Editace stránky Metoda podmíněného hodnocení
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Definice == | == Definice == | ||
'''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. <ref | '''Metoda podmíněného hodnocení''' (''CVM = contingent valuation method'') je jednou z [[Metody mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků|metod mimotržního hodnocení a oceňování přírodních statků]], která pomocí dotazníkového šetření zjišťuje u respondentů hypotetickou ochotu platit (''WTP = willingness to pay'') za nějaký [[Environmentální statek|environmentální statek]], popř. hypotetickou ochotu přijímat kompenzaci (''WTA = willingness to accept'') za jeho poškození. <ref>ŠAUER, Petr a kol.: Úvod do ekonomiky životního prostředí, 1. vydání, Praha, VŠE 1997</ref> | ||
Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině). <ref | Metoda podmíněného hodnocení pracuje s informacemi z tzv. hypotetických trhů a usiluje o nalezení hodnoty těch statků, pro které neexistuje reálný ani zástupný trh (např. výhled po krajině). <ref>ŠAUER, Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy, Praha, Centrum pro otázky životního prostředí UK 2007</ref> Jedná se tedy o „zjišťování toho, jak by se lidé chovali, kdyby si mohli určitý produkt koupit na trhu, resp. o predikci skutečného chování na základě výroku o hypotetickém chování“. <ref>URBAN, Jan: Kritický pohled na metodu podmíněného hodnocení: Teorie plánovaného chování, Centrum pro otázky životního prostředí UK, citace 21. 4. 2010, URL: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_kriticky_pohled_na_cvm.pdf</ref> Metoda podmíněného hodnocení vychází z neoklasické ekonomie a ekonomie blahobytu <ref>URBAN, Jan a ŠČASNÝ, Milan: Validita a reliabilita mechanismu metody podmíněného hodnocení: 2 empirické aplikace v oblasti pracovních rizik. Příspěvek přijat na Konferenci UK v Praze Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty „Střední Evropa v Unii a Unie ve střední Evropě“, Praha, 20. – 21. říjen 2007 IN http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/abstrakty-urban-scasny.doc</ref> a je řazena mezi [[Metody vyjádřených preferencí|metody vyjádřených preferencí]] (''stated preferences''). <ref>DVOŘÁK, Antonín a kol.: Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí, Praha, VŠE 2007</ref> | ||
== Použití | == Použití == | ||
Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [ekonomické škody | Metoda podmíněného hodnocení je hojně využívána pro vyjádření ekologických přínosů nějaké aktivity na ochranu životního prostředí a její výsledky jsou často vstupem pro [[Cost Benefit Analýza v životním prostředí|analýzu nákladů a přínosů]] (''CBA = cost-benefit analysis'') [[Veřejné projekty na ochranu životního prostředí|veřejných projektů na ochranu životního prostředí.]] Tato metoda rovněž slouží pro vyjádření [[ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí]] v peněžních jednotkách a v neposlední řadě také pro oceňování přírodních statků. [2] | ||
== Postup == | == Postup == | ||
Řádek 15: | Řádek 13: | ||
Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části: | Při praktické aplikaci metody podmíněného hodnocení je nutné nejprve vytvořit dotazník, poté realizovat dotazníkové šetření a nakonec interpretovat výsledky. Používaný dotazník má obvykle tři základní části: | ||
#popis environmentálního statku, resp. nějaké zkoumané situace; | #popis [[Environmentální statek|environmentálního statku]], resp. nějaké zkoumané situace; | ||
#otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství environmentálního statku (existují různé [[Techniky | #otázky na zjištění ochoty platit, popř. ochoty přijímat kompenzaci za změnu kvality či množství [[Environmentální statek|environmentálního statku]] (existují různé [[Techniky dotazování]] např. otevřená otázka, platební karta, licitační hra či dichotomická volba, přičemž svoji důležitost zde hraje i tzv. zvolený [[Platební prostředek]]); | ||
#otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). | #otázky na určení socio-ekonomických charakteristik respondenta (např. věk, vzdělání, příjmy, názory a postoje respondenta apod.). [5] | ||
Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003) | Podrobnější popis postupu aplikace metody podmíněného hodnocení lze nalézt např. v práci Boylea (2003) <ref>BOYLE, K. J.: The Contingent Valuation in Practice. IN: CHAMP, P. A., BOYLE, K. J., BROWN, T. C. (eds.): A Primer on Nonmarket Valuation, London, Kluwer Academic Publishers 2003</ref>, popř. v textu Melichara a kol. (2008) [7]. | ||
== Aplikace metody | == Aplikace metody == | ||
První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. | První praktická aplikace metody podmíněného hodnocení byla uskutečněna R. K. Davisem roku 1963 v USA, který se pomocí ní snažil nalézt hodnotu, kterou přisuzují lidé rekreaci v lesích v Maine. [8] Dále byla aplikována např. A. Randallem a kol., jenž zjišťoval ochotu lidí platit za zlepšení vyhlídky do krajiny. [9] | ||
Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie např. zjišťovaly ochotu platit za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. | Doposud byla metoda podmíněného hodnocení využita v několika tisících studií ve více než 50 zemích světa. Tyto studie např. zjišťovaly ochotu platit za zlepšení kvality ovzduší a vody, za zachování deštných pralesů a ohrožených živočišných druhů nebo za zvýšení dopravní a potravinové bezpečnosti apod. [10] Detailnější popis jednotlivých praktických aplikací metody podmíněného hodnocení je možné najít např. v práci Carsona (1995) [11] nebo v publikaci Smitha (2004) [12], popř. v kanadské databázi odborných studií. [13] | ||
'''Aplikace metody v České republice''' | <br>'''Aplikace metody v České republice''' | ||
V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla např. zjišťována ochota platit za snížení rizika záplav | V České republice byla metoda podmíněného hodnocení poprvé aplikována v 90. letech minulého století. Pomocí této metody byla např. zjišťována ochota platit za snížení rizika záplav [14] nebo ochota platit za snížení rizika respiračních onemocnění u dětí [15] či ochota platit za snížení rizika úmrtí. [16] Další aplikace této metody, které proběhly v České republice včetně jejich výsledků, je možné najít v práci Melichara a Ščasného. [17] | ||
== Problémy metody | == Problémy metody == | ||
Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení: | Metoda podmíněného hodnocení je velmi diskutovanou metodou. Někteří odborníci ji zcela odmítají, a to především díky její hypotetičnosti. Největším problémem této metody je, že při její praktické aplikaci může dojít k různým druhům zkreslení, které mohou vést ke značnému odchýlení od skutečného ocenění. Nejčastěji jsou uváděna následující zkreslení: | ||
Řádek 38: | Řádek 36: | ||
#strategické zkreslení – respondent záměrně nadhodnocuje, popř. podhodnocuje svoji ochotu platit, aby dosáhl nějakého svého cíle; | #strategické zkreslení – respondent záměrně nadhodnocuje, popř. podhodnocuje svoji ochotu platit, aby dosáhl nějakého svého cíle; | ||
#informační zkreslení – respondentovi je zkoumaná situace popsána nepravdivě, neúplně či chybně; | #informační zkreslení – respondentovi je zkoumaná situace popsána nepravdivě, neúplně či chybně; | ||
#přecenění dílčího problému v danou chvíli – respondent přecení svoji ochotu platit, jelikož si neuvědomí celý rozsah daného problému. | #přecenění dílčího problému v danou chvíli – respondent přecení svoji ochotu platit, jelikož si neuvědomí celý rozsah daného problému. [2] | ||
Více k problémům metody podmíněného hodnocení je možné nalézt např. v práci Scotta (1965) [18], popř. v práci Batea (1994) [19] či v textu Diamonda a Hausmana (1994). [20] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Řádek 59: | Řádek 44: | ||
<references /> | <references /> | ||
== Externí odkazy | == Externí odkazy == | ||
http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation | http://en.wikipedia.org/wiki/Contingent_valuation | ||