Editace stránky Stratifikace kyslíku ve vodních nádržích
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Obsah [skrýt] | |||
1 Úvod | |||
2 Koloběh síry | |||
3 Síra v atmosféře | |||
4 Sirné bakterie | |||
5 Zdroje | |||
6 Odkazy | |||
6.1 Související stránky | |||
6.2 Externí odkazy | |||
6.3 Literatura | |||
== Úvod == | == Úvod == | ||
Řádek 9: | Řádek 19: | ||
== Stratifikace ve vodních nádržích == | == Stratifikace ve vodních nádržích == | ||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda] se ve vodních nádržích chová v souladu s | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda] se ve vodních nádržích chová v souladu s fyzikálnímiu zákony. Stratifikace znamená rozvrstvení a tato vlastnost se týká teploty [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody], obsahu fosforu ve vodě a v neposlední řadě také rozpuštěného kyslíku. Pro vysvětlení pojmů uvádím teplotní rozvrstvení [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] v době letní stratifikace. V našich podmínkách se jezera s hlubokou [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vodou] většinou chovají tak, že na jaře a na podzim nastává promíchávání, v létě a v zimě rozvrstvení [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] podle teploty. (Při přítoku [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] do nádrže se [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda voda] zařadí do vrstvy podle hustoty, tedy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda vody] se stejnou teplotou.)<br /> | ||
Letní stratifikace. Svrchní teplá vrstva se nazývá epilimnion. Je teplotně víceméně homogenní. Pod ní se nachází přechodná vrstva s termoklinou (čára, kde se prudce mění teplota), nazvaná metalimnion. Pod ní je hypolimnion s teplotou cca 4°C.<sup>[5]</sup> | Letní stratifikace. Svrchní teplá vrstva se nazývá epilimnion. Je teplotně víceméně homogenní. Pod ní se nachází přechodná vrstva s termoklinou (čára, kde se prudce mění teplota), nazvaná metalimnion. Pod ní je hypolimnion s teplotou cca 4°C.<sup>[5]</sup> | ||
== Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě == | == Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě == | ||
Část | Část kyslíku rozpuštěného ve vodě je zajišťována ze vzduchu difuzí, která probíhá převážně u hladiny. Dalším zdrojem kyslíku je fotosyntetická asimilace vodních rostlin. Difuzí z [http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra atmosféry] se dostane do vody 7% kyslíku, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za fotosyntézou] 89% kyslíku a z přítoku 4% kyslíku.<sup>[2]</sup> | ||
Obsah | Obsah kyslíku a oxidu uhličitého vzájemně souvisí. Přibývá-li ve vodě jednoho plynu, druhého ubývá a naopak. Na tento režim má významný vliv osídlení vody živými organismy.<sup>[2]</sup> | ||
Deficit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> | Deficit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] může být způsoben dýcháním rostlin a živočichů, rozkladem organické hmoty a vlivem ostatních plynů.<sup>[3]</sup> | ||
Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě | Obsah plynů je nepřímo a nelineárně závislý na teplotě vody.<sup>[2]</sup> Na snížení celkové koncentrace [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] se podílí zvýšení teploty, průsak a přítok podzemní vody, zvýšený obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezo železa].<sup>[3]</sup> | ||
== Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] == | == Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] == | ||
[[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg | [[Soubor:Cit-ucebnyrootHome_MZzelinko1Obrazkykyslik.jpg]] | ||
Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v různých typech vod: A) ortográdní křivka typická pro neproduktivní jezero; B) klinográdní křivka charakteristická rpo produktivní nádrže; C) pozitivně a negativně heterográdní křivka ilustrující soustředění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za fotosyntetizujících] řas na horní hranici skočné vrstvy (vzestup obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>]) a zvýšenou respiraci fve spodní části termokliny na hranici meta- a hypolimnionu (metalimnické minimum kyslíku); D) anomální křivka způsobena přítokem studené vody a vysokým obsahem rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>], která se "nasouvá" do hypolimnické vrstvy v souladu se stratifikací hustoty vody v nádrži (podle Goldmana et Horneho, 1983)<sup>[1]</sup> | Příklady vertikální distribuce rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] v různých typech vod: A) ortográdní křivka typická pro neproduktivní jezero; B) klinográdní křivka charakteristická rpo produktivní nádrže; C) pozitivně a negativně heterográdní křivka ilustrující soustředění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za fotosyntetizujících] řas na horní hranici skočné vrstvy (vzestup obsahu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>]) a zvýšenou respiraci fve spodní části termokliny na hranici meta- a hypolimnionu (metalimnické minimum kyslíku); D) anomální křivka způsobena přítokem studené vody a vysokým obsahem rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk O<sub>2</sub>], která se "nasouvá" do hypolimnické vrstvy v souladu se stratifikací hustoty vody v nádrži (podle Goldmana et Horneho, 1983)<sup>[1]</sup> | ||
Řádek 31: | Řádek 41: | ||
Obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkový] režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku]). Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop biotop] je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] ve vodě.<sup>[3]</sup> | Obsah [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíkový] režim, je velmi důležitým kritériem pro hodnocení kvality vody. Nepřímým chemickým parametrem hodnotícím obsah rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] je BSK<sub>5</sub> (biochemická spotřeba [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku]). Tento parametr informuje o míře organického znečištění ve vodách. Každý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop biotop] je schopen procesu samočištění, pouze za předpokladu dostatku rozpuštěného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk kyslíku] ve vodě.<sup>[3]</sup> | ||
== Témata == | |||
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu. | |||
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech) | |||
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991 | 1.↑ 1,0 Lellák, J.,Kubíček,F.: Hydrobiologie. Vydavatelství Karolinum, Praha, 1991 | ||
Řádek 38: | Řádek 53: | ||
4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /> | 4.↑ Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /> | ||
5.↑ přednášky Chemické a biologické polutanty ve vodě a ovzduší na Jihočeské univerzitě. http://kbe.prf.jcu.cz/files/prednasky/Chemicke_a_biologicke_polutanty_ve_vode_a_v_ovzdusi/2._prednaska_-_struktura_vodnich_ekosystemu.doc | 5.↑ přednášky Chemické a biologické polutanty ve vodě a ovzduší na Jihočeské univerzitě. http://kbe.prf.jcu.cz/files/prednasky/Chemicke_a_biologicke_polutanty_ve_vode_a_v_ovzdusi/2._prednaska_-_struktura_vodnich_ekosystemu.doc | ||
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla. | |||
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem. | |||
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]]. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny: | |||
=== Související stránky === | |||
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí). | |||
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]]. | |||
=== Externí odkazy === | |||
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí. | |||
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]]. | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
Řádek 46: | Řádek 73: | ||
Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /> | Ambrožová, J.: Aplikovaná a technická hydrobiologie. Učební text, VŠCHT v Praze, Praha, 2003<br /> | ||
Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /> | Sládečková, A., Sládeček, V.: Hydrobiologie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 1997<br /> | ||
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu. | |||
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Skupina G]] | ||