Editace stránky Udržitelná doprava

'''Udržitelná doprava''' označuje širokou oblast takové dopravy, která je [[Udržitelný rozvoj|udržitelná]] ve smyslu sociálních, environmentálních a klimatických dopadů. Udržitelnost dopravy hodnotíme jednak z hlediska konkrétních dopravních prostředků používaných pro [[w:cs:Pozemní komunikace|silniční]], [[w:cs:železniční doprava|železniční]], [[w:cs:Vodní doprava|vodní]] nebo [[w:cs:Letecká doprava|leteckou]] dopravu; jednak zde hrají roli zdroje energie a také infrastruktura používaná pro dopravu (silnice, železnice, letecké cesty, vodní cesty, kanály a terminály). Do hodnocení je třeba zahrnout také dopravní operace a logistiku. Udržitelnost dopravy se do značné míry měří podle efektivity a účinnosti dopravních systémů a také podle dopadů systémů na [[Životní prostředí a zdraví|životní prostředí]] a [[klima]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mihyeon Jeon
| jméno = Christy
| příjmení2 = Amekudzi
| jméno2 = Adjo
| titul = Addressing Sustainability in Transportation Systems: Definitions, Indicators, and Metrics
| periodikum = Journal of Infrastructure Systems
| datum vydání = 2005-03
| ročník = 11
| číslo = 1
| strany = 31–50
| issn = 1076-0342
| doi = 10.1061/(ASCE)1076-0342(2005)11:1(31)
| jazyk = en
| url = http://ascelibrary.org/doi/10.1061/%28ASCE%291076-0342%282005%2911%3A1%2831%29
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref>
[[Soubor:Seven sustainable transportations.jpg|náhled|Obr. 1: Sedm typů udržitelné dopravy v Praze na jednom obrázku]]

Obecně panuje shoda o tom, že udržitelná doprava by měla trvale přispívat k rostoucímu socioekonomickému blahobytu a zároveň nevyčerpávat přírodní bohatství a neničit životní prostředí.<ref>Brůhová-Foltýnová, H., Máca, V. (2007): Evropský výzkum socioekonomických překážek udržitelné mobility. Text připravený pro konferenci Mobidays – Dny udržitelné mobility. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze </ref> Nicméně Konference evropských ministrů dopravy (ECMT 2004) ve svém prohlášení uvádí, že se definice a kritéria udržitelnosti dopravy v městských oblastech liší mezi zeměmi i jednotlivými městy. Nejčastěji je však spojují společné cíle zajistit určitou [[kvalita lidského života a doprava|kvalitu života]], která zahrnuje čisté ovzduší, tiché rezidenční čtvrti a ekonomickou prosperitu bez škodlivých dopadů na zdraví a životní prostředí a vyčerpávání omezených přírodních zdrojů.

Problém udržitelnosti dopravy není pouze technický (poskytování kvalitní dopravní infrastruktury a vývoj vozidel), ale dotýká se též společensko-ekonomických otázek. Jim dominuje problematika poskytování dopravní infrastruktury a hromadné dopravy z veřejných prostředků. Veřejné výdaje do dopravní infrastruktury a dopravních služeb významně ovlivňují nabídku dopravy, a tudíž i budoucí společenské přínosy a náklady dopravy. Úroveň, kvalita a struktura nabídky dopravy jsou tak hlavními parametry ovlivňujícími udržitelnost dopravy.

==Pilíře udržitelné dopravy==
Je zřejmé, že mnohé z ukazatelů udržitelné mobility jsou ze své podstaty protichůdné, a hlavní cíl tedy spočívá v nalezení rovnováhy v jejich dosahování. Můžeme rozlišit tři pilíře udržitelnosti (ekonomika, životní prostředí a sociální oblast – spravedlnost), jejichž cíle se snaží udržitelná mobilita sledovat (viz obr. 2).
[[Soubor:Udr_doprava.jpg|alt=|náhled|300x300pixelů|Obr. 2: Názorná definice udržitelné dopravy]]

Pilíř ekonomický a environmentální spojuje snaha ocenit a [[Internalizace škod|internalizovat]] environmentálně nepříznivé dopady dopravy na společenský blahobyt. Pilíře sociální spravedlnosti a ekonomický jsou provázány přes zajištění potřeb mobility a redistribuci bohatství v rámci společnosti (zajištění vnitro-generační rovnosti). Pilíř sociální a environmentální sjednocuje důraz na etické hodnoty a principy a snaha o mezigenerační rovnost (tj. mezi současnými a budoucími generacemi).

==Environmentálně udržitelná doprava==
OECD v roce 1994 představila [[projekt Environmentálně udržitelná doprava]] (Environmentally Sustainable Transport, EST), v rámci kterého nabídla definici environmentálně udržitelné dopravy jako takové dopravy, která „neohrožuje veřejné zdraví nebo ekosystémy a uspokojuje potřeby mobility konzistentní s konceptem UR tím, že: 

* (a) čerpá obnovitelné zdroje mírou pomalejší, než je míra jejich obnovy a 

*(b) čerpá neobnovitelné zdroje pomaleji, než je rozvoj jejich substitutů ''(náhražek, pozn. ed.)''“.<ref>Wiederkehr, P. Gilbert, R, Crist, P. a Caïd, N. (2004): Environmentally Sustainable Transport (EST): Concept, Goal, and Strategy – The OECD’s EST Project. Dostupné na <http://www.richardgilbert.ca/Files/2004/EST,%20Concept,%20Goal,%20and%20Strategy.pdf></ref>

Zároveň stanovila šest kritérií, které představují minimální požadavek na zvládnutí dopadů dopravy na zdraví a životní prostředí. Tato kritéria odráží dopady na globální, regionální a lokální úrovni. Jedná se o následující:

*CO<sub>2</sub>: celkové emise CO<sub>2</sub> z dopravy by neměly překročit 20 % celkových emisí CO<sub>2</sub> oproti roku 1990,
*NO<sub>x</sub>: celkové emise NO<sub>x</sub> z dopravy by neměly překročit 10 % úrovně těchto emisí oproti roku 1990,
*[[w:cs:Těkavá organická látka|VOC]] (těkavé organické látky): VOC by neměly překročit 10 % úrovně emisí VOC oproti roku 1990,
*[[w:cs:Pevné částice|Pevné částice]]: závisí na lokálních a regionálních podmínkách, cílem je snížení o 55–99 %
*Hluk: 55–65 dB během dne a 45 dB v noci a uvnitř budov a
*Využití půdy: ve srovnání s úrovní v roce 1990 by se mělo směřovat ke snížení podílu půdy využívané dopravou.

Jak je patrné z těchto kritérií, čtyři z nich jsou věnované pouze emisím z dopravy. Ty představují jeden z největších environmentálních problémů dopravy, a to jak na lokální, tak i regionální a globální úrovni.

==Význam dopravy==
Doprava má pro ekonomiku EU, zaměstnanost a mobilitu občanů obrovský význam. Spolu s logistikou zaměstnává přes 11 mil. osob, tvoří přes 5 % zaměstnanosti a téměř 5 % HDP EU. Představuje cca 20 % vývozu do zemí, které jsou hlavními obchodními partnery EU. Odvětví však současně výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů – zaujímá 2. místo za energetikou – a zároveň je odpovědné za stále horší znečištění ovzduší v městských oblastech. Doprava bude dle všech prognóz v Evropě stále růst. Dle odhadů v období 2010–2050 vzroste objem přepravy cestujících o přibližně 42 %. Nákladní doprava dokonce o 60 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Balíček opatření v oblasti čisté mobility
| url = https://www.spcr.cz/images/Bal%C3%AD%C4%8Dek_%C4%8Cist%C3%A9_mobility_-_Souhrn_f.pdf
| vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy ČR
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref>

==Druhy dopravy a jejich dopady na životní prostředí==
V dopravě vzniká téměř 30 procent všech emisí oxidu uhličitého v EU, přičemž ta silniční se na nich podílí ze 72 procent. Evropská Unie si proto nastavila cíl omezit produkci CO<sub>2</sub> v dopravě do roku 2050 o 60 procent (vůči úrovni emisí v roce 1990). Je to důležitá součást snahy snížit emise skleníkových plynů. Jedná se o ambiciózní plán, zejména když si uvědomíme, že zatímco v jiných odvětvích produkce CO<sub>2</sub> od roku 1990 klesá, v dopravě naopak s rostoucí mobilitou emise rostou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Emise CO2 z aut: fakta a čísla (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
| periodikum = www.europarl.europa.eu
| url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20190313STO31218/emise-co2-z-aut-fakta-a-cisla-infografika
| datum vydání = 2019-03-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref>

==Udržitelná doprava a její význam==
Dopravní zácpy ve velkoměstech mají nepříznivý vliv nejen na kvalitu ovzduší, ale také na fyzický a psychický stav člověka. Dojíždění do práce je pro většinu lidí každodenním stresujícím faktorem, který výrazně ubírá z kvality života. Udržitelná doprava může pomoci lépe naplánovat a provozovat hromadnou dopravu, která vyhovuje lidem a nepoškozuje životní prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = ČR 2030 {{!}} Závazky
| vydavytel Ministerstvo životního prostředí ČR, Oddělení pro udržitelný rozvoj
| url = https://www.cr2030.cz/zavazky/dobrapraxe/udrzitelna-doprava-pro-zamestnance/
| datum přístupu = 2020-11-20
| jazyk = cs
}}</ref>

Dle '''Strategického rámce ČR 2030''' je důležité, aby:<ref>{{Citace monografie
| titul = Strategický rámec Česká republika 2030.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1039839288
| místo = Praha
| počet stran = 396 stran
| isbn = 978-80-7440-181-7
| isbn2 = 80-7440-181-2
| oclc = 1039839288
}}</ref> 

*stát podporoval města v postupném odklonu od automobilové dopravy a zvýšil podíl elektromobility včetně infrastruktury pro dobíjení elektromobilů a obnovitelně provozované mobility;
*přeprava brala na potřeby obyvatelstva, které vyvolá stárnutí i měnící se životní styl;
*místní správa motivovala lidi ke změně dopravního chování směrem k udržitelnějším formám mobility;
*realizovaly se investice do infrastruktury pro cyklistiku a pěší, podpořilo se sdílení dopravních prostředků či služeb a vytvořily se sítě účelových komunikací (stezek pro pěší, cyklisty a cyklistky, in-line bruslaře a bruslařky, sjízdných chodníků ap.)
*páteří přepravy v regionech se stala spolehlivá a čistá veřejná doprava.

==Externality dopravy==

===Pozitivní externality===
Rozvoj dopravy umožnil celkový rozvoj společnosti, zejména v oblasti ekonomické, sociální a kulturní. Doprava přinesla firmám nové možnosti prodeje, a podpořila tak jejich ekonomický rozvoj. Z hlediska sociálního pomáhá doprava vyrovnávat propast mezi chudým venkovem a bohatými městy. V oblasti kulturní přinesla nové myšlenky, pohledy a zvyklosti z jiných kultur a umožnila jejich asimilaci do domácího prostředí. To se týká i stravovacích možností a zvyků  – např. plodiny jako kakao, rýže, káva jsou běžné dostupnými pro Evropany, i když se tady nepěstují.

===Negativní externality===
Všechno dobré přináší i mnoho nevýhod, které by se měly v co největší míře vyhodnotit a eliminovat. Intenzifikace dopravy přinesla rozsáhlé znečisťování životního prostředí, zejména emisí CO<sub>2</sub> (letecká doprava má největší podíl); taky způsobuje stále větší škody na životech lidí – a to zejména automobilová a autobusová doprava.

Doprava umožňuje vysokou mobilitu obyvatel a rychlý přesun do vybrané cílové destinace. Základní oblasti, kde má doprava negativní vliv na životní prostředí, jsou následující:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lapčík
| jméno = Vladimír
| titul = Modul 2: Oceňování antropogenních vlivů na životní prostředí
| url = https://www.hgf.vsb.cz/export/sites/hgf/546/.content/galerie-souboru/Studijni-materialy/EV-modul2.pdf
| vydavatel = VŠB-TU Ostrava
| místo = Ostrava
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref>

*produkce emisí CO<sub>2</sub>
*hluk, vibrace a otřesy;
*exhalace a mikroklima;
*prašnost;
*nehodovost a úrazovost;
*znečišťování vody;
*zábor zemědělské a lesní půdy a plošné nároky v urbanizovaném území;
*estetika a psychické účinky.

Nejproblematičtějším druhem dopravy z hlediska dopadu na životní prostředí je doprava silniční, kde rozhodujícím hnacím agregátem je spalovací motor.

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Externí odkazy===

*[https://www.dopracenakole.cz/ Do práce na kole]

*[https://www.autonapul.cz/ Autonapůl.cz]

*[https://auto-mat.cz/ Auto*Mat]

*[https://www.blablacar.cz/ride-sharing/ BlaBlaCar - Spolujízda v České republice]

*[http://autostop.cz/ Autostop.cz]

*{{Citace elektronického periodika
| titul = Carpooling: where business and environmental needs align {{!}} Automotive World
| periodikum = www.automotiveworld.com
| url = https://www.automotiveworld.com/articles/carpooling-where-business-and-environmental-needs-align/
| datum přístupu = 2020-11-20
}}

[[Kategorie:Udržitelná mobilita]]
[[Kategorie:Doprava]]


{{MAS}}