Editace stránky Městská cyklistika
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Srovnání přepravy počtu lidí určitým typem dopravního prostředku''' V městském prostředí lze po jízdním pruhu širokém 3,5 m přepravit za čas jedné hodiny následující počet osob. Užívání osobního automobilu je méně efektivní než využití jiných způsobů dopravy. | '''Srovnání přepravy počtu lidí určitým typem dopravního prostředku''' V městském prostředí lze po jízdním pruhu širokém 3,5 m přepravit za čas jedné hodiny následující počet osob. Užívání osobního automobilu je méně efektivní než využití jiných způsobů dopravy. | ||
Ve větších městech je dokonce jízda na kole na vzdálenost do 5 km rychlejší, než jízda automobilem. A při délce trasy do 8 km se jízda na kole jízdě automobilem vyrovná. | Ve větších městech je dokonce jízda na kole na vzdálenost do 5 km rychlejší, než jízda automobilem. A při délce trasy do 8 km se jízda na kole jízdě automobilem vyrovná. | ||
==Městská cyklistika - obecně== | |||
== Městská cyklistika - obecně == | |||
Městská cyklistika by se neměla plést se sportem nebo rekreací, protože na rozdíl od jízdy se sportovním, či rekreačním výkonem není fyzicky příliš náročná, drahá ani nebezpečná a člověk se u ní většinou nezapotí. Jedná se o levnou, nenamáhavou a elegantní záležitost, které může využívat každý občan daného města. Každodenní jízda městem na kole je nejen příjemným způsobem přepravy, při které lidé přicházejí do kontaktu s druhými lidmi a zároveň s městem, ale je to také jeden z nejefektivnějších způsobů podpory dobrého zdraví a čistého životního prostředí. | Městská cyklistika by se neměla plést se sportem nebo rekreací, protože na rozdíl od jízdy se sportovním, či rekreačním výkonem není fyzicky příliš náročná, drahá ani nebezpečná a člověk se u ní většinou nezapotí. Jedná se o levnou, nenamáhavou a elegantní záležitost, které může využívat každý občan daného města. Každodenní jízda městem na kole je nejen příjemným způsobem přepravy, při které lidé přicházejí do kontaktu s druhými lidmi a zároveň s městem, ale je to také jeden z nejefektivnějších způsobů podpory dobrého zdraví a čistého životního prostředí. | ||
Řádek 15: | Řádek 17: | ||
''Pohyb chrání před nemocemi:'' | ''Pohyb chrání před nemocemi:'' | ||
* Chrání před srdečně-cévními onemocněními - aterosklerózou, srdečním infarktem, mozkovou mrtvicí, vysokým krevního tlakem, embólií (krevní sraženinou) | |||
*Chrání před srdečně-cévními onemocněními - aterosklerózou, srdečním infarktem, mozkovou mrtvicí, vysokým krevního tlakem, embólií (krevní sraženinou) | * Snižuje riziko vzniku rakoviny – jednak celkově (celkový „protinádorový efekt“), jednak je prokázán preventivní efekt proti vzniku konkrétních nádorů – zejména tlustého střeva a konečníku, prsu, dělohy (endometria), ale i nádorů plic. | ||
*Snižuje riziko vzniku rakoviny – jednak celkově (celkový „protinádorový efekt“), jednak je prokázán preventivní efekt proti vzniku konkrétních nádorů – zejména tlustého střeva a konečníku, prsu, dělohy (endometria), ale i nádorů plic. | * Snižuje riziko vzniku cukrovky – diabetu II.typu | ||
*Snižuje riziko vzniku cukrovky – diabetu II.typu | * Je prevencí i léčbou obezity | ||
*Je prevencí i léčbou obezity | * Je prevencí osteoporózy | ||
*Je prevencí osteoporózy | * Je prevencí mnoha poruch pohybově-podpůrného systému (bolesti zad, potíže s páteří apod.) | ||
*Je prevencí mnoha poruch pohybově-podpůrného systému (bolesti zad, potíže s páteří apod.) | * Je prevencí potíží s trávicím systémem (zácpa, hemeroidy) | ||
*Je prevencí potíží s trávicím systémem (zácpa, hemeroidy) | |||
''Pohyb zlepšuje mnoho funkcí a parametrů lidského těla:'' | ''Pohyb zlepšuje mnoho funkcí a parametrů lidského těla:'' | ||
* Zvyšuje výkon srdečně cévního systému, snižuje se klidová tepová frekvence | |||
* Snižuje krevní tlak (ale současně pomáhá i při příliš nízkém tlaku) | |||
* Zlepšuje složení krevních tuků – snižuje celkový cholesterol a zvyšuje prospěšný HDLcholesterol | |||
* Udržuje přiměřenou tělesnou hmotnost | |||
* Zvyšuje množství aktivní svalové hmoty | |||
* Zlepšuje strukturu kostí, zpevňuje je | |||
* Zpevňuje tělo (tzv. svalový korzet, vazy, kůži a podkoží…) | |||
* Podporuje a zlepšuje činnost imunitního systému | |||
* Zlepšuje metabolismus – látkovou přeměnu | |||
* Zlepšuje dechové funkce | |||
* Zlepšuje duševní zdraví – navozuje příjemnou spokojenost (endorfiny), zvyšuje sebevědomí, duševní výkonnost a odolnost | |||
==Výhody cyklistické dopravy ve městě== | == Výhody cyklistické dopravy ve městě == | ||
* Finanční úspora (jízdní kolo je dostupné téměř každému a jeho provoz je relativně levný; nulové výdaje za PHM, popř. za jízdenky MHD) | |||
*Finanční úspora (jízdní kolo je dostupné téměř každému a jeho provoz je relativně levný; nulové výdaje za PHM, popř. za jízdenky MHD) | * Pocit výhody úspory cestovního času (zkrácení doby přepravy) a neúčast cyklistů v dopravních zácpách | ||
*Pocit výhody úspory cestovního času (zkrácení doby přepravy) a neúčast cyklistů v dopravních zácpách | * Flexibilita pohybu (cyklisté se mohou pohybovat v místech, kde to není automobilem možné)→zlepšení přístupnosti typických městských služeb pro všechny obyvatele | ||
*Flexibilita pohybu (cyklisté se mohou pohybovat v místech, kde to není automobilem možné)→zlepšení přístupnosti typických městských služeb pro všechny obyvatele | * Jednoduchost zaparkování vozidla | ||
*Jednoduchost zaparkování vozidla | * Cyklisté jen jako minimální překážka pro ostatní účastníky provozu (při pravidelném výskytu cyklistů v dopravním prostoru si řidiči rychle zvykají na jejich přítomnost)→zlepšení průchodnosti pro motorová vozidla | ||
*Cyklisté jen jako minimální překážka pro ostatní účastníky provozu (při pravidelném výskytu cyklistů v dopravním prostoru si řidiči rychle zvykají na jejich přítomnost)→zlepšení průchodnosti pro motorová vozidla | * Pozitivní vliv na zdravotní a psychický stav (cyklistika upevňuje tělesné zdraví a přináší aktivní odpočinek) | ||
*Pozitivní vliv na zdravotní a psychický stav (cyklistika upevňuje tělesné zdraví a přináší aktivní odpočinek) | * Zvýšení atraktivity městských center (prodejny, kultura, rekreační činnosti, společenský život) | ||
*Zvýšení atraktivity městských center (prodejny, kultura, rekreační činnosti, společenský život) | * Úspora prostoru (při pohybu i při parkování)→hospodárnější využití pocrchové plochy měst | ||
*Úspora prostoru (při pohybu i při parkování)→hospodárnější využití pocrchové plochy měst | * Šetrnost k životnímu prostředí (minimální emise CO2, jízda bez potřeby PHM, pouze vlastní výkon, žádný hluk) | ||
*Šetrnost k životnímu prostředí (minimální emise CO2, jízda bez potřeby PHM, pouze vlastní výkon, žádný hluk) | * Šetrnost k památkám města a zeleně | ||
*Šetrnost k památkám města a zeleně | * Menší opotřebování silniční sítě → nižší potřeba výstavby nové dopravní infrastruktury | ||
*Menší opotřebování silniční sítě → nižší potřeba výstavby nové dopravní infrastruktury | * Snížení hospodářské ztráty působené dopravními zácpami (výskyt dopravních kongescí snížen vlivem pohybu cyklistů) | ||
*Snížení hospodářské ztráty působené dopravními zácpami (výskyt dopravních kongescí snížen vlivem pohybu cyklistů) | |||
===Přínosy pro správu měst=== | ===Přínosy pro správu měst=== | ||
Výhody cyklistiky pro městskou společnost jsou spojeny především s kvalitou života, s kvalitou životního prostředí a s dlouhodobými | Výhody cyklistiky pro městskou společnost jsou spojeny především s kvalitou života, s kvalitou životního prostředí a s dlouhodobými úporami, jejichž dosažení cyklistika umožňuje. | ||
* Volnější dopravní cesty a snažší dopravní propustnost vzhledem k menšímu počtu aut | |||
*Volnější dopravní cesty a snažší dopravní propustnost vzhledem k menšímu počtu aut | * Nepřímé uvolnění dopravních cest (přitažlivější veřejná doprava – investice do veřejné dopravy se stávají rentabilnějšími) | ||
*Nepřímé uvolnění dopravních cest (přitažlivější veřejná doprava – investice do veřejné dopravy se stávají rentabilnějšími) | * Plynulost provozu→menší znečištění ovzduší | ||
*Plynulost provozu→menší znečištění ovzduší | * Úpornější využití prostoru (na vozovkách a v místech parkování)→menší potřeba investic do cest→města získávají možnost jiného využití veřejných ploch ke zvýšení atraktivnosti svých center (pro obchod, ubytování, kulturní využití, zábava apod.) | ||
*Úpornější využití prostoru (na vozovkách a v místech parkování)→menší potřeba investic do cest→města získávají možnost jiného využití veřejných ploch ke zvýšení atraktivnosti svých center (pro obchod, ubytování, kulturní využití, zábava apod.) | * Všeobecné zvýšení kvality života ve městech (menší znečištění, hluk, uvolnění veřejných prostranství, bezpečnost dětí) o Zvýšení kvality bydlení | ||
*Všeobecné zvýšení kvality života ve městech (menší znečištění, hluk, uvolnění veřejných prostranství, bezpečnost dětí) o Zvýšení kvality bydlení | * Zpomalení chátrání historických památek→sníží se nákaldy na údržbu (např. méně časté čištění) | ||
*Zpomalení chátrání historických památek→sníží se nákaldy na údržbu (např. méně časté čištění) | |||
===Aktuální situace cyklistické dopravy ve vybraných městech ČR=== | ===Aktuální situace cyklistické dopravy ve vybraných městech ČR=== | ||
Řádek 70: | Řádek 69: | ||
OBR | OBR | ||
==Podpora cyklistické dopravy ve městech== | == Podpora cyklistické dopravy ve městech == | ||
K tomu, aby lidé začali v plné míře využívat potenciálu cyklistické dopravy je nezbytné vytvoření nabídky bezpečných cyklotras a odpovídajícího zázemí, které by přispělo k většímu využívání jízdního kola na každodenních cestách za prací, do školy, za nákupy či v rámci trávení volného času. Cyklisté začnou jízdní kolo ve větší míře využívat tehdy, pokud budou mít pro jízdu vhodné a bezpečné podmínky, zejména vhodné cyklistické trasy tvořící funkční cyklistickou síť. Výstavba cyklistické infrastruktury a cyklistických zařízení by však neměla být samoúčelná. Cyklisté totiž nepotřebují jen oddělenou cyklistickou infrastrukturu, ale i komunikace, které jsou přizpůsobené pro cyklistiku – to znamená ty, které nabízejí bezpečnou a pohodlnou jízdu a působí přívětivě. Ideálním stavem je zklidnění celé oblasti s větším a pravidelným výskytem cyklistů, tzn. zónou 30, realizace cyklistických pruhů, nebo vybudování samostatných cyklostezek. Cyklistická doprava musí v rámci dopravního systému vytvářet návazný a ucelený subsystém, neoddělitelný od ostatních dopravních oborů ani od celkového urbanistického pojetí rozvoje řešeného území. | K tomu, aby lidé začali v plné míře využívat potenciálu cyklistické dopravy je nezbytné vytvoření nabídky bezpečných cyklotras a odpovídajícího zázemí, které by přispělo k většímu využívání jízdního kola na každodenních cestách za prací, do školy, za nákupy či v rámci trávení volného času. Cyklisté začnou jízdní kolo ve větší míře využívat tehdy, pokud budou mít pro jízdu vhodné a bezpečné podmínky, zejména vhodné cyklistické trasy tvořící funkční cyklistickou síť. Výstavba cyklistické infrastruktury a cyklistických zařízení by však neměla být samoúčelná. Cyklisté totiž nepotřebují jen oddělenou cyklistickou infrastrukturu, ale i komunikace, které jsou přizpůsobené pro cyklistiku – to znamená ty, které nabízejí bezpečnou a pohodlnou jízdu a působí přívětivě. Ideálním stavem je zklidnění celé oblasti s větším a pravidelným výskytem cyklistů, tzn. zónou 30, realizace cyklistických pruhů, nebo vybudování samostatných cyklostezek. Cyklistická doprava musí v rámci dopravního systému vytvářet návazný a ucelený subsystém, neoddělitelný od ostatních dopravních oborů ani od celkového urbanistického pojetí rozvoje řešeného území. | ||
Řádek 76: | Řádek 75: | ||
Cyklistická doprava musí v rámci dopravního systému vytvářet návazný a ucelený subsystém, neoddělitelný od ostatních dopravních oborů ani od celkového urbanistického pojetí rozvoje řešeného území. | Cyklistická doprava musí v rámci dopravního systému vytvářet návazný a ucelený subsystém, neoddělitelný od ostatních dopravních oborů ani od celkového urbanistického pojetí rozvoje řešeného území. | ||
Potřeby pro cyklistu, který využívá jízdní kolo jako každodenní dopravní prostředek (zaměstnání, škola, občanská vybavenost): | Potřeby pro cyklistu, který využívá jízdní kolo jako každodenní dopravní prostředek (zaměstnání, škola, občanská vybavenost): | ||
* Bezpečné komunikace pokud možno přímého směru bez větších převýšení (výzkumy prokazují, že v některých nerovinatých oblastech cyklisté bez jakýchkoliv problémů používají ke každodenní potřebě jízdního kolo) | |||
*Bezpečné komunikace pokud možno přímého směru bez větších převýšení (výzkumy prokazují, že v některých nerovinatých oblastech cyklisté bez jakýchkoliv problémů používají ke každodenní potřebě jízdního kolo) | * Bezpečné uschování jízdního kola (na terminálech IDS a na železničních stanicích, následné pokračování v cestě hromadnou dopravou (v případě příliš velké dojížďkou vzdálenosti)) | ||
*Bezpečné uschování jízdního kola (na terminálech IDS a na železničních stanicích, následné pokračování v cestě hromadnou dopravou (v případě příliš velké dojížďkou vzdálenosti)) | * Bezpečné uschování jízdního kola u svého zaměstnavatele nebo ve škole | ||
*Bezpečné uschování jízdního kola u svého zaměstnavatele nebo ve škole | * V případě jízdy na kole do zaměstnání možnost následné hygieny (sprchy) | ||
*V případě jízdy na kole do zaměstnání možnost následné hygieny (sprchy) | |||
Správnost polohy cyklistických tras, logika jejího vedení, návrhové parametry a vzájemné propojení musí být v souladu s územním plánováním a důkladně odůvodněny. | Správnost polohy cyklistických tras, logika jejího vedení, návrhové parametry a vzájemné propojení musí být v souladu s územním plánováním a důkladně odůvodněny. | ||
Řádek 93: | Řádek 90: | ||
===Parkování krok za krokem=== | ===Parkování krok za krokem=== | ||
#Výběr vhodného místa k parkování | # Výběr vhodného místa k parkování | ||
#Výběr fungujícího řešení (provedení vjezdů, sociální bezupečnost, ochrana před deštěm, prevence krádeží kol, směrová orientace zaparkovaných kol) | # Výběr fungujícího řešení (provedení vjezdů, sociální bezupečnost, ochrana před deštěm, prevence krádeží kol, směrová orientace zaparkovaných kol) | ||
#Určení parkovacích míst (parkování u škol, podniků, institucí, na nádražích, zastávkách, obchodů,supermarketů, nákupních zón) | # Určení parkovacích míst (parkování u škol, podniků, institucí, na nádražích, zastávkách, obchodů,supermarketů, nákupních zón) | ||
#Výběr vhodného typu stojanu | # Výběr vhodného typu stojanu | ||
''Stojany'' jsou zařízení, které slouží buď k parkování nebo odstavovení jízdních kol. Por oparkování stačí použít jednoduchý stojan, kdy sám cyklista zváží vlastní jistící zařízení (bezpečnostní zámek na kolo). | ''Stojany'' jsou zařízení, které slouží buď k parkování nebo odstavovení jízdních kol. Por oparkování stačí použít jednoduchý stojan, kdy sám cyklista zváží vlastní jistící zařízení (bezpečnostní zámek na kolo). | ||
Řádek 117: | Řádek 114: | ||
Samoobslužné půjčovny jízdních kol jako forma dopravy ve velkých městech se setkává stále s vyššímo pouzitivními ohlasy. Jsou vhodným doplněním běžných prostředků městské hromadné dopravy, umožňují rychlou dopravu po městě i lidem, kteří kolo nemají nebo se na něj nechtějí vázat celý den, a mohou být nápomocna také turistům. Na konci roku 2010 bylo v osmadvaceti zemích již 460 půjčoven městských kol. Dohromady je ve všech těchto půjčovních systémech třináct a půl tisíce stanovišť a v nich 203 tisíc bicyklů. Aktuálně situace v ČR ale není stále dostačující. Jízdní kla v centrech větších měst nabízejí k zapůjčení jen soukromníci, kteří cílí především na turisty. Kola lze zapůjčit v ČR i ve vybraných železničních stanicích ČD, ale jedná spíše o vypůjčení kol v rámci cyklistické dopravy rekreační (především trekingová kola), ne dopravní. | Samoobslužné půjčovny jízdních kol jako forma dopravy ve velkých městech se setkává stále s vyššímo pouzitivními ohlasy. Jsou vhodným doplněním běžných prostředků městské hromadné dopravy, umožňují rychlou dopravu po městě i lidem, kteří kolo nemají nebo se na něj nechtějí vázat celý den, a mohou být nápomocna také turistům. Na konci roku 2010 bylo v osmadvaceti zemích již 460 půjčoven městských kol. Dohromady je ve všech těchto půjčovních systémech třináct a půl tisíce stanovišť a v nich 203 tisíc bicyklů. Aktuálně situace v ČR ale není stále dostačující. Jízdní kla v centrech větších měst nabízejí k zapůjčení jen soukromníci, kteří cílí především na turisty. Kola lze zapůjčit v ČR i ve vybraných železničních stanicích ČD, ale jedná spíše o vypůjčení kol v rámci cyklistické dopravy rekreační (především trekingová kola), ne dopravní. | ||
==Cyklistika v dánské metropoli - Kodaň== | |||
== Cyklistika v dánské metropoli - Kodaň == | |||
Dánská metropole je cyklistickým městem. Třetina obyvatel Kodaně denně dojíždí do zaměstnání nebo do školy na kole. V součtu ujedou Kodaňané 1,2 milionu kilometrů každý den. Ke každodennímu využívání kola je obyvatelům Kodaně k dispozici celkem 350 kilometrů cyklistických tras. | Dánská metropole je cyklistickým městem. Třetina obyvatel Kodaně denně dojíždí do zaměstnání nebo do školy na kole. V součtu ujedou Kodaňané 1,2 milionu kilometrů každý den. Ke každodennímu využívání kola je obyvatelům Kodaně k dispozici celkem 350 kilometrů cyklistických tras. | ||
Nejen samotné hlavní město, ale celé Dánsko přeje cyklistům. Cyklostezky v Dánsku tvoří hustou síť o celkové délce 10.000 km. Snad každý Dán má kolo a v jeho sedle jezdí celý rok. V Dánsku jsou cyklisté integrovanou a respektovanou součástí denního městského provozu. Řidiči na | Nejen samotné hlavní město, ale celé Dánsko přeje cyklistům. Cyklostezky v Dánsku tvoří hustou síť o celkové délce 10.000 km. Snad každý Dán má kolo a v jeho sedle jezdí celý rok. V Dánsku jsou cyklisté integrovanou a respektovanou součástí denního městského provozu. Řidiči na | ||
Řádek 151: | Řádek 150: | ||
Přístup těchto měst je plně v souladu s mezinárodními závazky Evropské unie z hlediska snižování emisí plynů působících skleníkový efekt a s evropskou legislativou týkající se kvality ovzduší. Cyklistická doprava se stává evropskou dopravou budocnosti. 39 evropských měst (např. Miláno, Kodaň, Brusel, Edinburg, Mnichov, Budapešť nebo Krakov) podepsalo v roce 2009 tzv. Bruselskou chartu, v níž se zavazují dosáhnout 15 % podílu cyklistů na dopravě do roku 2020. | Přístup těchto měst je plně v souladu s mezinárodními závazky Evropské unie z hlediska snižování emisí plynů působících skleníkový efekt a s evropskou legislativou týkající se kvality ovzduší. Cyklistická doprava se stává evropskou dopravou budocnosti. 39 evropských měst (např. Miláno, Kodaň, Brusel, Edinburg, Mnichov, Budapešť nebo Krakov) podepsalo v roce 2009 tzv. Bruselskou chartu, v níž se zavazují dosáhnout 15 % podílu cyklistů na dopravě do roku 2020. | ||
==Zdroje:== | == Zdroje: == | ||
*http://www.cdv.cz | *http://www.cdv.cz | ||
* | *http://www.cyklostrategie.cz | ||
*http://www.czrso.cz | *http://www.czrso.cz | ||
*http://www.desingmagazine.cz | *http://www.desingmagazine.cz | ||
Řádek 168: | Řádek 164: | ||
[[Kategorie:Doprava ve městech]] | [[Kategorie:Doprava ve městech]] | ||