Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Pára a led
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
'''[[Globální trh]]''' je jedním ze zásadních rozměrů globalizace. Stále volnější toky informací, zboží a služeb, investic a kapitálu na jedné straně a stále silně regulované proudění lidí však přinášejí pohříchu dvojaké plody. Německý sociolog Claus Offe tento paradox moderních společností vystihl ve své teorii páry a ledu. Každé zvětšení individuální svobody jako větší mobilita, rychlost či možnost volby – tedy více „páry“ – doprovází i nárůst „ledu“, tj. negativních systémových jevů, jako jsou zácpy na dálnicích, globální znečištění či nutnost vybírat v supermarketu u každého artiklu z mnoha druhů, které naši svobodu opět omezují. Zatímco globální trhy jsou taženy vidinou neustálého růstu „páry“, příbytkům „ledu“ – zejména globálním problémům – se všeobecně věnuje daleko menší pozornost, zvlášť pak mezi tržními aktéry. Obecných příčin toho, proč stále více globalizovaná civilizace adekvátně nereaguje na problémy globalizace, je celá řada a sahají od ekonomických, přes politické, kulturní, genderové až po sociálně psychologické. Jejich rozboru je ostatně zasvěcen celý kurs. Spokojme se tedy na úvod s jejich pouhým základním výčtem, abychom se mohli zaměřit na tržní aktéry. Mezi jedny z nejkvalifikovanějších a nejhlubších rozborů patří kniha bývalého viceprezidenta USA Ala Gorea ''Země na misce vah'': „Jestliže řešení problému, který před sebou máme, zjevně vyžaduje více úsilí a větší oběti, než jsme ochotni si vůbec představit, anebo pokud by ani největší úsilí jedince nestačilo k odvrácení tragédie, býváme v pokušení přerušit vazbu mezi stimulem a mravní odpovědí.“ <ref>Gore, A. (1994). Země na misce vah: Ekologie a lidský duch. Přeložil J. Jařab. Praha: Argo.[str. 31]</ref>. Takovému filtru, který sami vkládáme do svého vnímání, psychologové říkají kognitivní disonance. Avšak důvodů, proč děláme tak málo k řešení globálních problémů, je možné najít daleko víc: * nedostatek ověřených poznatků, ale přebytek informací (infotainment), * problémy s měřitelností a operacionalizací, kvantifikovatelností výsledků našich snah, * dynamická, nelineární povaha, ale vzájemná provázanost, závislost problémů, * konzumní kultura a nárůst individualismu, * nedostatek politické debaty a vůdčích osobností, * problém kolektivní akce. == Zdroje == <references/> {{licence cc|Lebeda, Petr}} {{globalizace}} [[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]]
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Šablony použité na této stránce:
Šablona:Cedule
(
editovat
)
Šablona:Globalizace
(
editovat
)
Šablona:Licence cc
(
editovat
)