Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Akustická ekologie
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
'''Akustická ekologie''' (v angličtině: ''acoustic ecology'') je směr v rámci [[ekologie|ekologie]] studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Někdy se setkáváme místo termínu akustická antropologie také s označením ekologie zvukového prostředí (''soundscape ecology''), ekologie zvuku (''ecology of sound'') či zvuková ekologie (''sound ecology''); z významového hlediska si jsou rovny a můžeme je proto považovat za synonyma.<ref name=":0">[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13.</ref> ''Duchovním otcem'' akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu ''World Soundscape Project (WSP)'', multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii, je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru ''The Tuning of the World''. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu. Podobně jako se ekologie zabývá studiem vztahů mezi živými organismy a prostředím, jež je obklopuje, zkoumá i akustická ekologie vztahy uvnitř ekosystémů, Schafer definuje náplň studia akustické ekologie jako: „studium účinků akustického nebo zvukového prostředí na fyzické reakce či způsoby chování živých organismů, které v tomto prostředí žijí".<ref name=":0" /> <ref>SCHAFER, R. M.: The Tuning of the World. New York : Knopf, 1977. Přetištěno jako The Soundscape: Our Sonic Environment and The Tuning of the World. Vydání neuvedeno. Rochester, Vermont : Destiny Books, 1994, 301 s., ISBN: 0-89281-455-1., s. 271.</ref> Dle Grigera můžeme v současné akustické ekologii pozorovat pět základních rovin:<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] S. 13-14.</ref> * '''1) environmentální rovina''' Do této roviny patří všechny snahy vedoucí k minimalizaci hlukového znečištění a k uchování zvukových charakteristik konkrétních míst a prostředí. Hlavním smyslem je upozorňování na svébytnou kvalitu zvukového prostředí a na nutnost jeho ochrany. * '''2) vědecká rovina''' Do ní můžeme zahrnout vědecký výzkum (''soundscape research'') vztahů lidí a ostatních biologických druhů ke zvukovému prostředí, v němž žijí. Patří sem tedy všechny projekty realizované WSP a dalšími vědeckými skupinami. * '''3) pedagogická rovina''' Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (''soundscape education'') vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Klíčovým příspěvkem k této rovině jsou především Schaferova díla, kde se pro tento zvláštní druh pedagogické činnosti používá termín "čištění ucha" (ear cleaning). * '''4) umělecká rovina''' Do umělecké roviny se řadí nejrůznější veřejné instalace či umělecká díla, která obsahují zvuk, dále nahrávky, které používají nahraný zvuk k navození příslušného zvukového prostředí. Díky možnosti nahrávat zvuky v životním prostředí a tvořivě s nimi pracovat rovněž vznikl nový umělecký útvar, který se nazývá kompozice zvukového prostředí (''soundscape composition''). * '''5) aplikační rovina''' Do aplikační roviny náleží akustický design (''acoustic design'') jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor [[krajinná ekologie|krajinná ekologie]] o novou, akustickou dimenzi. [[w:cs:zvuk|Zvuk]] je důležitou - a často opomíjenou - součástí životního prostředí. Jeho specifika jsou také významným indikátorem kvality života v daném ekosystému; upozorňuje na to i název zásadního díla ''environmentálního obrození'' americké bioložky Rachel Carsonové [[w:cs:Silent Spring|Mlčící jaro]] (Silent Spring, 1962), které pojednává o hrozbě života bez zvuku a jeho producentů (tedy nebezpečím, které představují pesticidy pro vymírání organismů a snižování [[biodiverzita|biodiverzity]]). Vzrůstající zájem o akustickou ekologii (a s ní spojené otázky ochrany životního prostředí a [[udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]) v zahraničí i u nás snad představuje zvuk tónu naděje, že jaro ještě chvíli hlučné zůstane. == Odkazy == {{wikipedia en|Acoustic ecology}} {{wikipedia en|Soundscape ecology}} === Reference === <references /> === Literatura k dalšímu studiu === * ČERNÁ, Veronika, ed. Sborník referátů Hluk a emise jako ekologický problém: Praha, 26.10.2000. Praha: BIJO TC, [2000]. 142 s. Aktuální ekologické otázky E 2000. * Ecology and evolution of acoustic communication in birds. 1st ed. Ithaca: Cornell University Press, 1996. 587 s. ISBN 0-8014-8221-6. * JÄNNES, Hannu a ROBERTS, Owen. Ptáci našich lesů a zahrad. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2013. 64 s. ISBN 978-80-7466-255-3. * PEDERSEN, Jan. Hlasy divoké přírody: jak se zvířata dorozumívají. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2013. 263 s. ISBN 978-80-255-0753-7. * TROJAN, Jan. Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií. Vyd. 1. Praha: Triga pro Akademii múzických umění v Praze, 2011. 116 s. ISBN 978-80-904506-4-6. === Elektronické zdroje k tématu === *[http://www.zsmecholupy.cz/projekty-skoly/akusticka-ekologie Akustická ekologie v ekoškole Měcholupy] *[https://is.cuni.cz/webapps/UKSESSION51A93E148B036578F991E23F95603204/zzp/detail/56330/?file=120006505 GRIGER, Ján. Akustická ekologie: případová studie zvukového prostředí lokality Loretánského nám. v Praze. (diplomová práce)] *[http://www.ossc.cz/?p=68 Zvuková ekologie] *[http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007041059 MAREK, Vlastimil. Akustický smog] *[https://dspace.amu.cz/jspui/handle/10318/7496?mode=full RIEDLBAUCH, Václav. Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií. (Dizertační práce)] *[http://www.acousticecology.org/aboutus.html Stránky Institutu akustické ekologie (Acoustic Ecology Institute)] *[http://www.sfu.ca/~truax/wsp.html Stránky The World Soundscape Project (WSP)] {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} {{TAČR}} [[Kategorie:Hluk]]
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Šablony použité na této stránce:
Šablona:Cedule
(
editovat
)
Šablona:Licence cc
(
editovat
)
Šablona:TAČR
(
editovat
)
Šablona:Wikipedia en
(
editovat
)