Editace stránky Tatranský národní park
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: | [[Soubor:TANAP.jpg|thumb|right]] | ||
== Poloha == | |||
Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska. Je n'''ejstarším národním parkem na Slovensku'''. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - ''Gerlachovským štítem'' (2655 m.n.m.). Člení se na '''dva základní podcelky''': ''Východní Tatry'' (Vysoké a Belianske) a ''Západní Tatry''. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. | |||
== | Tatranský národní park sousedí na severu s polským '''Tatrzaňskim parkom narodowym''', s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území. | ||
== Historie == | |||
Tatranský národní park byl '''vyhlášen''' zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "''Tatranskom národnom parku''" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma. | |||
Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy [[Natura 2000]]. | |||
Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra ([[MAB]]). | |||
== Geologické poměry == | == Geologické poměry == | ||
Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje '''jádrová část''' tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá '''obalová část''' z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch). | |||
Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely | Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podílely '''ledovce''', které vymodelovaly dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples. | ||
[[Soubor:Tatry.jpg|thumb|right|Tatry]] | |||
== Fauna == | == Fauna == | ||
Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské '''horské fauny'''. Žije tu více [[wikipedia:cs:Endemit|endemických druhů]]. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhy savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík]]horský tatranský (''Rupicapra rupicapra tatrica''), svišť a orel. Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd, rys, vlk, [[wikipedia:cs:tetřev hlušec|tetřev hlušec]], vydra a další. | |||
Nejznámějšími a nejtypičtějšími '''druhy Tater''' jsou [[wikipedia:cs:kamzík horský|kamzík | |||
== Flóra == | == Flóra == | ||
Území Tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i '''počet cévnatých druhů''', který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství '''[[glaciálních reliktů]]'''. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), ostřice černohnědá ''Carex atrofusca'', zubatka poléhavá (''Sibbaldia procumbens''), [[wikipedia:cs:pryskyřník|pryskyřník]] trpasličí (''Ranunculus Pygmeus''). | |||
O bohatství území svědčí i '''počet cévnatých druhů''', který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství '''[[ | |||
K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří hvozdík lesklý (''Dianthus nitidus''), stračka tatranská (''Delphinium oxysepalum''),lomikámen tatranský (''Saxifraga wahlenbergii''). K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří tolokněnka alpská (''Arctous alpina''), | |||
== Přírodní katastrofy == | == Přírodní katastrofy == | ||
V posledních letech Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. | V posledních letech se Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. | ||
19. listopadu 2004 se před Tatry přehnala vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. | |||
19. listopadu 2004 se | 29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. | ||
29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. | |||
Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. | Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin. | ||
== | == Zdroje == | ||
*http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html | |||
*http://www.tanap.org/ | |||
=== | *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168 | ||
* Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | *http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1 | ||
*Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | |||
== | == Odkazy == | ||
== Související stránky == | === Související stránky === | ||
*[[Ochrana přírody]] | *[[Ochrana přírody]] | ||
*[[ | *[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]] | ||
*[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | *[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] | ||
*[[Natura 2000]] | *[[Natura 2000]] | ||
== Externí odkazy == | === Externí odkazy === | ||
*[[Wikipedia:cs:Tatry|Tatry]] | |||
*[[Wikipedia:cs:Národní park|Národní park]] | |||
*[[Wikipedia: | *[[Wikipedia:cs:Vysoké Tatry|Vysoké Tatry]] | ||
*[ | *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html | ||
* | *http://tanap.region.sk/ | ||
* | |||
=== Literatura === | |||
* Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. | |||
[[Kategorie:Skupina A]] | |||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||