Editace stránky Využívání OER MWS: Ověřitelnost

Ověřitelnost je základním kritériem pro orientaci v anonymních [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojích na bázi MediaWiki softwaru]] (OER MWS).

Díky ověřitelnosti jednotlivých tvrzení se tak do určité míry z [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymního zdroje]] stává také [[Co citovat v neanonymním zdroji|zdroj neanonymní]] - tedy co se týče ozdrojovaných informacích v něm obsažených. Na vysokých školách jsou studenti například často vedeni k tomu, že by neměli citovat Wikipedii. To by ale správně nemělo být vůbec třeba. V případě, že články jsou na Wikipedii napsány podle jejích pravidel,<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars</ref> mělo by být každé tvrzení, které není [[Společná znalost|společnou znalostí,]] řádně ozdrojováno. 

Pokud se nám ale líbí nějaké formulace na Wikipedii, jež není řádně ozdrojována, můžeme se přesto podívat formou speciálního nástroje [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:WikiBlame Wiki Blame], kdo ji do Wikipedii vložil. V některých případech totiž encyklopedisté vystupují neanonymně (například známý český Wikipedista a profesor Univerzity Karlovy Jan Sokol) a pak je možné citovat - místo Wikipedie - jako autora Jana Sokola. Prostředí MediaWiki softwaru umožňuje dohledat každou vloženou čárku a jejího autora (a u něj údaje jako počet úspěšných editací atd.). V jistém smyslu je tak méně anonymní než třeba články, pod nimiž je uvedeno množství autorů, a u nichž není jasné, kdo napsal co. U zdrojů na bázi MediaWiki softwaru máme detailní přehled o všech aktivitách daného uživatele.

Další problém s citovaností/ověřitelností je ten, co citovat. U řady článků se totiž setkáme s tím, že pod ním jsou uvedené reference, seznamy literatury, z nichž se při vytvoření textu čerpalo. Problém ale nastává, pokud chceme dohledat odkuď pochází konkrétní tvrzení. Nevíme totiž ze kterého z uvedených zdrojů tvrzení pochází, popř. jestli vůbec z nějakého nebo to je autorova myšlenka. Ač je to pro pisatele jednodušší možnost - než složitě zdrojovat přímo tvrzení obsažená textu - čtenáři pečlivé zdrojování přináší další dimenzi využitelnosti zdroje a na některých úrovních vzdělávání (jako například vysokoškolské) se stává nezbytné pro možné využití daných informací.

Řádné citování respektovanými zdroji v daném oboru je tím, co článku zvyšuje jeho kvalitu ve smyslu ověřitelnosti informací. To je možné si ověřit v prestižních vědeckých článcích (např. časopisů Nature či Science), kde se autoři v sekcích jako introduction vyvarovávají nepodložených tvrzení a většinu tvrzení tak tvoří ta, jež jsou podložena referencemi, popř. jsou následnou interpretací těchto tvrzení autory článků.<ref>https://science.sciencemag.org/content/360/6395/eaap8757</ref> Stejná praxe platí v nejlepších článcích na anglické Wikipedii (vnímané komunitou jako nejvíce kvalitní), které se také vyznačují tím, že jsou řádně ozdrojované (viz např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change]).

==Zdroje k dalšímu studiu problematiky==

*Massachusetts Institute of Technology. [https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge What is Common Knowledge?]
*Princeton University. [https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/ Not-So-Common Knowledge]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]
*[https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]

''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
==Související články==

*[[Co citovat a co ne?]]
*[[Co citovat v neanonymním zdroji]]
*[[Společná znalost]]
*[[Důsledky rozpadu společné znalosti]]

==Reference==
<references />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}