{{Zkontrolováno|20160526120014|[[Uživatel:Admin|David Vačkář]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}[[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]]
[[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.
Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref>
Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>{{Cite journal| doi = 10.1126/science.1068489
| issn = 00368075, 10959203
| title = SPECIAL ESSAY: The Seven Pillars of Life
| accessdate = 2013-06-11
| url = http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1068489
Stabilita životního prostředí na Zemi
Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[Portál:biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.
Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu:
*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země),
*výskyt tekuté vody zejména v oceánech,
*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace,
*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15° C, což je zhruba o 30° C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi,
*[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje),
*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra, ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.
Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]].
Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka.
Hlavním cílem zachování biodiverzity je uchování rozmanitosti jednotlivých biologických druhů i různorodosti prostředí, ve kterých se tyto druhy nacházejí. Proměny ve složení, zastoupení druhů se odehrávají také přirozenou cestou, v současné době však jsou výraznější ty, které působí lidská činnost.
Zachování rozmanitosti biologických druhů je nezbytné, protože udržují stabilitu ekosystémů. Například v době přírodní krize mohou přispět k jejímu odvrácení ty organismy, jejichž vliv na fungování ekosystému byl do té doby nepatrný.
Studium biodiverzity se často zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a druhů, které ke svému životu potřebují specifické přírodní podmínky (složení půdy, vody, dobu a intenzitu osvitu a další). Zásahy do jejich přirozeného prostředí – například vznik nové zástavby, klimatické změny, zemědělské využívání okolí, kácení lesů – mohou jejich výskyt omezit či je mohou zničit. Další nebezpečí představují nově zavlečené druhy – jejich invaze do prostředí, kde nemají přirozené nepřátele. Stávají se dominantními, jejich počet se zvyšuje na úkor ostatních druhů.
Za základní dokument, který se týká ochrany biologické rozmanitosti je považována [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]], která byla podepsána na [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země v Riu de Janeiro]] 5. června 1992. Usiluje o zachování diverzity genové, druhové a ekosystémové.
Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště.
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[/Etymologie pojmu/]] biodiverzita
*[[Vývoj a vymírání druhů]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Ekosystémový přístup]]
*[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]]
*[[Etické problémy vztahu k přírodě]]
*[[Domorodci a zachování biodiverzity]]
Příklady a zdroje pro výuku
*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita.pdf Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
*Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti: [http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720 Informace pro studenty]
*{{NK ČR|ph118885|věc = ano}}*{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Jeník | odkaz na autora = w:Jan Jeník| místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK | poznámka = skripta | rok = 1998}} | odkaz na autora = w:Jan Jeník
| titul = Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma
| odkaz na periodikum = w:Vesmír (časopis)
| url = [http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2293]
| spoluautoři = Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment)
| titul = Ekosystémy a lidský blahobyt - Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza
| url= [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf]
*{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}*{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0 }}*Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].
*[[Portál:Biosféra|Biosféra]]
*[http://bioweb.genezis.eu/ Bioweb]
*{{wikipedia en|Biodiversity}}*{{Citace elektronického periodika | periodikum = Animal biodiversity and conservation
| nakladatel = Barcelona, Spain : Museu de Zoologia, c2001-
| url = http://w3.bcn.es/V62/Home/V62XMLHomeLinkPl/0,4388,418159056_418911616_1,00.html
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
[[Kategorie:Ekologie v praxi]]