Editace stránky Poplatky za využívání přírodních zdrojů
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Studenti VŠE}} | |||
== Úvod == | == Úvod == | ||
Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[ | Obecně můžeme '''poplatky za využívání přírodních zdrojů''' definovat jako snahu státu o zamezení nadměrného čerpání zdrojů a jejich případné devastaci. Stanovují se u [[hornin]], [[půdy]] a [[vody]] a podmínky jejich výběru jsou zakotveny v zákonech ČR. | ||
Poplatky za využívání [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] patří mezi [[ekonomické nástroje]] [[Státní politika životního prostředí|Státní politiky životního prostředí]] České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.<ref name="StátníPolitika">Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2</ref> Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. [[w:cs:daně|daní]] zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu. | Poplatky za využívání [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] patří mezi [[ekonomické nástroje]] [[Státní politika životního prostředí|Státní politiky životního prostředí]] České republiky. Svojí povahou se řadí mezi nástroje s negativní stimulací.<ref name="StátníPolitika">Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 [online]. [cit. 2010-04-04]. Dostupný z www: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHER2</ref> Negativní stimulací je chápáno zpoplatnění určitého typu nežádoucího chování ve snaze donutit znečišťovatele k ekologičtějšímu chování. Zavedení poplatků nebo např. [[w:cs:daně|daní]] zvyšuje náklady znečišťovatele a může snižovat jeho konkurenceschopnost na trhu. | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=== Úhrada z dobývacího prostoru === | === Úhrada z dobývacího prostoru === | ||
Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy [[ | Úhrada z dobývacího prostoru je placena jednou ročně na účet příslušného báňského úřadu. Úhrada se platí za každý i započatý hektar plochy [[dobývacího prostoru]] a její výše se pohybuje v rozmezí 100-1000Kč/hektar. Skutečná výše úhrady je odstupňována podle stupně ochrany [[životní prostředí|životního prostředí]] v dotčeném území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí. | ||
Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. | Úhrada se z účtu báňského úřadu převádí obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Nastane-li situace, kdy se dobývací prostor nachází na území více obcí, rozdělí se úhrada podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. | ||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
*odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním. | *odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním. | ||
Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných [[ | Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných [[Českou inspekcí životního prostředí]]. | ||
Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbylých 50% je příjmem Státního fondu životního prostředí. | Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50% je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbylých 50% je příjmem Státního fondu životního prostředí. | ||
Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001Sb o vodách. | Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001Sb o vodách. | ||
Řádek 112: | Řádek 112: | ||
Právní úprava stanovuje předpis záloh poplatku pro následující kalendářní rok. Výše záloh se odvozuje z poplatkového hlášení, které vypracuje odběratel. Skládá se z identifikačních údajů odběratele a dalších skutečností rozhodných pro výpočet zálohy. Těmito skutečnostmi rozumíme zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních. | Právní úprava stanovuje předpis záloh poplatku pro následující kalendářní rok. Výše záloh se odvozuje z poplatkového hlášení, které vypracuje odběratel. Skládá se z identifikačních údajů odběratele a dalších skutečností rozhodných pro výpočet zálohy. Těmito skutečnostmi rozumíme zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních. | ||
Odběratel vypočítá výši záloh pro nadcházející kalendářní rok a předloží ji [[ | Odběratel vypočítá výši záloh pro nadcházející kalendářní rok a předloží ji [[České inspekci životního prostředí]] do 15. října běžného roku. | ||
Roční výše zálohy se vypočítá vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m<sup>3</sup>. | Roční výše zálohy se vypočítá vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m<sup>3</sup>. | ||
Řádek 166: | Řádek 166: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references /> | <references/> | ||