České adekvátní pojmy globální změny - Historie editací

Jenikhollan: link do enviwiki místo na špatně pojmenované heslo na wikipedii k pojmu Storm surge

2020-12-30T12:43:55Z

link do enviwiki místo na špatně pojmenované heslo na wikipedii k pojmu Storm surge

← Starší verze		Verze z 30. 12. 2020, 14:43
Řádek 4:		Řádek 4:

	Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.		Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.
	== Kryosférické pojmy ==		==Kryosférické pojmy==
	=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===		===Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa===

	V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.		V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.

	Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.		Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.
	== Hydrometeorologické pojmy ==		==Hydrometeorologické pojmy==
	=== Storm surge / Windstau ===		===Storm surge / Windstau / [[Cyklonální vzdutí]]===

	Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html]		Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html]
Řádek 17:		Řádek 17:
	Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].		Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].

	Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.~~[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv]~~ Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''.		Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''[[Cyklonální příliv\|cyklonální příliv]]'''.Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''. A pro ''Storm surge'' pak '''cyklonální vzdutí'''.

	[[Kategorie:Pojmy prostředí]]		[[Kategorie:Pojmy prostředí]]

Admin: added Category:Pojmy prostředí using HotCat

2019-10-28T06:27:06Z

added Category:Pojmy prostředí using HotCat

← Starší verze		Verze z 28. 10. 2019, 08:27
Řádek 18:		Řádek 18:

	Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv] Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''.		Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv] Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''.

			[[Kategorie:Pojmy prostředí]]

Jenikhollan: připsání Storm surge

2018-01-27T12:10:05Z

připsání Storm surge

← Starší verze		Verze z 27. 1. 2018, 14:10
Řádek 4:		Řádek 4:

	Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.		Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.


	== Kryosférické pojmy ==		== Kryosférické pojmy ==


	=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===		=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===

	V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.		V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.

	Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou ledová pole (ice fields, fakticky soustavy ledovců), ledové čepice (ice caps) a ledové příkrovy (či štíty, ice sheets). I v angličtině se sice označení glacier občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.		Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.
			== Hydrometeorologické pojmy ==
			=== Storm surge / Windstau ===

			Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html]

			Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee].

			Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv] Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''.

Jenikhollan: založení stránky a vložení prvního komplexu pojmů

2018-01-25T12:31:54Z

založení stránky a vložení prvního komplexu pojmů

Nová stránka

Vědecká terminologie je vyspělá v jazycích, v nichž se v daném oboru hojně publikuje. Tedy především v angličtině. I jiné jazyky mají rozvinutou výstižnou a přesnou terminologii v oblastech, které se odedávna prolínají životem jejich mluvčích. Čeština leckdy takovou dobře fungující terminologii postrádá, především v oborech, v nichž nikdo česky běžně nepublikuje a které se týkají oblastí a jevů našemu vnitrozemí a naší kultuře vzdálených.

Globální změna ale přináší různé významné jevy, o nichž referují světová média, načež ta česká to mění do podoby matoucí. Na vině je právě i to, že nemáme tak kvalitní, ustálené a dostatečně známé názvosloví, jako je např. anglické či německé. Věda je ani nepotřebuje, ale široká veřejnost ano, jinak těžko porozumí tomu, co se s planetou děje.

Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí.

== Kryosférické pojmy ==

=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa ===

V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''.

Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou ledová pole (ice fields, fakticky soustavy ledovců), ledové čepice (ice caps) a ledové příkrovy (či štíty, ice sheets). I v angličtině se sice označení glacier občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology.