Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Aarhuská úmluva
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
== Základní principy == Aarhuská úmluva je mezinárodním dokumentem, který uznává právo na zdravé životní prostředí. Aby přispěla k ochraně tohoto práva, přiznává občanům následující práva týkající se životního prostředí: *'''Právo vědět''' - jde o poskytování informací na žádost (pasivní právo na informace) *'''Právo účastnit se''' - jde o zajištění účasti veřejnosti na rozhodování o určitých činnostech, zejména v rámci povolovacích řízení u vybraných staveb a činností *'''Právo na přístup k právní ochraně''' v záležitostech životního prostředí. Chtít informace o životním prostředí bez udání důvodu může kdokoli, jakýkoli člověk. Nemusí být ani občanem dané země nebo v ní mít trvalý pobyt. Lidé mohou o informace žádat na jakémkoli úřadě či institutu, který disponuje environmentálními informacemi. Každá vládní agentura musí na takový zájem veřejnosti odpovědět do jednoho měsíce, jenom u složitějších dotazů se lhůta prodlužuje na měsíce dva. Informace z veřejně přístupných seznamů, registrů a souborů by měly být zdarma; v určitých případech mohou instituce žádat poplatek, ale částka má být rozumná. == Veřejné úřady proto musí == *shromažďovat environmentální informace a šířit je mezi veřejností *sdělit veřejnosti, jaký druh environmentálních informací mají *podporovat environmentální gramotnost veřejnosti včetně znalostí, jak získat informace, jak se účastnit rozhodování o otázkách životního prostředí, jak získat přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. == Obecné povinnosti a práva == *Každá země by měla zajišťovat, aby environmentální informace byly čím dál dostupnější v elektronických databázích volně přístupných veřejnosti (včetně internetu). *Každá země musí publikovat a šířit národní zprávu o stavu životního prostředí každé tři až čtyři roky nebo častěji. Druhý pilíř Aarhuské úmluvy určuje, kdo může klást otázky a nabízet své názory, informace, analýzy, komentáře, návrhy a argumenty těm, kteří rozhodují o záležitostech s výrazným dopadem na životní prostředí. Může tak činit každý, kdo může být ovlivněn určitým rozhodnutím nebo kdo má v jeho rámci "dostatečný" zájem - tedy tzv. "dotčená veřejnost", jednotliví občané a také nestátní neziskové organizace, které podporují ochranu přírody. Dotčená veřejnost by měla být informována v raných stadiích rozhodovacího procesu, a to nejen o navrhované činnosti a jejím možném dopadu na životní prostředí, ale také o: *předpokládaných opatřeních na prevenci nebo snížení negativních důsledků *možných rozhodnutích *hlavní alternativy *veřejných institucích odpovědných za rozhodování *příležitosti pro účast veřejnosti *čase a místu veřejných projednávání *veřejné instituci, od které je možno získat nezbytné informace *veřejné instituci, ke které mohou být předkládány komentáře, otázky a návrhy Setkání veřejnosti s projektanty a rozhodujícími činiteli se mají uskutečňovat v rámci veřejných slyšení; jejich výsledky musí být vzaty v úvahu v co největší míře. O jakémkoli rozhodnutí učiněném veřejnou institucí by měla být veřejnost informována včas. == Postihy za neplnění == Aarhuská úmluva určuje také způsoby, jak uplatňovat práva, pokud k dohodě nedojde a rozhodnutí nevyhovují. O věci musí rozhodovat nezávislá, neutrální „třetí“ strana, v ČR je to pouze soud. Případ může předložit soudu kdokoli: jednotliví občané a jejich organizace, vládní úředníci a podnikatelské subjekty. Tyto subjekty mohou podat žalobu, pokud mají o ochranu environmentálních práv „dostatečný“ zájem (nemusí být ani poškozeny). Země se navíc zavázaly odstranit překážky v podobě vysokých poplatků za dosažení spravedlnosti. Navíc každá země má poskytnout „odpovídající a účinné odškodnění“. Právo předkládat případy soudu může například: *Kdokoli, kdo požádá o informace a nedostane je nebo je obdrží v neadekvátní formě. *Kdokoli, komu není dovoleno účastnit se rozhodování v záležitostech životního prostředí. *Obecně: kdokoli může zažalovat jinou soukromou osobu (včetně podnikatelského subjektu) nebo veřejnou instituci (například vládní oddělení nebo úředníka) za porušení národních zákonů týkajících se životního prostředí. *Kdokoli může podat žalobu za odepření „práva na život ve zdravém životním prostředí přiměřeném pro jeho zdraví a duševní pohodu“. *Nestátní neziskové organizace mohou jít k soudu, pakliže smyslem jejich činnosti je ochrana životního prostředí. == Další právní úpravy == Obecná ustanovení [http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html Listiny základních práv a svobod] jako součásti ústavního pořádku ČR, 2/93 Sb., zaručují následující práva: HLAVA ČTVRTÁ Čl.35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Svobodu projevu a právo na informace zaručují mezi základními politickými právy také další ustanovení Listiny základních práv a svobod (čl. 17 hlavy II.), které také ustavují právo na soudní a jinou právní ochranu pro každého občana (čl. 36 hlavy V. Listiny). Právo na informace o životním prostředí reguluje v České republice Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Které informace o životním prostředí jsou orgány státní správy povinny poskytovat občanům, do kdy, apod. stanovuje zákon 123/1998 Sb. O právu na informace o životním prostředí. Účast veřejnosti při rozhodování ve věcech životního prostředí nemá v českém právním řádu samostatnou úpravu. Obecně tuto problematiku řeší zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Významný je zákon č. 100/2001 Sb., o [[Posuzování vlivů na životní prostředí|posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)]] – novela zahrnuje i posuzování plánů, programů a koncepcí. Patří sem také zákony související se stavbami a územním plánováním. Ve věcech ochrany přírody a krajiny je důležitý zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody, podle kterého dotčená veřejnost sdružená v občanských sdruženích, může za určitých podmínek mít přímo postavení účastníka ve správních řízeních, při nichž může být ohrožena příroda a krajina chráněná podle tohoto zákona. Možnost napadat správní akty či opomenutí správních úřadů u nezávislého a nestranného orgánu, zřízeného ze zákona, podle třetího pilíře Aarhuské úmluvy dává v České republice zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Máme také podle Listiny základních práv a svobod zaručeno petiční právo, podrobnou úpravu obsahuje zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. == Odkazy == === Literatura === * Convention on Access to Information, Public Participation in Decision-making and Access to Justice in Environmental Matters, Aarhus 1998 * Příručka k implementaci Aarhuské úmluvy, MŽP ČR 2001 * Informační list Aarhuské úmluvy, MŽP ČR 2001 * Remtová, K.: Uplatnění environmentálně orientovaných nástrojů v integrované výrobkové politice na úrovni krajů plně v souladu s postupy EU, studie pro MŽP ČR * Motzke, R., Podskalská, S.: Aarhuská úmluva ve správní a soudní praxi, Planeta roč. XV, číslo 6/2007, MŽP ISSN 1801-6898 === Externí odkazy === ====České stránky ==== *[[w:cs:Aarhuská úmluva|Aarhuská úmluva na české Wikipedii]] *[http://www.mzp.cz/cz/umluva_pristup_informace Stránka Ministerstva životního prostředí k Aarhuské úmluvě] *[http://obcan.ecn.cz/ Občanská společnost - návod k použití - portál věnující se také právu vědět a účasti veřejnosti] *[http://www.cpkp.cz/index.php?tbl=1&id=1 Zapojování veřejnosti do rozhodování - program Centra pro komunitní práci (CpKP), řada praktických příkladů] *[http://zapojeni-verejnosti.cpkp.cz/ Zapojování veřejnosti - stránky CpKP pro rozhodovatele a organizátory zapojování veřejnosti] *[http://pravovedet.ecn.cz Právo vědět - stránky českých NNO k právu na informace] *[http://www.ecn.cz/rtk Right to know - Právo na informace o životním prostředí - stránky programu Nadace Partnerství] *[http://arnika.org/registr-znecistovani Integrovaný registr znečišťování na stránkách sdružení Arnika] *[http://www.ecn.cz/rtk/PRTR.htm Informace k problematice Integrovaného registru znečištění (PRTR) - v rámci programu Right to know] ==== Zahraniční stránky ==== *[[w:en:Aarhus Convention|Aarhus convention na anglické Wikipedii]] *[http://www.unece.org/env/pp/welcome.html Stránky Sekretariátu Aarhuské úmluvy - v rámci stránek Evropské hospodářské komise OSN - UNECE] *[http://developmentserver.com/iheal/ Informace o AU a PRTR na stránce IHEAL (Interactive Health Ecology Access Links)] *[http://www.accessinitiative.org The Access Iniciative - mezinárodní iniciativa na podporu práva na informace, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí zaštítěná Ústavem pro světové zdroje] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Legislativní nástroje]] [[Kategorie: Informační systémy a nástroje]] [[Kategorie:Participace]]
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)