Tereza Mezu

=Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce=
'''Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce''' je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí. 

==Strava sportovců==
Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa výživy] sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.<ref>https://www.pestryjidelnicek.cz/magazin/jidelnicky/jidelnicek-pro-sportovce/</ref>

Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.<ref>https://www.g21-vitality.cz/magazin/zdrava-vyziva-pro-sportovce-jak-by-mel-vypadat-vas-prisun-zivin.html</ref>

Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.

Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.

==Nízká [https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa uhlíková stopa]==
Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí.<ref>https://www.nazeleno.cz/bio/uhlikova-stopa-potravin-proc-kupovat-ty-mistni.aspx</ref> Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.<ref>https://www.businessinsider.com/one-hamburger-environment-resources-2015-2</ref> 

Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem [http://static.ewg.org/reports/2011/meateaters/pdf/methodology_ewg_meat_eaters_guide_to_health_and_climate_2011.pdf Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.]

=== Hodnoty CO2 masných výrobků ===

*Jehněčí maso: 39,2 kg CO2<ref>http://soucitne.cz/10-potravin-s-nejvetsi-ekologickou-stopou</ref>

Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě.  Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.

*Hovězí maso: 27 kg CO2

I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.

*Sýr: 13,5 kg CO2

Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.

*Vepřové maso: 12,1 kg CO2

Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.

*Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2

Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.<ref>https://www.slimming.cz/bilkoviny-v-potravinach/</ref>

==Rostlinné zdroje bílkovin==

*Quinoa

Správný název jihoamerické obiloviny zní [https://cs.wikipedia.org/wiki/Merl%C3%ADk_čilský merlík čilský]. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.

Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu'''.''' Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.

*Amarant

Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec laskavec]) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.

*Teff

Teff neboli [https://botany.cz/cs/eragrostis-tef/ Milička habešská] na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.

Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny. 

*Pohanka

Stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.

*Oves

Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.

*Žito

Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.

*Proso

Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.

*Chlorella a spirulina

Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj'''.''' Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.

==Témata==

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny_ve_výživě_člověka Bílkoviny ve výživě člověka]

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Sport Sport]

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADková_stopa Uhlíková stopa]

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidská_výživa Výživa]

==Reference==
<references />

==Externí odkazy==
[https://www.carbonfootprint.com Carbon footprint]

[https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/eea_cs Evropská agentura pro životní prostředí]

[https://www.mzp.cz/cz/ovzdusi Ministerstvo životního prostředí]



<br />