Editace stránky Hlavní aktéři globalizace

== Nejdůležitější hráči ==

*[[Nadnárodní společnosti]] (NNS), které jsou nezávislé na partikulárních zájmech zemí. Tyto společnost vznikají fúzemi, ohrožují podmínky tržní soutěže. (r. 1990 existovalo 500 největších NNS, které vyráběly asi 1/3 globálně produkovaného zboží).
*Nejvyspělejší [[Národní státy|průmyslové státy]] a jejich uskupení - existují vzájemné vazby mezi NNS a státy.
*[[Mezinárodní organizace]] – MMF, World Bank, WTO:
*[[Mezinárodní instituce]]
*[[Evropská unie]]
*[[Neformální skupiny států]]

== [[Globální řízení]] ==

Většina soudobých úvah o globálním řízení a správě se odvíjí od pojmu „governance“, který lze chápat jako rozumnou správu, řízení a proces vládnutí najednou, což ho odlišuje od pojmu „government“ (vláda).

Zatímco „government“ označuje spíše vertikální mocenské struktury, v pojmu „governance“, i na globální úrovni, je implicitně zahrnuta představa rozumné správy s pomocí horizontálních vztahů a sítí. V soudobé politologii se vynořila řada teorií, vztahujících se právě k pojmu globální „governance“.

Dnes se díváme na globalizaci především jako na sociální proces. V tomto kontextu se také začalo hovořit o tom, zda v rámci těchto globálních sítí nevzniká jakýsi nový model transnacionální nebo globální správy, který se vyznačuje odvratem od vertikálních, hierarchicky organizovaných, struktur ve prospěch polycentrického vládnutí (governance), které se opírá o sítě a různé aktéry na různých úrovních, z nichž nikdo ale není dominantní.

Barša (2004) upozorňuje, že koncepty globálního vládnutí (správy) trpí mnohoznačností. Podle levicových a liberálních protagonistů zahrnují příslib větší ovladatelnosti globální ekonomiky a globálních politických procesů, ale také možnost zvýšení demokratické participace v rozhodovacích procesech na mezinárodní a globální úrovni. V pravicovém podání má koncept globálního vládnutí úzce manažerský význam – namísto transparentnosti a participace v mezinárodních institucích zdůrazňuje pouze jejich zvýšenou efektivitu.

== Zdroje ==

*Barša, Pavel, Císař, Ondřej (2004). Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, str. 164 až 180.
*Pehe, J. Globální řízení a globální správa (síťová řízení a horizontální alternativy) In:: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 123–132. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>