Editace stránky Toxiny sinic
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Toxické látky [ | __NOTOC__ | ||
== Úvod == | |||
Toxické látky [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] a řas jsou celosvětovým problémem, ale v ČR je jim zatím věnována jen malá pozornost. Zahraniční epidemiologické i naše laboratorní studie prokázaly teratogenní vliv cyanotoxinů, hepatotoxické, embryotoxické, imunotoxické, neurotoxické, dermatotoxické a další efekty cyanotoxinů na zdraví obyvatel a vodních organismů.<sup>[1]</sup> Toxiny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] jsou látky [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sekund%C3%A1rn%C3%AD_metabolismus sekundárního metabolismu]. Srovnáme-li je s ostatními přírodními toxiny, jsou toxičtější než [[toxiny vyšších rostlin]] a [[hub]], avšak jsou méně toxické než [[bakteriální toxiny]].<sup>[3]</sup> | |||
== Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ == | == Výskyt sinic ve vodních nádržích, vodní květ == | ||
[ | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice Cyanobakterie] jsou přirozenou součástí vodních nádrží, které zahrnují zdroje využívané člověkem jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitnou vodu], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodu] k praní, napájení dobytka, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD zavlažování] a rekreaci. Tyto funkce mohou být nepříznivě ovlivněny, pokud populace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] překročí limit, který souvisí s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa biomasou], zákalem, zápachem, chutí a v neposlední řadě s cyanotoxiny. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace Eutrofizace] je obecně známá jako primární příčina růstu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice cyanobakterií], který vede až k nežádoucím účinkům. Dalšími faktory jsou potom období sucha, odčerpání [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] a snížení rychlosti [http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_tok vodního toku).<sup>[8]</sup> | ||
Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.<sup>[9]</sup> Klimatické změny vedou ke zvýšení koncentrace, trvání a geografického rozsahu vodního květu sinic, který zahrnuje toxigenní druhy. | Některé [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinice] mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] u hladiny se říká vodní květ [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic]. Nejčastěji se vodní květy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice cyanobakterií] již v průběhu června.<sup>[9]</sup> | ||
Blížící se stav dominantního vlivu sinic je rozpoznatelný z chemie vody, např. poměru N:P a hydrologických a klimatických dat. Příznaky přítomnosti zvýšeného a nadměrného vodního květu sinic mohou být zjevné - např. jde o nárůst biomasy sinic, snížení [ | Klimatické změny vedou ke zvýšení koncentrace, trvání a geografického rozsahu vodního květu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], který zahrnuje toxigenní druhy. | ||
Blížící se stav dominantního vlivu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] je rozpoznatelný z chemie vody, např. poměru N:P a hydrologických a klimatických dat. | |||
Příznaky přítomnosti zvýšeného a nadměrného vodního květu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] mohou být zjevné - např. jde o nárůst biomasy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], snížení [http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita biodiverzity] ve vodní nádrži, alkalizace, deoxygenace a vysoké koncentrace [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cpavek čpavku] během rozkladu vodního květu.<sup>[8]</sup> | |||
== Limit mikrocystinu LR pro pitnou vodu == | == Limit mikrocystinu LR pro pitnou vodu == | ||
Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala prozatímní mezní hodnotu 1 μg/l pro mikrocystin LR v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitné vodě], jeden z nejběžněji působících toxických cyanotoxinů, které jsou známy.<sup>[10]</sup> | Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala prozatímní mezní hodnotu 1 μg/l pro mikrocystin LR v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pitn%C3%A1_voda pitné vodě], jeden z nejběžněji působících toxických cyanotoxinů, které jsou známy.<sup>[10]</sup> | ||
Řádek 14: | Řádek 17: | ||
## [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloidy] | ## [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloidy] | ||
## cyklické a lineární [http://cs.wikipedia.org/wiki/Peptidy peptidy] | ## cyklické a lineární [http://cs.wikipedia.org/wiki/Peptidy peptidy] | ||
## [ | ## [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy lipopolysacharidy] | ||
# dle biologické aktivity (metod biodetekce) | # dle biologické aktivity (metod biodetekce) | ||
## cytotoxiny | ## cytotoxiny | ||
Řádek 42: | Řádek 45: | ||
=== Mikrocystiny === | === Mikrocystiny === | ||
Byly izolovány ze zástupců rodů [ | Byly izolovány ze zástupců rodů [http://cs.wikipedia.org/wiki/Plankton planktonních], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bentos bentických] i půdních [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic] rodů ''Anabaena, Microcystis, Oscillatoria (Planktothrix), Nostoc, Anabaenopsis, Hapalosiphon'', aj. Jedná se o cyklické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Peptidy heptapeptidy]. Je známo přes 60 strukturních variant s molekulovou hmotností 909 - 1115. Ačkoli mnoho [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice cyanobakterií] produkuje souběžně několik mikrocystinů, v určitém kmenu obvykle dominují jen jedna nebo dvě strukturní varianty. Většina mykrocystinů je poměrně [[hydrofilní]], ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodě] dobře rozpustná a netěkavá. Mykrocystiny jsou velmi stabilní, odolné vůči chemické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrol%C3%BDza hydrolýze] i mnoha [[peptidázám]]. Jsou ale odbourávány řadou [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakt%C3%A9rie baktérií], vyskytujících se běžně ve [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodách].<sup>[2]</sup> Mikrocystiny můžeme považovat za tradiční toxiny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinic], ačkoliv jejich účinky, toxikokinetika a environmentální osud nebyly dosud uspokojivě prostudovány. Identifikována také doposud nebyla jejich přirozená biologická funkce, což je vzhledem k množství, které [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinice] syntetizují - až 1% sušiny - stále velmi zajímavá otázka.<sup>[5]</sup> Mikrocystiny se chemicky váží na proteinfosfatázy 1 a 2A. Primárně jsou postiženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt jaterní buňky], které aktivně přijímají mikrocystiny z krevního oběhu prostřednictvím transportního systému pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlu%C4%8Dov%C3%A9_kyseliny žlučové kyseliny]. Za biologickou aktivitu mikrocystinů je odpovědná část molekuly Adda - [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_glutamov%C3%A1 glutamová kyselina]. Odštěpením Adda, změnou její optické konfigurace nebo acylací [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_glutamov%C3%A1 glutamátu] dochází ke ztrátě [[biologické aktivity]]. Lineární mikrocystiny jsou zhruba stokrát méně toxické než odpovídající cyklické sloučeniny.<sup>[2]</sup> | ||
=== Nodularin === | === Nodularin === | ||
Jedná se o cyklický [ | Jedná se o cyklický [http://cs.wikipedia.org/wiki/Peptidy peptid] ze [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinice] ''Nodularia spumigena''.<sup>[6]</sup> Aktivní inhibitor eukaryotních proteinfosfatáz 1 a 2A.<sup>[3]</sup> Iniciálním poškozením je strukturní dezorganizace jater, nekróza [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt hepatocytů]a rozšiřující se krvácení. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hepatocyt Hepatocyty] vykazují strukturní deformaci. Mechanismus působení na buněčné úrovni je shodný s mikrocystinem - specifická inhibice fosfatáz 1 a 2A dosahuje až dvojnásobné intenzity. Je potvrzena také prokarcinogenní aktivita.<sup>[6]</sup> | ||
=== Anatoxin === | === Anatoxin === | ||
Řádek 57: | Řádek 60: | ||
=== Aplysiatoxin === | === Aplysiatoxin === | ||
Toxin je produkován [http://cs.wikipedia.org/wiki/ | Toxin je produkován [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98asy řasou] ''Lyngbya'', [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinice sinicemi] ''Oscillatoria a Schizotrix''. Mechanismus účinku spočívá v aktivaci [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kin%C3%A1za proteinkinázy C]. Vykazuje dermatotoxicitu a nádorově promoční aktivitu.<sup>[2]</sup> | ||
=== Lyngbyatoxin === | === Lyngbyatoxin === | ||
Jedná se o indolový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloid] produkovaný | Jedná se o indolový [http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy alkaloid] produkovaný zelenou [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98asy řasou] ''Lyngbya majuscula''. Toxin je vysoce zánětlivý, způsobuje puchýře a dermatitidy. Je také výrazným nádorovým promotorem - spouští proteinkinázu C.<sup>[4]</sup> | ||
'''Vlastní text stránky''' | |||
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní] | |||
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje. | |||
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu) | |||
== Témata == | |||
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu. | |||
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech) | |||
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004 | 1.↑ Maršálek, B.: Rozdělení cyanotoxinů - legislativa. Cyanobakterie, sborník semináře, Brno, 2004 | ||
Řádek 83: | Řádek 101: | ||
10.↑ Metcalf, J. C.: Instrumental methods for the detection of cyanotoxins, University of Dundee, U.K. Cyanobacterial water blooms: effects, consequens and management, Book of abstract, Brno, 2006. | 10.↑ Metcalf, J. C.: Instrumental methods for the detection of cyanotoxins, University of Dundee, U.K. Cyanobacterial water blooms: effects, consequens and management, Book of abstract, Brno, 2006. | ||
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla. | |||
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem. | |||
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]]. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny: | |||
=== Související stránky === | |||
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). | |||
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]]. | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí. | |||
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]. | |||
[http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/hodnoceni-jakosti-vody-popis-ukazatelu?highlightWords=vodn%C3%AD+kv%C4%9Bt Hodnocení jakosti vody - popis ukazatelů] na stránkách Státního zdravotního ústavu | [http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/hodnoceni-jakosti-vody-popis-ukazatelu?highlightWords=vodn%C3%AD+kv%C4%9Bt Hodnocení jakosti vody - popis ukazatelů] na stránkách Státního zdravotního ústavu | ||
Řádek 104: | Řádek 133: | ||
Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004 | Hrdina, V.: Přírodní toxiny a jedy. Karolinum, Praha, 2004 | ||
[[ | |||
[[Kategorie: | Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu. | ||
[[Kategorie: | Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]] | ||
[[Kategorie:Skupina G]] |