Editace stránky G8

Příkladů [[neformální skupiny států|neformálních skupin států]] v dnešním světě najdeme velké množství. Z výše uvedeného vyplývá, že státy mají zájem sdružovat se na základě existence alespoň minimálního společného jmenovatele, jímž může být například sdílená minulost, z níž často vyplývá společný (alespoň úřední a vzdělávací) jazyk, politické a ekonomické instituce atd.

Nejvlivnějším neformálním aktérem v dnešním světě je bezesporu '''skupina G8''' (Group 8), známá ještě před nedávnem pod názvem G7. Sdružuje sedm ekonomicky nejvyspělejších států světa 
*Francie, 
*Itálie, 
*Japonsko, 
*Kanada, 
*Spojené království, 
*Spojené státy americké, 
*Spolková republika Německo), 
*Rusko (ekonomický trpaslík, ale jinak mimořádně vlivný stát zvaný na setkání od roku 1997). 

Jednání se rovněž zúčastňuje [[Evropská unie]], reprezentovaná předsedou [[wikipedia:cs:Evropská komise|Komise]]. Od prvního setkání v roce 1975 se postupně vyprofiloval způsob organizace schůzek (G8 nemá žádné pevné organizační schéma, jedna z účastnických zemí vystupuje v roli hostitele) a došlo k rozšíření agendy od původních ryze ekonomických témat k dnešnímu širokospektrálnímu záběru, jež zahrnuje všechna relevantní globální témata včetně boje proti chudobě, problematiku [[wikipedia:cs:HIV|HIV]]/[[wikipedia:cs:AIDS|AIDS]] či environmentální témata. Účastnické státy, reprezentované hlavami států a/nebo šéfy vlád, se scházejí na summitu konaném jednou ročně.

Rusko, které se stalo „plnoprávným“ členem skupiny na summitu v Petrohradě (léto 2006), představuje nanejvýš ilustrativní ukázku toho, jak důležitou roli skupina G8 ve světě má. Po pádu Sovětského svazu čelili noví vůdci Ruska (v letech 1991–1999 [[wikipedia:cs:Boris Jelcin|B. Jelcin]], od roku 2000 [[wikipedia:cs:Vladimir Putin|V. Putin]]) zásadnímu propadu důležitosti Ruska v mezinárodní oblasti. Instituce, ve kterých Rusko udrželo privilegovanou pozici (například [[OSN]] či [[wikipedia:cs:OBSE|OBSE]]), se ukázaly být ne zcela funkční, zatímco ty instituce, ve kterých Rusko nemělo téměř žádné místo (zejména [[EU]] a [[NATO]]), se v 90. letech minulého století ukázaly být nejenom akceschopné, ale též mimořádně přitažlivé. I když se Moskva po celá 90. léta snažila vyzdvihovat roli [[OSN]], zejména v zoufalé snaze vylepšit vlastní mezinárodněpolitickou pozici, zaznívaly právě z Ruska mimořádně silné hlasy požadující rozšíření G8 a její institucionalizaci do podoby „světové vlády“ (Romancov, 2005, str. 167–171).

Vedle již zmíněné Evropské unie jsou v posledních letech na summity G8 zváni i reprezentanti velkých (zatím rozvojových) ekonomik Číny, Indie a Brazílie, spolu s reprezentanty důležitých ekonomických organizací, jakými jsou například [[Světová obchodní organizace]] (WTO), [[wikipedia:cs:Světová banka|Světová banka]] (WB) či [[wikipedia:cs:Mezinárodní měnový fond|Mezinárodní měnový fond]] (IMF). Zatímco ti první se tak začínají připravovat na vstup do „klubu“, jsou ti druzí, bez rušivého vlivu nevýznamných, informováni o představách mocných.
== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/G8 G8 na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/G8 G8 na anglické Wikipedii]

[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní instituce]]