Editace stránky Otevřené vzdělávání

'''Otevřené vzdělávání''' ''(anglicky: open education)'' je termín používaný pro označení nových možností ve vzdělávání, jež přinesla digitální revoluce. Otevřené vzdělávání (OV) není možné zaměňovat s otevřeným vyučováním ''(open learning),'' reformním pedagogickým směrem, jenž vznikl v 70. letech 20. století. 

[[Soubor:Global_Open_Educational_Resources_Logo.svg|thumb|Logo otevřených vzdělávacích zdrojů]]

Koncepce OV vznikla jako odpověď na rozvoj informačních a komunikačních technologií (zejm. internetu) a jejich masového průniku do všech složek společenského života. Je reakcí na nové možnosti získávání informací a vzdělávání přes internet, jež v akademickém a institucionálním prostředí nebyly do té doby příliš reflektovány. Teoretici otevřeného vzdělávání se proto snaží o zavádění nových technologií do ''starých'' institucí, jež se zabývají vzděláváním. OV pak čerpá: '',,z otevřených technologií, které usnadňují spolupráci, flexibilní učení a otevřené sdílení výukových postupů umožňující pedagogům využívat nejlepší nápady svých kolegů."''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/translations/czech-translation</ref>

Jednou ze základních složek OV jsou otevřené vzdělávací zdroje ''(Open Educational Resources - OER)'', materiály jež je možno využít ke vzdělávání a to jak individuálně, tak na institucionální úrovni. Definice OER se částečně liší, ale je možné je definovat např. jako: '',,jakékoli digitální materiály, které jsou určeny pro vzdělávací účely a které jsou zdarma volně dostupné k použití, šíření a modifikacím bez nutnosti souhlasu původního autora."''<ref>Kapitulčinová, D., et al. (2015). ''Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu.'' AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.</ref> Ačkoli jsou OER důležitým předpokladem pro rozvoj OV, jejich kvalita bývá různá, vzhledem k tomu, že často chybí institucionální opora a kritéria kvality<ref>DLOUHÁ, Jana et al. Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality.'''Envigogika''', [S.l.], v. 10, n. 4, pro. 2015. ISSN 1802-3061. Dostupné na: <<nowiki>https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503</nowiki>>. Datum přístupu: 23 bře. 2016 doi:<nowiki>http://dx.doi.org/10.14712/18023061.503</nowiki>.</ref>.

Významným přelomem v koncepci OV byla Kapská deklarace otevřeného vzdělávání ''(Cape Town Open Education Declaration)''<ref>http://www.capetowndeclaration.org/read-the-declaration</ref>, jež byla přijata v roce 2007 na Konferenci otevřeného vzdělávání v Kapském městě. Do roku 2014 se k této deklaraci připojilo přes 2400 jednotlivců a 250 organizací.<ref>http://www.capetowndeclaration.org/list_signatures</ref> Můžeme proto také hovořit o vzniku hnutí za OV, na němž se podílí aktéři z různých oblastí (vědecké, institucionální, neziskové i soukromé). V České republice tyto aktéry sdružuje Aliance pro otevřené vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref> Ta podporuje princip volného a otevřeného sdílení znalostí. Na stránkách Aliance je také možné stáhnout příručku, která poskytuje přehledný úvod do problematiky otevřeného vzdělávání.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=otevrenevzdelavani.cz|url=http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/|vydavatel=otevrenevzdelavani.cz|datum přístupu=2016-03-23}}</ref>


==Reference==
<references />


{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje‎]]