Editace stránky Diverzita společenstev
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity: | Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity: | ||
* '''Index diverzity podle Oduma''' (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>. | * '''Index diverzity podle Oduma''' (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>. | ||
[[Soubor:Odum_spol.PNG]] | |||
S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem. | |||
* '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>. | * '''Simpsonův index diverzity (D)''' vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup> (Stejně jako v předchozím indexu i zde je S počet druhů ve společenstvu). Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2000 ISBN 80-246-0359-4</ref>. | ||
[[Soubor:Simp_spol.PNG]] | |||
* '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref> | * '''Shannon - Weaverův index''' Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie, kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984</ref><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin n<sub>i</sub>.N<sup>-1</sup> ). | ||
[[Soubor:Shan_spol.PNG]] | |||
Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu | Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref>. | ||
[[Soubor:Equi_spol.PNG]] | |||
==Beta diverzita== | |||
Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient]]u prostředí nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují. | |||
< | *Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref> | ||
V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.: | V ekologii se též běžně využívají indexy podobnosti např.: | ||
* <b>Jaccardův index</b><ref name=kov /> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům. | * <b>Jaccardův index</b><ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref> je nejstarším indexem vyjadřujícím podobnost druhového složení dvou společenstev. Jednoduše porovnává počet druhů v jednotlivých společenstvech (A,B) s počtem druhů společných oběma společenstvům. | ||
[[Soubor:Jacc_spol.png]] | |||
* Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov | * Podobný je novější '''Sørensenův index'''<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref><ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>. | ||
< | |||
[[Soubor:Sore_spol.PNG]] | |||
* Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru: | * Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru: | ||
[[Soubor:Vzda_spol.PNG]] | |||
x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen) | x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 </ref>. | ||
==Gama diverzita== | ==Gama diverzita== | ||
Řádek 61: | Řádek 53: | ||
==Faktory ovlivňující diverzitu== | ==Faktory ovlivňující diverzitu== | ||
Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktorů a jejich vzájemných kombinací. | Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktorů a jejich vzájemných kombinací. | ||
Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[ | Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[vegetace]] než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>. | ||
Závislost druhového bohatství (tedy složky diverzity) na ploše ekosystému a jeho izolovanosti popisuje tzv. [[Teorie ostrovní biogeografie]] – i terestrický ekosystém lze chápat jako ostrov v [[krajinná matrice|krajinné matrici]]. Druhové bohatství obvykle klesá s rostoucí vzdáleností (izolovaností) [[ekosystém]]u a naopak vzrůstá s jeho rozlohou<ref name=kov2> | Závislost druhového bohatství (tedy složky diverzity) na ploše ekosystému a jeho izolovanosti popisuje tzv. [[Teorie ostrovní biogeografie]] – i terestrický ekosystém lze chápat jako ostrov v [[krajinná matrice|krajinné matrici]]. Druhové bohatství obvykle klesá s rostoucí vzdáleností (izolovaností) [[ekosystém]]u a naopak vzrůstá s jeho rozlohou<ref name=kov2> | ||
Řádek 67: | Řádek 59: | ||
</ref>. | </ref>. | ||
Na nejnižší úrovni se projevují především dostupnost a rozmístění zdrojů a [[biotické interakce]] vně i uvnitř [[ | Na nejnižší úrovni se projevují především dostupnost a rozmístění zdrojů a [[biotické interakce]] vně i uvnitř [[druh]]ů. Podle Grimea<ref name=grim>GRIME J. P. ''Plant strategies & vegetation processes.'' New York: Wiley, 1979 ISBN 0-471-99695-5</ref> | ||
má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance|disturbanci]]. Podle [[střední narušení|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky. | má závislost druhového bohatství vegetace na produktivitě prostředí unimodální tvar (závisle porměnná - druhové bohatství - do určitého bodu s rostoucí nezávislou proměnnou - produktivitou- stoupá, od téhož bodu dále klesá). S rostoucím množstvím zdrojů roste počet druhů schopných v prostředí přežít, zároveň se však též zvyšuje intenzita [[kompetice]]. Vysoce produktivní prostředí bývá osídleno malým množstvím konkurenčně silných druhů. Důležité však není jen množství zdrojů, ale i jejich rozmístění, Rajaniemi<ref name=raja>RAJANIEMI T.K. Explaining productivity-diversity realtionship in plants. ''Oikos.'' June 2003, vol.101, s. 449 – 457</ref> uvádí, že vysokou diverzitu, lez očekávat v prostředí, kde jsou půdní živiny rozmístěny homogenně a naopak. Podobnou závislost jako na produktivitě vykazuje druhové bohatství na [[disturbance|disturbanci]]. Podle [[střední narušení|„hypotézy středního narušení“]] (IDH, intermediate disurbance hypothesis) je druhová bohatost nejvyšší při střední míře disturbance. Na lokální úrovni jsou pro diverzitu důležité mikroklimatické podmínky. | ||
Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[ | Na vyšší úrovni lze pozorovat pokles diverzity s rostoucí nadmořskou výškou, tedy i s měnícím se mezoklimatem. Stále má výrazný vliv produktivita, projevují se regionální [[disturbance]] (kupř. lesní požáry). Významným faktorem je [[sukcese|sukcesní stáří]] – předpokládá se, že [[sukcese|sukcesní stádia]] jsou tím druhově bohatší, čím jsou bližší [[klimax]]u<ref name=kuc>KUČERA T. ''Vliv reliéfu na diverzitu vegetace.'' Praha, 1997. Disertační práce, Universita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky</ref>. | ||
Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná sukcese může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref> | Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná [[sukcese]] může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 78: | Řádek 70: | ||
* [[biodiverzita]] | * [[biodiverzita]] | ||
* [[ekologie]] | * [[ekologie]] | ||
* [[ | * [[společenstvo]] | ||
* [[ekosystém]] | * [[ekosystém]] | ||
* [[habitat]] | * [[habitat]] | ||
* [[ | * [[biom]] | ||
* [[teorie ostrovní biogeografie]] | * [[teorie ostrovní biogeografie]] | ||
* [[evoluce]] | * [[evoluce]] | ||
* [[ | * [[sukcese]] | ||
* [[disturbance]] | * [[disturbance]] | ||
* [[střední narušení]] | * [[střední narušení]] | ||
=== Zdroje === | === Zdroje === | ||
<references/> | <references/> | ||
Řádek 103: | Řádek 94: | ||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] | ||