Editace stránky Kulturní ekologie

'''Kulturní ekologie''' (''anglicky: cultural ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]], který zkoumá vznik, vývoj, fungování a zánik sociokulturních systémů v kontextu jejich přírodního prostředí.

==Etablování kulturně ekologického přístupu ==

Kořeny kulturní ekologie nalézáme již v terénních výzkumech kulturních oblastí Ameriky, které provedli v prvních desetiletích 20. století Alfred Louis Kroeber a Clark David Wissler. Za zakladatele kulturní ekologie je považován Julian Haynes Steward, který ve 30. letech zkoumal vliv přírodního prostředí na životní způsob indiánských kmenů.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref> Ve svém díle ''Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution (1955)'' položil základy kulturní ekologie jako vědní disciplíny. Jako předmět studia kulturní ekologie pak Steward vymezuje studium procesů probíhajících v rámci určité kultury, které byly vyvolány potřebou adaptace na přírodní prostředí. Toto prostředí chápe jako důležitý, nikoli však absolutně determinující faktor. Kulturní a přírodní vývoj jsou v jeho pojetí spíše dva odděleně probíhající procesy, které se více či méně ovlivňují. Stewardovu výzkumnou metodu, která spočívala ve třech krocích, můžeme popsat následovně:

1) Zkoumání kultury, technologií a způsobů a mapování jejich využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]].

2) Studium specifických kulturních rysů, které se vztahují k danému způsobu interakce s okolním prostředí.

3) Poznání, jak aspekty, které jsou přímo ovlivněné přírodními specifiky, ovlivňují rysy další (např. politické uspořádání, náboženství, instituce).

Stewardův přístup, který dobře zapadl do doby vzniku [[w:cs:environmentální hnutí|environmentálního hnutí]], ovlivnil řadu ekologů, antropologů i archeologů druhé poloviny dvacátého století. Kulturně ekologické přístupy a výzkumy však neušly kritice. Byly obviňovány především z kladení přílišného důrazu na úlohu vlivu přírodního prostředí při utváření kultury (''environmentálního determinismu''); posléze čelily také výtkám ze strany [[politická ekologie|politické ekologie]], které byly vzneseny jako reakce na zanedbávání vlivu širších geopolitických vazeb při studiu lokálních systémů.

==Dnešní paradigma==

Dnešní obecná teoreticko-metodologická východiska kulturní ekologie je možné shrnout do čtyř základních premis (podle Malina, J. - Soukup, V.)<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>:

* Kultura je mimobiologický adaptivní systém, jehož prostřednictvím realizuje člověk jako člen společnosti svůj vztah k ekologickému prostředí.

* Přestože člověk dosahuje této adaptace především prostřednictvím kultury, je tento proces řízen obdobnými pravidly přirozeného výběru, jaká platí pro adaptaci biologickou.

* Nejadaptivnějšími složkami kultury jsou technologie, ekonomika a ty prvky sociální organizace, které jsou přímo spojeny s výrobou.

* Výzkum musí být prováděn komplexně v rámci celého sociokulturního systému.

Kulturní ekologie nalezla své využití zejména ve výzkumech lokálních sběračsko-loveckých nebo pasteveckých společností, v nichž vztah k přírodnímu prostředí vystupuje nejvýrazněji a nejbezprostředněji. S aplikací metod kulturní ekologie se však stále častěji setkáváme i při výzkumech moderních industriálních společností.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>

Řada kulturních ekologů nezůstává pouze u výzkumu, ale věnuje se i dalším aktivitám. Vědci pracují jako dobrovolníci (např. v neziskových organizacích zaměřených na lidsko-právní problematiku), zabývají se [[Environmentální vzdělání|enviromentálním vzděláváním]] a angažují se v environmentáních hnutích. Současné aktivity v rámci kulturní ekologie se pak snaží také zprostředkovávat dialog mezi odborníky a širší veřejností, stavět mosty mezi narůstajícím vědeckým poznáním a vzděláváním občanské společnosti a pomáhat při etablování tzv. občanské vědy (''civic science/citizen science'').

Zájmy a postupy kulturní ekologie se často prolínají s těmi, kterými se zaobírá [[Sociální ekologie|sociální ekologie]] nebo [[w:cs:lidská ekologie|lidská ekologie]] (human ecology). Hranice mezi těmito směry jsou velice křehké (občas jsou používána jako synonyma) a spolupracují mezi sebou i s dalšími obory (např. často biologií a antropologií) ve shodě s transdisciplinárním přístupem.

==Kulturní ekologie v České republice ==

Kulturní ekologie se v ČR začala etablovat v devadesátých letech, konstituování vědního oboru do určité míry reflektovalo vývoj environmentálního hnutí. Na rozvoji oboru se významně podílela Jitka Ortová, která napsala první díla zaměřená na kulturní ekologii: ''Kulturní a sociální ekologie'', ''Kapitoly z kulturní ekologie''. Ortová začala také vyučovat kulturní ekologii na Katedře kulturologie FF UK. V roce 1998 založila Hana Librová Katedru environmentálních studií na MU FSS v Brně, v roce 2001 pak vznikla pod vedením Ivana Ryndy na FHS UK v Praze [[Katedra sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy|Katedra sociální a kulturní ekologie]], kde kulturní ekologii vyučuje známý antropolog [https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Soukup Václav Soukup]. Kurzy zabývající se kulturní ekologií a příbuznými disciplínami ''(jako sociální ekologie, lidská ekologie, environmentální studia)'' jsou pak součástí studijních plánů mnoha oborů.

== Odkazy ==
{{wikipedia en|Cultural ecology}}
{{wikipedia en|Social ecology}}
{{wikipedia en|Human ecology}}
=== Reference ===
<references />
=== Literatura k dalšímu studiu ===
* [http://oro.open.ac.uk/4470/2/The_Czech_Environmental_Movement's_Knowledge_Interests.pdf JEHLIČKA, Petr; SARRE, Philip and PODOBA, Juraj. (2005). The Czech Environmental Movement’s knowledge interests in the 1990s: compatibility of Western inﬂuences with pre-1989 perspectives. Environmental Politics, 14(1) pp. 64–82. Dostupné online]
* [http://www.culturologia.cz/journal/2_1_2012/lapka_vavra.pdf Lapka, M. - Vávra, J. (2013) Nové výzvy kulturní ekologie. Culturologia 1(2). Dostupné online]
* NETTING, Robert McC (1977). Cultural Ecology. Menlo Park, CA: Cummings Pub.
* ORTOVÁ, Jitka. (1999). Kapitoly z kulturní ekologie. Praha: Karolinum, 1999. 
* ORTOVÁ, Jitka. (1996). Kulturní a sociální ekologie. Praha: Karolinum.
* SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka. (2012). Člověk v pokorném závazku vůči světu: studie z ekologické etiky. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
* SOUKUP, Václav. (2004). Dějiny antropologie: (encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Praha: Karolinum.
* STEWARD, Julian H. (1972). Theory of Culture Change: The Methodology of Multilinear Evolution: University of Illinois Press.
* VÁVRA, Jan, ed. a LAPKA, Miloslav, ed. (2012). Měnící se společnost?. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

=== Externí odkazy===
* [http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Antropologie kulturní ekologie]
* [http://kske.cz/ Stránky katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK v Praze]
* [http://humenv.fss.muni.cz/ Stránky katedry environmentálních studií na MU FSS v Brně]


{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}