Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| == Změny prostředí = poškození prostředí ==
| | ''"Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná."'' |
|
| |
|
| ''„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“'' | | ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' |
|
| |
|
| ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | | ''[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.'' |
|
| |
|
|
| |
|
| *Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]] | | == Hybné síly změn prostředí== |
| *Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně | | *[[Zemědělství]] |
| | *[[Energetika]] |
| | *[[Doprava]] |
| | *[[Turistika]] |
| | *[[Průmyslová výroba]] (zatím jen "pahýl") |
|
| |
|
| | == Průřezová témata== |
| | *[[Odpady]] |
| | *[[Hluk]] |
| | *[[Udržitelná spotřeba]] |
| | |
| | == Projevy změn == |
| | *[[Krajina]] |
|
| |
|
| == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | | == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == |
|
| |
|
| |
| *[[Environmentální periodizace dějin lidstva]] | | *[[Environmentální periodizace dějin lidstva]] |
| *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | | *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] |
|
| |
|
| |
| == „Syndromový přístup“ k nápravě ==
| |
|
| |
| Vhodným a osvědčeným postupem pro výzkum změn v prostředí, využívajícím vědecky podložených informací, je metoda zvaná '''Syndromový přístup''' (Syndrome Approach). Syndromový přístup chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni).
| |
|
| |
|
| |
| Název syndrom byl převzat z medicíny, která užívá tohoto pojmu pro '''popis komplexních klinických stavů'''. Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
| |
|
| |
|
| |
| === Změny v prostředí dle syndromového přístupu ===
| |
|
| |
|
| |
| Jedním ze způsobů řízení změn je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd.
| |
|
| |
|
| |
| Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).
| |
|
| |
|
| |
| Příklady kritérií dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány:
| |
| Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.
| |
|
| |
|
| |
| === Praktické aspekty syndromového přístupu ===
| |
|
| |
| Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.
| |
|
| |
|
| |
| == Zdroje ==
| |
| *[http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/Lide_a_eko/default.htm In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy.] Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.''
| |
| *Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.
| |
| *www.wbgu.de
| |
|
| |
| == Odkazy ==
| |
| [[Syndromy globálních změn]]
| |
|
| |
| [[Syndrom Aralského moře]]
| |
| {{upravit}}
| |
| [[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
| |
| [[Kategorie:Antropogenní rizika]]
| |