Editace stránky Problém globálních statků

*'''[[Globální oteplování]] (klimatická změna).''' Je to jedna z největších hrozeb globální civilizaci. Výsledky hodnocení klimatické změny uveřejňuje pravidelně [[IPCC|Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC)]]. Hurikány na západním a jižním pobřeží Spojených států přesvědčily prezidenta Clintona o tom, že jde o jev spolupůsobený lidskými aktivitami. Viditelným důsledkem je například zvyšování hladin oceánů. Čelit této hrozbě má zatím Kjótský protokol, zavazující průmyslové státy ke snížení emisí plynů způsobujících oteplování na úroveň roku 1990.
*'''Vyčerpávání rybího bohatství.''' Každý pátý člověk světa závisí na rybích proteinech. V roce 1995 se vylovilo 125 mil. t za rok (jen pro srovnání: v severočeském uhelném revíru se vytěžilo za totéž období v letech 1988–1989 cca 80 mil. t hnědého uhlí). Flotila rybářských lodí přesahuje svou kapacitou o 100 % udržitelnou úroveň výlovu. Bylo již exploatováno 50 % mořských ryb. Řešením je redukce flotily rybářských lodí, přísná kontrola nelegálního rybolovu, stanovení limitů povoleného výlovu.
*'''Odlesňování''' je letitý problém. Proti preneolitickému období poklesl lesní pokryv o 20 až 50 %. V rozvojových zemích se zmenšila plocha subtropických lesů o 20 % od šedesátých let. Na globální úrovni není ochrana lesů zajištěna vůbec. Ale některé státy se o to alespoň pokoušejí.
*'''Nedostatek vody''' je časově nejnaléhavější problém. Přístup k nezávadné pitné vodě nemá 1,2 mld. lidí. Ročně umírají 3 mil. lidí na následky požívání znečištěné vody. Celkem 70–80 % vod se používá k zavodňování, ale zásoby podzemních vod se rychle tenčí v zemích, jejichž zemědělství je na tomto způsobu zavlažování nejvíc závislé: Indie, Čína a USA. Nejohroženější oblastí je ovšem Blízký Východ. Na Summitu v Johannesburku v r. 2002 se vlády průmyslově nejvyspělejších zemí zavázaly poskytnout na řešení tohoto problému co nejrychleji finanční pomoc.
*'''Znečištění moří a ohrožení biodiverzity moří'''. Způsobují je havárie tankerů přepravujících ropu, lodní doprava, vypouštění odpadních vod a světový turismus (Středozemní moře, Baltické moře, Severní moře např.). Na destrukci biodiverzity v mořích má vliv také úbytek rybích hejn v důsledku zmíněného přelovování.


{{globalizace}}
{{licence cc|Mezřický, Václav}}