Editace stránky Biodiverzita

{{Zkontrolováno|20160526120014|[[Uživatel:Admin|David Vačkář]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}
[[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]]
[[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.

Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref>

Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>{{Cite journal
| doi = 10.1126/science.1068489
| issn = 00368075, 10959203
| volume = 295
| issue = 5563
| pages = 2215-2216
| last = Koshland Jr.
| first = D. E.
| title = SPECIAL ESSAY: The Seven Pillars of Life
| journal = Science
| accessdate = 2013-06-11
| date = 2002-03-22
| url = http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1068489
}}</ref>.

==Stabilita životního prostředí na Zemi==

Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[Portál:biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.

Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu:

*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země),
*výskyt tekuté vody zejména v oceánech,
*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace,
*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15° C, což je zhruba o 30° C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi,
*[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje),
*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra,  ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.
</ref>.

Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]].

==Ochrana biodiverzity==

Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka.

Hlavním cílem zachování biodiverzity je uchování rozmanitosti jednotlivých biologických druhů i různorodosti prostředí, ve kterých se tyto druhy nacházejí. Proměny ve složení, zastoupení druhů se odehrávají také přirozenou cestou, v současné době však jsou výraznější ty, které působí lidská činnost.

Zachování rozmanitosti biologických druhů je nezbytné, protože udržují stabilitu ekosystémů. Například v době přírodní krize mohou přispět k jejímu odvrácení ty organismy, jejichž vliv na fungování ekosystému byl do té doby nepatrný.

Studium biodiverzity se často zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a druhů, které ke svému životu potřebují specifické přírodní podmínky (složení půdy, vody, dobu a intenzitu osvitu a další). Zásahy do jejich přirozeného prostředí – například vznik nové zástavby, klimatické změny, zemědělské využívání okolí, kácení lesů – mohou jejich výskyt omezit či je mohou zničit. Další nebezpečí představují nově zavlečené druhy – jejich invaze do prostředí, kde nemají přirozené nepřátele. Stávají se dominantními, jejich počet se zvyšuje na úkor ostatních druhů.

Za základní dokument, který se týká ochrany biologické rozmanitosti je považována [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]], která byla podepsána na [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země v Riu de Janeiro]] 5. června 1992. Usiluje o zachování diverzity genové, druhové a ekosystémové.

Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště.
==Odkazy==
===Témata===

*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[/Etymologie pojmu/]] biodiverzita
*[[Život]]
*[[Vývoj a vymírání druhů]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Ekosystémový přístup]]
*[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]]
*[[Krajina]]
*[[Etické problémy vztahu k přírodě]]
*[[Domorodci a zachování biodiverzity]]

===Příklady a zdroje pro výuku===

*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita.pdf Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
*Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti: [http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720 Informace pro studenty]

===Literatura===

*{{NK ČR|ph118885|věc = ano}}
*{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Jeník | odkaz na autora = w:Jan Jeník| místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK |  poznámka = skripta | rok = 1998}}
*{{Citace periodika
 | příjmení = Jeník
 | jméno = Jan
 | autor = 
 | odkaz na autora = w:Jan Jeník
 | spoluautoři = 
 | titul = Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma
 | periodikum = Vesmír
 | odkaz na periodikum = w:Vesmír (časopis)
 | rok = 2002
 | měsíc = 
 | ročník = 81
 | číslo = 6
 | strany = 217-131
 | url = [http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2293]
 | issn = 
}}
*{{Citace monografie
 | příjmení = Reid
 | jméno = W. V.
 | autor = 
 | spoluautoři = Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment)
 | korporace = 
 | odkaz na korporaci = 
 | titul = Ekosystémy a lidský blahobyt - Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza
 | vydání = 
 | typ vydání = 
 | vydavatel = COŽP UK
 | url= [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf]
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | měsíc = 
 | den = 
 | počet stran = 
 | isbn = 80-239-6300-7 
 | isbn2 = 
 | doi = 
 | id = 
 | poznámka = 
 | jazyk = cs
}}
*{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}
*{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0  }}
*Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].

===Reference===
<references />

=== Související články ===

*[[Ekologie]]
*[[Portál:Biosféra|Biosféra]]
*[[Ekosystém]]
*[[Evoluce]]
*[[Kvalita života]]

===Externí odkazy===

*[http://bioweb.genezis.eu/ Bioweb]
*{{wikipedia en|Biodiversity}}

*{{wikipedia en|Life}}

*{{Citace elektronického periodika
 | titul = 
 | periodikum = Animal biodiversity and conservation 
 | odkaz na periodikum =
 | datum vydání =
 | den vydání = 
 | měsíc vydání = 
 | rok vydání = 2001- 
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 
 | ročník = 
 | číslo = 
 | strany = 
 | nakladatel = Barcelona, Spain : Museu de Zoologia, c2001-
 | url = http://w3.bcn.es/V62/Home/V62XMLHomeLinkPl/0,4388,418159056_418911616_1,00.html
 | issn = 	1578-665X
| jazyk = en
}}

[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
[[Kategorie:Ekologie v praxi]]
{{jdl}}

<references />