky_is_blue Mělo by se citovat, že nebe je modré?]\|alt=]]Editační války se pak často vedou také o to, co je [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Reliable_sources spolehlivý zdroj]. Hodnocení kvality zdrojů přitom souvisí s hodnocením kvality našich znalostí a fundamentálními otázkami typu komu věřit a co je pravda.

	Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment různých kategorií kvality] podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze.		Na anglické Wikipedii je také většina článků zařazena do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Content_assessment různých kategorií kvality] podle uživatelského hlasování. Ty variují od kategorie ,,Pahýl” přes různé třídy kvality až k ,,Nejlepším článkům”. Aby článek mohl být zařazen do lepší kategorie musí splnit určitá kritéria, o jejich splnění se pak vede diskuze.

Eduard: rozšíření článku

2020-09-18T13:56:06Z

rozšíření článku

Ukázat změny

Eduard v 10. 9. 2020, 12:53

2020-09-10T12:53:36Z

← Starší verze		Verze z 10. 9. 2020, 14:53
Řádek 1:		Řádek 1:
	Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.''		Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.'' Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.

	== Impakt Wikipedie ==		==Impakt Wikipedie==
	[[Soubor:Prezentace Wikipedie Inforum 2006.pdf\|náhled\|Stručná prezentace o Wikipedii]]Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.		[[Soubor:Prezentace Wikipedie Inforum 2006.pdf\|náhled\|Stručná prezentace o Wikipedii]]Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.

	Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref>		Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref>

	== Kritika Wikipedie ==		==Kritika Wikipedie==
	Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_Seigenthaler_biography_incident Johnovi Seigenthalerovi], do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.<ref>https://www.huffingtonpost.com/2013/01/08/wikipedia-hoax-bicholim-conflict_n_2432633.html?guccounter=1&guce_referrer_us=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&guce_referrer_cs=0JwwpSidvV9PycdyU6GyWQ</ref>		Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_Seigenthaler_biography_incident Johnovi Seigenthalerovi], do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.<ref>https://www.huffingtonpost.com/2013/01/08/wikipedia-hoax-bicholim-conflict_n_2432633.html?guccounter=1&guce_referrer_us=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&guce_referrer_cs=0JwwpSidvV9PycdyU6GyWQ</ref>

	I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii.<ref>https://www.theatlantic.com/health/archive/2014/03/doctors-1-source-for-healthcare-information-wikipedia/284206/</ref> Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované.<ref>http://doughanley.com/files/papers/thompson_hanley_wikipedia.pdf</ref> A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.		I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii.<ref>https://www.theatlantic.com/health/archive/2014/03/doctors-1-source-for-healthcare-information-wikipedia/284206/</ref> Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované.<ref>http://doughanley.com/files/papers/thompson_hanley_wikipedia.pdf</ref> A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.

	== Předmět vědeckého výzkumu ==		==Předmět vědeckého výzkumu==
	Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize.<ref>https://www.nature.com/articles/srep01801</ref> Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí<ref>https://journals.plos.org/ploscompbiol/article?id=10.1371/journal.pcbi.1003892</ref> (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).		Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize.<ref>https://www.nature.com/articles/srep01801</ref> Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí<ref>https://journals.plos.org/ploscompbiol/article?id=10.1371/journal.pcbi.1003892</ref> (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).

Řádek 18:		Řádek 18:
	Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.		Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.

	== Zdroje pro další studium ==		==Zdroje pro další studium==

	* Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy\|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,		*Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy\|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,
	* Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.		*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.
			<references />

Eduard: založení článku

2020-09-10T12:53:01Z

založení článku

Nová stránka

Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii.''

== Impakt Wikipedie ==
[[Soubor:Prezentace Wikipedie Inforum 2006.pdf|náhled|Stručná prezentace o Wikipedii]]Je pátým nejnavštěvovanějším webem světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsících. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací.

Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref>

== Kritika Wikipedie ==
Kritici Wikipedie upozorňují na vandalismus v článcích a dezinformace, které může obsahovat. Jako příklad je možné uvést článek o novináři [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_Seigenthaler_biography_incident Johnovi Seigenthalerovi], do kterého někdo připsal, že byl podezřelý z vraždy prezidenta Kennedyho. Tato informace zůstala v článku několik měsíců než byla objevena a vyvrácena. Nebo článek o válce mezi Portugalskem a Maráthskou říší, který na Wikipedii zůstal pět let, než byl smazán, protože žádná taková válka nebyla.<ref>https://www.huffingtonpost.com/2013/01/08/wikipedia-hoax-bicholim-conflict_n_2432633.html?guccounter=1&guce_referrer_us=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&guce_referrer_cs=0JwwpSidvV9PycdyU6GyWQ</ref>

I přes řadu problémů, které Wikipedie má, jsou některé články na ní velmi kvalitní. V rámci své práce ji proto využívají studenti, novináři, lékaři i vědci. Výsledky výzkumu ukázaly, že téměř polovina amerických lékařů, kteří na internetu hledají odborné informace, využívá Wikipedii.<ref>https://www.theatlantic.com/health/archive/2014/03/doctors-1-source-for-healthcare-information-wikipedia/284206/</ref> Mylná může být také představa Wikipedie jako laické encyklopedie, o jednotlivá hesla se starají různé komunity, do nichž patří i respektovaní vědci. Výsledky studie z dílny MIT zase prokázaly, že Wikipedie ovlivňuje slova ve vědeckých pracích a vědecké články přidané do Wikipedie jsou také více citované.<ref>http://doughanley.com/files/papers/thompson_hanley_wikipedia.pdf</ref> A vzhledem ke svému významu je také předmětem vědeckého výzkumu.

== Předmět vědeckého výzkumu ==
Jedna z nejvyužívanějších vědeckých databází, Google Scholar, indexuje více než 1 500 000 výsledků vyhledávání na klíčové slovo Wikipedia. Zajímavým tématem pro výzkum jsou například Big data, jež jsou v rámci Wikipedie zdarma dostupná. Pro analytiky zejména počty zobrazení jednotlivých článků. Jedna studie například argumentuje, že počty zobrazení článků na Wikipedii mohou indikovat pohyby na akciových trzích. To ukazuje na změnách v počtu zobrazení článků o finančních tématech během poslední ekonomické krize.<ref>https://www.nature.com/articles/srep01801</ref> Pomocí nárůstu počtu zobrazení článků na Wikipedii je také možné předvídat epidemie nemocí<ref>https://journals.plos.org/ploscompbiol/article?id=10.1371/journal.pcbi.1003892</ref> (lidé si dříve hledají příznaky chřipky, než jdou k doktorovi).

Zvláště články o tématech, jež jsou předmětem ideologického boje (např. globální oteplování a veganství), mají velký význam. Dosahují milionů zobrazení a vycházejí z nich novináři, popř. autoři dalších informací, které jsou díky nim pokládány za důvěryhodné – přičemž se již neví, že je třeba opsali z Wikipedie. Díky nepřiznání Wikipedie jako zdroje může vzniknout i jev známý jako [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:List_of_citogenesis_incidents citogeneze], tedy, že se informace (třeba mylná), která je pouze na Wikipedii, dostane do respektovaného zdroje, který může být zpětně použit pro ozdrojování Wikipedie. A odstranit ozdrojované tvrzení z Wikipedie je obtížnější než neozdrojované.

Pokud je tedy například v článku o veganství napsáno, že tato strava je bezpečná i v těhotenství, může to vést k problémům, pokud není. Wikipedie je zkrátka fenomén, který ovlivňuje náš život. Může být proto užitečné o ní něco vědět.

== Zdroje pro další studium ==

* Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,
* Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.