Editace stránky Vegetační stupňovitost
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Výškové rozlišení | '''Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země''', jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části. | ||
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů | V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí. | ||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou klimatu''', zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''. | |||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou | |||
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány. | Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány. | ||
== Vegetační stupně podle Zlatníka == | == Vegetační stupně podle Zlatníka == | ||
V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | ||
''Na území ČR'' se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili '''dominance''' významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. | ''Na území ČR'' se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili '''dominance''' významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. | ||
'''1.''' dubový, '''2.'''bukodubový, '''3.''' dubobukový, '''4.''' bukový, '''5.''' jedlobukový, '''6.''' smrkobukojedlový, '''7.''' smrkový, '''8.''' klečový, '''9.''' alpínský, '''10.''' subnivální, '''11.''' nivální. | '''1.''' dubový, '''2.'''bukodubový, '''3.''' dubobukový, '''4.''' bukový, '''5.''' jedlobukový, '''6.''' smrkobukojedlový, '''7.''' smrkový, '''8.''' klečový, '''9.''' alpínský, '''10.''' subnivální, '''11.''' nivální. | ||
[[Soubor:biogeo.JPG|thumb|]] | [[Soubor:biogeo.JPG|thumb|]] | ||
Řádek 16: | Řádek 15: | ||
== Výškové geografické stupně == | == Výškové geografické stupně == | ||
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. ''geografických výškových stupňů'', tyto stupně '''nejsou''' vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. ''geografických výškových stupňů'', tyto stupně '''nejsou''' vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | ||
'''1.''' planární (nížinný), '''2.''' kolinní (pahorkatinný), '''3.''' submontánní (podhorský, vrchovinný), '''4.''' montánní (horský), '''5.''' oreální (vysokohorský), '''6.''' subalpínský, '''7.''' alpínský, '''8.''' nivální (sněžný). | '''1.''' planární (nížinný), '''2.''' kolinní (pahorkatinný), '''3.''' submontánní (podhorský, vrchovinný), '''4.''' montánní (horský), '''5.''' oreální (vysokohorský), '''6.''' subalpínský, '''7.''' alpínský, '''8.''' nivální (sněžný). | ||
== Rozdílnost ve stupňovitosti == | == Rozdílnost ve stupňovitosti == | ||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. | ||
Se stoupající | Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až zvrat vegetační stupňovitosti v důsledku teplotních inverzí. | ||
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | ||
'''1. Vegetační stupeň dubový''' - | '''1. Vegetační stupeň dubový''' - | ||
v tomto stupni se uplatňuje hlavně | v tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | ||
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru. | ||
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru. | ||
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. | ||
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. | ||
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. | ||
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | ||
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. | ||
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty | '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků. | ||
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy. | ||
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
* Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s. | |||
* Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s. | |||
* Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
*[[Ochrana přírody]] | *[[Ochrana přírody]] | ||
*[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]] | |||
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | |||
*[[Natura 2000]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[[ | *[[Wikipedia:cs:Tatry|Tatry na české Wikipedii]] | ||
* | *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html | ||
* | *http://tanap.region.sk/ | ||
*[[ | *[[Wikipedia:cs:Národní park|Národní park na české Wikipedii]] | ||
[[ | === Literatura === | ||
* Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | |||
[http://www.example.com Titulek odkazu] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Skupina A]] | ||