Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Autarkie (Soběstačnost)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
'''Autarkie''' (''anglicky: autarky'') pochází z řeckého slova autarkeiá (''autos „sám“, arché, „vláda, síla“'') a znamená soběstačnost, nezávislost, sebeovládání. Jednalo se o ideál antické filozofie [[w:cs:epikureismus|epikureismu]], [[w:cs:kynismus|kynismu]] a [[w:cs:stoicismus|stoicismu]] v novodobém chápání pak vyjadřuje především systém hospodářské politiky, jehož cílem je vytvoření relativně uzavřeného a ekonomicky nezávislého celku.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html Heslo: autarkie (Jaroslav Malina)</ref> Termín se používá převážně v ekonomické a politické rovině, ale může být uplatněn i v řadě dalších oblastí (''např. v obraně - obranná soběstačnost''). Problematika soběstačnosti je předmětem odborných i laických diskuzí. Na individuální úrovni je obtížně proveditelná (zcela soběstačný jedinec nemívá naději na dlouhý život ani předání genů). Drobná soběstačná společenství ale již mohou přežívat. Dokonalá lokální autarkie existovala v počátcích lidských dějin, v hermeticky uzavřených komunitách před rozvojem obchodu a směny. S postupným kulturním rozmachem [[w:cs:dělba práce|dělbou práce]]a s ním spojeným vznikajícím přebytkem a jeho následným uchováváním, přerozdělováním a směňováním mizela soběstačnost a narůstala závislost; dochází ke komplexitě daných společenství a kulturních systémů. V raných [[w:cs:městský stát|městských státech]] a zejména pak v prvních civilizacích pozorujeme první zásadní narušení soběstačných společenství. Od počátků [[w:cs:industriální společnost|industriální revoluce]] se tato krize prohlubuje a v současné době globálního propojení již o nějaké větší míře lokální soběstačnosti ve většině společenství nemůžeme hovořit. Kritika globalismu a s ním souvisejícího postupu celkové provázanosti (a ztráty lokální nezávislosti) je patrná na odlišných stranách politického spektra, přičemž se objevuje v jeho různých barvách – od ultralevice k ultrapravici, zaznívá z úst konzervativců i liberálů, anarchistů ale i zastánců silného státu, a často se na ní shodne řada [[w:cs:environmentalismu|environmentalistů]] a zároveň i [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistů]]. V této kritice se často reflektuje ideál harmonické společnosti prvotní pospolitosti propojené právě s lokální autarkií. Idea návratu k ''blaženým počátkům lidství'' (který je tak často spojován právě s nezávislostí a soběstačností) je patrná již od starověku ''(nalezneme ji v [[w:cs:Genesis|geneis]] v podobě [[w:cs:zahrada Eden|zahrady Edenu]] či v antice - viz Hésiodovo období [[w:cs:Zlatý věk|Zlatého věku)]]''. Určitou úlohu v tomto sehrálo i osvícenství, konkrétně [[w:cs:Jean-Jacques Rousseau|Rousseauův]] ideál [[w:cs:vznešený divoch|vznešeného divocha]] a vidina svobody, která byla vnímána jako individuální i společenská nezávislost (na feudálním státu, náboženství a jim sloužících institucích); jejím kontrastem pak byla vynucená poslušnost a závislost, kterou představoval [[w:cs:Totalitarismus|totalitarismus]]. Na druhé straně důraz, který osvícenství kladlo na racionální poznání a pokrok, umožnil vznik [[w:cs:industriální společnost|industriální společnosti]] a odklon od soběstačnosti. Ideál soběstačného společenství pak plně vyniká v romantických představách [[w:cs:romantismus|romantismu]] a odtud plynule přechází do dnešní doby. Ve světle současné ekonomické teorie a statistických dat se ovšem jeví snaha o úplnou či téměř úplnou soběstačnost jako velmi problematická. Státy, které se snaží o větší míru hospodářské nezávislosti, se zpravidla vyznačují autoritativní (až totalitní) politikou, nízkým stupněm rozvoje a životní úrovně (''např. Severní Korea, Kuba''). Naopak země, které podporují mezinárodní obchod a směnu, ač jsou v mnoha produktech závislé na dovozu, patří mezi bohaté demokracie (''např. Norsko, Japonsko, Velká Británie''). Diskuze o soběstačnosti ale nabývá nových rozměrů vzhledem k problémům spojeným s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]. Přeprava surovin napříč regiony i světadíly, spojená s nadměrnou těžbou v rozvojových oblastech kvůli uspokojování potřeb v zemích ''post-rozvojových'' a degradací [[w:cs:životní prostředí|životního prostředí]],je důstojným argumentem proti závislosti a nesoběstačnosti stávajících geopolitických celků. Prosazují se názory, že určitá forma energetické a potravinové soběstačnosti by měla být zásadou aktivní politiky zodpovědného státu. Snahu o vytvoření určitého stupně lokální autarkie deklarují i různé organizace v rámci [[w:cs:environmentální hnutí|environmentálního hnutí]]. Vzrůstající obliba farmářských trhů a regionálních výrobků provázaná rostoucí nedůvěrou ve velké obchodní řetězce svědčí o poptávce po určité ''spotřební'' nezávislosti na mezinárodním dovozu; stejně tak vznik [[ekologická architektura|ekologické architektury]] a stoupající počet [[pasivní dům|pasivních domů]] a využívání místních [[w:cs:obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]]. Jakkoli je určitá forma nezávislosti ''(myšleno uspokojování potřeb pouze v rámci regionu nebo státu)'' vhodná (''obzvláště pokud je spojena s environmentální šetrností, např. v oblasti potravin, energie''), v jiných oblastech je v současné době stěží realizovatelná a je i nevýhodná (''výměna informací, studium, zdravotní péče, věda a výzkum''). V České republice se problematikou soběstačnosti zabývá sociolog [[w:cs:Jan Keller|Jan Keller]]. == Odkazy == {{wikipedia en|autarky}} === Reference === <references /> === Další literatura ke studiu === * RIDLEY, Matt. Racionální optimista. o evoluci prosperity. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 2013. 375 s. Zip; sv. 37. ISBN 978-80-257-0931-3. * DOERNACH, Rudolf a FIALOVÁ, Namu, ed. Příručka pro život, aneb, Zachraň se, kdo můžeš: výživa, zvířata, soběstačnost, biohybadla. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Paprsky, 2011. 163 s. ISBN 978-80-904552-0-7. * SUNDEEN, Mark. Život bez peněz. 1. vyd. V Praze: Triton, 2014. 223 s. ISBN 978-80-7387-683-8. === Externí odkazy === * [http://sobestacnost.cz/PHPBB3/ Stránka www.sobestacnost.cz] * [http://www.budsob.cz/domains/budsob.cz/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=102 Stránky skupiny: ,,Buď soběstačný;] * [http://www.alies.cz/ Aliance pro energetickou soběstačnost] * [http://ekovesnice.cz/416-ekovesnice-osady-komunity-sobestacnost-farmy Stránka ekovesnice.cz] * [http://www.veronica.cz/?id=439 Energetická soběstačnost na stránkách Ekologického institutu Veronica] {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} {{MOSUR}}
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Šablony použité na této stránce:
Šablona:Cedule
(
editovat
)
Šablona:Licence cc
(
editovat
)
Šablona:MOSUR
(
editovat
)
Šablona:Wikipedia en
(
editovat
)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu MOSUR