https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Vackar&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-29T15:49:42ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%BD_p%C5%99ebytek_a_deficit&diff=9131Ekologický přebytek a deficit2010-03-16T19:00:33Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>[[soubor:estopa3.jpg|thumb|Obr. 1:Poměr ekologické stopy a dostupné biokapacity v celosvětovém měřítku. Zelené státy se vyznačují přebytkem biokapacity, která je obvykle dovážena v podobě produktů do červených států, které již nemají vlastní dostatečnou biokapacitu a stávají se tak ekologickými dlužníky. ''Zdroj: Global Footprint Network.'']] <br />
[[soubor:estopa4.png|thumb|Obr. 2: Poměr ekologické stopy (EF) a biokapacity (BC) pro evropské státy. Čím nižší je poměr, tím více dostupné biokapacity mají státy k dispozici. ''Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí UK.'']]<br />
<br />
Podle poměru [[ekologická stopa|ekologické stopy]] a [[biokapacita|biokapacity]] lze státy rozdělit na „ekologické dlužníky“ a „ekologické věřitele“ (Obr. 1). Státy s dostatkem biokapacity mohou část své produkce vyvážet do zemí, kde se biokapacity z různých důvodů nedostává. Tento proces bývá označován jako obchod s virtuální půdou či virtuální využití území. Zátěž plynoucí z přetváření zemského pokryvu a změn využití území je tak přenesena do zemí původu přírodních zdrojů a dovozce biokapacity si tak může dovolit relativně luxusnější formy využití území jako je například rekreační využití území. Z hlediska regionálního udržitelného rozvoje je relevantní srovnání zemí podle velikosti ekologického deficitu či jeho opaku, ekologického přebytku. Zjednodušeně řečeno: některé země si mohou díky své rozloze, nízké populační hustotě a vysoké produktivitě přírodních zdrojů dovolit poměrně vysokou ekologickou stopu. Příkladem takových států jsou třeba Finsko a Švédsko (Obr. 2).<br />
<br />
Mezi země s dostatkem biokapacity patří zejména rozlehlé státy s nízkou hustotou obyvatelstva, jako je Austrálie, Rusko, Brazílie nebo Kanada, ačkoliv životní styl obyvatel zde může být vzhledem k životnímu prostředí různý. Ze srovnání zemí podle příjmů vyplývá, že chudší země mají až řádově nižší stopu, zatímco dostupná biokapacita je srovnatelná s bohatými státy. Země se středními příjmy (např. Čína, Polsko, Argentina) mají relativně vysokou biokapacitu a relativně nízkou stopu; jejich poměr stopy a biokapacity je poměrně nízký, což je příznivé pro ekologickou udržitelnost.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolik_produktivn%C3%AD_plochy_spole%C4%8Dnost_pot%C5%99ebuje%3F&diff=9130Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?2010-03-16T17:09:22Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:estopa2.png|thumb|right|Vývoj globální ekologické stopy. Nároky na biologicky produktivní plochy s růstem lidské společnosti setrvale rostou. ''Zdroj: Global Footprint Network.'']] <br />
[[Ekologická stopa]] v globálním kontextu postihuje zejména nerovnoměrnost čerpání a spotřeby přírodních zdrojů ve světě. Některé státy, zejména rozlehlé země s nízkou hustotou zalidnění, mají stále poměrně dostatečnou biokapacitu, tedy území včetně vnitrozemských vodních ploch schopné produkovat biomasu. Zejména průmyslově vyspělé státy s vysokou spotřebou fosilních paliv musí vzhledem k vysoké spotřebě či vysoké populační hustotě značnou část své biokapacity pomyslně dovážet z těchto států a přesahují tak prostorové limity své udržitelnosti. Podle aktuálních účtů ekologické stopy 2008, které odrážejí stav v roce 2005, bylo na Zemi 13,6 miliard hektarů bioproduktivních ploch a tím i stejné množství globálních bioproduktivních hektarů<ref>EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.</ref>. <br />
<br />
Obecně lze ekologickou stopu vyjádřit jako spotřebu produkce vytvořené v bioproduktivních ekosystémech s určitým výnosem, jako území nárokované lidskými sídly s infrastrukturou a degradovanými plochami, a území potřebné pro vstřebání odpadního CO<sub>2</sub> vzniklého spalováním fosilních paliv. V roce 2005 byla globální ekologická stopa v úhrnu 17,5 miliardy globálních hektarů, což je 2,7 globálních hektarů na osobu (viz obrázek). Každý obyvatel planety si tak nárokoval v průměru 2,7 hektaru globálně průměrně produktivních ploch. Ve srovnání s dostupnou globální biokapacitou 2,1 gha na obyvatele (celkem v úhrnu 13,6 miliardy gha) tak stávající spotřeba bioproduktivních ploch převyšuje dostupnou bioproduktivní nabídku zhruba 1,3krát, což také odpovídá počtu planet, které by lidstvo vyžadovalo pro udržitelný život. Během osmdesátých let tedy lidské nároky na planetu překročily dostupnou biokapacitu přírody. Celková biokapacita není stále stejná, může se mírně měnit v závislosti na změnách v zastoupení jednotlivých typů biologicky produktivních ploch. Různé oblasti na Zemi mají různou produktivitu. Orná půda má jinou produktivitu než les, ale zároveň smrkový les v Česku má jinou produktivitu než amazonský prales, proto se používají standardizované globální hektary. <br />
<br />
Velikost ekologické stopy souvisí s velikostí populace, mírou spotřeby a technologickou účinností zpracování přírodních zdrojů. Překotný populační růst, zejména v rozvojových zemích, nepochybně ovlivňuje dostupnou biologickou plochu připadající na jednoho obyvatele. Více obyvatel však nutně nemusí znamenat vyšší ekologickou stopu. Například Spojené státy americké a Čína mají co do absolutní velikosti v podstatě totožnou ekologickou stopu. V Číně je však rozdrobena mezi více než čtyřnásobně velkou populaci. Dalším významným faktorem ovlivňujícím výslednou ekologickou stopu je spotřeba dané populace, související s životním stylem obyvatel. Životní styl ve vyspělých státech světa spojený s vysokou mírou využívání osobních automobilů a vysokou závislostí na průmyslově zpracovaných a balených potravinách je v globálním přepočtu náročnější na dostupnou biologicky produktivní plochu než životní styl v rozvojových zemích, jakkoli v rostoucí míře závislý na dovozech, s relativně vysokým podílem rýže, a na samozásobitelství domácností. Například přepočteme-li údaje pro konkrétní státy, zjistíme, že pokud by měla Čína stejné spotřební nároky jako USA, zabrala by všechny dostupné biologické plochy na planetě Zemi. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolik_produktivn%C3%AD_plochy_spole%C4%8Dnost_pot%C5%99ebuje%3F&diff=9129Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?2010-03-16T17:08:31Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:estopa2.png|thumb|right|Vývoj globální ekologické stopy. Nároky na biologicky produktivní plochy s růstem lidské společnosti setrvale rostou. ''Zdroj: Global Footprint Network.'']] <br />
[[Ekologická stopa]] v globálním kontextu postihuje zejména nerovnoměrnost čerpání a spotřeby přírodních zdrojů ve světě. Některé státy, zejména rozlehlé země s nízkou hustotou zalidnění, mají stále poměrně dostatečnou biokapacitu, tedy území včetně vnitrozemských vodních ploch schopné produkovat biomasu. Zejména průmyslově vyspělé státy s vysokou spotřebou fosilních paliv musí vzhledem k vysoké spotřebě či vysoké populační hustotě značnou část své biokapacity pomyslně dovážet z těchto států a přesahují tak prostorové limity své udržitelnosti. Podle aktuálních účtů ekologické stopy 2008, které odrážejí stav v roce 2005, bylo na Zemi 13,6 miliard hektarů bioproduktivních ploch a tím i stejné množství globálních bioproduktivních hektarů<ref>EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.</ref>. <br />
<br />
Obecně lze ekologickou stopu vyjádřit jako spotřebu produkce vytvořené v bioproduktivních ekosystémech s určitým výnosem, jako území nárokované lidskými sídly s infrastrukturou a degradovanými plochami, a území potřebné pro vstřebání odpadního CO<sub>2</sub> vzniklého spalováním fosilních paliv. V roce 2005 byla globální ekologická stopa v úhrnu 17,5 miliardy globálních hektarů, což je 2,7 globálních hektarů na osobu (Obr. 2). Každý obyvatel planety si tak nárokoval v průměru 2,7 hektaru globálně průměrně produktivních ploch. Ve srovnání s dostupnou globální biokapacitou 2,1 gha na obyvatele (celkem v úhrnu 13,6 miliardy gha) tak stávající spotřeba bioproduktivních ploch převyšuje dostupnou bioproduktivní nabídku zhruba 1,3krát, což také odpovídá počtu planet, které by lidstvo vyžadovalo pro udržitelný život. Během osmdesátých let tedy lidské nároky na planetu překročily dostupnou biokapacitu přírody. Celková biokapacita není stále stejná, může se mírně měnit v závislosti na změnách v zastoupení jednotlivých typů biologicky produktivních ploch. Různé oblasti na Zemi mají různou produktivitu. Orná půda má jinou produktivitu než les, ale zároveň smrkový les v Česku má jinou produktivitu než amazonský prales, proto se používají standardizované globální hektary. <br />
<br />
Velikost ekologické stopy souvisí s velikostí populace, mírou spotřeby a technologickou účinností zpracování přírodních zdrojů. Překotný populační růst, zejména v rozvojových zemích, nepochybně ovlivňuje dostupnou biologickou plochu připadající na jednoho obyvatele. Více obyvatel však nutně nemusí znamenat vyšší ekologickou stopu. Například Spojené státy americké a Čína mají co do absolutní velikosti v podstatě totožnou ekologickou stopu. V Číně je však rozdrobena mezi více než čtyřnásobně velkou populaci. Dalším významným faktorem ovlivňujícím výslednou ekologickou stopu je spotřeba dané populace, související s životním stylem obyvatel. Životní styl ve vyspělých státech světa spojený s vysokou mírou využívání osobních automobilů a vysokou závislostí na průmyslově zpracovaných a balených potravinách je v globálním přepočtu náročnější na dostupnou biologicky produktivní plochu než životní styl v rozvojových zemích, jakkoli v rostoucí míře závislý na dovozech, s relativně vysokým podílem rýže, a na samozásobitelství domácností. Například přepočteme-li údaje pro konkrétní státy, zjistíme, že pokud by měla Čína stejné spotřební nároky jako USA, zabrala by všechny dostupné biologické plochy na planetě Zemi. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa5.png&diff=9128Soubor:Estopa5.png2010-03-16T17:06:35Z<p>Vackar: Obr. 5. Srovnání stopy a dostupné biokapacity pro součásti ekologické stopy v ČR (gha/obyv.), 2005. Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí UK</p>
<hr />
<div>Obr. 5. Srovnání stopy a dostupné biokapacity pro součásti ekologické stopy v ČR (gha/obyv.), 2005. Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí UK</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa4.png&diff=9127Soubor:Estopa4.png2010-03-16T17:05:50Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>Poměr ekologické stopy (EF) a biokapacity (BC) pro evropské státy. Čím nižší je poměr, tím více dostupné biokapacity mají státy k dispozici. Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí UK.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa4.png&diff=9126Soubor:Estopa4.png2010-03-16T17:05:29Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa3.jpg&diff=9125Soubor:Estopa3.jpg2010-03-16T17:05:11Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>Poměr ekologické stopy a dostupné biokapacity v celosvětovém měřítku. Zelené státy se vyznačují přebytkem biokapacity, která je obvykle dovážena v podobě produktů do červených států, které již nemají vlastní dostatečnou biokapacitu a stávají se tak ekologickými dlužníky. Zdroj: Global Footprint Network.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa3.jpg&diff=9124Soubor:Estopa3.jpg2010-03-16T17:04:45Z<p>Vackar: Poměr ekologické stopy a dostupné biokapacity v celosvětovém měřítku. Zelené státy se vyznačují přebytkem biokapacity, která je obvykle dovážena v podobě produktů do červených států, které již nemají vlastní dostatečnou biokapac</p>
<hr />
<div> Poměr ekologické stopy a dostupné biokapacity v celosvětovém měřítku. Zelené státy se vyznačují přebytkem biokapacity, která je obvykle dovážena v podobě produktů do červených států, které již nemají vlastní dostatečnou biokapacitu a stávají se tak ekologickými dlužníky. Zdroj: Global Footprint Network.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa2.png&diff=9123Soubor:Estopa2.png2010-03-16T17:03:26Z<p>Vackar: Vývoj globální ekologické stopy. Nároky na biologicky produktivní plochy s růstem lidské společnosti setrvale rostou. Zdroj: Global Footprint Network.</p>
<hr />
<div>Vývoj globální ekologické stopy. Nároky na biologicky produktivní plochy s růstem lidské společnosti setrvale rostou. Zdroj: Global Footprint Network.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biologicky_produktivn%C3%AD_plochy&diff=9122Biologicky produktivní plochy2010-03-16T17:01:53Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:estopa1.png|thumb|right|Biologicky produktivní plochy a vztah mezi jejich aktuální rozlohou na Zemi a rozlohou účtovanou v indikátoru ekologické stopy v globálních hektarech. ''Zdroj: Global Footprint Network''.]]<br />
Jako [[biologicky produktivní plochy]] označujeme plochy souše a vodních [[ekosystém|ekosystémů]], které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Biologicky produktivní plochy dostupné společnosti v určitém časovém okamžiku se označují jako biokapacita. Nároky lidské společnosti na biologicky produktivní plochy se promítají do výsledné [[ekologická stopa|ekologické stopy]]. Například obilí potřebné pro výrobky z mouky vyžaduje určitý prostor daný výnosem (množstvím ekonomicky zužitkovatelné biomasy) obilnin a zaujímá tak určitý prostor na obdělávané orné půdě. Plocha domu či garáže pro automobil náleží k zastavěným plochám a lze vyčíslit, jaká biologická výnosnost území je ztracena záborem této půdy. Emise CO<sub>2</sub> uvolněné při vytápění domu či provozu auta vyžadují hypotetickou lesní plochu pro jeho vstřebání. Ekonomický provoz domácnosti lze tak převést do hmatatelných přírodních jednotek – globálních hektarů. <br />
<br />
Koncept bioproduktivních ploch je založen na metodologii Globální agroekologické zonace<ref>IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg,</ref>. Celkový aktuální rozsah bioproduktivních ploch sice odpovídá celkovému počtu globálních hektarů, ale jednotlivé typy se liší svým podílem na globálním souhrnu dle svojí produktivity určené ekvivalentním faktorem. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa&diff=9121Ekologická stopa2010-03-16T16:57:47Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>__NOTOC__<br />
<br />
Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorem]]), který stanovuje množství [[přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie [[lidská spotřeba|lidské spotřeby]] (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu. <br />
<br />
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.<br />
<br />
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network|Global Footprint Network]]<ref>GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland</ref>. a jejími partnerskými organizacemi. <br />
<br />
== Témata ==<br />
* [[Biologicky produktivní plochy]]<br />
* [[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]]<br />
* [[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]]<br />
* [[Ekologický přebytek a deficit]]<br />
* [[Ekologická stopa České republiky]]<br />
* [[Ekologická stopa různých činností]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.<br />
<br />
http://www.ekologickastopa.cz/, http://www.ecologicalfootprint.cz <br />
Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.<br />
<br />
[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.<br />
<br />
[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa1.png&diff=9120Soubor:Estopa1.png2010-03-16T16:50:31Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>Biologicky produktivní plochy a vztah mezi jejich aktuální rozlohou na Zemi a rozlohou účtovanou v indikátoru ekologické stopy v globálních hektarech. Zdroj: Global Footprint Network.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Soubor:Estopa1.png&diff=9119Soubor:Estopa1.png2010-03-16T16:49:52Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa_r%C5%AFzn%C3%BDch_%C4%8Dinnost%C3%AD&diff=9118Ekologická stopa různých činností2010-03-16T16:44:06Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Zkusme si představit, jaký dopad mají různé činnosti domácností na výslednou ekologickou stopu. Vzhledem k nedostatku dat jsou údaje založe…</p>
<hr />
<div>Zkusme si představit, jaký dopad mají různé činnosti domácností na výslednou [[ekologická stopa|ekologickou stopu]]. Vzhledem k nedostatku dat jsou údaje založeny na výpočtech pro Wales<ref>SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York.</ref>; jistá srovnatelnost zde nicméně je, protože Wales stejně jako Velká Británie má zhruba stejně velkou ekologickou stopu jako Česká republika a jednotlivé aktivity pravděpodobně nebudou radikálně odlišné od životního stylu průměrné české domácnosti. <br />
<br />
Obyvatelé města mají sice vyšší životní nároky než venkovští obyvatelé, ale jejich ekologická stopa nemusí být nutně vyšší. Naopak život ve městě může uspořit například prostor pro obytné plochy či náklady na vytápění. Život na venkově vyžaduje v našich podmínkách značnou závislost na osobní automobilové dopravě, zatímco ve městě je část těchto nákladů převzata veřejnou dopravou, avšak s neskonale nižší stopou. Na druhé straně venkovští obyvatelé mají větší šanci samozásobení (zahrady), čímž si zvyšují osobní biokapacitu. Ekologická stopa se však pravděpodobně liší i mezi příjmovými skupinami a podle životního stylu. <br />
<br />
<br />
== Potraviny ==<br />
Celková stopa spotřeby potravin v ČR na osobu je 1,13 globálních hektarů (gha) a stopa pastvin 0,11 gha, dohromady 1,23 gha. [[Ekologická stopa]] spotřeby potravin v domácnostech zahrnuje jak domácí stravování, tak stravování mimo domácnost (pohostinství), které může dosahovat až výše poloviny stopy domácího stravování. Maso a produkty z masa zodpovídají i za více než třetinu stopy spotřeby potravin, další třetinu tvoří mléko a mléčné výrobky. Relativně nejvyšší stopu má hovězí a telecí maso, ryby, sýry a máslo. Naopak významně nižší stopu má vepřové a drůbeží maso. Ačkoliv pochutiny nemají velký podíl na spotřebě, káva, čaj, čokoláda či víno mají poměrně vysokou stopu přepravy a rovněž jejich produkce vyžaduje velkou plochu, což značí vysokou stopu. Naopak potraviny jako vajíčka, chléb či brambory mají nízkou přepravní stopu a rovněž stopa jejich produkce je velmi nízká. <br />
<br />
<br />
== Energie ==<br />
Uhlíková stopa tvoří 60 % celkové ekologické stopy ČR a na jednoho obyvatele připadá 3,33 gha. Uhlíková stopa však zahrnuje veškeré aktivity spojené s průmyslovou výrobou, dopravou, zemědělstvím atp. Samotná stopa domácností spojená se spotřebou energie činí necelých 0,2 gha. Domácnosti však nakupují výrobky a využívají služby, které v sobě mají vtělenou energii z celého průmyslového výrobního cyklu. Největší ekologickou stopu má spotřeba elektřiny a uhlí, naopak nejnižší biomasa a zemní plyn. Navzdory účinnějším zařízením a lepšímu zadržování energie však její spotřeba domácnostmi neustále roste. Nárůst uhlíkové stopy je způsoben zejména růstem počtu domácností a elektrických zařízení využívaných domácnostmi. <br />
<br />
<br />
== Doprava ==<br />
Ekologická stopa dopravy je způsobena emisemi CO<sub>2</sub> a záborem půdy pro infrastrukturu. Z hlediska osobních aktivit vzniká jednoznačně nejvyšší stopa při cestování letadlem. Odhaduje se, že letecká přeprava dosahuje okolo 0,2–0,3 gha na osobu a rok, zatímco pro srovnání veškeré způsoby ostatní veřejné dopravy se pohybují v řádu 0,02 gha na osobu a rok. Z hlediska absolutního dopadu má ovšem samozřejmě největší vliv silniční doprava; v ČR dosahuje 0,49 gha na obyvatele. Vzhledem k horší veřejné dopravní obslužnosti venkovských oblastí je zde vyšší stopa osobní automobilové přepravy, na rozdíl od velkých měst, kde je stopa automobilové dopravy poněkud snížena, zatímco stopa veřejné dopravy je zde v souhrnu vyšší. <br />
<br />
==Materiály a odpady==<br />
V rámci účtu ekologické stopy se materiály a odpady projeví standardně už jako primární produkt (plodina, dřevo) nebo vtělená energie potřebná ke zpracování výrobku (emise CO<sub>2</sub> z výroby skla apod.), případně jako degradovaná plocha zaujímaná skládkou. Odpady však zahrnují stopu celého životního cyklu materiálu či výrobku a snížení produkce odpadů, zvýšení životnosti výroků nebo recyklace odpadů tak snižují nároky na energetickou stopu a stopu skládek. Nejvyšší stopu na tunu materiálu mají textilie, obuv či baterie. Naopak mezi látky s nejnižším dopadem patří například sklo. K položkám, které mají velký dopad na výslednou ekologickou stopu, patří například papír (0,33 gha/osobu) nebo domácí biologický odpad (0,17 gha/osobu). Produkce lesů potřebná k výrobě papíru dosahuje 0,38 gha na osobu, tedy nikterak zanedbatelné číslo. <br />
<br />
==Voda== <br />
Voda sice není součástí účtu ekologické stopy, nicméně v posledních letech se rozvinul výpočet tzv. vodní stopy. Vodní stopa znamená objem vody, který je zapotřebí k zajištění zboží a služeb spotřebovaných obyvateli určitého státu. Globální průměrná vodní stopa je 1 240 m<sup>3</sup> na obyvatele a rok. Vodní stopa průměrného obyvatele ČR je o něco málo vyšší než globální průměr – 1 572 m<sup>3</sup> na obyvatele a rok. Největší část vodní stopy je ovšem spotřebována na produkci zemědělských produktů, pro ČR je to více než 900 m<sup>3</sup> na obyvatele a rok. Dalších zhruba 360 m<sup>3</sup> na obyvatele a rok se spotřebuje v jiných zemích na dovážené zemědělské komodity. Spotřeba vody v domácnostech se pohybuje okolo 100 m<sup>3</sup> na obyvatele a rok. <br />
<br />
== Zdroje==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&diff=9117Ekologická stopa České republiky2010-03-16T16:36:20Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Pokud vezmeme v potaz globální průměrnou produkci při nárocích průměrného obyvatele ČR, nárokovalo by si v současnosti lidstvo biokapacitu odpovídající 2,65…</p>
<hr />
<div>Pokud vezmeme v potaz globální průměrnou produkci při nárocích průměrného obyvatele ČR, nárokovalo by si v současnosti lidstvo biokapacitu odpovídající 2,65 planetám místo stávajících 1,3. Aktuální ekologická stopa obyvatele ČR dosahuje 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita je pouze 2,47 (Obr. 5). V současnosti tedy přesahuje [[ekologická stopa|stopa]] obyvatel České republiky dostupnou biokapacitu zhruba dvakrát. To je dáno zejména strukturou průmyslu, který je značně energeticky náročný a otevřeností české ekonomiky pro dovozy z jiných zemí. Dovozem zboží a služeb se ekologická stopa zvyšuje, naopak jejich vývozem se ekologická stopa snižuje.<br />
<br />
Průměrná globální stopa na obyvatele je 2,7 globálních hektarů a průměrná biokapacita nepatrně přesahuje 2 globální hektary. Průměrný obyvatel ČR tak potřebuje ke svému životnímu stylu dvakrát více plochy než průměrný globální obyvatel. <br />
<br />
V hodnotách přepočtených na obyvatele předstihla ČR i vyspělé státy jako Německo, Itálie nebo Nizozemsko. Ve srovnání s dostupnou biokapacitou však Češi větší stopu než tyto státy nemají. Důvody lze tedy hledat zejména v nižší hustotě zalidnění a relativně vysoké míře soběstačnosti. Všechny zmiňované státy mají průměrnou hustotu zalidnění výrazně vyšší než Česko, což souvisí i s vyšším podílem obyvatelstva žijícího v městských aglomeracích.<br />
<br />
V případě ČR je ekologický deficit způsoben zejména emisemi CO<sub>2</sub>.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%BD_p%C5%99ebytek_a_deficit&diff=9116Ekologický přebytek a deficit2010-03-16T16:18:38Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Podle poměru ekologické stopy a biokapacity lze státy rozdělit na „ekologické dlužníky“ a „ekologické věřitele“ (Obr…</p>
<hr />
<div>Podle poměru [[ekologická stopa|ekologické stopy]] a [[biokapacita|biokapacity]] lze státy rozdělit na „ekologické dlužníky“ a „ekologické věřitele“ (Obr. 3). Státy s dostatkem biokapacity mohou část své produkce vyvážet do zemí, kde se biokapacity z různých důvodů nedostává. Tento proces bývá označován jako obchod s virtuální půdou či virtuální využití území. Zátěž plynoucí z přetváření zemského pokryvu a změn využití území je tak přenesena do zemí původu přírodních zdrojů a dovozce biokapacity si tak může dovolit relativně luxusnější formy využití území jako je například rekreační využití území. Z hlediska regionálního udržitelného rozvoje je relevantní srovnání zemí podle velikosti ekologického deficitu či jeho opaku, ekologického přebytku. Zjednodušeně řečeno: některé země si mohou díky své rozloze, nízké populační hustotě a vysoké produktivitě přírodních zdrojů dovolit poměrně vysokou ekologickou stopu. Příkladem takových států jsou třeba Finsko a Švédsko (Obr. 4).<br />
<br />
Mezi země s dostatkem biokapacity patří zejména rozlehlé státy s nízkou hustotou obyvatelstva, jako je Austrálie, Rusko, Brazílie nebo Kanada, ačkoliv životní styl obyvatel zde může být vzhledem k životnímu prostředí různý. Ze srovnání zemí podle příjmů vyplývá, že chudší země mají až řádově nižší stopu, zatímco dostupná biokapacita je srovnatelná s bohatými státy. Země se středními příjmy (např. Čína, Polsko, Argentina) mají relativně vysokou biokapacitu a relativně nízkou stopu; jejich poměr stopy a biokapacity je poměrně nízký, což je příznivé pro ekologickou udržitelnost.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Kolik_produktivn%C3%AD_plochy_spole%C4%8Dnost_pot%C5%99ebuje%3F&diff=9115Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?2010-03-16T16:15:50Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Ekologická stopa v globálním kontextu postihuje zejména nerovnoměrnost čerpání a spotřeby přírodních zdrojů ve světě. Některé státy, zejména rozlehl…</p>
<hr />
<div>[[Ekologická stopa]] v globálním kontextu postihuje zejména nerovnoměrnost čerpání a spotřeby přírodních zdrojů ve světě. Některé státy, zejména rozlehlé země s nízkou hustotou zalidnění, mají stále poměrně dostatečnou biokapacitu, tedy území včetně vnitrozemských vodních ploch schopné produkovat biomasu. Zejména průmyslově vyspělé státy s vysokou spotřebou fosilních paliv musí vzhledem k vysoké spotřebě či vysoké populační hustotě značnou část své biokapacity pomyslně dovážet z těchto států a přesahují tak prostorové limity své udržitelnosti. Podle aktuálních účtů ekologické stopy 2008, které odrážejí stav v roce 2005, bylo na Zemi 13,6 miliard hektarů bioproduktivních ploch a tím i stejné množství globálních bioproduktivních hektarů<ref>EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.</ref>. <br />
<br />
Obecně lze ekologickou stopu vyjádřit jako spotřebu produkce vytvořené v bioproduktivních ekosystémech s určitým výnosem, jako území nárokované lidskými sídly s infrastrukturou a degradovanými plochami, a území potřebné pro vstřebání odpadního CO<sub>2</sub> vzniklého spalováním fosilních paliv. V roce 2005 byla globální ekologická stopa v úhrnu 17,5 miliardy globálních hektarů, což je 2,7 globálních hektarů na osobu (Obr. 2). Každý obyvatel planety si tak nárokoval v průměru 2,7 hektaru globálně průměrně produktivních ploch. Ve srovnání s dostupnou globální biokapacitou 2,1 gha na obyvatele (celkem v úhrnu 13,6 miliardy gha) tak stávající spotřeba bioproduktivních ploch převyšuje dostupnou bioproduktivní nabídku zhruba 1,3krát, což také odpovídá počtu planet, které by lidstvo vyžadovalo pro udržitelný život. Během osmdesátých let tedy lidské nároky na planetu překročily dostupnou biokapacitu přírody. Celková biokapacita není stále stejná, může se mírně měnit v závislosti na změnách v zastoupení jednotlivých typů biologicky produktivních ploch. Různé oblasti na Zemi mají různou produktivitu. Orná půda má jinou produktivitu než les, ale zároveň smrkový les v Česku má jinou produktivitu než amazonský prales, proto se používají standardizované globální hektary. <br />
<br />
Velikost ekologické stopy souvisí s velikostí populace, mírou spotřeby a technologickou účinností zpracování přírodních zdrojů. Překotný populační růst, zejména v rozvojových zemích, nepochybně ovlivňuje dostupnou biologickou plochu připadající na jednoho obyvatele. Více obyvatel však nutně nemusí znamenat vyšší ekologickou stopu. Například Spojené státy americké a Čína mají co do absolutní velikosti v podstatě totožnou ekologickou stopu. V Číně je však rozdrobena mezi více než čtyřnásobně velkou populaci. Dalším významným faktorem ovlivňujícím výslednou ekologickou stopu je spotřeba dané populace, související s životním stylem obyvatel. Životní styl ve vyspělých státech světa spojený s vysokou mírou využívání osobních automobilů a vysokou závislostí na průmyslově zpracovaných a balených potravinách je v globálním přepočtu náročnější na dostupnou biologicky produktivní plochu než životní styl v rozvojových zemích, jakkoli v rostoucí míře závislý na dovozech, s relativně vysokým podílem rýže, a na samozásobitelství domácností. Například přepočteme-li údaje pro konkrétní státy, zjistíme, že pokud by měla Čína stejné spotřební nároky jako USA, zabrala by všechny dostupné biologické plochy na planetě Zemi. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Standardizace_bioproduktivn%C3%ADch_ploch_%E2%80%93_od_hektar%C5%AF_ke_glob%C3%A1ln%C3%ADm_hektar%C5%AFm&diff=9114Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům2010-03-16T16:10:35Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Průměrná bioproduktivita se mezi jednotlivými kategoriemi využití území liší, stejně tak jako se pro danou kategorii využití území liší i mezi jednotlivým…</p>
<hr />
<div>Průměrná bioproduktivita se mezi jednotlivými kategoriemi využití území liší, stejně tak jako se pro danou kategorii využití území liší i mezi jednotlivými zeměmi. Aby bylo možné mezi sebou jednotlivé země i kategorie využití území porovnávat, jsou [[ekologická stopa]] a [[biokapacita]] obvykle vyjádřeny v jednotkách celosvětově průměrné bioproduktivní plochy. Vyjadřování ekologické stopy v celosvětově průměrných hektarech také usnadňuje sledování bioproduktivity začleněné do mezinárodních obchodních toků. <br />
<br />
== Faktory výnosu ==<br />
Faktory výnosu objasňují odlišné úrovně produktivity pro konkrétní kategorie využití území v jednotlivých zemích. Faktor výnosu umožňuje srovnatelnost mezi výpočty ekologické stopy nebo biokapacity různých zemí. Pro každý rok má každá země faktor výnosu pro zemědělskou půdu, pastviny, rybářská loviště a lesní půdu. Standardně se předpokládá, že faktor výnosu pro zastavěnou půdu je stejný jako faktor pro zemědělskou půdu, protože městské oblasti jsou zpravidla vybudovány na nejproduktivnější půdě nebo v její blízkosti. Přírodní faktory, jako jsou rozdíly ve srážkách nebo kvalitě půdy, mohou (stejně jako postupy při obdělávání) rozdíly v produktivitě ještě zvětšit. <br />
<br />
Faktory výnosu váží plochy půdy podle jejich relativních produktivit. Např. průměrný hektar pastvin na Novém Zélandě produkuje více trávy než celosvětově průměrný hektar pastvin. Z hlediska produktivity je tudíž jeden hektar travnatého porostu na Novém Zélandě ekvivalentní více než jednomu celosvětově průměrnému hektaru pastvin. Potenciálně je tedy schopen pokrýt větší produkci masa. Tabulka 1 ukazuje faktory výnosu vypočítané pro několik zemí ve vydání Národních účtů ekologické stopy z roku 2008 (Global Footprint Network). <br />
<br />
== Ekvivalentní faktory ==<br />
Aby bylo možné kombinovat a spojovat ekologické stopy nebo biokapacity různých kategorií využití území, je nutný druhý převodní faktor. Ekvivalentní faktory převádějí skutečné plochy v hektarech u různých kategorií využití území na jejich ekvivalenty v globálních hektarech. Faktory výnosu a ekvivalentní faktory se aplikují ve výpočtech ekologické stopy i biokapacity a výsledky jsou v konzistentních, srovnatelných jednotkách. <br />
<br />
Ekvivalentní faktory převádějí plochu poskytovanou nebo požadovanou v rámci určité kategorie využití území (tj. celosvětově průměrná zemědělská půda, pastviny, rybářská loviště, lesní půda, zastavěná půda a půda pro vázání uhlíku) na jednotky celosvětově průměrné biologicky produktivní plochy – globální hektary. Ekvivalentní faktor pro zastavěnou plochu je nastaven jako rovný faktoru pro zemědělskou půdu a faktor půdy pro vázání uhlíku je nastaven jako rovný faktoru pro lesní půdu. To odpovídá předpokladu, že infrastruktura bývá na produktivní zemědělské půdě nebo v její blízkosti a že k vázání uhlíku dochází na lesní půdě. Ekvivalentní faktor vodní plochy je nastaven jako rovný jedné, což je v souladu s předpokladem, že nádrže vodních elektráren zaplavují celosvětově průměrnou půdu.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Biologicky_produktivn%C3%AD_plochy&diff=9113Biologicky produktivní plochy2010-03-16T16:06:06Z<p>Vackar: Založena nová stránka: Jako biologicky produktivní plochy označujeme plochy souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské n…</p>
<hr />
<div>Jako [[biologicky produktivní plochy]] označujeme plochy souše a vodních [[ekosystém|ekosystémů]], které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Biologicky produktivní plochy dostupné společnosti v určitém časovém okamžiku se označují jako biokapacita. Nároky lidské společnosti na biologicky produktivní plochy se promítají do výsledné [[ekologická stopa|ekologické stopy]]. Například obilí potřebné pro výrobky z mouky vyžaduje určitý prostor daný výnosem (množstvím ekonomicky zužitkovatelné biomasy) obilnin a zaujímá tak určitý prostor na obdělávané orné půdě. Plocha domu či garáže pro automobil náleží k zastavěným plochám a lze vyčíslit, jaká biologická výnosnost území je ztracena záborem této půdy. Emise CO<sub>2</sub> uvolněné při vytápění domu či provozu auta vyžadují hypotetickou lesní plochu pro jeho vstřebání. Ekonomický provoz domácnosti lze tak převést do hmatatelných přírodních jednotek – globálních hektarů. <br />
<br />
Koncept bioproduktivních ploch je založen na metodologii Globální agroekologické zonace<ref>IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg,</ref>. Celkový aktuální rozsah bioproduktivních ploch sice odpovídá celkovému počtu globálních hektarů, ale jednotlivé typy se liší svým podílem na globálním souhrnu dle svojí produktivity určené ekvivalentním faktorem. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/></div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa&diff=9112Ekologická stopa2010-03-16T16:01:42Z<p>Vackar: + témata</p>
<hr />
<div>Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[indikátor|indikátorem]]), který stanovuje množství [[přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie [[lidská spotřeba|lidské spotřeby]] (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu. <br />
<br />
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.<br />
<br />
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network]] (GFN 2008) a jejími partnerskými organizacemi. <br />
<br />
== Témata ==<br />
* [[Biologicky produktivní plochy]]<br />
* [[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]]<br />
* [[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]]<br />
* [[Ekologický přebytek a deficit]]<br />
* [[Ekologická stopa České republiky]]<br />
* [[Ekologická stopa různých činností]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
*EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.<br />
*GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland. <br />
*IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg, <br />
*IPCC (2007). Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva.<br />
*SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.<br />
<br />
http://www.ekologickastopa.cz/, http://www.ecologicalfootprint.cz <br />
Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.<br />
<br />
[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.<br />
<br />
[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.</div>Vackarhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa&diff=9111Ekologická stopa2010-03-16T11:37:17Z<p>Vackar: </p>
<hr />
<div>Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[indikátor|indikátorem]]), který stanovuje množství [[přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie [[lidská spotřeba|lidské spotřeby]] (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.<br />
<br />
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu. <br />
<br />
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.<br />
<br />
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network]] (GFN 2008) a jejími partnerskými organizacemi. <br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
*EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED, KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.<br />
*GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland. <br />
*IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg, <br />
*IPCC (2007). Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva.<br />
*SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York. <br />
<br />
== Odkazy ==<br />
=== Externí odkazy ===<br />
[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.<br />
<br />
http://www.ekologickastopa.cz/, http://www.ecologicalfootprint.cz <br />
Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.<br />
<br />
[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.<br />
<br />
[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.</div>Vackar