Editace stránky Rozrůstání měst

anglicky Urban Sprawl

Kromě demografických změn dochází v naší společnosti ke změnám prostorovým a změnám ve využití území (tzv. '''land-use'''). Jak uvádí ECMT<ref name="ECMT">

ECMT (2007): Conclusions of Round Table 137 “Transport, Urban Form and Economic Growth”. OECD/ECMT Transport Research Centre

</ref>, doprava a s ní související dopravní náklady byly vždy dominantními determinanty umístění a tvaru sídla. V první polovině 19. století byla většina měst svázána s vodními cestami, rozvíjela se podél přístavů, řek a kanálů. Na konci 19. století vzrostla konkurence ze strany železnice a růst měst začaly výrazně ovlivňovat investice do železnice. Ta svým významem předčila vodní dopravu a uspíšila rozvoj měst na hlavních železničních tratích. Města se rozrůstala dál od železnice s tím, jak se rozvíjela hromadná doprava ve městech, a struktura města se postupně změnila na kompaktní centrum obklopené rezidenčními oblastmi ovlivněné kvalitou poskytované hromadné dopravy.

Od poloviny 20. století narostla hromadné dopravě konkurence ze strany automobilů. Reálné ceny dopravy se postupně snižovaly, což umožnilo prodlužovat pravidelné cesty a rozšiřovat rozlohu města. Postupně začalo docházet k procesu tzv. '''suburbanizace''' (tj. odlivu obyvatel z centrálních částí měst na předměstí) a nárůstu rozvolněné zástavby (s nízkou hustotou zastavění) na předměstí a do příměstské krajiny. Proces suburbanizace proběhl silněji v USA než v Evropě, což bylo způsobeno pomalejším přesunem ze zemědělské na průmyslovou společnost v některých evropských zemích a především faktem, že evropská města jsou starší, s historicky založenými centry, která zahrnují smíšenou zástavbu (na bydlení i obchod, výrobu a služby).<ref name="ECMT" />

Důsledkem suburbanizace je tzv. '''urban sprawl '''(česky je možné setkat se také s výrazem „'''sídelní kaše'''“<ref>

Hnilička, P. (2005): Sídelní kaše. Vydavatelství ERA

</ref>. Jde o rozpínání měst do okolní volné krajiny tak, že je v krajině obtížné rozpoznat hranice města. Urban sprawl je významným fenoménem posledních let v postkomunistických zemích<ref>

Novák, J., Sýkora, L. (2007): A city in motion: Time-space activity and mobility patterns of suburban inhabitants and the structuration of the spatial organization of the Prague metropolitan area. Geogr. Ann., 89B (2), pp. 147-167

</ref>. Urban sprawl je umožněn i tím, že v cestovních nákladech nejsou započítány všechny náklady dopravy, což způsobuje, že dopravní náklady hrazené uživateli dopravy jsou nižší, než by byly při pokrytí všech nákladů dopravy (tj. i externích nákladů). Za přítomnosti neinternalizovaných externích nákladů mluví ekonomická teorie o vzniku neefektivit na dopravním trhu. 
(Možnosti řešení této neefektivity ukazují odkazy "Možnosti regulace dopravy".)

Urban sprawl vede obvykle k vytváření monofunkčních ploch s nízkou kvalitou architektonického řešení, často poblíž nebo podél výpadových komunikací. Tato předměstí jsou často tvořena velkoplošnými jednopodlažními výrobními a skladovacími halami, nákupními centry na “zelených loukách” nebo i velkými areály supermarketů a center služeb, ale může jít i o čistě obytné kolonie vil a rodinných domků, často bez návaznosti na jakoukoliv občanskou vybavenost (viz obrázek).

'''Obrázek: Urban sprawl v USA'''<ref>[http://www.ucsusa.org/gulf/pixgulf/solutions_speed06.jpg http://www.ucsusa.org/gulf/pixgulf/solutions_speed06.jpg]</ref>

[[Image:urban_sprawl.jpg|300px]]


Řídká zástavba a vznik polycentrické struktury města (s více „centry“) způsobuje, že je obtížné a drahé poskytovat služby hromadné dopravy. Nárůst individuální automobilové dopravy vyžadovaný tímto typem osídlení vede k větším tlakům na zdroje pro dopravu, než by vyžadovala kombinace hromadné a automobilové dopravy v oblasti s rozdílnou strukturou osídlení.<ref name="ECMT" /> Proto se tento typ osídlení často vyznačuje tzv. '''automobilovou závislostí'''<ref name="footnote_1">Autorem tohoto pojmu je Kanaďan Tod Litman (viz http://www.vtpi.org/). Ten také stanovil řadu indikátorů, jak stanovit automobilovou závislost. Jedná se především o množství ujetých kilometrů automobilem na hlavu, podíl automobilové dopravy na přepravě osob, počet automobilů na 100 obyvatel a další.</ref>. Automobilová závislost představuje stav<ref>

Litman, T., Laube, F. (2002): Automobile Dependency and Economic Development. Victoria Transport Policy Institute, Victoria, Canada, and Institute for Science and Technology Policy, Perth, Australia.

</ref>, kdy „negativní dopady automobilismu převažují nad těmi pozitivními“. Automobilová závislost nezávisí na ekonomické vyspělosti státu či regionu, ale na existenci alternativ. Automobilově závislá tak může být společnost i v rozvojových zemích, kde jsou těžce dostupné alternativy k automobilům.

Dominancí individuální automobilové dopravy v suburbiích je sekundárně způsobeno vyšší nebezpečí vzniku kolapsu dopravního systému ve městě samotném, zhoršení kvality jeho ovzduší a zvýšení hlukové zátěže. Kromě ekologických dopadů, ztráty zemědělské půdy a krajinného prostředí jsou rizikem i možné sociální dopady a zhoršení image dotčených měst (hovoří se o „úpadku měst“, „krizi měst“)<ref name="VS">Veřejná správa (2003): Územní plánování ze zorného úhlu urban sprawl. Příloha. Dostupné na http://www.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0509/pril2_info.html</ref>. Zhoršuje se životní prostředí uvnitř města, zejména se snižuje kvalita ovzduší a zvyšuje hluková zátěž nejen zvýšeným množstvím vozidel, ale i delšími dopravními vzdálenostmi. Přibývá nejen dojíždějících lidí z předměstí, ale i naopak městských obyvatel za nákupy do nákupních center v předměstí.

Je zajímavé, že v zemích s velkou mírou urban sprawlu (USA, Mexiko) trpí kongescemi a emisemi z dopravy naopak především suburbie (zvláště hlavní tahy v suburbiích do centra města), zatímco tento problém není tak významný v samotném centru města<ref>

Goddard, H. C. (1997): Using Tradeable Permits to Achieve Sustainability in the World’s Large Cities. Environmental and Resource Economic, Vol. 10, pp. 63-99

</ref>.

'''Reurbanizace (zahuštění zástavby)''' představuje rozumnější využití území, hranice současných měst zůstávají zachovány, rozvoj je směřován dovnitř měst modernizací, přestavbami a zhušťováním objektů.<ref name="VS" /> Vede ke zvýšení kvality bydlení, protože se k sobě přiblíží to, co je na sobě navzájem závislé (bydlení, obchod, služby, práce, kultura, rekreace).

== Zdroje a poznámky ==
<references/>

== Odkazy ==


=== Externí odkazy ===

*[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADdeln%C3%AD_ka%C5%A1e Sídelní kaše (urban sprawl) na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Land_use Land use na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Suburbanization Suburbanization na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Urban_sprawl Urban sprawl na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Automobile_dependency Automobile dependency na anglické Wikipedii]

=== Související stránky ===
* [[Syndrom sídelní kaše]]

[[Kategorie:Společenské dopady dopravy]]
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}}