Editace stránky Globální megatrendy

'''Globální [[megatrendy]]''' jsou termín používaný od 80. let 20. století, jenž je pro naše účely definován jako „dlouhodobé transformační procesy, které v delším časovém horizontu ovlivňují naše myšlení, aktivity, organizaci společnosti a budoucí realitu světa“ (Havránek, Pokorný 2016, s. 5). Jedná se o jevy s velkým potenciálem společenských změn, které probíhají v mnoha lokalitách světa, byť jejich manifestace je odlišná. Seznam globálních megatrendů, včetně jejich tzv. STEEP kategorizace (sociální, technologické, ekonomické, environmentální, politické) nabízí publikace Havránek, Pokorný (2016).


V následující tabulce (Tab. 1) jsme zvolili megatrendy významné pro venkovské oblasti Česka; stručně zde shrnujeme rozdíly mezi vznikem a dopadem megatrendu v prostředí města a venkova a také možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých megatrendů. Koncepce globálních megatrendů představuje možnost, jak zasadit budoucí směřování rozvoje venkova do širších globálních i regionálních společenských vazeb. V současných koncepcích a strategických dokumentech regionálního rozvoje tento pohled zdůrazňující celospolečenský přínos venkova (např. péčí o ekosystémové služby, prostřednictvím mitigace a adaptace na změny klimatu) obvykle chybí a/nebo není operacionalizován do konkrétních opatření. Tím se otevírají velké možnosti, jak budoucí směřování (nejen) venkova více propojit s reakcí na globální megatrendy, a zdůraznit tak celospolečenskou roli venkova.


'''Tab. 1 Analýza megatrendů vybraných s ohledem na význam pro venkovské oblasti, i na možnosti venkova zmenšovat jeho nepříznivé dopady.'''
{| class="wikitable"
|'''Megatrend'''
|'''Vznik a dopad v kontextu  prostředí měst a aglomerací'''
|'''Vznik a dopad v kontextu  venkovských oblastí'''
|'''Možnosti venkova pro mitigaci nepříznivých  faktorů'''
|-
|2.  Degradace ekosystémů
|Původní ekosystémy jsou v urbanizovaném prostředí zásadně  pozměněny.


Snížená úroveň  ekosystémových služeb, citlivost na teplotní extrémy, problémy se zásobováním  vodou.
|Výrazná změna původních ekosystémů zejména v důsledku  intenzivního zemědělství a lesnictví.


Zranitelné  ekosystémy, nepřipravené na extrémní situace (přemnožení škůdců, srážky a  sucha, dlouhodobé problémy s erozí půdy). Znečištění vod.
|Existence zemědělské a lesní krajiny, ve které je teoreticky  možno hospodařit přírodě bližším způsobem.

Možnost tvorby a údržby malých krajinných prvků s vysokou  přírodní hodnotou.
|-
|5.  Globální stárnutí
|Česko patří mezi státy, v nichž populace stárne. Lidé se  dožívají vyššího věku a porodnost nedosahuje míry reprodukce populace.  Nicméně města jsou častějším cíle migrace, vnitrostátní i ze zahraničí.


Vyšší náročnost  sociálního systému, infrastruktura by měla být přizpůsobována starším  obyvatelům.
|V porovnání s městy obecně vyšší míra emigrace, která se  obvykle týká mladších obyvatel.


Vzdálenější venkov  stárne, naopak zázemí měst se mění v dopravně vytížené suburbie.
|Atraktivita pro nově příchozí obyvatele kvůli levnějšímu  bydlení, a zdravému životnímu prostředí.
|-
|9.  Potravinová bezpečnost
|Potravinová bezpečnost v rámci měst není specifickým  problémem.


V Česku neexistuje  problém „food deserts“, tedy oblastí, kde by nebylo možné koupit potraviny,  nicméně jsou rodiny, které mají problém koupit si zdravé potraviny.
|Potravinová bezpečnost v rámci venkova není specifickým  problémem.


V odlehlých  venkovských oblastech jsou obchody s potravinami méně dostupné než ve  městech.
|Možnost pěstování vlastních potravin nebo nákup z přímých  zdrojů je na venkově vyšší než ve městech, což umožňuje lépe se vyrovnat  s problémem chudoby nebo vzdálených prodejen, alespoň u některých druhů  potravin.
|-
|10.  Rostoucí mobilita
|Výrazně rostoucí využití automobil v rámci městské  dopravy je negativním prvkem.


Zatížení měst a  aglomerací dojížděním ze vzdálenějších oblastí zejména za prací.
|Nutnost používat osobní automobilovou dopravu, zejména  v odlehlých lokalitách.


Vyšší náklady na  dopravu, nutnost dojíždět za prací, službami a vzděláváním.
|Ve specifických profesích proměna práce (homeworking) případně  cílená podpora vzniku pracovních pozic přímo ve venkovských obcích.
|-
|11.  Rostoucí nerovnosti
|Rostoucí příjmové rozdíly. Nepřesné indikátory, které  skutečnou podhodnocují míru chudoby.


Potenciálně rostoucí  diferenciace či segregace lokalit ve velkých městech. Existence sociálně  vyloučených lokalit.
|Hůře placené pracovní příležitosti, vyšší počet důchodců a  mnohdy vyšší nezaměstnanost.


Ohrožení příjmovou  chudobou a odliv obyvatel z venkovských oblastí za prací.
|Podpora kvalifikovaných pracovních míst, homeworkingu a  lokálního podnikání.
|-
|16.  Rostoucí přístup k informacím
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření)  daný technologickými změnami.


Pozitivní dopady  (např. otevření vzdělávání), ale i negativní (šíření dezinformací atd.).
|Proměňující se způsob šíření informací (demokratizace šíření)  daný technologickými změnami.


Snadnější sdílení  informací umožňuje vykonávat více prací i ve venkovském prostoru.
|Zpřístupnění práce na dálku, snadnější propagace zajímavých  venkovských území pro turistický ruch.
|-
|17.  Rostoucí urbanizace
|Rostoucí urbanizace a suburbanizace zejména kvůli stěhování za  prací do velkých center.


Výrazný nárůst  nákladů na bydlení ve větších městech, nutnost dojíždění v případě  bydlení v suburbii a s tím spojené environmentální dopady.
|Odliv obyvatel z některých venkovských oblastí, naopak  příliv do venkovských oblastí v blízkém okolí velkých měst.


Opouštění venkova,  které je na druhou stranu v některých lokalitách vyvažováno příchodem  obyvatel opouštějících města.
|Venkov může nabízet finančně dostupné bydlení v kvalitním  životním prostředí, pokud je vyřešena možnost solidního pracovního uplatnění  nebo podnikání.
|-
|26.  Klimatická změna (KZ) a její dopady
|Města či aglomerace významně přispívají k emisím CO2,  pohlcování tepla,... Ekosystémové služby zde působí málo; nápravné možnosti  jsou malé.


Městské prostředí se  otepluje rychleji, což je řešeno technologiemi (např. klimatizace pak dále  zhoršují dopady)
|Nevhodné způsoby hospodaření posilují příčiny KZ, vhodné  působí pozitivně.


KZ má větší  ekonomický dopad na venkov, než na města (vliv na zemědělství, lesnictví,...)

Vyšší rizika  krizových jevů a jejich dopadů (požáry, povodně,...)
|Ekosystémové služby venkovské krajiny zásadně ovlivňují KZ a  její průvodní jevy (vzduch, voda/sucho, pohlcování slunečního záření atd.).

Rozvíjejí se „nápravné postupy“ hospodaření na půdě.

Venkov lze chápat jako poskytovatele ekosystémových služeb  (s nápravným vlivem na KZ) pro město.
|-
|30.  Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami
|Životní styl ve městě a špatné fungování komunity je častou  příčinou těchto trendů.


Pro nedostatky  v komunitním životě jsou možnosti přirozené nápravy omezené; volí se  systémová opatření.
|Na venkově vznikají tyto jevy z nedostatku příležitostí,  chudoby, nevyrovnaného sociálního prostředí atd.


Špatná sociální  skladba může přispět k vytváření celých vyloučených oblastí; dobře  fungující komunity si na druhé straně poradí často samy.
|Sociální vyloučení je zde více viditelné; záleží na komunitě,  jak je dokáže kompenzovat.

Je zde vhodné prostředí k umístění zařízení pro  systémovou nápravu.
|}
Zdroj: Vlastní zpracování.

Pozn.: Megatrend 30 – Negativní sociální jevy s psychologickými příčinami není uveden v seznamu megatrendů (Havránek, Pokorný 2016), ale považujeme jej za důležitý.

<br />

==Odkazy==

===Související stránky===

*[[Megatrendy]]

===Reference===

Havránek, M., & Pokorný, O. (2016). Globální megatrendy pro aktualizovaný Strategický rámec udržitelného rozvoje–Seznam globálních megatrendů. Vydal Úřad vlády České republiky, Praha. ISBN: 978-80-7440-161-9 Online dostupné na https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/CR-2030/Prehled-globalnich-megatrendu.pdf

<br />{{MAS}}

<br />
----[1] Obdobné shrnutí, které shrnovalo anotaci megatrendů, jejich relevanci pro Česko i regionální aspekty bylo obsaženo v pracovní verzi 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ z února 2019 (s. 162 – 196), ale ve schválení verzi z prosince (MMR 2019) chybí.