Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Městská resilience
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
'''Městská resilience''' či '''resilience města''' ''(anglicky: urban resilience; z latinského resilio - vracet se zpět)'' je označení pro schopnost komplexního (městského) ekosystému zvládat různá ohrožení a při vychýlení se navracet do obvyklého stavu. Městská resilience je jedním z klíčových témat udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Urban Sustainability and Resilience—Why We Need to Focus on Scales {{!}} The Nature of Cities|url=http://www.thenatureofcities.com/2013/03/27/urban-sustainability-and-resilience-why-we-need-to-focus-on-scales/|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> Městská resilience je důležitá z řady důvodů. Již v současné době žije ve městech (v mnoha zemích) větší počet lidí než na vesnicích a v dohledné době počet obyvatel měst začne pravděpodobně prudce narůstat. Města jsou administrativní a obchodní centra pro zbytek světa, jedná se o ,,propojené komplexní systémy".<ref>Godschalk, D. R. (2003). Urban hazard mitigation: creating resilient cities. Natural hazards review, 4(3), 136-143.</ref>, a proto jsou důležitými činiteli (tzv. uzly) ve společností sítí.<ref>Castells, M. (2011). The rise of the network society: The information age: Economy, society, and culture (Vol. 1). John Wiley & Sons.</ref> Jedná se ale také o systémy, které mohou být velice křehké (např. při teroristických útocích, energetických výpadcích, problémech se zásobováním a distribucí potravin atd.). Z těchto důvodů je městská odolnost klíčovým tématem při tvorbě různých politik (viz koncept common good), a také rozvíjející se oblastí vědeckého výzkumu - klíčová slova "městská odolnost" a "odolnost měst" indexují 139 výsledků ve Scopusu a 100 na Web of science.<ref>Meerow, S., Newell, J. P., & Stults, M. (2016). Defining urban resilience: A review. Landscape and Urban Planning, 147, 38-49.</ref> V současnosti se výzkum v této oblasti zaměřuje především na roli správy sítí; indikátory městské resilience; inovace v městské resilienci; resilienci prostřednictvím městských ekosystémových služeb.<ref>McPhearson, T., Andersson, E., Elmqvist, T., & Frantzeskaki, N. (2015). Resilience of and through urban ecosystem services. Ecosystem Services, 12, 152-156.</ref> Solidní úvod do studií o městské odolnosti poskytuje studie ''[http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418 Definování městské resilience: přehled]'', který byl zveřejněn v prestižním časopise Landscape and Urban Planning. V článku je podán přehled o všech významných studií na toto téma (zejména ve vztahu ke změně klimatu, inovacím, vládnutí atd.). Kromě toho předkládá také základní definici městské odolnosti: ,,Městská resilience je označení pro schopnost městského systému (a jeho socioekologických a sociotechnických sítí napříč časovým a prostorovým měřítkem) zachovat nebo velmi rychle obnovit požadované funkce, jež čelily disturbanci, adaptovat se na změnu a rychle transformovat systémy, které omezují současné nebo budoucí adaptační kapacity."<ref name="Meerow">{{Citace periodika|příjmení=Meerow|jméno=Sara|příjmení2=Newell|jméno2=Joshua P.|příjmení3=Stults|jméno3=Melissa|titul=Defining urban resilience: A review|periodikum=Landscape and Urban Planning|datum=2016-03-01|ročník=147|strany=38–49|doi=10.1016/j.landurbplan.2015.11.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204615002418|datum přístupu=2016-04-28}}</ref> Koncept městské resilience je zatím spíše teoretickým, chybí konkrétní návody, jak této resilience dosáhnout. V poslední době ovšem vzniká řada pokusů o praktickou aplikaci (např. koncept smart city). Základními otázkami při tvorbě koncepčních opatření mohou pak být např. následující: Co je cílem při tvorbě městské resilience? Kdo určuje, co je žádoucí pro městský systém? Má resilience některých oblastí prioritu před jinými?<ref name="Meerow" /> [[Soubor:Ginza_area_at_dusk_from_Tokyo_Tower.jpg|náhled|[[w:cs:Tokyo|Tokyo]]. Aglomerace kolem japonského hlavního města je největší na světě, žije zde okolo 35 milionů obyvatel.]] == Literatura k dalšímu studiu problematiky == * Leichenko, R. (2011). Climate change and urban resilience. Current opinion in environmental sustainability, 3(3), 164-168. * Pu, B., & Qiu, Y. (2016). Emerging Trends and New Developments on Urban Resilience: A Bibliometric Perspective. Current Urban Studies, 4(01), 36. == Reference == <references /> {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} [[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Využití území]] [[Kategorie:Antropocén]] [[Kategorie:Kultura]] [[Kategorie:Ochrana klimatu]] [[Kategorie:Ekologická architektura]]
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Šablony použité na této stránce:
Šablona:COinS
(
editovat
)
Šablona:Cedule
(
editovat
)
Šablona:Citace elektronické monografie
(
editovat
)
Šablona:Citace periodika
(
editovat
)
Šablona:Licence cc
(
editovat
)
Modul:Arguments
(
editovat
)
Modul:Citace
(
editovat
)