Editace stránky Bus Rapid Transit
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jedná se o velkokapacitní systém autobusové dopravy, který zajišťuje efektivnější a rychlejší služby. Dochází k vylepšení stávající infrastruktury, vozidel a plánování. V Severní Americe je používán výraz Bus Rapid Transit, v Evropě a v Austrálii se vyskytuje spíše název busway. Typ těchto systémů začíná rozkvétat po roce 2000. | |||
[[ | |||
[[ | Trasy jsou navrhovány tak, aby vytvořily páteřní síť městské hromadné dopravy, která se podobá S-Bahnu nebo metru. | ||
[[Soubor:1.jpg]] | |||
'''Jeden z prvních systémů BRT''' | |||
První BRT systém na světě byl zaveden v Brazílii ve městě Curitiba. | |||
Ten byl uveden do provozu v roce 1974. | |||
[[Soubor:2.jpg]] | |||
'''Pohyb autobusů''' | |||
Autobus se může pohybovat v odděleném jízdním pruhu určeném pouze pro autobusy. Výhodou tohoto typu vedení jen v tom, že autobusy nejsou omezovány ostatní dopravou. Tak se vyhýbají kolonám a zdržení.Pohyb vozidel může být uskutečňován spolu s ostatní motorovou dopravou, kde ale odchází k omezování autobusové dopravy. | |||
Výhodné je také použití preference tohoto druhu dopravy. Na křižovatkách může dojít k prodloužení doby zeleného signálu nebo ke změně signálního plánu po detekci blížícího se autobusu. Lze použít i samostatnou signalizaci pro bus pruhy, a tím umožnit plynulý průjezd vozidel křižovatkou. | |||
[[Soubor:3_1.jpg]] | |||
'''Vozidla''' | |||
Pro provoz se používají běžná vozidla, jak kloubová, tak nekloubová. V některých městech se používají vozidla vytvořená speciálně pro tento systém. Mohou to být například tříčlánkové autobusy, které dosahují neobvyklé délky. | |||
Rychlost autobusů se pohybuje v rozmezí 27 – 48 km/h. | |||
Jejich výhodou je rychlost, kvalita jízdy, při které se používají technologie pro plynulejší provoz a zvýšená kapacita. Ta se velmi podobá kapacitě metra. | |||
[[Soubor:4.jpg]] | |||
'''Výhody a nevýhody systému BRT''' | |||
Další předností systému BRT jsou zejména náklady, a to pořizovací, udržovací i provozní. Za nimi stojí hybridní elektrické pohony, jejichž prioritou je ohleduplnost k životnímu prostředí. Systém je tichý, pohodlný a plynně navazuje na městskou dopravu. | |||
Oproti tomu nevýhodou je potřebná šířka komunikace. | |||
'''Stanice''' | |||
Stanice bývají uzavřené a nacházejí se v nich atraktivní posuvné dveře, informační stánky a mnoho dalších standardních prvků. | |||
Všechny prvky jak vozidla, tak stanice bývají většinou bez reklamy. Výjimkou je Los Angeles Country, kde je reklama promítána přímo na palubě autobusů. | |||
[[Soubor:5.jpg]] | |||
'''Seznam zemí, kde je uplatněn systém Bus Rapid Transit''' | |||
Severní Amerika: Kanada, Guatemala, Mexiko, Spojené státy americké | |||
Jižní Amerika: Kolumbie, Brazílie, Chile, Ekvádor, Venezuela, Peru | |||
Asie: Bangladéš, pevninská Čína, Indie, Írán, Indonésie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Filipíny, Tchaj-wan, Thajsko | |||
Austrálie a Oceánie | |||
Evropa: Nizozemsko, Finsko, Řecko, Švédsko, UK, Francie | |||
Afrika | |||
'''Příklad systému BRT - Bogota – TransMilenio'''[[Soubor:6_1.jpg]] | |||
Byl inspirován z Brazílii ve městě Curitiba. | |||
Stávající kapitálové náklady jsou $ 20 miliónů na km včetně vozidel. | |||
Provoz byl zahájen v prosinci 2000. V současné době se stává z 9 linek v celkové délce 84 km. Linky jsou pojmenovány písmeny v abecedě. Do budoucna je v plánu postavit další 3 linky. | |||
Počet stanic činí 114 (25 ve výstavbě). | |||
[[Soubor:7_1.jpg]] | |||
'''Rekordy v počtu přepravených cestujících''' | |||
Počet přepravených cestujících 1,6 milionu/den | |||
Počet přepravených cestujících 40 000/hodinu | |||
'''Stanice''' | |||
Stanice jsou vybaveny elektronickými tabulemi, které oznamují cestujícím přibližný čas příjezdu následujícího autobusu. | |||
Cestující platí u vchodu do stanice pomocí čipové karty, musí projít přes turniket a poté čekají v prostoru stanice, která je obvykle široká 5 m. | |||
[[Soubor:8.jpg]] | |||
Autobus po příjezdu do stanice otevře dveře současně s dveřmi ve stanici. Cestujícím je umožněn pohodlný nástup a výstup, díky tomu, že nástupiště a vnitřní plocha autobusu se nacházejí ve stejné výšce. | |||
[[Soubor:9_1.jpg]][[Soubor:10.jpg]] | |||
'''Vozidla''' | |||
Provoz zajišťují kloubové autobusy rozdělené na dvě sekce, jejichž kapacita se pohybuje kolem 160 cestujících. V květnu 2007 byl zaveden nový typ autobusu. Je rozdělen na tři sekce se dvěma klouby a jeho kapacita činí 270 cestujících. | |||
Průměrný interval mezi jednotlivými vozidly se pohybuje okolo 13 sekund na rušných křižovatkách. | |||
V současnosti nemá tento systém preferenci na křižovatkách. | |||
Každé vozidlo ujede průměrně za rok 85 000 km. Čištění autobusu je prováděno pokaždé na konci dne. | |||
[[Soubor:11.jpg]] | |||
'''Cyklostezky''' | |||
S TransMilenio je spojeno několik cyklostezek. V každé stanici se nachází obrovské parkoviště pro jízdní kola. | |||
[[Soubor:12_2.jpg]] | |||
'''Nevýhody systému''' | |||
Cestující z Bogoty uváděli v průzkumu jako hlavní nevýhody systémy přeplněné autobusy a s tím spojené kapesní krádeže. Další nevýhodou je cena lístku, který stojí 1700 kolumbijských pesos (asi 0,85 US $), což řadí Bogotu mezi města s nejdražším jízdným. | |||
'''ČR - Praha''' | |||
V České republice byl tento systém použit v Praze jako analogie metrobusu po povodních v roce 2002. V úseku, kde byl na lince C přerušen provoz metra, byly na Severojižní magistrále vyhrazeny jízdní pruhy pro autobusy. Autobusy jezdily téměř permanentně za sebou a došlo ke zlepšení přestupních vazeb. | |||
V současnosti v Praze jezdí několik autobusových linek, které jsou zatím označovány jako páteřní. Tento první krok k metrobusům je označován jako nultá etapa. Jedná se zejména o čísla 133, 136, 140, 177, 188, 195 a 271. Linky mají kratší interval a jsou obsluhovány kloubovými autobusy. V budoucnosti by se tyto linky měly přejmenovat na M se dvěma čísly. Tyto linky obsluhují především okrajové části Prahy a zajišťují cestujícím spojení na metro. Do budoucna se počítá s tím, že linek bude kolem 30. | |||
Plynulá jízda autobusu by měla být zajištěna bus pruhy, které se nacházejí již na většině plánovaných tras pro metrobusy. Další možností je jízda autobusu po tramvajových kolejích a požadavek vozidla na signál volno na řízených křižovatkách. | |||
[[Soubor:13_2.jpg]] | |||
O metrobusech se uvažuje i v okolí Prahy např. v Jesenici nebo v Psárech, odkud by bylo spojení do blízkých stanic metra. V návrhu je i možnost, že linky povedou po úplně nových silnicích, kde by byla vyloučena ostatní motorová doprava. K této části Prahy je již vypracována podrobná studie. | |||
[http://www.en.wikipedia.org Wikipedia] | |||
[http://www.gobrt.org/Transmilenio.html Transmilenio] | |||
[http://www.idnes.cz idnes] |