Editace stránky Kulturní ekologie
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
==Etablování kulturně ekologického přístupu == | ==Etablování kulturně ekologického přístupu == | ||
Kořeny kulturní ekologie nalézáme již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution (1955)'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Jako předmět studia kulturní ekologie pak Steward vymezuje studium procesů probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. | Kořeny kulturní ekologie nalézáme již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution (1955)'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Jako předmět studia kulturní ekologie pak Steward vymezuje studium procesů probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. Přičemž toto prostředí chápe jako důležitý, nikoli však absolutně determinující faktor. Kulturní a přírodní vývoj jsou v jeho pojetí spíše dva odděleně probíhající procesy, které se více či méně ovlivňují. Stewardovu výzkumnou metodu, která spočívala ve třech krocích, můžeme popsat následovně: | ||
1) Zkoumání kultury, technologií a způsobů a mapování jejich využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]]. | 1) Zkoumání kultury, technologií a způsobů a mapování jejich využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]]. | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
3) Poznání, jak aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (např. politické uspořádání, náboženství, instituce). | 3) Poznání, jak aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (např. politické uspořádání, náboženství, instituce). | ||
Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby vzniku [[w: | Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby vzniku [[w:cz: environmentální hnutí|environmentálního hnutí]], ovlivnil řadu ekologů, antropologů i archeologů druhé poloviny dvacátého století. Kulturně ekologické přístupy a výzkumy však neušly kritice. Byly obviňovány především z kladení přílišného důrazu na úlohu vlivu přírodního prostředí při utváření kultury (''environmentálního determinismu''); posléze čelily také výtkám ze strany [[politická ekologie|politické ekologie]], které byly vzneseny jako reakce na zanedbávání vlivu širších geopolitických vazeb při studiu lokálních systémů. | ||
==Dnešní paradigma== | ==Dnešní paradigma== | ||
Dnešní obecná teoreticko-metodologická východiska kulturní ekologie je možné shrnout do čtyř základních premis (podle Malina, J. - Soukup, V.) | Dnešní obecná teoreticko-metodologická východiska kulturní ekologie je možné shrnout do čtyř základních premis (podle Malina, J. - Soukup, V.): | ||
* Kultura je mimobiologický adaptivní systém, jehož prostřednictvím realizuje člověk jako člen společnosti svůj vztah k ekologickému prostředí. | * Kultura je mimobiologický adaptivní systém, jehož prostřednictvím realizuje člověk jako člen společnosti svůj vztah k ekologickému prostředí. | ||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností, stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science/citizen science''). | Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností, stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science/citizen science''). | ||
Zájmy a postupy kulturní ekologie se často prolínají s těmi, kterými se zaobírá [[Sociální ekologie|sociální ekologie]] nebo [[ | Zájmy a postupy kulturní ekologie se často prolínají s těmi, kterými se zaobírá [[Sociální ekologie|sociální ekologie]] nebo [[W:CZ lidská ekologie|lidská ekologie]] (human ecology). Hranice mezi těmito směry jsou velice křehké (občas jsou používána jako synonyma) a spolupracují mezi sebou i s dalšími obory (např. často biologií a antropologií) ve shodě s transdisciplinárním přístupem. | ||
==Kulturní ekologie v České republice == | ==Kulturní ekologie v České republice == | ||
Kulturní ekologie se v ČR začala etablovat v devadesátých letech, konstituování vědního oboru do určité míry reflektovalo vývoj environmentálního hnutí. Na rozvoji oboru se významně podílela Jitka Ortová, která napsala první díla zaměřená na kulturní ekologii: ''Kulturní a sociální ekologie'', ''Kapitoly z kulturní ekologie''. Ortová začala také vyučovat kulturní ekologii na Katedře kulturologie FF UK. V roce 1998 založila Hana Librová Katedru environmentálních studií na MU FSS v Brně, v roce 2001 pak vznikla pod vedením Ivana Ryndy na FHS UK v Praze [[Katedra sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy|Katedra sociální a kulturní ekologie] | Kulturní ekologie se v ČR začala etablovat v devadesátých letech, konstituování vědního oboru do určité míry reflektovalo vývoj environmentálního hnutí. Na rozvoji oboru se významně podílela Jitka Ortová, která napsala první díla zaměřená na kulturní ekologii: ''Kulturní a sociální ekologie'', ''Kapitoly z kulturní ekologie''. Ortová začala také vyučovat kulturní ekologii na Katedře kulturologie FF UK. V roce 1998 založila Hana Librová Katedru environmentálních studií na MU FSS v Brně, v roce 2001 pak vznikla pod vedením Ivana Ryndy na FHS UK v Praze [[Katedra sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy|Katedra sociální a kulturní ekologie]]. Kurzy zabývající se kulturní ekologií a příbuznými disciplínami ''(jako sociální ekologie, lidská ekologie, environmentální studia)'' jsou pak součástí studijních plánů mnoha oborů. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
* ORTOVÁ, Jitka. (1996). Kulturní a sociální ekologie. Praha: Karolinum. | * ORTOVÁ, Jitka. (1996). Kulturní a sociální ekologie. Praha: Karolinum. | ||
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart. | * SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart. | ||
* STEWARD, Julian H. 1972. Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution: University of Illinois Press. | |||
* STEWARD, Julian H. | |||
* VÁVRA, Jan, ed. a LAPKA, Miloslav, ed. (2012). Měnící se společnost?. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. | * VÁVRA, Jan, ed. a LAPKA, Miloslav, ed. (2012). Měnící se společnost?. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. | ||
Řádek 58: | Řádek 57: | ||
{{licence cc|Petiška | {{licence cc|Eduard Petiška}} | ||
{{MOSUR}} | {{MOSUR}} |