Editace stránky Komunální odpad

== Definice ==

Komunální odpad je významný pojem v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně o odpadech (zákon č.185/2001 Sb.) je definován jako veškerý [http://cs.wikipedia.org/wiki/odpad odpad] vznikající na území obce činností fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo osob oprávněných k podnikání. Komunálním odpadem se také rozumí odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů [4].


== Složení ==

Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu atd. Složení komunálního odpadu se liší podle typu zástavby, ročního období a podle typu sídla, v němž je produkován [1].


== Sběr a svoz komunálních odpadů ==

Systémy sběru a třídění komunálního odpadu lze obecně charakterizovat podle dostupnosti sběrového místa, stupně třídění odpadů a podle používané technologie sběru či způsobu sběru:

* Podle dostupnosti sběrového místa se rozlišují způsoby sběru na ''odvozový'', ''donáškový'' a ''sběrný dvůr''.
* Systém podle stupně třídění se rozlišují zejména na ''sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu'', ''sběr vícedruhového odpadu'' (např. spalitelný odpad) a ''sběr jednodruhového odpadu'' (oddělený sběr jednotlivých komodit - papír, plast, sklo atd.).
* Podle používané technologie sběru je možné rozlišit sběr do ''nádob s horním výsypem'', ''nádob se spodním výsypem'', do ''kontejnerů větších objemů'', ''podzemních kontejnerů'', ''boxů'', ''pytlů'' a ''beznádobový sběr''.
* Způsoby sběru lze rozdělit na ''stacionární'' a ''mobilní'' [3].

V případě odděleného sběru využitelných složek - komodit se každý materiál sbírá zvlášť do speciálních oddělených nádob, pytlů nebo jiných sběrných prostředků. V tomto případě v obcích a městech ČR převládá stále donáškový způsob sběru, kdy občané musí při odevzdání vytříděných složek překonat určitou vzdálenost. Výtěžnost odděleného sběru ovlivňuje vybavenost území a dostupnost sběrné sítě pro občany. Vybavenost obcí se neustále zlepšuje, v období mezi roky 2004 - 2007 vzrostl počet kontejneru na sběr využitelných složek v obcích o 40 %. Používají se kontejnery různých objemů a typů. Užití konkrétního typu kontejneru závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotě obyvatel a přepravních vzdálenostech. S rostoucí výtěžností sběru dochází u papíru a plastů k přechodu na odvozové systémy [2].

Velmi významnou složkou komunálních odpadů jsou nebezpečné odpady, jenž tvoří v komunálních odpadech přibližně 1 %. Obce  a tedy i občané ze zákona jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích nebo mobilním sběrem [3].


== Způsoby nakládání s komunálními odpady ==

Mezi nejčastější způsoby dalšího nakládání s komunálními odpady v ČR patří především [http://cs.wikipedia.org/wiki/skládka skládkování], dále pak [[spalovna odpadů|spalování]], [[bioplynová stanice|kompostování]], anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování (kofermentační technologie), využívání tuhých odpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z čistíren odpadních vod veřejných kanalizací a zemědělské [[bioplynová stanice|bioplynové stanice]]. Ve světě se ještě využívá mechanicko - biologická úprava a anaerobní rozklad komunálního odpadu [3].

V zemí EU dochází v současné době k omezování ukládání komunálního odpadu na skládky, zvyšuje se podíl materiálového využití odpadů ([http://cs.wikipedia.org/wiki/recyklace recyklace] a kompostování) před skládkováním . Přesto odstraňování skládkováním je nejčastější způsob nakládání s komunálním odpadem v ČR, ale i ve většině dalších zemí EU.I přes legislativní omezení bude v ČR i v nejbližší budoucnosti skládkování s největší pravděpodobností nezbytnou součástí nakládání s odpady, ale množství komunálního odpadu takto ukládaného by se mělo postupně snižovat [3].

== Výroba alternativního paliva ==

Komunální odpady obsahují významný podíl organické hořlavé fáze a tento podíl se navíc stále zvyšuje. Byla zjištěna poměrně vysoká [http://cs.wikipedia.org/wiki/výhřevnost výhřevnost] některých složek tuhého komunálního odpadu, výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí. Vytříděním vhodných složek z komunálního odpadu a provedením jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 - 22 MJ/kg. Pro toto palivo se začal používat název ekopalivo. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je známé od počátku 90. let minulého století. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů - tuhá topná směs-TTS, tuhé alternativní palivo-TAP, tuhé hořlavé odpady-THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců (Kormul, Palozo apod.). Získané palivo je využíváno například pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárnách [3].


== Veřejná správa ==
Výkon státní správy v odpadovém hospodářství je upraven zákonem [http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/8fc3e5c15334ab9dc125727b00339581?OpenDocument o odpadech] (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 

== Odkazy ==

=== Témata ===
----
*[[Bioplynová stanice]]
*[[Littering]]
*[[Odpady]]
*[[Spalovna odpadů]]
 
==== Zdroje ====

* Braniš,M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J. (2004): Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti životního prostředí a ekologie. Koarolinum, Praha.
* Kotoulová, Z. (2008): Sběr a svoz komunálních odpadů v podmínkách ČR. Odpadové fórum 8/2008, pp. 12 -15.
* MŽP ČR (2005): Komunální odpady. Planeta 11/2005, p.40. 
* MŽP ČR (2001): Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. MŽP ČR, Praha.
[[:Kategorie:Odpadové hospodářství]]

[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
[[Kategorie:Bioekonomika]]