Editace stránky Syndromy změn v prostředí
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Změny | == Změny = poškození prostředí == | ||
''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“'' | ''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“'' | ||
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ||
*Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]] | *Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]] | ||
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně | *Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně | ||
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | ||
*[[Environmentální periodizace dějin lidstva]] | *[[Environmentální periodizace dějin lidstva]] | ||
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | ||
== „Syndromový přístup“ k nápravě == | == „Syndromový přístup“ k nápravě == | ||
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | |||
Viz též '''[[Syndromy globálních změn]]''' | |||
== | |||
== Text nadpisu == | |||
== | |||
== | == Postup k řešení problematiky Syndromům změn == | ||
Výzkumy globálních změn poukazují v poslední době na enormní změny v životním prostředí. Hlavním cílem celkového systému Syndromů změn je identifikovat příčiny a souvislosti mezi jednotlivými globálními problémy a následně najít cestu jak je minimalizovat či se jim zcela vyhnout. | |||
Jedním ze způsobů | Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému). | ||
Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji. | |||
Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému). | |||
Příklady | |||
Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji | |||
Řádek 46: | Řádek 33: | ||
*[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.'' | *[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.'' | ||
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | *Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | ||
*www.wbgu.de | *[www.wbgu.de] | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
[[ | [[Syndromový koncept globálních změn]] | ||
[[Syndrom Aralského moře]] | [[Syndrom Aralského moře]] |