Editace stránky Sokol

[[Soubor:Flag of Sokol.svg|náhled|Vlajka České obce sokolské]]
[[Soubor:Jan Vilímek - Miroslav Tyrš.jpg|náhled|Miroslav Tyrš]]
[[Soubor:Jan Vilímek - Jindřich Fügner.jpg|náhled|Jindřich Fügner]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13621, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|náhled|IX. všesokolský slet v Praze 1932]]
[[Soubor:15. sokolský slet na stadionu Eden v roce 2012 (44).JPG|náhled|XV. všesokolský slet v Praze 2012]]
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. 

==Historie a vznik==
První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Dolanský
| jméno = Julius (red.)
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Sto deset let Sokola : 1862-1972
| vydání = 1.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1973
| počet stran = 116
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>

Požadavek tělovýchovy, ale nebyl u nás nic nového. Tu zdůrazňoval už Jan Amos Komenský ve své „pansofické škole.“ Komenský říkal, že se mládež nejlépe připraví do života zdokonalováním v pohybech těla i ducha.<ref name=":0" />

V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.<ref name=":0" />

==Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner==

===Miroslav Tyrš===
[[w:cs:Miroslav Tyrš|Miroslav Tyrš]] se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.<ref name=":1">{{Citace monografie
 | příjmení = Novotný
 | jméno = Jan
 | příjmení2 = 
 | jméno2 = 
 | titul = Sokol v životě národa
 | vydání = 1.
 | vydavatel = Melantrich
 | místo = Praha
 | rok vydání = 1990
 | počet stran = 40
 | strany = 
 | isbn = 
 }}</ref>

===Jindřich Fügner===
[[w:cs:Jindřich Fügner|Jindřich Fügner]] se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.<ref name=":1" />

==Vývoj Sokola==
Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dufková
| jméno = Dana
| titul = Historie vzniku Sokola v regionu Plzeň - sever od roku 1918 do současnosti.
| datum vydání = 2012
| jazyk = cs
| url = http://dspace5.zcu.cz/handle/11025/3438
| datum přístupu = 2020-05-29
}}</ref>

Česká obec sokolská (ČOS) dnes čítá celkem 160 000 členů a to vše z 1000 obcí a měst. Celkem je registrováno 1061 tělocvičných jednot pod Sokolem. Podíl členů do 18 let a nad 18 let je přibližně 50 procentní. Sokol působí celkem v 18 zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vítejte {{!}} Česká obec sokolská
| periodikum = www.sokol.eu
| url = https://www.sokol.eu/
| datum přístupu = 2020-05-29
}}</ref>

==Přehled tělocvičných jednot==
Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:

===Sokol Pražský===
Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sokol Pražský
| periodikum = Sokol Pražský
| url = http://www.sokolprazsky.cz/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2020-05-29
}}</ref>

===Sokol Příbram===
Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram
| url = http://sokolpribram.cz/
| datum přístupu = 2020-05-29
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>

Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.

===Sokol Paříž===
Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.<ref>{{Citace monografie
| titul = Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/900134441
| vydavatel = Sokol Paříž
| místo = [Česko]
| počet stran = 209 s.
| isbn = 978-80-260-7310-9
| isbn2 = 80-260-7310-X
| oclc = 900134441
}}</ref>

==5. Všesokolský slet==
Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.<ref>{{Citace monografie
| titul = XIII. všesokolský slet : Praha 2000
| url = https://www.worldcat.org/oclc/321038519
| vydavatel = Česká obec sokolská
| místo = Praha
| počet stran = 223 s.
| isbn = 80-86402-06-1
| isbn2 = 978-80-86402-06-2
| oclc = 321038519
}}</ref>

*I. všesokolský slet 1882
*II. všesokolský slet 1891
*III. všesokolský slet 1895
*IV. všesokolský slet 1901
*V. všesokolský slet 1907
*VI. všesokolský slet 1912
*VII. všesokolský slet 1920
*VIII. všesokolský slet 1926
*IX. všesokolský slet 1932
*X. všesokolský slet 1938
*XI. všesokolský slet 1948
*XII. všesokolský slet 1994
*XIII. všesokolský slet 2000
*XIV. všesokolský slet 2006
*XV. všesokolský slet 2012
*XVI. všesokolský slet 2018

==Sokol a příroda==
Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.

Tradičně se pořádá pod záštitou Sokola Zálesácký závod zdatnosti. Soutěží vždy tříčlenné hlídky, které na vytyčené trase plní různé úkoly. Mezi tyto úkoly patří například: střelba ze vzduchovky, střelba z luku, hody na cíl, překonávání překážek, poznávání rostlin, zvířat a mnoho dalších úkolů. Závody jsou určeny především pro děti. Děti mají možnost si vyzkoušet své dovednosti a znalosti v zálesácké zdatnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Sokol Tišnov - Zálesácký Závod Zdatnosti 2019
| url = http://www.sokoltisnov.cz/zzz-2019/
| vydavatel = 
| místo = 
| datum vydání = 2019-03-24
| datum přístupu = 2020-05-29
| jazyk = cs
}}</ref>

Příkladem letního dětského tábora může být tábor, který každoročně pořádají Sokolové z Příbrami. Tento tábor byl založen v roce 1993 a každý rok se od té doby koná bez přestávky. Sokolové jsou s přírodou natolik spjati, že jako cvičitelé jezdí dělat vedoucí oddílům několika dětí do přírody na 14 dní. První tábory se konaly v Chrobolech u Prachatic. Později byl tábor přestěhován do Jablonné. Každým rokem se přihlašuje více a více dětí a tábor se dále rozrůstá. Na denním pořádku je pro děti vždy připraven bohatý program plný her a rozvoje zdatnosti v přírodě, mezi které patří orientace v mapě, rozdělávání ohně, zdravověda a mnoho dalšího. Na každém táboře je program veden podle aktuální celotáborové hry.<ref name=":2" />

Příklady celotáborových her:

*Pravěk
*V říši pohádek
*Stroj času
*Plavba kolem světa

===Hry v přírodě===
Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| jméno = Miloš
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě
| vydání = 1.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1987
| počet stran = 630
| strany = 
| isbn = 
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| jméno = Miloš
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně
| vydání = 1.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1986
| počet stran = 573
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| jméno = Miloš
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Velká encyklopedie her 3: Hry na hřišti a v tělocvičně
| vydání = 1.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1987
| počet stran = 503
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| jméno = Miloš
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Velká encyklopedie her 4: Hry ve městě a na vsi
| vydání = 1.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1988
| počet stran = 561
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>

Hra patří mezi nejvýznamnější a nejlepší prostředky výchovy. Děti si ale i přesto v dnešní době čím dál méně ve svém volném čase hrají na hřištích a v přírodě. Dnes se ale města snaží zpět mezi děti dostat pohyb formou her, a tak přibývají hřiště a volné plácky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| jméno = Miloš
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Encyklopedie her : 1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti
| vydání = 2.
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok vydání = 1975
| počet stran = 242
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>

==7. Závěr==
Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.

==Odkazy==

===Reference===
<references />


{{FTVS|Denní studium 2020|Jan Šindelář: Sokol}}

[[Kategorie:Hnutí]]
[[Kategorie:Turistika]]