Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
CHKO Blaník a turistika
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
[[Soubor:VBlanik.JPG|náhled|Pohled na Velký Blaník]] '''Chráněná krajinná oblast Blaník''', též [[w:cs:CHKO Blaník|CHKO Blaník]] je oblast ležící v jižní části středních Čech. Byla zřízena v roce 1981 a díky své rozloze 40,3 km<sup>2</sup> patří mezi nejmenší chráněné oblasti republiky. Nachází se v nadmořské výšce 360–638 m. n. m. Dominantou oblasti je [[w:cs:Velký Blaník|Velký Blaník]], který je opředen pověstmi a na jeho vrcholu se nachází rozhledna. V oblasti je vyhlášeno 5 maloplošných chráněných území ([[w:cs:Velký Blaník (přírodní rezervace)|PR Velký Blaník]], [[w:cs:Malý Blaník (přírodní rezervace)|PR Malý Blaník]], [[w:cs:Podlesí (přírodní rezervace)|PR Podlesí]], [[w:cs:Částrovické rybníky|PP Částrovické rybníky]] a [[w:cs:Rybník Louňov|PP Rybník Louňov]]). Celková rozloha je 123 ha a je zde vyhlášeno 23 památných stromů. Pro tuto oblast je typický kopcovitý terén s výrazným prolomem Blanické brázdy, kde protéká řeka Blanice. Mezi hlavní důvody vyhlášení této chráněné oblasti patří zachování a ochrana harmonické, biologicky vyvážené typické středočeské krajiny s ústřední dominantou Blaníku. Jedná se o jediné velkoplošné území v rámci středních Čech, kde je chráněna typická krajina na přeměněných horninách [[w:cs:Krystalinikum|krystalinika]]Doposud zde bylo nalezeno 20 zvláštně chráněných druhů rostlin a 140 druhů živočichů. Krajinu dokresluje charakteristická architektura selských statků, roubených i lidových staveb a také pěkné ukázky sakrálních objektů (www.kondrac.cz, 2019). ==Geologie== CHKO se rozkládá v území českého [[w:cs:Moldanubikum|moldanubika]] (jeho české větve), která je na severu omezena kutnohorským krystalinikem a na západě se stýká se středočeským plutonem. Významným fenoménem je soustava zlomů Blanické brázdy. Ta je v terénu patrná jako široká sníženina, kterou protéká řeka [[w:cs:Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]]. Na zonu Blanické brázdy je také vázáno zrudnění, především polymetalické. Nejrozšířenější horninou jsou sillimanticko-biotitické [[w:cs:Pararula|pararuly]]. Dále nacházíme masivní [[w:cs:Migmatit|migmatity]] s výraznými oky [[w:cs:živce|živce]], muskovit-biotitické pararuly, svorové [[w:cs:Rula (hornina)|ruly]] a [[w:cs:svor|svory]]. Na dalších místech se také nachází biotitické [[w:cs:ortorula|ortoruly]], spatřit můžeme i dvojslídné žuly a žuloruly s [[w:cs:Turmalín|turmalínem]] a [[w:cs:Granát (minerál)|granátem]]. V omezené míře se v oblasti objevují místa s intruzivními horninami, které geneticky patří k středočeskému plutonu. Dále je geologicky významná erlanová vložka v zařízlém údolí Brodce, ve které jsou vyvinuty pseudokrasové útvary (největší známá jeskyně zde dosahuje rozměrů nejméně 10 x 15 m). Nejvýznamnější geologickou oblastí je [[Roudný (přírodní památka)|zlatodůl Roudný]]. Jedná se o jedno z nejstarších známých českých ložisek [[w:cs:zlato|zlata]]. Přínos zlata hydrotermálními roztoky byl spjat zřejmě s dozvuky intruzivní činnosti, kterou vznikal nedaleký masiv blanické ortoruly a jeho výběžky. Teplé roztoky kolující po puklinách se vysrážely, vznikly křemenné žilky s hojným arzenopyritem, pyritem a zlatem (www.blanik.ochranaprirody.cz, 2019) ==Flora== Nejbohatší je CHKO Blaník především na nejrůznější vodní a mokřadní rostlinná společenstva, která se nacházejí v rybnících a jejich okrajích, potocích nebo na vlhkých lesních cestách či podmáčených loukách. Hodně zastoupená jsou zde společenstva rákosin a vysokých ostřic, která ojediněle ukrývají velmi ohroženou [[w:cs:Ostřice plstnatoplodá|ostřici plstnaplodou]]. Častěji lze spatřit [[w:cs:Vachta trojlistá|vachtu trojlistou]]. V CHKO se hojně nacházejí mechorosty. V rašelinných lučinách nacházíme např. [[w:cs:Ostřice šedavá|ostřici šedavou]], [[w:cs:Ostřice obecná|ostřici obecnou]], [[w:cs:Starček obecný|starček obecný]], [[w:cs:Ptačinec bahenní|ptačinec bahenní]], [[w:cs:Violka bahenní|violku bahenní]], [[w:cs:Prstnatec májový,|prstnatec májový,]] [[w:cs:Suchopýr úzkolistý|suchopýr úzkolistý]], [[w:cs:Všivec bahenní|všivec bahenní]] a [[w:cs:Tolije bahenní|toliji bahenní]]. V dalších rašeliništích lze nalézt [[w:cs:Rosnatka okrouhlistá|rosnatku okrouhlistou]], [[w:cs:Suchopýr širolistý|suchopýr širolistý]] nebo vzácně [[w:cs:Bazanovec kytkokvětý|bazanovec kytkokvětý]]. Většina výše zmíněných rostlin patří mezi silně ohrožené podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR nebo mezi silně ohrožené podle [[Červené knihy]]. Na loukách a pastvinách můžeme nalézt společenstva smilkových trávníků. Na mělkých skalních podkladech a na skeletovitých půdách se objevují suché trávníky, ve kterých roste vzácný [[w:cs:Vstavač kukačka|vstavač kukačka]]. Na některých výslunných lokalitách jsou dubohabrové a dubolipové háje s pestrým bylinným patrem. Vzácně se setkáváme např. s [[w:cs:Lilie zlatohlávek|lilií zlatohlávkou]], [[w:cs:Žindava evropská|žindavou evropskou]] a [[w:cs:Udatna lesní|udatnou lesní]] (www.blanik.ochranaprirody.cz, 2019). ==Fauna== Na území CHKO jsou nejcennější stanoviště vázaná na vodu, vodní toky, rybníky, tůně, mokřady atd. V řece Blanici se vyskytují tři druhy [[w:cs:velevrub|velevrubů]], [[w:cs:Kružník severní|kružník severní]] a [[w:cs:Hrachovka obecná|hrachovka obecná]]. Ze suchozemských plžů jsou významné druhy např. [[w:cs:Sklovatka rudá|sklovatka rudá]], [[w:cs:Hladovka horská|hladovka horská]], [[w:cs:Zuboústka sametová|zuboústka sametová]], [[w:cs:Vkroč horský|vkroč horský]], [[w:cs:Vrásenka pomezní|vrásenka pomezní]], [[w:cs:Hrotice obrácená|hrotice obrácená]], [[w:cs:Vkroč mnohozubý|vkroč mnohozubý]], [[w:cs:Vkroč útlý|vkroč útlý]] nebo [[w:cs:Zemoun skalní|zemoun skalní]]. Bohatě se zde vyskytují pavouci. Např. nápadný [[w:cs:Vodouch stříbřitý|vodouch stříbřitý]]. Dále se zde vyskytují vážky, např. hlínatka obecná, hlínatka viditá a páskovec kroužkovaný. Také šídlatka hnědá, šidélko znamenané, vážka podhorní nebo vážka jednoskvrná. Z brouků lze zahlédnout střevlíka, drabčíka, mandelinky, nosatce a další. Z kruhoústých se vyskytuje mihule potoční, z ryb například vranka obecná nebo mník jednovousý. Z obojživelníku můžeme najít čolka obecného, rosničku zelenou, kuňku obecnou, skokana ostronosého nebo blatnici skvnitou. Z plazů se vzácně vyskytuje zmije obecná, ještěrka živorodá a užovka hladká. Mezi významné druhy ptáků se řadí koroptev polní, křepelka polní, moták pochop, jestřáb lesní, sluka lesní, ořešník kropenatý, holub doupňák, kavka obecná, ledňáček říční, sýc rousný, kulíšek nejmenší, výr velký, linduška luční, rákosník proužkovaný. Dále také luňák červený, moták lužní, dudek chocholatý, konipas luční, moudivláček lužní nebo bělořita šedý. V CHKO žije 40 druhů savců. Ze vzácných např. netopýr černý, netopýr velký, vydra říční nebo veverka obecná. Místy zde žije hraboš mokřadní nebo vzácně myška obecná či rejsek černý (www.blanik.ochranaprirody.cz, 2019). ==Turistika== V CHKO Blaník se nachází mnoho památek. Archeologické, církevní i světské objekty jsou významnou součástí krajinného rázu oblasti. Všechny výše popsané aspekty slouží k přitažlivosti této oblasti pro turistiku. Nejvíce se uplatňuje pěší turistika, spojená s procházkou místní krajinou a především návštěvou dominanty CHKO, rozhledny Velký Blaník. '''Velký Blaník - hradiště z doby halštatsko-laténské -''' fortifikační systém hradiště zahrnuje 2 pásy valů využívající skalní bloky a terénní stupně. V prostoru hradiště později zbudován hrad (zmiňován 1402), využívající keltské opevnění, po jeho dřevěných stavbách nezůstaly stopy (www.blanik.ochranaprirody.cz, 2019). Blaník je jméno spojené s legendou o svatováclavském vojsku spícím v nitru hory a čekajícím na okamžik, kdy bude třeba českému národu pomoci v nejtěžších chvílích. Takový okamžik zřejmě ještě nenastal a nejspíš ani nenastane. Na přitažlivosti hory to však nijak neubírá, neboť vrchol Blaníku nabízí již více než sto let ještě jinou atrakci - rozhlednu s výhledem. O vyhlídkové věži na Velkém Blaníku uvažoval Klub českých turistů již v prvních letech činnosti. Turisty však předběhl pražský kardinál Schönborn, který rozhlednu vybudoval v létě roku 1895 na vlastní náklady. Byla to ale jen jednoduchá trámová konstrukce s ochrannou stříškou nad vyhlídkovou plošinou ve výšce 20 m. Přesto se osvědčila a návštěvníci ji využívali až do roku 1936, kdy se zřítila. Novou rozhlednu začal stavět Klub českých turistů ve válečném roce 1940. Blanická rozhledna je dřevěná a krytá šindelem. Od paty až ke špičce měří 30 m a na vyhlídku ve výšce 24 m vede 112 schodů. V jejím přízemí se nachází kamenný stůl, který měl příležitostně sloužit náboženským slavnostem konaným v den svatého Václava (Nouza, 1999). '''Hned vedle Velkého Blaníku se také nachází Malý Blaník, kde je zřícenina kaple sv. Maří Magdaleny -''' stavba polygonální pozdně barokní kaple pochází z roku 1735 a stojí na základech starší stavby. Ve své době byla cílem mariánských poutí. V roce 1780 byla zrušena a propadla zkáze. Na konci 19. století byla přistavěna dřevěná kaplička, dnes dochovaná jen na kresbách a pohlednicích Další místa, která lze v oblasti navštívit: '''klášter, zámek a kostel Nanebevzetí P. Marie v Louňovicích pod Blaníkem, kostel svatého Bartoloměje v Kondraci, rotundu svatého Václava v Libouni. Kostel svatého Petra a Pavla v Načeradci. Zde také pozůstatky pozdně gotické tvrze nebo zámek či radnici. A v neposlední radě kostel svatého Josefa ve Velíši''' (www.blanik.ochranaprirody.cz, 2019). Navštívit také můžeme nedalekou Geologickou expozici hornin Podblanicka, Muzeum Podblanicka, Podblanickou galerii, Hvězdárnu Vlašim nebo Zámecký park Vlašim a spoustu dalších míst (www.kondrac.cz, 2019). ==Odkazy== ===Použité zdroje=== 1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. c 2019 [cit. 2019-04-04]. Dostupné z: <nowiki>http://blanik.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/</nowiki> 2. Obec Kondrac [online]. c 2019 [cit. 2019-04-04]. Dostupné z: <nowiki>http://www.kondrac.cz/priroda/chko-blanik</nowiki> ===Literatura=== *NOUZA, J. ''Rozhledny Čech, Moravy a Slezska.'' Liberec: Nakladatelství 555, 1999. <nowiki>ISBN 80-902590-4-9</nowiki>. <br /> {{FTVS|Denní studium 2019|Iveta F.:CHKO Blaník a turistika}} [[Kategorie:Turistika]] [[Kategorie:Chráněná území]]
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Šablony použité na této stránce:
Šablona:Cedule
(
editovat
)
Šablona:FTVS
(
editovat
)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Práce studentů ročníku Denní studium 2019