Ekologie - Historie editací

JaDlo: added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat

2019-02-26T09:29:26Z

added Category:Ochrana přírody a životního prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2019, 11:29
Řádek 43:		Řádek 43:
	[[Kategorie:Pojmy prostředí]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
	[[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Ekologie]]
			[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

JaDlo: doplnění

2019-02-25T15:58:08Z

doplnění

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:58
Řádek 1:		Řádek 1:
	Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop\|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.		Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop\|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.

	'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[~~společenstvo~~\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).		'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[w:cs:Společenstvo\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase) a jejich [[Diverzita společenstev\|diverzita]].

	Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika\|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace\|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha\|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie\|další]].		Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika\|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace\|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha\|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie\|další]].

	== Ekologický přístup ==		==Ekologický přístup==
	Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)\|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu\|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.		Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)\|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu\|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.

JaDlo: doplněny odkazy

2019-02-25T13:31:46Z

doplněny odkazy

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 15:31
Řádek 1:		Řádek 1:
	Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]].		Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop\|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.

	~~Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi~~ organismy ~~a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové~~, ~~s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo~~ [[~~biotop\|biotopu~~]])~~. Zavádí pojem~~ [[~~ekosystém~~]] ~~- rozumí jím holisticky uchopenou~~ a ~~prakticky rozeznatelnou entitu~~.		'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[společenstvo\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).

	~~Předmět~~ ekologie: [[~~organismus~~\|~~organismy~~]], [[populace]] ~~(skupina jedinců téhož druhu na určitém území)~~ a [[~~společenstvo~~\|~~společenstva~~]] ~~(soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase)~~.		Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika\|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace\|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha\|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie\|další]].

	Ekologický přístup ~~(vycházející~~ z ~~metodiky~~ ekologie) ~~se ukázal~~ jako ~~vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace~~ (tj. ~~struktury + funkce~~), ~~projevující~~ se ~~v mnoha komplexitách~~ a ~~dimenzích~~.		== Ekologický přístup ==
			Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)\|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu\|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.

	==Etika: ekologické principy ochrany přírody==		==Etika: ekologické principy ochrany přírody==

JaDlo: další linky

2019-02-25T12:38:42Z

další linky

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 14:38
Řádek 8:		Řádek 8:

	==Etika: ekologické principy ochrany přírody==		==Etika: ekologické principy ochrany přírody==
	Biologie ochrany přírody je založena na ekologických principech, které se staly etickými imperativy<ref>Primack, R. B., Kindlmann, P., Jersáková, J., Kučera, T., & Urban, F. (2001). ''Biologické principy ochrany přírody''. Praha: Portál.</ref>. Nejsou sice bezvýhradně přijímány všemi vědci (biology ochrany přírody), jde však o rozumné důvody, proč se chovat eticky:		Biologie ochrany přírody je založena na ekologických principech, které se staly etickými imperativy<ref>Primack, R. B., Kindlmann, P., Jersáková, J., Kučera, T., & Urban, F. (2001). ''Biologické principy ochrany přírody''. Praha: Portál.</ref>. Nejsou sice bezvýhradně přijímány všemi vědci (biology ochrany přírody), jde však o rozumné důvody, proč se chovat eticky, aby se zabránilo [[Vývoj a vymírání druhů\|vymírání druhů]]:

	# Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována		#Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována
	# Mělo by se zabránit předčasnému vymírání populací a druhů - vymírání je sice přirozeným jevem, doklad o tom poskytuje paleontologie, nicméně lidská činnost v posledních desetiletích zvýšila rychlost vymírání až desetinásobně.		#Mělo by se zabránit předčasnému vymírání populací a druhů - vymírání je sice přirozeným jevem, doklad o tom poskytuje paleontologie, nicméně lidská činnost v posledních desetiletích zvýšila rychlost vymírání až desetinásobně.
	# Ekologická komplexita (složitost) by měla být zachována. V přirozených podmínkách vznikají složité vztahy mezi organismy, které jsou základem adaptací těchto organismů na místní podmínky i na sebe navzájem.		#Ekologická komplexita (složitost) by měla být zachována. V přirozených podmínkách vznikají složité vztahy mezi organismy, které jsou základem adaptací těchto organismů na místní podmínky i na sebe navzájem.
	# [[Evoluce]] by měla pokračovat. Postupné přizpůsobování se podmínkám prostředí umožňuje vývoj populací. Pokud je populace zmenšena pod určitou hranici, její schopnost se vyvíjet je omezena.		#[[Evoluce]] by měla pokračovat. Postupné přizpůsobování se podmínkám prostředí umožňuje vývoj populací. Pokud je populace zmenšena pod určitou hranici, její schopnost se vyvíjet je omezena.
	# [[Biodiverzita\|Biologická rozmanitost]] jako taková má svou vnitřní hodnotu., která nezávisí na významu pro lidskou společnost. Tato hodnota je dána evoluční historií, ekologickou rolí a vlastní existencí druhů a společenstev.		#[[Biodiverzita\|Biologická rozmanitost]] jako taková má svou vnitřní hodnotu., která nezávisí na významu pro lidskou společnost. Tato hodnota je dána evoluční historií, ekologickou rolí a vlastní existencí druhů a společenstev.

	==Témata==		==Témata==

			Čtení z časopisu Bedrník: [[Etické problémy vztahu k přírodě]], nebo [[Ochrana přírody]]

	[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]		[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]

JaDlo: Doplněn odstavec Eitka

2019-02-25T12:24:24Z

Doplněn odstavec Eitka

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 14:24
Řádek 5:		Řádek 5:
	Předmět ekologie: [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[společenstvo\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).		Předmět ekologie: [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[společenstvo\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).

	~~Ekologie je věda, která se často pokládá za základ nového názoru~~ (~~Weltanschauung~~)~~. S pomocí ekologie~~ se má zastavit postupující fragmentace vědních oborů. Její význam coby spojující a syntetizující síly přesahuje přírodní vědy a zahrnuje i vědy sociální a humanitní. Ekologický pohled tak lze použít ve všech oblastech života: v ochraně národního dědictví, přírody, urbanismu, umožňuje brát lidi jako ~~komunitu, ekonomii jako organismus atd.<ref>Keulartz, J~~. ~~(1998~~)~~: Struggle for Nature. A Critique of Radical Ecology. Routledge~~, ~~London/New York, ISBN 0-415-18094-5, ISBN 0-415-18093-7 (váz.).</ref>~~.		Ekologický přístup (vycházející z metodiky ekologie) se ukázal jako vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace (tj. struktury + funkce), projevující se v mnoha komplexitách a dimenzích.

	~~Ekologický přístup~~ (~~vycházející z metodiky ekologie~~) se ~~ukázal~~ jako ~~vhodná cesta především~~ pro ~~holistické vyjádření organizace (tj~~. ~~struktury + funkce)~~, ~~projevující se v mnoha komplexitách~~ a ~~dimenzích~~.		==Etika: ekologické principy ochrany přírody==
			Biologie ochrany přírody je založena na ekologických principech, které se staly etickými imperativy<ref>Primack, R. B., Kindlmann, P., Jersáková, J., Kučera, T., & Urban, F. (2001). ''Biologické principy ochrany přírody''. Praha: Portál.</ref>. Nejsou sice bezvýhradně přijímány všemi vědci (biology ochrany přírody), jde však o rozumné důvody, proč se chovat eticky:

			# Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována
			# Mělo by se zabránit předčasnému vymírání populací a druhů - vymírání je sice přirozeným jevem, doklad o tom poskytuje paleontologie, nicméně lidská činnost v posledních desetiletích zvýšila rychlost vymírání až desetinásobně.
			# Ekologická komplexita (složitost) by měla být zachována. V přirozených podmínkách vznikají složité vztahy mezi organismy, které jsou základem adaptací těchto organismů na místní podmínky i na sebe navzájem.
			# [[Evoluce]] by měla pokračovat. Postupné přizpůsobování se podmínkám prostředí umožňuje vývoj populací. Pokud je populace zmenšena pod určitou hranici, její schopnost se vyvíjet je omezena.
			# [[Biodiverzita\|Biologická rozmanitost]] jako taková má svou vnitřní hodnotu., která nezávisí na významu pro lidskou společnost. Tato hodnota je dána evoluční historií, ekologickou rolí a vlastní existencí druhů a společenstev.

	== Témata ==		==Témata==

	[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]		[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]

	[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny]]		[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny\|Využití ekologických principů za hranicemi discipliny]]

			==Příklady pro výuku==

			[http://www.e-bedrnik.cz/_clown/rubrika/124-Zakladni-a-stredni-skoly-Casopis-Bedrnik/index.htm Časopis Bedrník]

	== ~~Příklady pro výuku~~ ==		==Zdroje:==
			<references />

	~~[http~~:~~//botany~~.~~natur~~.~~cuni.cz/pdf/geobot.pdf Ekologická botanika] - čtení z učebnice~~		*Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum.

	== ~~Zdroje:~~ ==		==Odkazy==
	~~<references/>~~
	*Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.

	== ~~Odkazy~~ ==		===Externí odkazy===

	~~=== Externí odkazy ===~~
	*[[w:Ekologie\|Ekologie na české Wikipedii]]		*[[w:Ekologie\|Ekologie na české Wikipedii]]
	*[[w:en:Ecology\|Ecology na anglické Wikipedii]]		*[[w:en:Ecology\|Ecology na anglické Wikipedii]]

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]]
			[[Kategorie:Ekologie]]

	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

Jiří Dlouhý: úprava odkazů do WP

2011-02-26T18:57:06Z

úprava odkazů do WP

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2011, 20:57
Řádek 26:		Řádek 26:

	=== Externí odkazy ===		=== Externí odkazy ===
	*[~~http~~:~~//cs.wikipedia.org/wiki/~~Ekologie Ekologie na české Wikipedii]		*[[w:Ekologie\|Ekologie na české Wikipedii]]
	*[~~http~~://en~~.wikipedia.org/wiki/~~Ecology Ecology na anglické Wikipedii]		*[[w:en:Ecology\|Ecology na anglické Wikipedii]]

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]

	{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}		{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

JaDlo v 2. 12. 2010, 20:42

2010-12-02T20:42:38Z

← Starší verze		Verze z 2. 12. 2010, 22:42
Řádek 13:		Řádek 13:
	[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]		[[Ekologie a utváření sociálního klimatu]]

	[[~~Využití~~ ekologických principů za hranicemi discipliny ~~- nebezpečí ideologizace~~]]		[[Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny]]

	== Příklady pro výuku ==		== Příklady pro výuku ==
Řádek 30:		Řádek 30:

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]

			{{licence cc\|Dlouhá, Jana}}

Majka.Dlouha v 16. 6. 2008, 12:44

2008-06-16T12:44:21Z

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2008, 14:44
Řádek 23:		Řádek 23:
	*Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.		*Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.

			== Odkazy ==

			=== Externí odkazy ===
			*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologie Ekologie na české Wikipedii]
			*[http://en.wikipedia.org/wiki/Ecology Ecology na anglické Wikipedii]

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]

Jiří Dlouhý v 22. 2. 2008, 09:54

2008-02-22T09:54:23Z

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2008, 11:54
Řádek 24:		Řádek 24:


	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:~~Vědy o prostředí~~]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Ekologie]]

Jiří Dlouhý v 17. 2. 2008, 07:10

2008-02-17T07:10:21Z

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2008, 09:10
Řádek 21:		Řádek 21:
	== Zdroje: ==		== Zdroje: ==
	<references/>		<references/>
	-Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.		*Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum. URL: http://botany.natur.cuni.cz/pdf/geobot.pdf.


	~~{{upravit Jana}}~~
	[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Vědy o prostředí]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]] [[Kategorie:Vědy o prostředí]]

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2019, 17:58
Řádek 1:		Řádek 1:
	Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop\|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.		Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus\|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?\|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop\|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.

	'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[~~společenstvo~~\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).		'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus\|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[w:cs:Společenstvo\|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase) a jejich [[Diverzita společenstev\|diverzita]].

	Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika\|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace\|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha\|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie\|další]].		Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika\|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace\|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha\|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie\|další]].

	== Ekologický přístup ==		==Ekologický přístup==
	Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)\|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu\|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.		Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)\|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu\|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.