Editace stránky Kvalita života

Pojem '''kvalita života''' obecně odráží pohodu jednotlivců a společnosti; zahrnuje negativní i pozitivní rysy života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = School
| jméno = IESE Business
| titul = Quality Of Life: Everyone Wants It, But What Is It?
| periodikum = Forbes
| url = https://www.forbes.com/sites/iese/2013/09/04/quality-of-life-everyone-wants-it-but-what-is-it/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref> Tento pojem poukazuje na očekávání jednotlivce nebo společnosti na dobrý život. Tato očekávání se řídí hodnotami, cíli a sociokulturním kontextem, ve kterém jedinec žije. Slouží jako referenční hladina, podle níž může jednotlivec nebo společnost srovnávat nebo měřit různé oblasti osobního života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = WHOQOL - Measuring Quality of Life{{!}} The World Health Organization
| periodikum = www.who.int
| url = https://www.who.int/toolkits/whoqol
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref>

'''Koncept kvality života''', tzv. well being, je důležitý jak z hlediska společnosti (systémový pohled), tak i z hlediska jednotlivce - v obou případech zaměřuje pozornost na zlepšování jednotlivých aspektů kvality, nikoli kvantitativní růst. V systémové rovině tak představuje šanci na změnu ekonomiky s její (kvantitativně posuzovanou) růstovou podstatou, která se projevuje jak ve výrobě, tak také ve spotřebě. Nově definovaná kvalita života by mohla tuto spotřebu, a následně ekonomický systém, který tuto zvyšující se spotřebu zajišťuje, odklonit od trajektorie stále stoupajícího růstu projevujícího se v materiální rovině. Vize či představa kvalitního, smysluplného života založeného více na vztazích, vzdělanosti a „spotřebě“ kulturních statků by také z individuálního hlediska mohla pomoci při uvědomělém formování odpovědného, udržitelného životního stylu.

==V centru pozornosti člověk==
[[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]]
Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, a kol., 2018). </ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů (viz tab. 1), a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Mederly
| titul = Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup
| url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Mederly/publication/40334853_Indikatory_kvality_zivota_a_udrzitelneho_rozvoje_kvantitativni_vicerozmerny_a_variantni_pristup/links/0fcfd5134e5ff2774e000000/Indikatory-kvality-zivota-a-udrzitelneho-rozvoje-kvantitativni-vicerozmerny-a-variantni-pristup.pdf
| vydání = 1
| vydavatel = Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV Univerzity Karlovy
| místo = Praha
| počet stran = 117
| isbn = 80-239-4389-8
| isbn2 = 978-80-239-4389-4
| oclc = 85135261
|jméno=Peter|příjmení2=Topercer|jméno2=Ján|rok=2004|příjmení3=Nováček|jméno3=Pavel}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku.

[[Soubor:Maslow.png|náhled|300x300pixelů|Maslowova pyramida potřeb]]

===Kvalitativní posuzování blahobytu===
Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou považovány za nejednoznačné <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = T.
| příjmení2 = Jager
| jméno2 = W.
| příjmení3 = Stagl
| jméno3 = S.
| titul = Beyond insatiability: needs theory, consumption and sustainability - ESRC Sustainable Technologies Programme Working Paper Series, 2
| url = http://www.academia.edu/download/28257641/beyondinsatiability.pdf
| vydavatel = 
| místo =
| strany= 16-20 
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref> - to se týká např. '''Maslowovy pyramidy potřeb''' <ref>MASLOW, A.H. (1943). "A theory of human motivation". Psychological Review. 50 (4): 370–96. doi:10.1037/h0054346</ref> (viz obr.) a její vylepšené verze, '''[[w:en:Manfred Max-Neef's Fundamental human needs|matice Manfreda Max-Neefa]]''', která nabízí propracovanou hodnotovou škálu.

Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP). Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a&nbsp;růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. Využití tohoto přístupu pro tvorbu politik je ovšem teprve v začátcích. 

==Kvantitativní měření kvality života==
Na rozdíl od HDP na obyvatele nebo životní úrovně, které lze měřit z finančního hlediska, je obtížnější objektivně nebo dlouhodobě měřit kvalitu života, kterou zažívají národy nebo jiné skupiny lidí. Vědci začali v poslední době rozlišovat dva aspekty osobní pohody: emoční pohodu, kdy se respondentů ptají na kvalitu jejich každodenních emočních zážitků – frekvenci a intenzitu jejich zkušeností, například radosti, stresu, smutku a hněvu – a hodnocení života, ve kterém jsou respondenti požádáni, aby uvažovali o svém životě obecně a hodnotili jej na stupnici.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kahneman
| jméno = Daniel
| příjmení2 = Deaton
| jméno2 = Angus
| titul = High income improves evaluation of life but not emotional well-being
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
| datum vydání = 2010-09-21
| ročník = 107
| číslo = 38
| strany = 16489–16493
| issn = 1091-6490
| pmid = 20823223
| doi = 10.1073/pnas.1011492107
| poznámka = PMID: 20823223
PMCID: PMC2944762
| url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20823223
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref> Obdobné systémy a stupnice měření se používají již nějakou dobu. Výzkum se pokusil zkoumat také vztah mezi kvalitou života a produktivitou. Existuje mnoho různých metod měření kvality života, pokud jde o zdravotní péči, bohatství a materiální statky. Je však mnohem obtížnější měřit smysluplné vyjádření lidských tužeb. Jedním z možných způsobů je vyhodnotit rozsah toho, jak jednotlivci naplňují své vlastní ideály. Kvalita života může jednoduše znamenat štěstí, subjektivní stav mysli. Tato optika ovšem může zvýhodňovat rozvojové země, protože jejich občané jsou často spokojeni se základní úrovní naplnění potřeb jako je zdravotní péče, vzdělávání a ochrana dětí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Singer
| jméno = Peter
| příjmení2 = Sukhdev
| jméno2 = Pavan
| příjmení3 = Li
| jméno3 = Hon-Lam
| titul = The Big Question: Quality of Life: What Does it Mean? How Should We Measure It?
| periodikum = World Policy Journal
| datum vydání = 2011
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 3–6
| issn = 0740-2775
| doi = 10.1177/0740277511415049
| jazyk = en
| url = https://read.dukeupress.edu/world-policy-journal/article/28/2/3-6/84919
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref>

===Příklady kvantitativního měření kvality života===

*[[Index lidského rozvoje]]
*[[w:en:World Happiness Report|Světová zpráva o lidském štěstí]]
*[[w:en:Physical Quality of Life Index|Index fyzické kvality života]]
*[[w:cs:Happy Planet Index|Happy Planet Index]]
*[[w:cs:Hrubé národní štěstí|Hrubé národní štěstí]]
*[[w:en:Social Progress Index|Index sociálního pokroku]]
*[[w:en:Where-to-be-born Index|Index kvality života]]
*[[w:en:Most livable cities|Nejlepší města k životu]]

==Použití pojmu při tvorbě politik==
Kvalita života se postupně stává kritériem pro hodnocení stavu společnosti, a tedy i jedním z vodítek pro politické rozhodování. Toto hledisko přijaly i strategické dokumenty ČR<ref name=":0" /> a stalo se tak i jedním ze zřetelů, které sleduje činnost státní správy. Aby byl tento „blahobyt“ uchopitelný (mohla být činěna opatření na jeho zvyšování ze strany státní správy), je rozčleněn do několika oblastí – pro každou z nich pak existují indikátory pro jeho sledování, „měření“.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Maussen
| jméno = Jana
| titul = Shrnutí závěrečných zpráv expertních skupin pro identifikaci relevantních indikátorů kvality života v ČR
| url = https://www.cr2030.cz/strategie/wp-content/uploads/sites/2/2018/05/kvalita_%C5%BEivota_celek.compressed.pdf
| vydavatel = Úřad vlády České republiky
| místo = Praha
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref> Protože tyto oblasti mají odlišnou dynamiku, doplnili jsme do pravého sloupce tabulky to, co považujeme za hybné síly probíhajících procesů. Tomuto problému se věnujeme dále v kapitole Ekonomika.

'''Tabulka 1.''' Zachycení kvality života v České republice vychází z doporučení [[w:cs:Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Measuring Well-being and Progress: Well-being Research - OECD
| periodikum = www.oecd.org
| url = http://www.oecd.org/statistics/measuring-well-being-and-progress.htm
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref> jež byla adaptována pro podmínky České republiky.<ref name=":0" /> Současný blahobyt (well-being) se zde měří v následujících 11 oblastech – vyznačujeme současně v pravém sloupci, jak nebo kým jsou (především) garantovány:<br />
{| class="wikitable"
|'''Aspekty (oblasti) „blahobytu“ dle OECD (2018)'''
|'''Hybná síla nebo garant'''
|-
| colspan="2" |'''materiální podmínky'''
|-
|1. příjem a bohatství
| rowspan="3" |Ekonomika (státní  správa)
|-
|2. zaměstnanost a úspory
|-
|3. bydlení
|-
| colspan="2" |'''kvalita života'''
|-
|4. životní prostředí
| rowspan="2" |Státní správa a životní styl
|-
|5. bezpečnost
|-
|6. zdraví
| rowspan="3" |Životní styl a státní správa
|-
|7. slaďování pracovního a soukromého života
|-
|8. vzdělávání
|-
|9. mezilidské vztahy
| rowspan="3" |Životní styl
|-
|10.  občanská  angažovanost a dobré vládnutí
|-
|11.  osobní pohoda<ref group="pozn.">„Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4</ref>
|}
První tři oblasti tvoří '''materiální podmínky''' blahobytu, dalších osm aspektů kvality života na materiálním základě spočívá pouze zprostředkovaně. Tyto ukazatele kvality života ovlivňuje nejvíce '''[[w:cs:Životní styl|životní styl]]'''; mohou být více či méně regulovány činností státní správy – avšak bez aktivního využití možností, které jsou takto vytvořeny, většinou ze strany samotných občanů, nebude dopad jejích opatření velký. Z hlediska jedince jsou materiální podmínky sice nezbytným předpokladem pro formování životního stylu, avšak záleží opět na tom, jak jsou využity. Do většiny aspektů kvality života se promítají poměrně málo.

==Použití pojmu při úvahách o životním stylu==
Koncept kvality života má ukázat, že štěstí a spokojenost jednotlivce nelze měřit množstvím toho, co nakupuje. Nejde tedy již o prosperitu za každou cenu, schopnost naplnit všechny potřeby a přání; o maximální účinnost v dosahování cílů, především materiálních. Měřítkem již není kvantita (vyjádřená jako množství peněz v oběhu – což je základem ukazatele HDP), ale kvalita života. Tedy spokojenost, která může být založena na vztazích, duchovním prožitku, nebo radosti z přírodních krás, které jsou „zadarmo“.

==Odkazy==
===Související články===

*[[Kvalita lidského života a doprava]]
*[[Environmentální veřejné statky]]
*[[Ekosystémové služby]]
*[[Životní prostředí a zdraví]]

===Reference===
<references /><ref name=":1" />

<ref name=":2" />

<ref name=":2" />

===Poznámky===
<references group="pozn." />

===Literatura===

*{{Citace periodika
| příjmení = The Whoqol Group
| titul = Development of the World Health Organization WHOQOL-BREF Quality of Life Assessment
| periodikum = Psychological Medicine
| datum vydání = 1998-05
| ročník = 28
| číslo = 3
| strany = 551–558
| issn = 0033-2917
| doi = 10.1017/S0033291798006667
| jazyk = en
| url = https://www.cambridge.org/core/product/identifier/S0033291798006667/type/journal_article
| datum přístupu = 2020-11-21
}}
*{{Citace periodika
| příjmení = The Whoqol Group
| titul = The World Health Organization quality of life assessment (WHOQOL): Development and general psychometric properties
| periodikum = Social Science & Medicine
| datum vydání = 1998-06
| ročník = 46
| číslo = 12
| strany = 1569–1585
| doi = 10.1016/S0277-9536(98)00009-4
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0277953698000094
| datum přístupu = 2020-11-21
}}

===Externí odkazy===

*[[w:en:Quality of life|Quality of life]] na anglické Wikipedii
*[[w:en:Well-being|Well-being]] na anglické Wikipedii

<br />
[[Kategorie:Kvalita života]]

{{licence cc|Dlouhá, Jana, Dlouhý, Jiří}}
{{MAS}}
<references />