Existenciální rizika - Historie editací

Eduard v 30. 5. 2016, 07:34

2016-05-30T07:34:08Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 09:34
Řádek 29:		Řádek 29:
	[[Kategorie:Filozofie]]		[[Kategorie:Filozofie]]
	[[Kategorie:Technopocén]]		[[Kategorie:Technopocén]]
			[[Kategorie:Antropocén]]

Eduard v 30. 5. 2016, 07:23

2016-05-30T07:23:20Z

← Starší verze		Verze z 30. 5. 2016, 09:23
Řádek 28:		Řádek 28:

	[[Kategorie:Filozofie]]		[[Kategorie:Filozofie]]
			[[Kategorie:Technopocén]]

Admin: added Category:Filozofie using HotCat

2016-05-17T15:33:33Z

added Category:Filozofie using HotCat

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2016, 17:33
Řádek 26:		Řádek 26:

	{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

			[[Kategorie:Filozofie]]

Admin: Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

2016-05-14T05:01:47Z

Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“

← Starší verze		Verze z 14. 5. 2016, 07:01
Řádek 25:		Řádek 25:
	* [https://www.fhi.ox.ac.uk/ Future of Humanity Institute ]		* [https://www.fhi.ox.ac.uk/ Future of Humanity Institute ]

	{{licence cc\|Eduard ~~Petiška~~, Jr}}		{{licence cc\|Petiška, Eduard, Jr}}

Eduard v 12. 5. 2016, 08:16

2016-05-12T08:16:07Z

← Starší verze		Verze z 12. 5. 2016, 10:16
Řádek 3:		Řádek 3:
	Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejranějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak narůstá počet dystopií, jež extrapolací trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik tematické sci-fi literatury, která reaguje na příchod nových technologií a upozorňuje, že mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra ''R.U.R.'', jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo ''Já, robot'').		Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejranějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak narůstá počet dystopií, jež extrapolací trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik tematické sci-fi literatury, která reaguje na příchod nových technologií a upozorňuje, že mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra ''R.U.R.'', jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo ''Já, robot'').

	Ve druhé polovině dvacátého století vzniká řada děl, jež upozorňují na vážná ohrožení života na zemi jako důsledku degradace životního prostředí, mezi nejznámější patří Tiché jaro ''(Silent Spring)'' Rachel Carsonové (1962) či kultovní Meze růstu ''(Limits to Growth)'' manželů Meadowsových (1972). Dochází ke vzniku environmentálního hnutí a mezinárodnímu řešení této problematiky (zejm. na konferencích OSN) a vědeckému zkoumání vlivu technologií na životní prostředí a lidský blahobyt. Po roce 2000 se v akademickém prostředí začíná prosazovat koncepce ~~Globálních~~ a existenciálních rizik, jež upozorňuje na nutnost multidisciplinárního přístupu. Známí světoví vědci začínají zkoumat na profesionální úrovni různá možná ohrožení existence lidstva.<ref>http://www.newstatesman.com/sci-tech/2014/09/apocalypse-soon-scientists-preparing-end-times</ref> Nick Bostrom zakládá Future of Humanity Institute na Univesity of Oxford<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/</ref> a Strategic Artificial Intelligence Research Centre<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/research/research-areas/strategic-centre-for-artificial-intelligence-policy/</ref>, na univerzitě v Cambridge vzniklo Cambridge Centre for the Study of Existential Risk (CSER)<ref>http://cser.org/about/</ref>, jež patří mezi lídry v oblasti zkoumání existenciálních rizik.		Ve druhé polovině dvacátého století vzniká řada děl, jež upozorňují na vážná ohrožení života na zemi jako důsledku degradace životního prostředí, mezi nejznámější patří Tiché jaro ''(Silent Spring)'' Rachel Carsonové (1962) či kultovní Meze růstu ''(Limits to Growth)'' manželů Meadowsových (1972). Dochází ke vzniku environmentálního hnutí a mezinárodnímu řešení této problematiky (zejm. na konferencích OSN) a vědeckému zkoumání vlivu technologií na životní prostředí a lidský blahobyt. Po roce 2000 se v akademickém prostředí začíná prosazovat koncepce globálních a existenciálních rizik, jež upozorňuje na nutnost multidisciplinárního přístupu. Známí světoví vědci začínají zkoumat na profesionální úrovni různá možná ohrožení existence lidstva.<ref>http://www.newstatesman.com/sci-tech/2014/09/apocalypse-soon-scientists-preparing-end-times</ref> Nick Bostrom zakládá Future of Humanity Institute na Univesity of Oxford<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/</ref> a Strategic Artificial Intelligence Research Centre<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/research/research-areas/strategic-centre-for-artificial-intelligence-policy/</ref>, na univerzitě v Cambridge vzniklo Cambridge Centre for the Study of Existential Risk (CSER)<ref>http://cser.org/about/</ref>, jež patří mezi lídry v oblasti zkoumání existenciálních rizik.

	Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.		Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.

Eduard v 30. 3. 2016, 16:43

2016-03-30T16:43:04Z

← Starší verze		Verze z 30. 3. 2016, 18:43
Řádek 7:		Řádek 7:
	Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.		Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.

			Existenciální rizika jsou výzvou pro koncepci udržitelného rozvoje. Snahy o udržitelnost by měly reflektovat existencionální nebezpečí a snažit se spíše ''o udržitelnou trajektorii a ne o udržitelný stav.
			''<ref>http://www.existential-risk.org/concept.pdf</ref>

	== Související články ==		== Související články ==

Eduard v 30. 3. 2016, 15:13

2016-03-30T15:13:07Z

← Starší verze		Verze z 30. 3. 2016, 17:13
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~V přípravě~~		'''Existenciální rizika''' ''(anglicky: existential risks)'' jsou druhem globálních rizik, jež mohou ohrozit existenci lidstva, popř. života v podobě v jaké ho známe, jako celku. Pojem v akademickém prostředí etabloval švédský badatel Nick Bostrom z University of Oxford.

	Existenciální rizika (anglicky: existential risks) jsou druhem globálních rizik, jež mohou ohrozit lidský život, popř. život v podobě jaké ho známe, jako celek. Pojem v akademickém prostředí etabloval švédský badatel Nick Bostrom z University of Oxford.Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od ~~nejrannějších~~ dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak ~~nárůstá~~ počet dystopií, jež extrapolací ~~tehdejších~~ trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik sci-fi literatury, která ~~ohlašuje~~ příchod nových technologií, ~~jež~~ mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra R.U.R., jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo Já, robot).Existenciální rizika, stejně jako globální katastrofická rizikaMezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.[1] Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.		Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejranějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak narůstá počet dystopií, jež extrapolací trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik tematické sci-fi literatury, která reaguje na příchod nových technologií a upozorňuje, že mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra ''R.U.R.'', jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo ''Já, robot'').

			Ve druhé polovině dvacátého století vzniká řada děl, jež upozorňují na vážná ohrožení života na zemi jako důsledku degradace životního prostředí, mezi nejznámější patří Tiché jaro ''(Silent Spring)'' Rachel Carsonové (1962) či kultovní Meze růstu ''(Limits to Growth)'' manželů Meadowsových (1972). Dochází ke vzniku environmentálního hnutí a mezinárodnímu řešení této problematiky (zejm. na konferencích OSN) a vědeckému zkoumání vlivu technologií na životní prostředí a lidský blahobyt. Po roce 2000 se v akademickém prostředí začíná prosazovat koncepce Globálních a existenciálních rizik, jež upozorňuje na nutnost multidisciplinárního přístupu. Známí světoví vědci začínají zkoumat na profesionální úrovni různá možná ohrožení existence lidstva.<ref>http://www.newstatesman.com/sci-tech/2014/09/apocalypse-soon-scientists-preparing-end-times</ref> Nick Bostrom zakládá Future of Humanity Institute na Univesity of Oxford<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/</ref> a Strategic Artificial Intelligence Research Centre<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/research/research-areas/strategic-centre-for-artificial-intelligence-policy/</ref>, na univerzitě v Cambridge vzniklo Cambridge Centre for the Study of Existential Risk (CSER)<ref>http://cser.org/about/</ref>, jež patří mezi lídry v oblasti zkoumání existenciálních rizik.

			Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.


Řádek 14:		Řádek 16:

	== Odkazy ==		== Odkazy ==
	~~{{wikipedia en\|Global catastrophic risk}}~~
	=== Reference ===		=== Reference ===
	<references />		<references />

Eduard v 30. 3. 2016, 10:54

2016-03-30T10:54:39Z

← Starší verze		Verze z 30. 3. 2016, 12:54
Řádek 1:		Řádek 1:
	V přípravě		V přípravě

			Existenciální rizika (anglicky: existential risks) jsou druhem globálních rizik, jež mohou ohrozit lidský život, popř. život v podobě jaké ho známe, jako celek. Pojem v akademickém prostředí etabloval švédský badatel Nick Bostrom z University of Oxford.Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejrannějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak nárůstá počet dystopií, jež extrapolací tehdejších trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik sci-fi literatury, která ohlašuje příchod nových technologií, jež mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra R.U.R., jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo Já, robot).Existenciální rizika, stejně jako globální katastrofická rizikaMezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která pokud nebude dobře podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.[1] Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.

Eduard v 30. 3. 2016, 10:03

2016-03-30T10:03:22Z

← Starší verze		Verze z 30. 3. 2016, 12:03
Řádek 8:		Řádek 8:
	* [[Zpráva o globálních rizicích]]		* [[Zpráva o globálních rizicích]]

	* [[~~Katastrofická~~ rizika]]		* [[Globální rizika]]

Eduard: Založena nová stránka s textem „V přípravě == Související články == * Zpráva o globálních rizicích * Katastrofická rizika == Odkazy == {{wikipedia en|Global ca…“

2016-03-29T17:40:05Z

Založena nová stránka s textem „V přípravě == Související články == * Zpráva o globálních rizicích * Katastrofická rizika == Odkazy == {{wikipedia en|Global ca…“

Nová stránka

V přípravě

== Související články ==

* [[Zpráva o globálních rizicích]]

* [[Katastrofická rizika]]

== Odkazy ==
{{wikipedia en|Global catastrophic risk}}
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===

* [https://www.fhi.ox.ac.uk/ Future of Humanity Institute ]

{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}