Editace stránky Jak rozpoznat kvalitu informací

V oblasti [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] a životního prostředí se setkáváme s celou řadou mylných názorů a přesvědčení. Některé informace se navzájem vyvracejí, řada z nich je postavená na pochybných zdrojích. Příkladem mohou být např. mylná tvrzení o plících světa v podobě tropických deštných pralesů, nepřesné informace o globálních změnách klimatu či problematice ozonové díry atd.

V době internetových médií je navíc třeba vyvinout zvýšenou aktivitu při ověřování informací, řada z nich, ač se tváří oficiálně, může být zcela chybná. Rozpoznávání kvality informací v online prostředí je pak klíčové i pro offline komunikaci a šíření poznatků v běžném životě. Je proto dobré mít na paměti některé znaky, které se dají použít při ověřování informací.

Na stránkách Frank Bold je k dispozici [http://frankbold.org/poradna/kategorie/pravo-na-informace/rada/kompletni-pruvodce-pravem-na-informace-o-zivotnim-prostredi Kompletní průvodce právem na informace o životním prostředí]. Přehled některých zdrojů v oblasti životního prostředí je pak uveden v knize [http://knihy.abz.cz/imgs/teaser_pdf/4449788073577339.pdf Informační zdroje v životním prostředí] a v diplomové práci [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97489/ Volné a profesionální informační zdroje pro problematiku životního prostředí].
[[Soubor:Internet_map_1024.jpg|náhled|Mapa Internetu. Vyznat se v digitálním ekosystému vyžaduje přípravu.]]

== Možná kritéria pro ověřování informací ==
* Autorizace zdroje (zda a jakým způsobem je uveden autor, popř. další kontributoři)

* Uvedení časového údaje (vytvoření zdroje, popř. i případných editací a aktualizací)

* Recenzní řízení (zda je přítomno, popř. jakým způsobem probíhá, jen po vytvoření nebo po každé editaci?)

* Ozdrojovaná tvrzení (jsou tvrzení v rámci zdroje kvalitně ozdrojovaná dalšími zdroji, jsou dobře dohledatelná, je možné je verifikovat?; je jasné, které tvzrení je přejaté a které původní, nejedná se o plagiát?)

* Přesnost (jsou tvrzení jasně vymezená a definovaná?; mluví zdroj jasně a srozumitelně?)

* Pověst autora/instituce (důležité kritérium, které by ale určitě nemělo být jediným)
* Technické provedení (je zdroj uživatelsky přívětivý? - např. grafické a typografické členění, umožňuje fulltextové vyhledávání, RSS či upozornění na změny, sdílení, atd.)
* Dostupnost (je zdroj snadno dohledatelný, nevyžaduje registraci, je skutečně otevřený?)
* Vhodnost pro daný účel (splňuje cílové skupiny na informace v něm obsažené?)
* Jazyková stránka (je text srozumitelný pro cílovou kategorii čtenářů? Není moc (nebo naopak málo) odborný a technický? Nejsou v něm stylistické a gramatické chyby?
* Žánr (spadá text formálně do kategorie daného žánru - učebnice, encyklopedie, text na obecném informačním portálu, atd.)?

== Zdroje: ==
* http://www.enviwiki.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Plagi%C3%A1torstv%C3%AD
* http://vcsewiki.czp.cuni.cz/wiki/Literature_review (viz kap. Quality assessment)
* WikiProjekt Kvalita/Kritéria 
* OER Handbook for educators
* Informační sada Otevřených vzdělávacích zdrojů: Kvalita  http://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/posuzovani-kvality-otevrenych-vzdelavacich-zdroju/

{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}

[[kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje]]
[[kategorie:Vzdělávání]]