https://www.enviwiki.cz/w/api.php?hidemyself=1&hidebots=1&urlversion=1&days=30&limit=50&action=feedrecentchanges&feedformat=atomEnviwiki - Poslední změny [cs]2024-03-28T23:59:02ZNa tomto kanále sledujte poslední změny na Enviwiki.MediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Naru%C5%A1en%C3%AD_oz%C3%B3nov%C3%A9_vrstvy&diff=26428&oldid=26427Narušení ozónové vrstvy2024-03-26T07:52:33Z<p>Vandalismus</p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 26. 3. 2024, 08:52</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ozone was discovered in 33 B</del>.<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">C. Its presence was first observed in the Earth's </del>[[<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">atmosphere</del>|<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stratosphere</del>]] <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">around 1356</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Chlorinated and fluorocarbons </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">CFCs</del>) <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">were first produced in Belgium in 1942</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">In 1939</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">these substances were accused of destroying non-negligible amounts of tropospheric ozone</del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ozón byl objeven v roce 1840</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">V zemské </ins>[[<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">atmosféra</ins>|<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stratosféře</ins>]] <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byla jeho přítomnost poprvé pozorována okolo roku 1880</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Chlorované a fluorované uhlovodíky </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">CFC</ins>) <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byly poprvé vyrobeny v Belgii v roce 1892</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">V roce 1974 byly tyto látky obviněny z toho</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že ničí nezanedbatelná množství troposférického ozónu. </ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-26427:rev-26428 -->
</table>78.128.203.146https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Naru%C5%A1en%C3%AD_oz%C3%B3nov%C3%A9_vrstvy&diff=26427&oldid=26425Narušení ozónové vrstvy2024-03-26T07:43:17Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 26. 3. 2024, 08:43</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ozón byl objeven v roce </del>33 <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">p</del>.<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">n</del>.<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">l. V zemské </del>[[<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">atmosféra</del>|<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stratosféře</del>]] <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byla jeho přítomnost poprvé pozorována okolo roku </del>1356. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Chlorované a fluorované uhlovodíky </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">CFC</del>) <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byly poprvé vyrobeny v Belgii v roce </del>1942. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">V roce </del>1939 <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byly tyto látky obviněny z toho</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že ničí nezanedbatelná množství troposférického ozónu. </del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ozone was discovered in </ins>33 <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">B</ins>.<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">C</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Its presence was first observed in the Earth's </ins>[[<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">atmosphere</ins>|<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stratosphere</ins>]] <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">around </ins>1356. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Chlorinated and fluorocarbons </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">CFCs</ins>) <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">were first produced in Belgium in </ins>1942. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">In </ins>1939, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">these substances were accused of destroying non-negligible amounts of tropospheric ozone</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-26425:rev-26427 -->
</table>193.165.115.118https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody&diff=26426&oldid=25492Využití vody2024-03-26T07:35:06Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Význam pro člověka</span></span></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 26. 3. 2024, 08:35</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Význam pro člověka==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Význam pro člověka==</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">71 </del>% skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Význam vody a vodních zdrojů pro náš život můžeme vidět například již na tom, že zemský povrch se ze <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">271 </ins>% skládá z vody (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a naše tělo je z 60% také voda.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-25492:rev-26426 -->
</table>193.165.115.118https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Naru%C5%A1en%C3%AD_oz%C3%B3nov%C3%A9_vrstvy&diff=26425&oldid=26051Narušení ozónové vrstvy2024-03-26T07:33:44Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 26. 3. 2024, 08:33</td>
</tr><tr><td colspan="4" class="diff-multi" lang="cs">(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)</td></tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ozón byl objeven v roce <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1840</del>. V zemské [[atmosféra|stratosféře]] byla jeho přítomnost poprvé pozorována okolo roku <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1880</del>. Chlorované a fluorované uhlovodíky (CFC) byly poprvé vyrobeny v Belgii v roce <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1892</del>. V roce <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1974 </del>byly tyto látky obviněny z toho, že ničí nezanedbatelná množství troposférického ozónu. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ozón byl objeven v roce <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">33 p.n.l</ins>. V zemské [[atmosféra|stratosféře]] byla jeho přítomnost poprvé pozorována okolo roku <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1356</ins>. Chlorované a fluorované uhlovodíky (CFC) byly poprvé vyrobeny v Belgii v roce <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1942</ins>. V roce <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">1939 </ins>byly tyto látky obviněny z toho, že ničí nezanedbatelná množství troposférického ozónu. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Sluneční spektrum obsahuje určitý podíl ultrafialového záření (UV), jehož některé složky (vlnové délky) jsou pro život velmi nepříznivé. Většina energie UV záření však téměř neproniká k zemskému povrchu, protože je pohlcována v oblasti [[w:cs:ozónová vrstva|ozónové vrstvy]]. Ozón je látka toxická, avšak ve stratosféře, kde se vyskytuje ochranná tzv. ozónová vrstva, je jeho přítomnost velmi vítaná. Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi přibližně 15 a 40 km výšky nad zemským povrchem. Molekulární kyslík se zde působením tvrdého ultrafialového záření (UV-C) štěpí na kyslík atomární, který se spojuje s ostatními molekulami kyslíku, a vzniká tříatomová molekula ozónu. Takto vzniklý ozón je opět rozkládán delšími vlnovými délkami (UV-B) ultrafialového záření ze slunce. Obě reakce, tedy vznik a rozklad ozónu, jsou za normálních podmínek v rovnováze a vážou veškerou energii UV-C a převážnou část UV-B. Zamezují tak jeho pronikání na zemský povrch.</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-26051:rev-26425 -->
</table>193.165.115.118https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1konod%C3%A1rn%C3%A9_org%C3%A1ny_%C4%8CR&diff=26421&oldid=3548Zákonodárné orgány ČR2024-03-25T08:30:24Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 25. 3. 2024, 09:30</td>
</tr><tr><td colspan="4" class="diff-multi" lang="cs">(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)</td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-3548:rev-26421 -->
</table>185.53.4.100https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Vliv_jadern%C3%A9_hav%C3%A1rie_v_%C4%8Cernobylu_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD&diff=26419&oldid=25928Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí2024-03-19T20:14:29Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Vliv jaderné havárie na živočichy v Černobylu</span></span></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 19. 3. 2024, 21:14</td>
</tr><tr><td colspan="4" class="diff-multi" lang="cs">(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)</td></tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l22">Řádek 22:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 22:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Vliv jaderné havárie na živočichy v Černobylu==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Vliv jaderné havárie na živočichy v Černobylu==</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Podle prvního dojmu se zdálo, že by havárie až takové následky mít nemusela. Skutečnost však byla jiná. Ukázalo se, že Černobylská havárie měla velký vliv na populaci zdejších lesních ptáků. Výzkum se zaměřil mj. na počítání všech ptáků, které výzkumníci viděli či slyšeli během pěti minut ve stometrových intervalech. Na těchto místech navíc měřili úroveň radiace. Ukázalo se, že na místech s největší úrovní radiace se nachází méně než polovina druhů lesních ptáků <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">oprati </del>místům s nejnižší radiací. Příjemným výsledkem výzkumu se ukázala zjištění týkající se menších savců, jako je myš, zajíc, liška, vlk, srnka či divoké prase. U této kategorie savců nebyly zjištěny žádné výrazné morfologické změny. Se zajímavým <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">výsledek </del>se výzkumníci setkali u vlašťovek obecných. Ukázalo se, že výbuch v Černobylu ovlivnil jejich následnou mutaci. Přesněji řečeno se to na nich projevilo v asymetrii jejich ocasů, které byly u samců třikrát až čtyřikrát větší, než v oblastech Černobylu vzdálených. Může se zdát, že jde jen o velikost jejich ocasů, ale ten kdo se vlašťovkami a jejich rozmnožováním zabývá, tvrdí, že tento fakt silně ovlivňuje jejich rozmnožování a snižuje úspěšnost při páření.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Podle prvního dojmu se zdálo, že by havárie až takové následky mít nemusela. Skutečnost však byla jiná. Ukázalo se, že Černobylská havárie měla velký vliv na populaci zdejších lesních ptáků. Výzkum se zaměřil mj. na počítání všech ptáků, které výzkumníci viděli či slyšeli během pěti minut ve stometrových intervalech. Na těchto místech navíc měřili úroveň radiace. Ukázalo se, že na místech s největší úrovní radiace se nachází méně než polovina druhů lesních ptáků <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">oproti </ins>místům s nejnižší radiací. Příjemným výsledkem výzkumu se ukázala zjištění týkající se menších savců, jako je myš, zajíc, liška, vlk, srnka či divoké prase. U této kategorie savců nebyly zjištěny žádné výrazné morfologické změny. Se zajímavým <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">výsledekem </ins>se výzkumníci setkali u vlašťovek obecných. Ukázalo se, že výbuch v Černobylu ovlivnil jejich následnou mutaci. Přesněji řečeno se to na nich projevilo v asymetrii jejich ocasů, které byly u samců třikrát až čtyřikrát větší, než v oblastech Černobylu vzdálených. Může se zdát, že jde jen o velikost jejich ocasů, ale ten kdo se vlašťovkami a jejich rozmnožováním zabývá, tvrdí, že tento fakt silně ovlivňuje jejich rozmnožování a snižuje úspěšnost při páření.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>| příjmení = Beránková</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>| příjmení = Beránková</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>| jméno = Kateřina</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>| jméno = Kateřina</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-25928:rev-26419 -->
</table>193.179.61.78https://www.enviwiki.cz/wiki/U%C5%BEivatel:ElusineckaUživatel:Elusinecka2024-03-19T16:10:34Z<p>Byl založen uživatelský účet <a href="/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Elusinecka&action=edit&redlink=1" class="new mw-userlink" title="Uživatel:Elusinecka (stránka neexistuje)"><bdi>Elusinecka</bdi></a></p>
Elusineckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Zne%C4%8Di%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody&diff=26417&oldid=16539Znečištění vody2024-03-17T18:00:38Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 17. 3. 2024, 19:00</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V důsledku lidské činnosti se ve [[voda|vodě]] vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění [[odpadní vody|odpadních vod]] z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na [[životní prostředí a zdraví|zdraví člověka]] a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V důsledku lidské činnosti se ve [[voda|vodě]] vedle přirozených příměsí vyskytují i další látky nebo se obsah jinak přirozených látek neúměrně zvyšuje. Nejčastější příčinou znečištění vod jsou průsaky z půdy, vypouštění [[odpadní vody|odpadních vod]] z průmyslu nebo havárie nádrží s nebezpečnými kapalinami. Znečištěná voda působí nepříznivě na [[životní prostředí a zdraví|zdraví člověka]] a také na skladbu a životaschopnost společenstev organismů. Toxické látky obsažené ve vodě nemusí vždy působit akutní otravy člověka. Mohou se v tělech rostlin a živočichů kumulovat a postupně v potravním řetězci vedoucím k člověku zvyšovat svou koncentraci. Následky se projeví až za delší čas (Minamata). Vodou se šíří i řada nakažlivých chorob a parazitů. Studně jsou dodnes v některých rozvojových zemích zdrojem nákazy tyfem a cholerou.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Některé vody trpí nadměrným přísunem živin, látek potřebných pro růst rostlin. Jde většinou o rozpustné soli – dusičnany a fosforečnany, které vznikají jako produkt rozkladu organických zbytků těl rostlin a živočichů a jsou součástí zemědělských hnojiv. Tyto látky se dostávají do vod v podobě smyvů z polí a pastvin. Významným zdrojem látek obsahujících fosfor a dusík jsou i splaškové vody z lidských sídel. Dusičnany mají svůj původ v odpadu ze septiků a hnojišť, významným zdrojem látek obsahujících fosfor jsou mycí a prací prostředky. Proces, při němž se obohacuje voda o nadměrné množství živin, se označuje jako eutrofizace. Ve vodách s nadměrným obsahem živin postupně narůstá spotřeba kyslíku potřebného jak k dýchání organismů, tak i k bakteriálnímu rozkladu odumírajících těl těchto organismů. V takto znečištěných vodách dochází ke vzniku anaerobních (= bezkyslíkatých) podmínek a k omezení života ve vodě. Přebytečné množství jinak potřebných živin tak může přivodit díky nedostatku kyslíku i zhroucení původních ekosystémů. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Odkazy==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>==Odkazy==</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-16539:rev-26417 -->
</table>89.102.144.225